OrgPad logo

METODY A FORMY

Created by Lucie Kobrlová

METODY A FORMY

ŠPATNÝ PŘÍKLAD

monologický výklad učitele

IVCT- PŘÍMÁ VÝUKA

Přímá výuka nebo (lépe) interaktivní výuka celé třídy není jednotlivou metodou, ale strategií, která v sobě zahrnuje celou řadu metod. Není vymezena žádná struktura těchto metod, ale v interaktivní výuce celé třídy (IVCT) jde vždy o vysoce strukturovaný, logický, učitelem kontrolovaný, ale pro žáka aktivní postup. (Stará, Zemanová, 2022, str. )

metody ivct

výklad učitele, modelové  zpracováním úlohy učitelem či vybraným žákem, , řízené procvičováním a upevňováním učiva, společnou kontrolou, samostatnou prací žáků a hodnocením této práce učitelem, jsou zařazovány běžně aktivity, které usilují o aktivní zpracování obsahu samotnými žáky jako jsou diskusní aktivity, procvičování ve skupinách 

učitelem kontrolovaný postup a sledování aktivního učení žáků,

ZNAKY AKTIVNÍ PŘÍMÉ VÝUKY (ROSEHSHINE, 2019)

  1. Každodenní opakování. 
  2. Výklad nové látky po malých krocích. 
  3. Kladení častých otázek žákům.
  4. Vzorové úlohy a cvičení. 
  5. Řízené procvičování. 
  6. Průběžné zjišťování zvládnutí učiva.  
  7. Zajišťování vysoké míry úspěšnosti 
  8. Poskytování strukturované podpory při řešení učebních úloh. 
  9. Samostatné procvičování. 
  10. Týdenní a měsíční opakování učiva. 

ROSESHINE IN STARÁ, ZEMANOVÍÁ (2022)

TIPY

TECHNIKY:

  1. Žádné ruce nahoře
  1. ČAS NA PŘEMÝŠLENÍ

INTROVERTI:

  1. HROMADNÉ HLASOVÁNÍ
  1. TŘÍBAREVNÝ TEST

ROZDÍL MEZI ITV, PROJEKT

Znaky ITV a projektové výuky (Kratochvílová, 2016)

 Projektová výuka – podnik žákaIntegrovaná tematická výuka – podnik učitele
Koncentrační ideaV podobě úkolu, problému.V podobě tématu.
Účet, smysl, cíleJsou formulovány.Jsou formulovány.
VýstupZpravidla stěžejní produkt, výsledek - je znám od počátku projektu a je zdrojem motivace žáka.Osvojení si tématu, drobnější dílčí výtvory při plnění úkolů.
Motivace žákaNutná podmínka pro úspěch.Nutná podmínka pro úspěch.
ČinnostiNe detailně plánované, nabízejí smysluplné propojení školy s realitou, odvíjejí se od podnětů, nápadů, zkušeností žáků.Detailně plánované, rovněž nabízejí smysluplné propojení školy s realitou.
Role učitelePoradce, je v pozadí.Řídící činnosti (dětí, úkolů), ale i role poradce.
Požadavky na žákyVětší samostatnost a tvořivost žáků. Aktivita.Menší míra samostatnosti a tvořivosti. Aktivita.
Přístup k výuceInduktivní.Deduktivní.
KlimaPodporující, bezpečné a spolupracující.Podporující, bezpečné a spolupracující.
Hodnocení a sebehodnoceníPřispívá k sebepoznání jedince, motivuje.Přispívá k sebepoznání jedince, motivuje.
PřípravaMéně náročná, ne detailní.Náročná, do detailů.
PrůběhNáročný na flexibilitu, reakce dětí, nenáročný na řízení.Náročný na řízení, méně náročný na flexibilitu a reakce dětí.

INTEGROVANÁ TEMATICKÁ VÝUKA

Klíče ke svobodě - učební plán ŠVP.docx

KOOPERATIVNÍ VÝUKA

798f08e8-f9ce-4342-a5f0-6dc4e55cd8b3

UČÍME SE VENKU

UsV v Karlíně.pdf

PROJEKTOVÁ VÝUKA

https://docs.google.com/document/d/1Mlyjknsl3rbrMIHngoDrSCfcP477Reem119N2jBTI2E/edit?usp=sharing

BADATELSKÁ VÝUKA

HLAVA, RUCE, SRDCE

Využívá Rozpoluplných sitiuací, které odporují dosavadnímu porozumění svět

Využití vědeckých pokusů ve výuce

Práce s hypotézouà hodí se k objevování zákonitostí, vztahů

Hlavní úkol učitele je vracet je k prekonceptům!!! à souvislosti, cesta bádání

BADATELSKÝ CYKLUS

KLADENÍ OTÁZEK (ZJIŠŤUJU, CO VIM) = EVOKACE + MOTIVACE, CO SE CHCI DOZVĚDĚT

Z TOHO CO SE CHCI DOZVĚDĚT VYBÍRÁM NĚCO KONKRETNIHO- POLOŽIM OTÁZKU A ROVNOU NA NI DÁM HYPOTEZU , PŘEDPOKLAD

PLÁN VÝZKUMU, TVORBA HYPOTÉZ (NĚKDY SE HODÍ VĚDĚT, JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POMŮCKYà MŮŽE MĚ NAVÉST K TVORBĚ PLANU)

ZÁZNAM, CO JSEM SE DOZVĚDĚL- INTERPRETACE VÝSLEDKU- K HODNOCENÍ (VYPRACOVÁNÍ GRAFU, PLAKÁTU, PRAC. LISTU)

CO BY MĚ JEŠTĚ ZAJÍMALO

Úrovně badatelské výuky dle Banchi, H., Bell, R. 

Úroveň badatelské výukyUčitelovy otázkyPostup stanovený učitelemŘešení stanovené učitelem
1. Potvrzující bádání  (Confirmation Inquiry)Žáci potvrzují princip či zákonitost, která je známá předem. Činí tak na základě badatelské aktivity, která je jim zprostředkována.anoanoano
2. Strukturované bádání (Structured Inquiry)Žáci zkoumají učitelem prezentovaný problém/otázku prostřednictvím učitelem stanoveného postupu.anoanone
3. Řízené bádání (Guided Inquiry)Žáci zkoumají učitelem prezentovaný problém/otázku, postup řešení navrhují a vybírají sami.anonene
4. Otevřené bádání (Open Inquiry)Žáci sami stanovují otázky/problémy, kterými se budou zabývat, navrhují a vybírají vlastní postup řešenínenene

ZAČÍT SPOLU

RWCT

RANNÍ KRUH

KONSTRUKTIVNÍ POJETÍ VÝUKY

Konstruktivistické pojetí výuky

TRIVIUM

STRATEGIE

EVOKACE

METODA V-CH-D, TABULKA PŘEDPOVĚDÍ, PŘEDVÍDÁNÍ

FORMY

Označují organizační uspořádání podmínek, které jsou nutné pro realizaci výuky při použití různých výukových metod. Lze je dělit podle různých kritérií, např.: podle toho, kolik žáků se výuky účastní (výuka individuální, skupinová, hromadná); podle charakteru výukového prostředí a organizace práce (výuka ve třídě, v knihovně, v centrech, na koberci, na chodbě, doma, v lese, počítačové učebně, muzeu, online výuka apod.); podle délky (vyučovací hodina, část hodiny, dvouhodina, blok); podle míry povinnosti (povinné, nepovinné, volitelné) apod.

DNES UŽ BY RŮZNÉ FORMY MĚLY BÝT PŘIROZENOU SOČÁSTÍ METOD- UČITEL S NIMI PRACUJE TVOŘIVĚ, INTERAKTIVNĚ

CENTRA AKTIVIT

UVĚDOMĚNÍ

I.N.S.E.R.T., PŘEDPOVÍDÁNÍ, VYSUZOVÁNÍ, ŘÍZENÉ ČTENÍ, OTÁZKY K TEXTU, TŘÍBAREVNÝ TEST, PODVOJNÝ DENÍK

PODLE CHARAKTERU VÝUKOVÉHO PROSTŘEDÍ

METODY

„koordinovaný systém činností učitele vedoucí žáka k dosažení stanovených vzdělávacích cílů “ (Průcha a kol., 2003, s. 287)

PODLE DÉLKY TRVÁNÍ

REFLEXE

PĚTILÍSTEK, ŽIVOTABÁSEŇ, METODAV-CH-D, TABULKA PO ČTENÍ, POSLEDNÍ SLOVO PATŘÍ MNĚ, KOSTKA, RYBÍ KOST

REFLEKTIVNÍ KRUH

Prezentace toho, co děti dělaly

INDUKTIVNÍ A DEDUKTIVNÍ POSTUP

image

výchovné a výukové strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

DĚLENÍ PODLE ZPŮSOBU PRÁCE

podle vztahu k osobnosti žáka

INDIVIDUALIZACE A DIFERENCIACE METOD

induktivní postup

Procesy myšlení ve výuce

Fáze myšleníCo se odehráváOtázky k zamyšleníPříklad činnosti
1. Pozorování a objevováníŽáci si všímají detailů, propojují nové informace s těmi, které již znají.Co vidíte nebo slyšíte? Jak byste to popsali? Jaké prvky vám připadají důležité?Práce s obrázky, texty či předměty, např. porovnání starých a současných pohlednic od dětí.
2. Třídění a kategorizaceŽáci hledají podobnosti mezi informacemi a seskupují je podle společných rysů.Které prvky k sobě patří? Jaké mají společné znaky? Proč jste se rozhodli je spojit?Roztřídění obrázků, slov nebo předmětů do kategorií na základě určitých vlastností.
3. Vytváření názvů skupinŽáci formulují pojmenování pro seskupené informace, porovnávají rozdíly a shody.Jak byste nazvali tuto skupinu? Proč jste zvolili právě tento název? Patří sem i tento prvek?Vytvoření názvů pro skupiny podle jejich společných vlastností, například podle funkce nebo vzhledu.
4. Propojování do širších souvislostíŽáci hledají vztahy mezi skupinami a uspořádávají je do širšího kontextu.Může tento prvek patřit do více skupin? Jak jsou skupiny mezi sebou propojené?Vyhledávání vztahů mezi různými kategoriemi, například rozlišení hlavních a podřazených pojmů.
5. Zkoumání alternativních způsobů tříděníŽáci zkoumají jiné způsoby uspořádání informací a hledají nové souvislosti.Existuje jiný způsob, jak prvky rozdělit? Které dvě věci spolu souvisí jiným způsobem? Jaké další vztahy zde můžeme najít?Organizování prvků podle nových kritérií, například podle funkce místo barvy.
6. Hledání pravidel a předpovídání souvislostíŽáci objevují obecné principy a snaží se předvídat nové situace na základě získaných znalostí.Lze zde najít nějaké obecné pravidlo? Za jakých podmínek by to platilo? Co můžeme očekávat?Formulace obecných principů a předpovědí na základě dřívějších zkušeností a analýzy situace.

Poznámka: Mladší žáci mohou v závěrečných fázích potřebovat výraznější podporu učitele při formulování pravidel a hledání souvislostí.

diskusní metody

  • Brainstorming – burza nápadů 
  • Diskuzní pavučina, T-graf – metody, ve kterých hledám klady a zápory, argumenty pro a proti jedné věci, problému. 
  • Názorová škála, magnet – míra souhlasu, nebo nesouhlasu s nějakou otázkou, tvrzením. 
  • Žebříček, bod zlomu, diamant – seřazení karet podle toho, jak odpovídají nějakému kritériu (např. od tvrzení, co je podle žáka nejvíce spravedlivé, po to nejméně spravedlivé). 
  • Sněhová koule – diskuze ve dvojicích, následně čtveřicích, osmičlenných skupinách atd. 
  • Co sem nepatří? (Černá ovce)  – cílem je generovat nápady, z jakého důvodu nějaká věc nepatří mezi ostatní. Není jednoznačné, jaká věc nepatří mezi ostatní, proto je cílem, generovat různé odpovědi podpořené různými argumenty.

ZDROJE

STRAÁ, ZEMANOVÁ FUTURE BOOKS,

KRATOCHVÍLOVÁ 2016

KRATOCHVÍLOVÁ, Jana. Teorie a praxe projektové výuky. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2016. ISBN 978-80-210-8163-5.

VZATH S HODNOCENÍM

SPOJENÍ S CÍLI

VZTAH S OBSAHEM