📙Přežít
Created by Martin Krejzek
#Maturita
📙Přežít
První část
Kapitola 1: Dlouhodobý výhled
Čtyři jezdci apokalypsy
Autor nás seznamuje s takzvanými čtyřmi Jezdci Apokalypsy, což jsou nejčastější chronická onemocnění, na která umírá počet lidí: onemocnění srdce a cév, rakovina, neurodegenerativní onemocnění mozku nebo mellitus z druhého typu se souvisejícími poruchami metabolismu.
Zastavit čtyři jezdce Apokalypsy: Klíčem je prevence
Z toho logicky vyplývá, že pokud chceme zastavit čtyři jezdce Apokalypsy – nebo jim ještě lépe předejít – musíme jednat s předstihem. Jde o proces vytváření návyků, chcete-li habit making, tedy postupných opatření, kterými si sami nastavujeme, jak budeme žít. Zda ve zdraví, nebo v nemoci.
Dlouhověkost
Kritéria dlouhověkosti
Dlouhověkost lze rozdělit do dvou kritérií: délky života a kvality života. Druhé kritérium je neméně důležité, protože nezáleží jen na tom, jak dlouho žijeme, ale i jak dobře.
Autor knihy k tématu přistupuje pragmaticky – místo teoretických definic se soustředí na okamžité činy. Dlouhověkost totiž není náhoda, ale výsledek každodenních rozhodnutí, která podnikáme proto, abychom se dožili vyššího věku ve zdraví a vitalitě.
Medicína 3.0 - Preventivní přístup ke zdraví
Medicína 3.0 přistupuje k pacientům preventivně. Příkladem této filozofie je technologie kontinuální monitorace glykémie (Continuous Glucose Monitoring – CGM), která umožňuje sledovat reakci těla na konkrétní stravovací návyky a okamžitě jim přizpůsobovat jídelníček. Tyto senzory tak mohou sloužit jako účinné preventivní nástroje, které pomáhají předcházet rozvoji například diabetu 2. typu.
Od délky života ke kvalitě života
Zásadní rozdíl mezi medicínou 2.0 a medicínou 3.0 spočívá v tom, že zatímco medicína 2.0 se primárně soustředila na délku dožití, medicína 3.0 klade mnohem větší důraz na kvalitu života. Dříve se téměř neřešila otázka tzv. healthspan = délky života ve zdraví – protože jednoduše chyběly informace.
Nebylo známo, jak dlouhodobě ovlivňuje nedostatek spánku kvalitu života, jaký dopad má pravidelné cvičení na zdravé stárnutí, nebo naopak jaký vliv má jeho absence na rozvoj nemocí. Navíc v 90. letech panoval obrovský boom nových technologií a možností, takže lidé často pracovali od rána do večera a odpočinek byl v mnoha případech přehlížen.
Nemoc jako byznys: Proč systém neinvestuje do prevence?“
Zarážející je skutečnost, že za celým nemocničním systémem – tedy za péčí o nemocné lidi – stojí zdravotní pojišťovny, které nevyvíjejí dostatečný tlak na prevenci a zdravý životní styl. Pokud by totiž lidé byli zdravější, lékaři by měli méně pacientů, a tím pádem by nebylo za co platit. Většina finančních prostředků tak směřuje na léčbu již vzniklých onemocnění, zatímco prevence zůstává v pozadí.
Kapitola 3: Cíl, strategie, taktika
Neviditelná hrozba: Jak dnešní rozhodnutí formují naše zdraví v budoucnu
Mnoho lidí nepřemýšlí o budoucnosti svého zdraví. Je to pochopitelné – pokud se v mladém věku cítí dobře, nemají důvod se tím trápit. Neuvědomují si však, jaké důsledky přinese jejich současný životní styl.
Co se stane s tělem, když ho nenamáháme, neposilujeme, neprocvičujeme mysl nebo se neučíme novým věcem? Pokud tyto aspekty zanedbáme, časem se kumulují negativní dopady, které mohou být na sklonku života fatální.
„Zdraví ve stáří se buduje dnes: Co dělat, než bude pozdě?“
Podívejme se na to prakticky. Ve stáří budeme potřebovat určitou svalovou sílu a aerobní zdatnost. Na tom se shodneme. Jenže co když už teď – třeba ve 25 letech – máme sotva dostatek síly a naše maximální spotřeba kyslíku na kilogram tělesné hmotnosti (VO₂ max) je na hraně? Je prakticky jisté, že s věkem bude kapacita jen klesat. Takže co dělat? Nechat to být a smířit se s úpadkem, nebo začít jednat a vymyslet plán, jak si zdraví a výkonnost udržet co nejdéle?
Aktivity běžného života: Co je dnes samozřejmost, může být ve stáří výzvou
Můžeme si to lépe představit pohledem na tzv. aktivity běžného života – kontrolní seznam, podle kterého hodnotíme zdraví a soběstačnost starších lidí. Tento seznam zahrnuje základní úkony, jako je příprava jídla, chůze bez pomoci, mytí a péče o svůj vzhled, používání telefonu, návštěva obchodu, nakládání s penězi a další běžné činnosti. A teď si představte, že byste se jednoho dne nedokázali sami najíst, umýt nebo ujít pár set metrů na kávu s přáteli. Dnes tyto činnosti považujeme za naprostou samozřejmost, ale s přibývajícím věkem si budeme stále více uvědomovat, že to, co bylo kdysi normální, může být ve stáří obrovská výzva.
Cvičení: Nejlepší lék na dlouhověkost
Pokud existuje jedna širokospektrální intervence, která dokáže zlepšit kvalitu života a zároveň prodloužit délku dožití, je to cvičení. Jednoznačně se jedná o nejúčinnější „lék“ na dlouhověkost. Data hovoří jasně: pravidelný pohyb nejen oddaluje smrt, ale také účinně zpomaluje zhoršování kognitivních funkcí a fyzické chátrání. Navíc zlepšuje náladu a působí jako přírodní antidepresivum. Žádná jiná intervence nemá tak široký a hluboký dopad na naše zdraví a kvalitu života.
Druhá část
Kapitla 4. Centariáni
Kapitola 2: Medicína 3.0
