Created by Roman Mraček
– jejím základem je orientačně-pátrací reflex, je starší než záměrná pozornost
Tyto vlastnosti předmětů přitahují „bezděčnou pozornost“:
nové podněty asociované s nebezpečím (klakson)
intenzivní, pohybující se a měnící se podněty (např. zvuk sirény, hoří, auto)
změny známých podnětů (najednou nakrátko sestřih)
neobvyklé podněty (lidé v kostýmu na ulici)
Podněty kontrastující s okolím (červená barva semaforů, oranžový oděv dělníků na silnici)
podněty s osobním či sociálním významem (např. když uslyším vlastní jméno)
=> zaměření pozornosti je ovlivněno EMOCEMI A MOTIVY
bezděčné zaměření pozornosti se liší od pátracích aktivit (zde má podíl zaměřená pozornost)
Je řízená vědomým záměrem, úkolem, povinností
K jejímu udržení je potřeba úsilí=> pocit duševní námahy
2 mentální aktivity, na kterých se podílí:
ostražitost – dlouhodobé sledování percepčního pole, čekání na významný podnět, který nevíme, kdy se objeví (např. plavčík, letecký dispečer)
=> její selhání je spíše důsledkem pochybnosti o důležitosti podnětu, než pokles ostražitosti
Pro správné provedení-ostražitosti- je třeba odpočinek
pátrání – velmi aktivní, jde o nalezení určitého cílového objektu/informace (např. hledání informace na Internetu, zrakové vyhledávání, hledání restaurace)
postúmyslná pozornost – pozornost jsme zaměřili, ale ztrácíme ji
zaměření (upoutání) pozornosti – selekce důležitých podnětů; probíhá převážně nevědomě; orientačně-pátrací reflex – přednostně upoutávají pozornost nové podněty
§Pozornost může být zaměřena do vnějšího i vnitřního světa Neurofyziologickým substrátem pozornosti je retikulární-aktivační systém – RAS
Pavlov zkoumal tzv. orientačně-pátrací reflex = vrozené schéma chování, co odpovídá na vnější změny (novost/hrozba)
selektivita (výběrovost) – schopnost zaměřit pozornost na významné vnitřní/vnější podněty
projevuje se také schopností ignorovat bezvýznamné podněty
vlastnost „štítu“ – třídí důležité a přebytečné informace
stabilita (stálost) pozornosti – časový interval, kdy jsme schopni sledovat pouze 1 podět => tzv.: bodová fixace – 0,1 až 5 sekund (poté se pozornost přesune k jinému bodu)
Jeli pozornost narušená vlivem více zajímavých podnětů => těkání (fluktuace pozornosti)
na jednu činnost se vydržíme soustředit asi 45 minut
svaly oka se neustále pohybují -> když se nehýbe, stimulují se stále stejné receptory a brzy se unaví
senzorická fluktuace (oscilace) – pozornost kolísá v určitých vlnách (důkazem je, že slyšíme tikot hodin, pak ho zase nevnímáme => udržuje nám povědomí o aktuálním dění, pomáhá orientaci v prostředí)
koncentrace (soustředěnost) pozornosti – hloubka, intenzita pozornosti
jedná se o vyčlenění omezeného počtu psychických obsahů, kterými se zabýváme
Čím je jich míň, tím vyšší je koncentrace pozornosti (meditace – koncentrace na 1 obsah, navozuje se tím změněný stav vědomí)
vlastní soustředění vědomí na psychický obsah či mentální aktivitu; probíhá vědomě
vybírá podněty před vstupem do vědomí
E. Colin Cherry
autor fenoménu koktejlového večírku (coctail party phenomenom)
jak sledujme dialog, při vystavení rušivých vlivů (dalších rozhovorů)
pokud vedeme nudný dialog, začneme poslouchat cizí => poté přepínáme mezi naším a cizím a útržkovitě sledujeme oba
vytvořil metodu stínění (shadowing)
člověk má v uších reproduktory, do každého ucha je vysílána odlišná zpráva – dostane za úkol sledovat pouze sdělení z jednoho ucha („stín“), má ignorovat sdělení z druhého ucha
=> osoby při sledování nebyly schopni popsat (neuvědomovali si) co bylo ve zprávě v druhém uchu („nestíněná“)
=> Říká již v našem receptoru se zpráva automaticky selektuje „časná filtrace“ (též to tvrdil BroadBenta)
Navazuje na něj Anne Treisman – osoby si z „nestíněné“ zprávy něco pamatují
Poznají mužský a ženský hlas, shodný obsah obou zpráv
Dále se prokázalo, zachytí: 1) slova s osobním významem – jméno 2) vulgarismy 3) sexuální význam
=> informace, kterým nevěnujeme pozornost => nevstupují do vědomí a my si je nemůžeme poté vybavit
Experimenty s primingem potvrzují, že některé podněty registrujeme nevědomě=> to poté ovlivňuje psychické procesy probíhající ve vědomí
Teorie selektivní pozornosti
Teorie řeší dilema mezi časnou (informace je selektována dříve, než víme, co znamená) a pozdní selekcí (selekce proběhne až potom, co víme, co znamená)
TEORIE FILTRU - Donalda BroadBenta
výběr podnětů (selektivní filtr) probíhá již v receptoru
POZDNÍ SELEKCE – k výběru podnětů dochází teprve na úrovni vnímání, a to po provedení rychlé identifikace významu podnětů, na níž se podílí i paměť
NOVÁ VERZE TEORIE FILTRU - Anne Treisman
časná selekce vede pouze k zeslabení bezvýznamných podnětů (ne zablokování)
TEORIE JEDNOHO ZDROJE - Daniel Kahneman
Pozornost je limitována svou kapacitou => děláme najednou lehčí věci (čtu, povídám si čmárám), či se plně soustředím na jedno
Teorie více zdrojů – existuje několik nezávislých zdrojů, z nichž můžeme čerpat, každý úkol odčerpá z každého zdroje určité množství
Hirst a Kalmar
Dle výzkumů=> lidé jsou schopni částečného rozdělení pozornosti mezi kognitivní aktivity různého druhu (počítání X hláskování), souběžné provedení kognitivně podobných aktivit je velmi těžké (číst X psát diktát)
=> než jeden zdroj existuje více druhů pozornosti, co mohou pracovat paralelně
Odolnost vůči rušivým vlivů je individuální
= mentální proces, jehož funkcí je vpouštět do vědomí omezený počet informací a tak ho chránit před zahlcením velkým množstvím podnětů
Jakýsi štít, co chrání náš kognitivní systém přes zahlcením
Základní vlastností pozornosti je selektivita-výběrovost => vybírá jen ty podněty, které potřebuje, zbytek ignoruje
Jamesova teorie pozornosti:
X chápe to opačně
pozornost je výběrové zaměření a soustředění vědomí na určité objekty a aktivity
pozornost dělí do dvou fází:
1. zaměření (upoutání) pozornosti = selektivní pozornost – výběr důležitého, probíhá nevědomě
2. vlastní soustředění vědomí na určitý obsah
Pozornost může být zaměřena ven (sleduju park, lidi) a dovnitř (ponoření do myšlenek)
vztah pozornosti k jiným mentálním procesům – provází všechny poznávací procesy (např. paměť, učení, kognitivní procesy)
Vnímání provádí selekci a díky tomu se zaměření člení na figuru a pozadí
Pozorování je vnímání se silným zaměřením pozornosti
Pozornost vybírá, co bude v krátkodobé a dlouhodobé paměti
Pozornost je předpokladem učení (bezděčného i záměrného)
Pozornost ovlivňuje kvalitu myšlení (ovlivňuje koncentraci)
Souvisí i emocionálně motivačními procesy – určují zaměření
kapacita (rozsah) pozornosti – množství objektů, které dokážeme, postřehnou současně (či v krátkém, časovém úseku)
jedním pohledem jsme schopni zachytit 4-5 objektů
Kapacita krátkodobé paměti: Millerovo magické číslo 7 +/- 2 =>Kapacita pozornosti je příbuzná paměti (krátkodobé)
distribuce (rozdělování) pozornosti – rozdělení své pozornosti mezi více podnětů, činností
Je to však omezené – max 2-3 aktivity (a to musí být zautomatizované)
Pokud se něco přeučíme (= častým opakováním dokonale naučíme) => pak to provádíme bezděčně, automaticky
Dokazují to Stroopovy úlohy
Stroopův test – metoda výzkumu pozornosti
názvy barev vytištěné barvou, která nekoresponduje s textem
instrukce: vyjmenovat barevné odstíny, kterými jsou názvy barev vytištěny
rušivě působí bezděčná tendence číst – zautomatizovaná dovednost
v klinické psychologii se někdy používá u pacienta k zjištění stresu (údajně vyvolává stresovou reakci)
=> čím dokonaleji určitou aktivitu provádíme, tím menší pozornost ji věnujeme (řízení, zavázaní bot)
Záměrné zpracování info – pomalé, vyžaduje úsilí, flexibilnější
Automatické zpracování info – rychlé a téměř bez námahy, efektivní, neflexibilní
Dokonale naučené dovednosti (zautomatizované) => v implicitní paměti (provádění reguluje mimo vědomé oblasti mysli)
roztržitost – důsledkem nadměrné koncentrace pozornosti hl. na vnitřní obsahy, výskyt u zdravých lidí (zapomínání, nereagování na ostatní)
nadměrná fluktuace/těkavost – každý nový podnět upoutá pozornost, pozornost rychle přebíhá, běžná porucha
Je typickým projevem hyperkinetická porucha (ADHD) – nevytrvá v činnosti, přechází od jednoho k druhému, nedokončí nic
zúžení pozornosti/tunelové vidění vzniká zejména ve složitých, nebezpečných situacích, co vyvolávají paniku (ta vznikne, díky tomu, že se něco vymklo kontrole)
=> lide se začnou soustředit na malé a bezvýznamné podněty (hoří, a člověk vynáší hodiny, než aby zachránil sebe a rodinu)
Často u dopravních nehod
PORUCHY MOHOU BÝT ZPUSOBENY:
Aktivace nevhodného schématu (scénáře)- popisuje J.T.Reason „Human error“
Scénář soubor činností, které po sobě následují v určité situaci
zaklepání na dveře při vstupu do vlastní kanceláře; udělám manželovi kafe, i když není doma
aktivací nevhodného schématu vede k tomu, že zapomeneme, co jsme měli původně v úmyslu => dojde k narušení vhodného scénáře => (někam dojdu a nevím, co jsem to chtěla)
Změnou rituálního postupu (scénáře) –manželka požádá muže ať cestou koupí chleba => on na to zapomene, zapomněl na změnu rituálního postupu –> zařadit nový úkon do rit. postupu