Created by Helena Šilhánková
Repertoár aktivit využitelný při výuce angličtiny ve 2.-6. třídě. Sbírka vznikla v rámci projektu Erasmus+, číslo projektové smlouvy: 2022-1-CZ01-KA122-SCH-000068860
Sbírka aktivit a odkazů na aplikace využitených ve výuce anglického jazyka vznikla na ZŠ Pod Žvahovem v rámci projektu Erasmus+ "Venku, spolu, anglicky". S uvedenými aktivitami se učitelé seznámili na absolvovaných kurzech, seznámil je s nimi lektor nebo někdo z kurzistů.
Žáci sedí v kruhu, do něj nejprve vstoupí dva žáci, jeden navrhne "Let's ..." (+ nějakou činnosti, např. "cook") a oba ji začnou předvádět. Postupně po jednom přicházejí další žáci,každý vždy něco navrhne a všichni to začnou dělat… Velký zmatek 🙂.
Žáci se rozdělí do skupin. Učiltel jim dá za úkol do 10 vteřin vytvořit z těl třeba: a toaster, a banana, the Eiffel Tower, a cooked breakfast, a washing machine, …
Předvádění s pletením: Frog in the pond - ruce na zemi; frog on the bank - na ramenou; Frog in the tree - na hlavě; frog in the space - ve vzduchu - děláme a říkám něco jiného, pletu je.
Učitel diktuje větu, ale jedno slovo vynechá - sloveso, podstatné jméno, ale třeba i předložku - a předvede pantomimick. Žáci musí sami dosadit např. pomocné sloveso ve větě v přítomném čase průběhovém apod.
Źáci se rozdelní do dvou či více skupin, skupina si posedá jeden za druhého. Vždy poslední v "zástupu" si vymyslí, co drží za předmět. Zaťuká na spolužákovi před sebou, věc mu předá (tak, aby bylo poznat, o co jde), takto předmět doputuje až k prvnímu. Když ho správně pozná a pojmenuje, získá družstvo bod.
Jeden žák se postaví zády k tabuli, učitel na ni napíše nějaké prostředí (místnost v domě, restaurace, plovárna, škola...). Všichni začnou pantomicky předvádět nějakou činnost typickou pro ono prostředí, žák stojící k tabuli zády se ho snaží poznat. Poté pojmenovává činnosti buď on nebo jednotliví předvádějící. (He is../I am...)
Žáci se rozdělí na dva týmy - posadí se na zem do dvou řad zády k sobě.
Jedna si vybere určitou činnost a všichni ji začnou nějakým způsobem předvádět, druhá řada je zatím nevidí. Na učitelův pokyn "Freeze" předvádějící ustrnou v pohybu, druhá řada se otočí a snaží se z pozic spolužáků činnost poznat.
Žáci jsou rozděleny do dvojit. A předvádí, B po něm vždy zrcadlí.
Učitel (později někdo ze žáků) říká, co mají dělat za pohyby:
- enermous, tiny,
- jakými částmi těla: shoulders, knees, elbows.
- malovat písmena, tvary, předvádět počasí (sunny, windy); emoce (angry, happy)
- action verbs (brush your hair, wash your hands...)
Děti volně korzují po třídě, na určitě znamení (zvonění zvonečku) rychle předvedou činnost, kterou předtím dostali na papírku. Úkolem každého je zjistit, jaké činnosti dělají ostatní.
- Po každé předváděčce můžou mít za úkol jít zapsat, co zjistili, případně píšou/říkají až na konci.
Na principu pomalu odkrývaného obrázku.
Žák si vybere nějakou činnost, případně mu ji učitel zadá. Pokyn zní předvádět tak, aby činnost nešla poznat hned, ale postupně ji zpřesňovat.
To v ideálním případě aktivita vyprovukuje mluvení u hádajících - mají za úkol chrlit nápady, pokud možno ve větách - "You are...". Předvádějící může jen vrtět hlavou či přikyvovat (že uvažují správným směrem) a dalším pohybem prozradit víc.
Učitel rozdá dětem na kartičkách napsaná čísla, ty je drží v ruce. Učitel dává pokyny typu: "Six and nine, cross the circle hopping." Kartičky si pak mohou vyměnit, ale není to nutné.
Zadávat je možné emoce (Cross the circle being very sad), zvířata... Vždy po nějakém čase zazní věta: , "Everybody, cross the circle. Crazy dance!".
Otázky či slovíčka procvičuje učitel jako obvykle s dětmi tak, že jim hází míček, ale v tomto případě pouze imaginární.
Postupně může přidávat specifikaci, jaký ten míček má být: tiny, enormous, heavy, light, soft, hard, dirty...
Učitel pošle žáky na chvilku za dveře a ve třídě provede rychle několik změn - otevře okno, zvedne židličku, napíše něco na tabuli, obrátí obraz ke zdi...
Žáci po návratu zapisují nebo říkají jednoduché věty, popisují, jak je to teď (nepotřebují minulý čas), či jak jak to bylo předtím (was, were)
Aktivita má 2. fáze.
Při první žáci postupně dávají učiteli anglicky příkazy (play the piano, smile, jump... ) a při činnosti ho pak každý "cvakne" - pomyslným foťákem/mobilem.
Učitel ale pak chce fotky vidět, žáci ho tedy musí namalovat a napsat větu "She/He is ...." .
Žáci si ve dvojicích hážou míčkem a říkají u toho slovíčka (co hod, to slovo). Ta mohou být z určité kategorie - opaky, časování sloves, množné číslo (1. řekne jednotné, 2. množné a vymyslí další slovíčko v j.č., 1. toto dá do mn. č. a vymyslí svoje).
Nebo nepravidelná slovesa: 1. infinitiv 2. past simple 1. past participle 2. nové sloveso infinitiv … Podobným způsobem stupňování.
Učitel po třídě rozhodí otázky lícem dolů. Pustí hudbu, dokud hraje, žáci se volně pohybují po třídě. Jakmile ji učitel zastaví, musí sáhnout po nejbližší otázce a než hudbu znovu spustí, položit ji co největšímu počtu spolužáků.
Na tabuli je nakreslen velký obličej. Děti postupně přistupjí k tabuli a nechají si zavázat oči. Jejich úkolem je podle pokynů napovídače dokreslit patřičnou část obličeje. Napovídač musí navést kresliče na správné místopokyny: up, down, left, right, stop,draw.
Lze hrát i ve dvojicích, kdy děti kreslí na papíry. Kreslit mohou také např. sněhuláka nebo nějaké zvíře, je třeba nejprve nakreslit obrys.
Žáci korzují v prostoru a dostávájí pokyny, jak se zdravit (či jinak na sebe reagovat) - shake hands (možné specifikovat jak), high five each other; bow to each other, smile at each other…
Později pokyny dávají žáci.
Jeden z dvojice dostane samolepku, nalepí ji na nějaké místo ve třídě/na chodbě a druhého z dvojice k ní musí dovést pomocí příkazů: go forward, keep going, turn left/right, down, up ...
Učitel dává pokyny, jakou částí těla se vždy dva žáci mají spojit: back to back, hand to hand, elbow to elbow, knee to knee, toes to toes...
Některé pokyny plní žáci samostatně elbow to knee apod.
Učitel stojí u tabule a zadá, jaké barvy a jakou částí těla se má každý ve třídě dotknout. Obrátí se čelem k tabuli, počítá do tří a každý žák samostatně se snaží úkol splnit. Pravidlo říká, že se dvě děti se nesmějí dotýkat stejného předmětu.
Učitel odeje na chvilku ze třídy a děti se domluví (v případě potřeby s pomocí asistentky), kam ve třídě něco schovají. Může jít věc fyzickou nebo imaginární.
Učitel se po návratu ptá: J"Is it behind the clock?", "Is it in the bookcase?... Za úkol má uhodnout co nejpřesnější polohu-
Žáci na otázky odpovídají: "No, it isn't." Lze propojit i s hrou "Cold - warmer - hot" (samá voda, přihořívá, hoří).
Později mohou žáci učitele v jeho roli vystřídat.
Učitel a později některý ze žáků (ve skupinkách): I would like you to come to my party.
Žáci: Vymýšlejí důvody, proč nechtějí/nemůžou:
I don't like music. I don't eat chips.
Jiné situace: Let's go to the zoo. // I'll cook dinner for you.
Jednoduchá drilovací aktivita.
Zadání zní převtělit se do absolutně negativního člověka. Učitel na žáky "vystřeluje" otázky s cílem zjistit, v kolik hodin co dělají. Jejich úkolem je říkat, že to nedělají.
What time do you brush your teeth? - I don't brush my teeth. What time do you get up? - I don't get up.
Po chodbě či ve třídě jsou rozmístěné kartičky s určitou částí těla, podle pokročilosti dětí specikovanou.
Např:
- a big round belly
- a little oval head
- one bushy tail
- four long arms
- six short legs
Úkolem žáka je projít celou trasu, pokaždé dokreslit příslušnou část a ukázat učiteli výsledný obrázek.
Učitell vybere krátký text, áci se střídají ve čtení. Čtou jeho část či celý zadaným způsobem.
Např. jako: sportovní reportáž, pohádku, výklad přísného učitele, předpověď počasí, horor
1/ Učitel vybere z textu 5 - 6 často opakovaných slov a napíše je na tabuli. Každý žák si ze seznamu potají vybere dvě. Učitel poustí poslech poprvé. Když žák uslyší některé ze svých slov, postaví se, pokud znovu, zase si sedne. 2/ Žáci utvoří trojice či čtveřice a ve skupině si rozdají čísla. V trojici si připraví 15 kartiček, ve čtveřici 16. Učitel diktuje slovíčka, vždy žák č. 1 píše první slovíčko, č. 2 druhé atd. Učitel promítne správně napsaná slovíčka, žáci kontrolují. V tuto chvíli slyší žáci poslech podruhé a a úkolem každé skupiny je srovnat kartičky do pořadí, v jaké slova zaznívají. Opět společná kontrola. Poslední aktivita - skupiny si kartičky znovu zamíchají a při dalším poslechu hrají "Kdo slyší slovíčko, bere kartičku". Vyhrává žák s největším počtem lístčků.
Dítě dostane otázku, kdy odpoví správně, získá jeden bod a má šanci střílet na koš (třeba zmuchlanou papírovou koulí), čímž může přidat další bod.
Možné hrát jako soutěž družstev.
Jednoduchý dril: Učitel dává příkazy, co mají děti udělat, oni (sborově či jednotlivě) odpovídají "We don't want to..." Učitel občas mezi příkazy vmísí nějaký, který se týká zvířat (feed the lion, walk the dog….) Na ten musí žáci reagovat větou: "OK, OK, we will."
Např: walk the dog, feed the cat, play with the rabbit, give water to your hamster, stroke the tiger, jump with a kangaroo,... ale třeba i "walk like a penguin" atd. ...
Později mohou děti hrát ve skupinkách.
Jedno dítě odejde za dveře, ostatní se shodnou na slově, které budou sborově volat. Učitel určí jednoho až dva rebely, kteří budou volat slovo zvukově podobné (tzv. "minimal pairs" - mad - sad, name - game...). Dítě za dveřmi se vrátí a po trojím sborovém opakování slova je je jeho úkolem odhalit rebela/y.
Žáci se rozdělí do trojic. Žáci si převypráví nějakou nepříjmennou či dramatickou situaci či zážitek z prázdnin a vyberou jeden, který pak ostatním postupně převypráví všichni. Úkolem ostatních ve třídě je poznat, komu z trojice se příběh opravu stal.
Jeden má zavázané oči (je Jiřík). Ostatní si vymění místa. Jiřík položí otázku a určí, kdo bude jeho Zlatovláskou (např. Lenka). Všichni na otázku odpovídají - např. "Yes, I do. / No, I don't, (záleží naprocvičované gramatice ), ale mění hlas. Jiřík se snaží odhalit Zlatovlásku, může po ní zkusit něčím hodit a trefit jí (např. balíčkem kapesníků).
Jednoho dítě pošle učitel za dveře. Třída se dohodne na společném neduhu , tj. na něčem, co budou u všech otázek dělat všichni. Mohou např. křížit nohy nebo odpovídat třemi slovy. Úkolem doktora je nás vyléčit, tedy přijít na společný jev /princip.
Jedno dítě si sedne zády k tabuli, učitel napíše na tabuli notázku.
Žáci na ni odpovídají a hadač na základě toho poznává a snaží se říct, jak zněla otázka. (Tipuje až na pokyn poté, co odpovědělo několik žáků).
Učitel vypráví jednoduchý příběh o svém víkendu. Úkolem žáků je co nejčastěji ho přerušovat smysluplnými dopľňkovými otázkami (ne nutně v minulém čase.)
Last Saturday I went to see a friend. (What's your friend's name? - Jane. - How old is she? - About 30. - Where does she live? - In the countryside. I went to her house... What time did you go there? - At 3 o'clock. - Did you walk? - No, I went by bus. - How long did it take…
Učitel rozdá každé skupince slovesa v minulém tvaru + 2-3 prázdné: went, saw, was, listened to, decided, had, talked to, needed, took, stayed, visited, looked
Sestavují příběh, řadí slovesa, zapisují věty.
Ukázka: Yesterday we decided to go to the centre of town. We saw a brilliant film. We went to a restaurant. We talked to a man and woman. The man and woman looked very nervous. They had a million dollar in cash. They needed to escape from the police. We listened to their story. They wanted to give us the money. The police arrived. The police arrested the man and woman. The police took the man and woman away. We went home.
Může po nich chtít, aby doplnili podrobnosti: The man was tall with a black beard and the woman had long, red hair and was very beautiful
Nebo: Yesterday we decided to go to the centre of town and we saw a brilliant film. After the film, we went to a restaurant where we talked to a man and a woman.
Každý žák má kartičku s jedním slovíčkem. Ve fází učení se pohybuje po třídě, když se potká s některým ze spolužáků, navzájem si slovíčka přečtou (třeba ve větě: I have got ... nebo I am ... ), vymění si je a s novým slovíčkem dou zase k někomu jinému.
V další fázi si mohu slovíčka jednoduchým způsobem vysvětlovat. (Výhodou je, že popis slyšeli před tím od někoho jiného.)
Žáci sedí v kruhu, uprostřed jsou na rozprostředny kartičky s obrázky lícem dolů. Žáci si posílají "bombu", jakmile ji dostanou do ruky, vezmou kartičku a obrázek pojmenují, když nevím, mohou si ji vyměnit za jinou. Trestný bod dostává ten, komu bomba "vybuchne" v ruce.
Učitel vyhlásí čtyři kategorie, každému žákovi přidělí jedno. Poté diktuje slovíčka, žáci zapisují jen ta, která patří do jejich kategorie.
Na konci porovnají s těmi, kteří mají stejnou kategorii.
Žáci se rozdělí do dvojic. Učitel nebo někdo z žáků vyhlásí určitou kategorii. Dvojice začnou hrát "stone, paper, scissors - shoot". Kdo prohraje, musí říci slovíčko z dané kategorie. Hned poté začíná další stříhání. Slovíčka se nesmějí opakovat, učitel průběžně mění kategorie.
Žáci si v kruhu hází míčkem. Učitel vyhlásí sloveso, kdo ví, jaké podstatné jméno by se s ním mohlo pojit, zvedá ruku, nechá si hodit míček, řekne ho a hodí míček někomu jinému, kdo se hlásí.
Učitel po chvilce změní sloveso. Začne u snadných (drink, eat. play..), postupně přechází k těžším (win, visit..) a takovým, kde chybuji (go to school/home; talk to...)
Učitel někoho ze žáků nečekaně pošle za dveře a ostatním pak dá za úkol napsat, co má na sobě.
Učitel napíše slovíčka, která je třeba zopakovat, na nafouknutý balonek (cca deset). Žáci si s ním pinkají, každé musí některé z napsaných slovíček říct. Balonek nesmí spadnou.
Učitel začne vyprávět jednoduchý příběh. Každou chvíli se zarazí a nechá si od žáků dávat návrhyy, jak pokračovat (jde o slovo, slovní spojení). Jeden si vybere a vypráví dál. (Mohou zkoušet i žáci ve skupinkách.)
I live with my _____________ in a big __________. THere is a big ________ behind our house. Our house has two floors. … (Jde téměř na vše.)
Jiná varianta je, že žáci učitele přerušují otázkami, doptávají se na detaily.
Žáci si sednou do kruhu učitel doprostřed položí nějaký běžný předmět (fix na tabuli, ramínko, knihu...). Začíná učitel, vezme předmět do ruky a předvede, co by to mohlo být (tenisová pálka, pánvička, kartáček na zuby...) Po něm stejně reaguje kdokoli z žáků, kdo má nějaký nápad. Buď předmět pojmenuje novým názvem (It is a pan, a toothbrush, a tennnis racket) nebo řekne celou větu (It is a toothbrush and I am brushing my teeth.) Lzde využít i minulý čas (co jsem dělal o víkendu)
Aktivita zaměřená na opakování slovíček. Žáci se postaví. Učitel se zeptá na slovíčko (česky, řekne definici), kdo zná odpověď, zůstane stát, kdo neví, sedne si. Učitel pak dá slovo někomu ze stojících. Pak si všichni sednou, v dalším kole si ten, kdo ví, stoupá.
Žáci stojí v kruhu, na provázku kolem krku mají pověšený obrázek, případně ho drží před sebou. Jedno dítě jde doprostřed, několikrát se zatočí a na někoho ukáže. Ten si musí rychle dřepnout, děti, které stály po jeho boku se otočí na sebe a obě se snaží pojmenovat obrázek toho druhého. Komu se to podaří dříve, zůstává v kruhu, druhý vypadává.
Učitel pantomimicky vytvoří základní místnost: otevře dveře, odloží si kabát na věšák a umyje si ruce. Každý další "herec" z řad žáků musí vejít dveřmi do místnosti, použít jednu z už vytvořených věcí a jednu další vymyslet (např. si také odloží kabát a začne se dívat na televizi). Jednou vytvořená věc nemůže zmizet. Otevření dveří se nepočítá. Snažíme se dbát na přesné vytváření věcí, nejde jimi procházet či podobně, měla by být zachována jejich velikost.
Jazykově lze využít v následné ústní nebo písemné aktivitě. Žáci popisují, co v místnosti je (there is/there are) a co kdo dělá (přítomný čas průběhový) nebo udělal (minulý prostý).
Hry na procvičování slovíček, frází, idiomů a gramatických jevů, konverzační otázky.
Źáci nepotřebují účty, hrát je možné na interaktivní tabuli či na tabletech.
Základní hra neplacená.
Obrovské množství předpřipravených her, možnost je upravovat a vytvářet vlastní.
Jednoho žáka pošle učitel za dveře a určí tzv. "nemluvu". Po návratu hádajícího sborově odříkáváme např. názvy měsíců, ale jeden žák pouze artikuluje. Hádající se snaží ho odhalit.
Z opakovaných slovíček učitel napíše na tabuli jen souhlásky, dětí luští.
Příklad - téma jídlo:
BRD
MLK
SSG (sausage)
Žáci se rozdělí do dvou družstev a postaví se do zástupu čelem k tabuli. Učitel řekne nebo popíše slovo. První hráč z každého družstva vyběhne k tabuli, napíše první písmeno slova a vrací se. Každý další hráč může připsat jen jedno písmeno nebo nějaké opravit.
V kruhu časujeme sloveso (průběhové tvary, minulý čas...) ve všech osobách; určí se zájmeno, při kterém se se vypadává ˇ(např. HE; tedy vypadne ten, na koho vyjde toto zájmeno). Zároveň vypadává každý, kdo udělá chybu.
Možno využít pro zápor, otázku…
Každá dvojice žáků má před sebou hromádku karet nebo reálných předmětů. Střídají se, kdo je na tahu pojmenuje a odebere 1 - 3 věci/kartičky. Vítězí ten, kdo vezme poslední kartu/předmět.
Jeden ze žáků jde za dveře a ve třídě schováme nějaký předmět. Po přichodu hádajícího všichni začnou odřikávat nějakou řadu či cokoli jiného, co je třeba namemorovat (např. dny v týdnu) - zvyšují a snižují hlasitost promluvy podle toho, jak se hledající přibližuje či oddaluje od schovaného předmětu.
Žáci stojí v kruhu, každý před sebou drží obrázek. Učitel začíná v roli upíra, pomalu se k někomu přibližuje, ten musí navázat oční kontakt se spoluážíkem, který ho zachrání tím, že pojmenuje jeho obrázek. Učitel pak změní směr.
Pokud žáka žáka nikdo nezachrání, vystřídá učitele v roli upíra.
Učitel zadá osobu, žáci vytvářejí seznam věcí, které si půjde koupit.
a millionaire
a fashion model
a body-builder
a father (age 50)
a girl (age 15)
a pensioner
a vegetarian
Dobrovolník jde na židli, za deset sekund má vyjmenovat co nejvíc věcí z dané kategorie - football teams, farmyard animals, shops, things in the fridge, modes of transport, TV shows, school subjects…
Dá se hrát i v týmech - delší časový limit, členové týmu se střídají se, slovíčka se nesmí opakovat.
Učitel určí okruh slovíček. Pak si žáci v kruhu házejí míček. Než hodí, řeknou: I am throwing Jenda a .... " a slovíčko z určeného okruhu (ovoce/zelenina) nebo nějakého jiného (zvíře). Pokud míček do kategorie patří, musí ho adresát chytit, v opačném případě před ním uhnout.
Verze "Nechytej bramboru": Říkáme třeba vždy jídlo, ale "potato" se nechytá.
Umožňuje přetvářet již nahraná videa na výukové nástroje: přemlouvat je/dabovat, vkládat do nich úkoly a otázky ověřující porozumění, vkládat do nich audio poznámky.
Možnost sledovat odpovědi a práci jednotlivých žáků.
Jeden žák jde za dveře. Někdo z ostatních si dá do kapsy dohodnutý předmět a stává se pachatelem. Přichází "vyšetřovatel" a ptá se "Is the suspect tall?" "Does he have blonde hair? - Snaží se položit co nejméně otázek, pokud ale pachatele přímým obviněním neodhalí, prohrává.
Kreslícímu dítěti zadáme namalovat např. "a sad cat" - ostatní hádají. Kreslící komunikuje pouze výrazem tváře, pohybem hlavy, ne slovy.
Nástroj pro gamifikované ověřování, nakolik žáci určítému tématu porozuměli, testování, shromažďování odpovědí.
Možno využít např. jako "exit ticke", rychlé připomenutí faktů apod.
Na tabuli jsou napsány všechny barvy (slova "rozházená" po tabuli).
Soutěží dvě děti, s otevřeným fixem stojí zády k tabuli a poslouchají můj popis:
It's the colour of.... STRAWBERRIES. Three, two, one, GO.
Na GO se otočí, hledají na tabuli přístlušnou barvu a snaží se ji škrtnout dřív než soupeř. Nesmí se strkat a "blokovat" druhého.
Pro popis barvy využívám věci z kartiček.
Každý žák napíše tři věci v místnosti, nikomu svá slova neukazuje. Pak postupně v kolečku každý řekne jednu věc, kterou vidí, ale nemá ji na svém seznamu. Kdo ze spoluhráčů ji má, škrtne si ji. Kdo má všechna tři slova škrtnutá, vypadává ze hry. Vyhrává ten, komu jako poslednímu zůstane napsané slovo nebo slova.
Nástroj pro interaktivní prezentaci nebo rychlé zjišťování odpovědí či názorů žáků.
Snadno využitelné šablony na interaktivní a animované prezentace, infografiku, interaktivní hry, kvízy a online únikové hry na nejrůznější témata.
Řada šablon k dispozici zdarma.
Na neplacené platformě možnost vytvářet soubory slovíček k dalšímu procvičování na počítačích či přenosných zařízeních.
Prostředí pro sdílení tvorby jednotlivých žáků či skupin, prostředí pro spolupráci.
Možno vkládat texty, obrázky, videa, zvukové soubory, odkazy apod.
Využití: studijní deník, formativní hodnocení, vzájemné hodnocení, dokumentování akce, prezentace tématu
