Vlastivěda

Created by Marie Sládková

Václav III. (1305–1306)-

• Přišel o uherskou korunu.
• Roku 1306 zavražděn v Olomouci.
• Jeho smrtí vymřeli Přemyslovci po meči (v mužské linii).

Václav II. (1283–1305)

• Vzdělaný panovník.
• Usiloval o založení univerzity, ale neuspěl.
• Rozšiřoval moc do Polska.
• Roku 1300 se stal polským králem.
• Roku 1301 získal pro svého syna Václava III. Uherskou korunu.

Vrcholné období

Přemysl Otakar II. (1253–1278)

• Přezdíván král železný a zlatý.
• Získal Rakousy.
• Rozšiřoval území až k Jaderskému moři.
• Podnikl výpravu do Pruska.
• Patřil k nejmocnějším panovníkům střední Evropy.
• Roku 1278 zahynul v bitvě na Moravském poli.
• Po jeho smrti nastal v zemi chaos.
• Jeho syn Václav byl ještě dítě.

Václav I. (1230–1253)-

• Pokračoval v rozvoji českého státu.
• Za jeho vlády pokračoval rozvoj měst a kolonizace.

Přemysl Otakar I. (1197–1230)-

• Získal dědičný královský titul.
• Roku 1212 Zlatá bula sicilská od Fridricha II.
• Potvrdila:
  • dědičnost českého královského titulu,
  • územní celistvost českého státu,
  • právo českého krále volit římského krále (postavení kurfiřta).
• Český král získal hodnost říšského arcičíšníka.
• Roku 1222 Velké privilegium české církve:
  • upravovalo vztahy mezi panovníkem a církví.

Benediktini

• Nejstarší klášterní řád u nás.
• Ženský klášter sv. Jiří na Pražském hradě:
  • založila Mladou, dcera Boleslava I.
  • byla také první abatyší.
• Nejstarší mužský klášter: Břevnovský klášter.
  • založen roku 993 Boleslavem II.
• Další kláštery: Rajhrad, Broumov.

další významné řády

• Premonstráti – Strahovský klášter v Praze.
• Cisterciáci – Plasy, Velehrad, Vyšší Brod, Zlatá Koruna.

románská architektura

• Typický stavební sloh středověku.
• Stavěly se kostely, rotundy a baziliky.
• Významné stavby:
  • Bazilika sv. Víta na Pražském hradě,
  • Bazilika sv. Václava v Olomouci,
  • Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě,
  • kostel sv. Klimenta a sv. Václava ve Staré Boleslavi.
• Rotunda sv. Kateřiny obsahuje významné fresky z poloviny 12. století o původu přemyslovské moci.
• Vznikaly také první kamenné domy.
• Od poloviny 12. století měla Praha první kamenný most přes Vltavu.

Vratislav II. (1061–1092)-

• První český král.
• Roku 1085 korunován císařem Jindřichem IV.
• Královský titul byl pouze osobní, nikoliv dědičný.

Vladislav II. (1140–1172)-

• Druhý český panovník, který získal královský titul.
• Roku 1158 korunován.
• Také pouze osobní, nikoliv dědičný titul.

kláštery

• Důležitá hospodářská a vzdělávací střediska.
• Uchovávaly a opisovaly knihy.
• Rozvíjely vzdělanost a písemnictví.

Círke a křesťanství

Břetislav I. (1035–1055)

• Syn Oldřicha a Boženy.
• Manželka Jitka ze Schweinfurtu.
• Rozšiřoval českou moc do Polska.
• Roku 1038–1039 dobyl Hnězdno.
• Nad hrobem sv. Vojtěcha vyhlásil Břetislavova dekreta – první známý český zákoník.
• Nechal převézt ostatky sv. Vojtěcha do Čech.
• Usiloval o povýšení pražského biskupství na arcibiskupství.

Počátky přemyslovského státu

do roku 1197

Panovníci

olomoucké biskupctví

• Založeno roku 1063.
• Sloužilo jako opora pražskému knížeti proti moravským údělným knížatům.

významné rukopisy

• Budyšínský rukopis – z 1. poloviny 13. století, uložen v Národním muzeu v Praze.
• Drážďanský rukopis.

Oldřich (1012–1033, 1034)-

• Stabilizoval situaci v Čechách.
• Připojil Moravu k českému státu.
• Jeho manželkou byla Božena.

Boleslav III. Ryšavý (999–1002, 1003)-

• Krutá vláda.
• Bojoval o moc se svými bratry Jaromírem a Oldřichem.
• Čechy ztratily část svého území.

Bořivoj I. (852/853–888/890)

• První historicky doložený český panovník.
• Manželka Ludmila.
• Společně přijali křest na Moravě od arcibiskupa Metoděje.
• Křesťanství se stalo důležitou oporou přemyslovské moci.

Kosmova kronika

• Nejstarší česká kronika.
• Vznikla přibližně v letech 1119–1125.
• Autor: Kosmas – děkan pražské svatovítské kapituly.
• Napsána latinsky.
• Vypráví o dějinách Čechů.
• Začíná stavbou babylonské věže a původem Čechů.
• Končí událostmi z Kosmovy současnosti.

pražské biskupctví

• Založeno roku 973 za Boleslava II.
• Podřízeno arcibiskupství v Mohuči.
• První biskup: Dětmar.
• Druhý biskup: sv. Vojtěch.
• Cílem bylo posílení politické a církevní nezávislosti českého státu.

Ďáblova bible

• Největší známý rukopis na světě.
• Obsahuje latinské texty.
• Je známá také pověst o mnichovi, který zaprodal duši ďáblu, aby během jediné noci dokončil Bibli.
• V rukopisu je vyobrazen ďábel.
• Dnes je uložena ve Stockholmu ve Švédsku.

Boleslav II. Pobožný (972–999)-

• Velký územní rozsah přemyslovské moci.
• Roku 973 založeno pražské biskupství.
  • První biskup: Dětmar.
  • Druhý biskup: sv. Vojtěch.
• Roku 995 vyvraždění Slavníkovců.
• Přežil pouze sv. Vojtěch, který byl v zahraničí.
• Sv. Vojtěch zemřel roku 997 mučednickou smrtí v Prusku.

Histografie

kroniky a komiksy

kolonozace

• Osídlování dosud neobydlených území.
• Od poloviny 13. století také německá kolonizace.
• Zvyšoval se počet obyvatel.
• Vznikala nová sídla a města.

Emfyteutické (zákupní) právo-

• Pravidla vztahu mezi šlechticem a poddaným.
• Poddaný získal dědičné právo užívat statek a půdu.
• Byly přesně stanoveny dávky a povinnosti.
• Výhoda pro poddaného: jistota držby půdy.
• Výhoda pro feudálního pána: pravidelný příjem.

Vratislav I. (915–921)

• Syn Bořivoje I.
• Manželka Drahomíra.
• Synové Václav a Boleslav.

těžba a zpracovávaní kovů

• Rozvoj těžby stříbra a zlata.
• Významná naleziště:
  • Českomoravská vrchovina,
  • okolí Jihlavy a Havlíčkova Brodu,
  • později Kutná Hora.
• České země patřily k významným evropským producentům drahých kovů.
• Těžba přinesla Přemyslovcům velké bohatství.

příklady královských měst

• Uničove,
• Opava,
• Hradec Králové,
• Litoměřice,
• Staré Město pražské,
• Brno,
• Jihlava,
• Olomouc,
• České Budějovice,
• Kutná Hora,
• Plzeň.

Boleslav I. (929/935–972)

• Bratr sv. Václava.
• Zavázal se poslušností saskému králi Otovi I.
• Roku 955 bitva na řece Lechu:
  • porážka Maďarů,
  • účastnila se i Boleslavova vojska,
  • konec desetiletí maďarských nájezdů do střední Evropy.
• Za jeho vlády se budovala hradská soustava.

Václav I. (925–929/935)

• Český kníže a světec.
• Hlavní patron českého národa.
• Symbol české státnosti.
• Vychovávala ho babička Ludmila.
• Po smrti otce vládla jako regentka jeho matka Drahomíra.
• Podporoval křesťanství.
• Na Pražském hradě nechal postavit kostel sv. Víta.
• Roku 929 uzavřel dohodu s Jindřichem Ptáčníkem:
  • slíbil věrnost,
  • platil pravidelný poplatek za mír (tributum pacis).
• Zavražděn bratrem Boleslavem ve Staré Boleslavi 28. září 929/935.
• Po smrti byl uctíván jako světec a mučedník.
• Jeho kult propagoval i bratr Boleslav.

Spytihněv I.-

• Syn Bořivoje I.
• Pokračoval v upevňování přemyslovské moci.

změny ve společnosti a hospodářství

vznik měst

• Rozvoj měst a řemesel.
• Města získávala městská privilegia (zvláštní práva a výsady).
• Nejstarší městské privilegium u nás: Uničov – 1213.
• Rozlišovala se:
  • královská města – patřila panovníkovi,
  • poddanská města – patřila šlechtici nebo církvi.
• Zvláštní skupiny královských měst:
  • horní města – spojená s těžbou,
  • věnná města – patřila českým královnám jako věno.

zemědělství

• Rozšířil se trojpolní systém:
  • ozim – podzimní setba,
  • jař – jarní setba,
  • třetina půdy ležela ladem.
• Společnost se postupně měnila ze zemědělské na řemeslnou a obchodní.

příklady poddanských měst

• Ostrava,
• Pardubice,
• Liberec.

Vrchol a zánik

(1197–1306)

Český lev

• Stříbrný dvouocasý lev.
• Poprvé doložen v českém znaku roku 1213.
• Kolem roku 1247 ho začal používat Přemysl Otakar II.
• Roku 1253 se stal oficiálním znakem českého krále.
• Nahradil plamennou orlicí.

Základní pojmy

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT

gotická architektura

• Od 13. století se začaly objevovat gotické prvky.
• Významné stavby:
  • klášter sv. Františka v Praze – založila Anežka Přemyslovna,
  • klášter v Tišnově (1233),
  • Vyšší Brod (1259),
  • Zlatá koruna (1263),
  • Zbraslav (1292),
  • hrad Bezděz – založen Přemyslem Otakarem II.
• Anežka Přemyslovna byla roku 1989 prohlášena za svatou.

Dalimilova kronika

• Nejstarší česky psaná veršovaná kronika.
• Vznikla na počátku 14. století.
• Záznamy končí rokem 1314.
• Autor není přesně známý, pravděpodobně šlechtic nebo duchovní.
• Název Dalimilova se objevil až v 17. století.
• V letech 1330–1340 vznikl její latinský překlad.

svatováclavská orlice

• Znak rodu Přemyslovců.
• Černá orlice se zlatými drápy a červenými plamínky.
• Nejstarší zobrazení na pečeti Přemysla Otakara I. z roku 1192.
• Byla součástí přemyslovského erbu.

Alexdreida

• Rozsáhlý středověký epos.
• Vznikl na přelomu 13. 14. století.
• Hlavní postava: Alexandr Veliký.
• Alexandr představoval vzor ideálního rytíře.
• V jeho postavě je skryt Přemysl Otakar II. (alegorie).

feudalismus

• Společenský systém založený na vlastnictví a propůjčování půdy.
• Základem bylo léno (feudum) = propůjčená půda nebo území.
• Lenní senior = ten, kdo léno propůjčuje (např. panovník).
• Leník (vazal) = ten, kdo léno dostává.
• Leník sliboval seniorovi:
  • věrnost,
  • vojenskou pomoc,
  • případně další služby.
• Léno mohlo být odebráno při porušení slibu.
• Leník mohl mít vlastní leníky.

Literatura

latina

• Hlavní jazyk vzdělanců.
• Používala se v církvi, vzdělávání a literatuře.
• Postupně se začaly prosazovat i národní jazyky.
• V českých zemích se vlivem kolonizace šířila hlavně němčina.

česká literatura

• Navazovala na staroslověnskou literaturu.
• Od 10. století vznikaly hlavně:
  • Legendy,
  • životopisy svatých,
  • náboženské texty.
• Později také světská literatura.

Minnesängři

• Toulaví zpěváci.
• Tvořili a zpívali milostnou poezii.
• Působili na dvorech Přemyslovců a dalších šlechticů.

svatá říše římská

• Založena roku 962 Otou I. Velikým.
• Navazovala na Římskou říši a říši Karla Velikého.
• Volná federace evropských území.
• V čele stál král a císař.
• Císaře volili kurfiřti (volitelé).
• Významné dynastie:
  • Otoni,
  • Sálská dynastie,
  • Štaufové,
  • Lucemburkové,
  • Habsburkové.
• Roku 1806 zanikla – za vlády Františka II. (rakouského císaře Františka I.).

Pražský hrad

• Od 9. století centrum panovnické moci.
• Sídlo českých knížat.
• Později také duchovní centrum:
  • Biskupství,
  • kláštery,
  • hroby světců a panovníků.

počátky

• Od počátku 9. století přicházeli křesťanští misionáři.
• Přicházeli hlavně z franské oblasti a okolních církevních center.
• Kolem roku 830 byl
  • Nechal ho postavit kníže Pribina.
• Roku 845 přijalo v Řezně křest 14 českých knížat.
• Křesťanství se postupně šířilo mezi obyvatelstvo.
• Přinášelo také možnost vzdělání.

Kontantin

• Vytvořil hlaholici.
• Překládal náboženské texty do staroslověnštiny.
• Začal překládat Bibli.

Konstantin a Metoděj

• Rastislav požádal byzantského císaře Michaela III. o učitele křesťanství.
• Roku 863 nebo 864 přišli na Moravu soluňští bratři.
• Konstantin (Cyril) a Metoděj.
• Šířili křesťanství a slovanskou bohoslužbu.

Rastislav (846–870)

• Upevňoval moc říše.
• Čelil vpádům franských vojsk.
• Proti němu se postavila domácí opozice v čele se Svatoplukem (jeho synovcem).

Svatopluk (871–894)

• Rozšířil území říše.
• Za jeho vlády největší rozmach.
• Kulturní a politický rozvoj.
• O Velkomoravské říši později psal byzantský císař Konstantin Porfyrogennetos.

Křesťanství na Velké Moravě

hradská soustava

• Síť knížecích hradišť a jejich okolních obvodů.
• Plnila 4 hlavní funkce:
  • soudní,
  • vojenskou,
  • náboženskou,
  • hospodářskou.
• V čele hradiště stál knížecí úředník – kastelán (comes).
• Kastelán:
  • vybíral daně a poplatky,
  • organizoval vojenskou a pracovní službu,
  • vykonával soudní moc.
• První forma státní správy.
• Budování od 10. století za Boleslava I.
• Dokončena za Břetislava I. v 11. století.
• Zanikla v 1. polovině 13. století – nahradila ji královská a šlechtická panství.

Metoděj

• Pokračoval v Konstantinově práci.
• Přeložil téměř celý Starý zákon.
• Stal se moravským arcibiskupem.

Mojmír I. (830–846)

• První významný panovník.
• Obsadil území nitranského knížete Pribiny.

Panovníci

Mojmír II. (894–906)

• Začal úpadek říše.
• Ztráta vlády nad Čechami.
• Počátkem 10. století pronikali do Podunají Maďaři.
• V jejich čele stál Arpád.

konec slovanské bohoslužby

• Papež zakázal používání slovanského jazyka při bohoslužbách.
• Metoděj zákaz neuposlechl.
• Vznikly spory mezi:
  • zastánci latinské liturgie,
  • zastánci slovanské liturgie.
• Po Metodějově smrti roku 885 zvítězila latinská liturgie.
• Metodějovi žáci museli odejít nebo byli vyhnáni.

další pojmy

• Urbáře – soupis povinností poddaných vůči vrchnosti (peníze, naturální dávky, robota).
• Rychtář – zástupce vrchnosti nebo krále ve vesnici či městě; správa, nižší soudnictví, výběr daní.

desky zemské

• Úřední knihy vedené od 2. poloviny 13. století.
• Zapisovala se do nich:
  • práva a výsady šlechty,
  • rozhodnutí zemského soudu,
  • prodeje, koupě a darování šlechtického majetku.
• Zápisy měly právní platnost.
• 1541 – požár Pražského hradu, při kterém shořely tehdejší kvaterny; evidence byla obnovena.

hlaholice

• První slovanské písmo.
• Vytvořil ji Konstantin (Cyril).
• Znaky odpovídaly slovanskému jazyku.
• Umožnila zapisovat slovanské texty.

Velkomoravská říše

základní informace

• Významný raně středověký slovanský stát.
• Rozvíjelo se:
  • zemědělství,
  • řemeslná výroba,
  • obchod se sousedními zeměmi.
• Kulturní vlivy:
  • Franský (karolinský).
  • Byzantský.
• Významné archeologické nálezy:
  • Mikulčice.
  • Staré Město u Uherského Hradiště.

Význam slovanské mise

Důležité písemné prameny a úřady

SÁMOVA A VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE

desky dvorské

• Knihy vedené u dvorského soudu.
• Zapisovaly se do nich:
  • majetek šlechty závislé na králi,
  • soudní spory,
  • prodeje a dědictví,
  • závěti a potvrzení o dluzích.
• Zápisy se vedly ve svazcích zvaných kvaterny.
• Soustavně od 30.–40. Nech 14. století.

staroslovenština

• Starý slovanský spisovný a bohoslužebný jazyk.
• Konstantin a Metoděj do něj překládali náboženské texty.
• Základ slovanské vzdělanosti a písemnictví.

Sámova říše

společnost

• Dělila se na stavy, třídy a sociální skupiny.
• Svobodní – poddaní pouze králi.
• Nesvobodní – podřízení vrchnosti.
• Šlechta:
  • páni – bohatší a mocnější,
  • zemané – často chudší, někdy vstupovali do služeb jiných šlechticů.
• Vesnice:
  • bohatí sedláci,
  • chudší rolníci,
  • bezzemci – nejchudší, bez vlastní půdy.
• Města:
  • řemeslníci a kupci,
  • patriciát – nejbohatší měšťané,
  • městská chudina.
• Městská privilegia – zaručovala měšťanům hospodářská a politická práva.

Církev

• Církev měla velký majetek ve městech i na venkově.
• Ve 14. století vlastnila přibližně třetinu veškeré půdy.
• Hospodářství církevních statků zajišťovaly hlavně kláštery.
• Postupně rostla sociální nerovnost uvnitř církve.
• Objevovala se kritika bohatství a poměrů v církvi.

Zlatá bula Karla IV. (1356)-

• Říšský zákoník.
• Upravovala například volbu římského krále.
• Platila až do zániku Svaté říše římské roku 1806.

zakladatelská činnost

• 1348 – založení Nového Města pražského.
• 1348 – založení Univerzity Karlovy, první univerzity ve střední Evropě.
• Stavba kamenného mostu přes Vltavu (dnešní Karlův most).
• Výstavba hradu Karlštejn.
• Rozvoj Prahy jako politického a kulturního centra.

vznik a zánik

• Avaři – kočovný národ pocházející z Asie.
  • V 6. století přišli do Evropy.
  • Usadili se na území dnešního Maďarska.
  • Napadali slovanské kmeny.
• Slované se spojili proti Avarům.
• Vůdcem se stal Sámo – franský kupec.
• Slované pod jeho vedením Avary porazili.
• Sámo byl zvolen panovníkem.
• Odrazili také útok franského krále Dagoberta I.
• Po Sámově smrti se říše rozpadla.
• Avaři byli koncem 8. století poraženi Karlem Velikým.

základní informace

• 623/624–659 – období existence.
• Historicky první slovanský stát ve střední Evropě.
• Jednalo se o kmenový svaz slovanských kmenů.
• Vznikl spojením Slovanů proti nájezdům Avarů.
• Po Sámově smrti se kmenový svaz rozpadl.

hospodářství

• České země zaostávaly za obchodními centry (Řezno, Norimberk, Vídeň).
• Rozvoj nových měst se zpomalil.
• Řemeslná výroba sloužila hlavně místní spotřebě.
• Cechy – sdružení řemeslníků:
  • kontrola kvality výrobků,
  • dohled nad učním,
  • společenská a podpůrná funkce.
• Za Karla IV. rozvoj stavebnictví a řemesel → nové pracovní příležitosti.
• 1347–1350 – černý mor:
  • zemřela asi třetina obyvatel střední Evropy,
  • české země byly postiženy méně než okolí,
  • narušení hospodářství.

Dívčí válka

• Po Libušině smrti byly ženy nespokojené s vládou mužů.
• V čele žen stála Vlasta.
• Ženy bojovaly proti mužům a získávaly převahu.
• Muži nakonec ženy porazili a pobili.
• Důvodem pomsty byla také Ctiradova vražda.

Země Koruny české (Corona regni Bohemiae)-

• Pojem označující území spojená pod vládou českého krále.
• Zdůrazňoval jejich vzájemnou sounáležitost.

další důležité události

• 1344 – Pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství.
• Prvním pražským arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic.
• Maiestas Carolina – pokus Karla IV. o sepsání českého zemského zákoníku; šlechta ho odmítla.

O Přemyslovi

• Poslové našli Přemysla u pluhu.
• Byl odveden na Vyšehrad.
• Stal se novým knížetem.
• Stal se manželem Libuše.

Hospodářství a společnost

Karel IV. (1346–1378)

• Původním jménem Václav.
• Syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
• Vyrůstal ve Francii.
• Uměl francouzsky, italsky, německy a česky; psal latinský.
• Český král 1346–1378.
• Římský král od 1346/1347.
• Císař Svaté říše římské od 1355.
• Manželky:
  • Blanka z Valois,
  • Anna Falcká,
  • Anna Svídnická,
  • Alžběta Pomořanská.

O Křesomyslu a Horymírovi

• Křesomysl podporoval hornictví na úkor zemědělství.
• Horymír žádal nápravu, ale neuspěl.
• Horníci vypálili Neumětely.
• Horymír se jim pomstil.
• Byl odsouzen k smrti.
• Jeho kůň Šemík přeskočil hradby Vyšehradu a zachránil ho.
• Křesomysl mu nakonec odpustil.

Libušina proroctví

• Libuše předpověděla vznik slavného města – Prahy.
• Předpověděla místa s velkým nerostným bohatstvím.
• Zlatá kolébka jejího prvorozeného syna byla ukryta v bezedné hlubině.
• Má se objevit, až bude české zemi nejhůře.

územní zisky

• Horní Falc,
• Horní Lužice,
• Svídnicko a Javorsko,
• Braniborsko.

O Libuši

• Libuše byla kněžna a věštkyně.
• Při soudním sporu ji muž urazil, protože byla žena.
• Rozhodla se předat vládu mužům.
• Předpověděla příchod nového knížete – Přemysla.

Jan Lucemburský (1310–1346)

• Syn Jindřicha VII. Lucemburského.
• Manžel Elišky Přemyslovny.
• Českým králem od roku 1310, korunován 1311.
• Přezdívka král-cizinec – často pobýval mimo Čechy.
• Usiloval o římskou korunu, ale nezískal ji.
• Získal nová území:
  • Chebsko,
  • části Lužice,
  • části Slezska.
• 1346 – zemřel v bitvě u Kresčaku ve Francii.

O Bivoji

• Kavčí Hory sužoval divoký kanec.
• Bivoj ho přemohl a odnesl na zádech na Vyšehrad.
• Stal se hrdinou.
• Kazi si ho oblíbila a vzala si ho.

Siruace po vymření Přemyslovců

• 1306 – vymření Přemyslovců po meči – začaly boje o český trůn.
• Rudolf Habsburský – vládl 1306–1307, brzy zemřel.
• Jindřich Korutanský – vládl 1306 a znovu 1307–1310, manžel Anny Přemyslovny.
• Eliška Rejčka – partnerka Jindřicha z Lipé, sídlila v Hradci Králové a později v Brně.
• Jindřich VII. Lucemburský – římský král a císař, dohodl sňatek svého syna Jana s Eliškou Přemyslovnou.

1310 – nástup Lucemburků na český trůn

ČESKÝ STÁT V DOBĚ LUCEMBURSKÉ

1310–1419

Panovníci

Václav IV. (1378–1419)

• Syn Karla IV. a Anny Svídnické.
• Český král 1378–1419.
• Římský král, o titul přišel roku 1400.
• Na trůn nastoupil v 17 letech.
• Bývá označován za nerozhodného panovníka.
• V době jeho vlády:
  • rostly společenské a náboženské rozpory,
  • šířila se kritika církve,
  • české země postihl mor.
• Měl velkou knihovnu a podporoval umění.
• Zemřel roku 1419 bez potomků.

O králi Ječmínkovi

• Po zmizení Svatopluka hledali na Moravě nového vládce.
• Zvolili chropínského pána, který se nestaral o lid.
• Vyhnal svou manželku.
• Ta porodila syna v ječmeni – dostal jméno Ječmínek.
• Ječmínek se objevuje mezi lidmi, když je nejhůře.

O Krokovi a jeho dcerách

• Po Čechovi vládl Krok.
• Češi se usídlili kolem Vltavy.
• Nové sídlo vybudovali na Vyšehradě.
• Krokovy dcery: Kazi, Teta, Libuše.
• Po Krokovi vládla Libuše.

Dektret kutnohorský (1409)

• Vydán za vlády Václava IV.
• Změnil rozložení hlasů na pražské univerzitě.
• Univerzita měla původně 4 univerzitní národy:
  • český,
  • Bavorský,
  • Saský,
  • Polský.
• Nově:
  • český národ získal 3 hlasy,
  • ostatní národy dohromady po jednom hlasu.
• Důsledek: odchod německy mluvících profesorů a studentů → oslabení univerzity.

Matyáš z Arrasu-

• Francouzský architekt a stavitel.
• Zahájil stavbu katedrály sv. Víta.
• Položil základy gotické katedrální architektury v Čechách.

vzdělanost

• Za Lucemburků velký rozmach kultury a vzdělanosti.
• Karel IV. byl vzdělaný a jazykově nadaný.
• U královského dvora vznikaly kroniky a literární díla.
• Václav IV. vlastnil rozsáhlou knihovnu.
• Městské školy poskytovaly základní vzdělání.
• Na začátku 15. století bylo v pražských městech asi 25 škol.

Zikmund Lucemburský

• Bratr Václava IV.
• Syn Karla IV. a Alžběty Pomořanské.
• Uherský král, římský král a císař.
• Českým králem se stal roku 1420.
• Vládl v době husitských válek.
• Českým králem byl do roku 1437.

Pověsti

předchůdci husitství

• Konrád Waldhauser – německý augustinián, kritizoval poměry v církvi.
• Jan Milíč z Kroměříže – český kazatel, kritizoval bohatství a nešvary církve.
• John Wycliff (Viklef) – anglický teolog z Oxfordu:
  • jeho spisy se dostaly na pražskou univerzitu,
  • ovlivnil české reformátory,
  • jeho myšlenky se staly základem husitské ideologie.

O Čechovi

• Čech a Lech odešli z Charvátské vlasti.
• Hledali novou zemi pro svůj lid.
• Čech se usadil pod horou Říp.
• Po jeho smrti byl spálen na hranici.

Petr Parléř

• Architekt, stavitel, sochař a řezbář.
• Pokračoval ve stavbě katedrály sv. Víta.
• Podílel se na stavbě Karlova mostu a Staroměstské mostecké věže.
• Další díla: Karlštejn, Staroměstská radnice, chrám sv. Barbory.

architektura

gotický sloh

- Typické znaky:

• lomený oblouk,
• vysoké stavby,
• žebrová klenba,
• opěrný systém,
• barevná vitrážová okna

Umění a vzdělanost

Příčiny husitského hnutí

• Po roce 1378 rostla nespokojenost s poměry v církvi.
• Kritika:
  • bohatství církve,
  • špatné chování duchovních,
  • prodej odpustků,
  • odklon církve od původního křesťanského učení.

Mistr Jan Hus

• Působil na pražské univerzitě.
• Kázal v Betlémské kapli.
• Kritizoval církev a prodej odpustků.
• Byl prvním rektorem univerzity po vydání Dekretu kutnohorského.

O Bruncvíkovi

• Bruncvík chtěl získat lva jako důkaz hrdinství.
• Vypravil se na sedmiletou cestu.
• Dostal se na ostrov, odkud ho odnesl pták Noh.
• Zachránil lva v boji se saní.
• Lev se stal jeho věrným přítelem.
• Získal kouzelný meč, který na přání usekl hlavu.
• Vrátil se domů a překazil svatbu své ženy.
• Meč byl zazděn do pilíře Karlova mostu.
• Podle pověsti s ním svatý Václav zachrání českou zemi, až jí bude nejhůře.

STARÉ POVĚSTI ČESKÉ

Alois Jirásek

Chrám sv. Barbory

• Významná gotická stavba v Kutné Hoře.

Husovo odsouzení

• 1412 – papež vyhlásil nad Janem Husem klatbu.
• 1414 – Hus odjel na pozvání na konci do Kostnice.
• Kostnický koncil (1414–1418):
  • řešil papežské schizma (rozdělení církve),
  • zabýval se náboženskými spory,
  • měl reformovat církev.
• 6. 7. 1415 – upálení Jana Husa v Kostnici.
• 1416 – upálení Jeronýma Pražského.

Literární pojmy

Mistr Theodorik-

• Významný dvorní malíř Karla IV.
• Výzdoba kaple sv. Kříže na Karlštejně.

výtvarné umění

Významná umělecká díla a stavby

čeští reformátoři

• Jan Hus – kazatel a univerzitní mistr.
• Jan z Jesenice – právník a podporoval Husa.
• Jakoubek ze Stříbra – reformní kazatel, prosazoval přijímání podobojí.

Staroměstská mostecká věž

• Součást Karlova mostu, dílo spojené s Petrem Parléřem.

VLASTIVĚDA

Mistr Třeboňského oltáře-

• Anonymní český malíř.
• Působil na dvoře Karla IV. a Václava IV.
• Dílo: Zmrtvýchvstání Krista.

Mistr Vyšebrodského oltáře-

• Anonymní český malíř.
• Významný představitel gotické deskové malby.
• Dílo: Madona z Veveří.

Bible Václava IV.

• Rukopis z let 1389–1395, psaný německy. Zdobený iniciálami a symboly, například ledňáčkem a točenicí.

Jan Hus a Kostinský koncil

Utrakvismus (kališnictví)

• Název z latinského sub utraque specie = pod obojí způsobou.
• Laici i kněží přijímají eucharistii:
  • chléb,
  • víno (z kalicha).
• První formulace od Jakoubka ze Stříbra roku 1414.
• Stoupenci se nazývali utrakvisté nebo kališníci.
• Přijímání podobojí bylo později povoleno Basilejskými kompaktáty.
• Utrakvismus přetrval až do rekatolizace po bitvě na Bílé hoře.

legenda

• Pochází z latinského legenda = věci určené ke čtení.
• Epický literární útvar.
• Vypráví o životě, smrti a zázracích světců.
• Vystupují v ní křesťanské postavy a zázraky.
• Sloužila k šíření křesťanství a úcty ke světcům.

Kaple sv. Kříže

• Na Karlštejně, proslulá výzdobou od Mistra Theodorika.

pověst

• Epický útvar lidové slovesnosti.
• Má skutečný historický základ, ale bývá přikrášlená.
• Je určena konkrétním místem a časem.
• Lidé ji dříve považovali za pravdivou.
• Na rozdíl od pohádky se váže ke skutečným místům a událostem.

Hospodářství v 16. století:

• Rozvoj nových odvětví:
  • Soukenictví – výroba sukna.
  • Plátenictví – výroba plátna.
• Úpadek hornictví a obchodu s kovy.
• Drahé kovy ze zámoří zlevňovaly a oslabovaly význam domácí těžby.
• Rozvoj podnikání šlechty:
  • Vrchnostenské pivovary.
  • Rybníkářství, hlavně v jižních Čechách.

Spor s bratrem Matyášem

• Rudolf se dostal do konfliktu se svým bratrem Matyášem.
• 1611 – Rudolf byl donucen vzdát se českého trůnu.
• Matyáš se stal českým králem.
• Rudolf zemřel roku 1612.

První pražská defenestrace (1419)

• 30. 7. 1419 – procesí vedené kazatelem Janem Želivským.
• Dav vtrhl na Novoměstskou radnici.
• Protihusitští konšelé byli svrženi z oken.
• Událost je považována za začátek husitských válek.
• Krátce poté zemřel Václav IV.
• Na český trůn nastoupil jeho bratr Zikmund Lucemburský.

Vláda a konflikt se stavy:

• Před volbou slíbil zachování práv a výsad šlechty a měšťanů.
• Později začal jejich práva omezovat.
• Zvyšoval daně kvůli válkám s Osmanskou říší.
• 1547 – stavovský odboj:
  • Šlechta a města se vzbouřily proti panovníkovi.
  • Odboj byl potlačen.
  • Některým účastníkům byl konfiskován majetek.
  • Města ztratila část politické a hospodářské moci.

Maxmilián II. (1564–1576)

• Pokračovaly spory mezi katolíky a protestanty.
• Roku 1567 český sněm rozhodl o vypuštění basilejských kompaktát ze zemských zákonů.

křížové výpravy proti husům

• Cílem bylo porazit husity a obnovit poslušnost vůči katolické církvi.
• První křížová výprava vyhlášena roku 1420 Zikmundem.

Jan Žižka (asi 1360–1424)

• Významný husitský vojevůdce.
• Patřil k nejlepším vojenským velitelům své doby.
• Využíval vozovou hradbu a promyšlenou taktiku.
• Zemřel roku 1424.

Rudolfův majestát – 1609

• Panovník vydal dokument zaručující náboženskou svobodu.
• Vycházel z požadavků České konfese.
• Náboženská svoboda se ve značném rozsahu vztahovala i na poddané.
• Podobné náboženské privilegium získalo také Slezsko.

Rudolf II. (1576–1611)

• Pokračovaly náboženské spory.
• Roku 1583 přesunul své sídlo z Vídně do Prahy.
• Praha se stala významným kulturním a vědeckým centrem.

Ferdinand I. Habsburský (1526–1564)

• Manžel Anny Jagellonské.
• Roku 1526 byl zvolen českým králem.
• Získal také vládu nad ostatními zeměmi Koruny české.
• Jeho starší bratr Karel V. byl španělským králem a císařem Svaté říše římské.

příčiny

• Rozpor mezi slovy a činy církve – hlásala chudobu, ale žila v přepychu.
• Bohatství a politická moc církve.
• Prodej odpustků – možnost získat odpuštění trestů za hříchy za peníze.
• Šlechta chtěla získat církevní majetek.
• Měšťané požadovali levnější a jednodušší církev.
• Poddaní chtěli zlepšit své postavení.

Česká konfese – 1575

• Stavové požadovali náboženskou svobodu.
• Maxmilián ústně přislíbil respektování České konfese.
• Písemně ji, ale nepotvrdil.
• Česká konfese představovala společné vyznání nekatolických stavů.

Ladislav Pohrobek (1453–1457)

• Syn Albrechta II. Habsburského.
• Narodil se až po smrti svého otce (1440) → proto přezdívka Pohrobek.
• Uherským králem od roku 1444.
• Českým králem od roku 1453.
• Zemřel roku 1457.

OBDOBÍ HUSITSKÝCH VÁLEK

1419–1436

Albrecht II. Habsburský (1437–1439)

• Zeť Zikmunda Lucemburského.
• Po jeho smrti zvolen českým králem.
• Zemřel roku 1439.

charakteristika

• Rozvoj českého jazyka.
• Duchovní a bojové písně.
• Učená díla se stále psala převážně latinsky.
• Literatura často podporovala husitské myšlenky a kritizovala odpůrce.

Bitva na Vítkově (1420)

• Husité proti vojskům Zikmunda.
• Husitská vojska vedl Jan Žižka.
• Husité zvítězili a ubránili Prahu.

Maxmilián II. a náboženská otázka

Nástup Habsburků na český trůn

• 1526 – bitva u Moháče – smrt Ludvíka Jagellonského.
• Na český trůn nastoupili Habsburkové.
• Začalo období stavovské monarchie pod vládou Habsburků.
• České země si zachovaly vlastní stavy a zemské zákony, ale panovník se snažil posilovat svou moc.

Husitské války a významné bitvy

Matyáš (1611–1619)

• Snažil se vyhnout konfliktům se stavy.
• Rudolfův majestát zůstal v platnosti.
• Po Rudolfově smrti roku 1612 se stal také císařem Svaté říše římské.

• Důležitá souvislost: období stavovské monarchie pod Habsburky směřovalo k rostoucím sporům mezi českými stavy a panovníkem. Ty později vyústily ve stavovské povstání roku 1618.

Prokop Holý (Veliký)

• Po smrti Jana Žižky převzal vedení husitských vojsk.
• Pokračoval v úspěšných vojenských taženích.
• Zemřel roku 1434 v bitvě u Lipan.

Rudolf II. a Matyáš

Reformace – vznik a příčiny

• Reformace = náboženské a společenské hnutí usilující o nápravu katolické církve.
• Vedla k rozdělení západního křesťanství na katolíky a protestanty.

Mezivládí (1439–1453)

• Období bez uznávaného českého panovníka.
• Boj o moc mezi katolickou a kališnickou šlechtou a městy.
• Vznikaly landfrídy = krajské mírové spolky, které si rozdělily vládu v Čechách.

Nejdůležitější landfrídy

• Jihočeský – v čele Oldřich z Rožmberka.
• Východočeský – v čele Hynek Ptáček z Pirkštejna, od roku 1444 Jiří z Poděbrad.

Literatura

Letohrádek královny Anny (Belveder)

• Nechal postavit Ferdinand I. pro svou manželku.
• Stavba probíhala v letech 1536–1560.
• Nachází se v Královské zahradě Pražského hradu.

Vavřinec z Březové (asi 1370–1437)-

• Historik husitského hnutí.
• Husitská kronika:
  • psaná latinsky,
  • popisuje události let 1414–1422,
  • zaměřuje se hlavně na roky 1419–1421,
  • důležitý historický pramen.
• Píseň o vítězství u Domažlic:
  • latinská báseň,
  • popisuje útěk účastníků křížové výpravy před husity.

Ignác z Loyoly

• Baskický šlechtic a bývalý voják.
• Po zranění se obrátil k duchovnímu životu.

• 1540 – založení Tovaryšstva Ježíšova (jezuité).
• Hlavní činnosti:
  • Vzdělávání a zakládání škol a kolejí.
  • Kázání.
  • Zpovídání.
• 1556 – jezuité přišli do českých zemí na pozvání Ferdinanda I.
• V Praze založili kolej v areálu dnešního Klementina

Tridentský koncil (1545–1563)

• Konal se v italském Tridentu.
• Cílem bylo posílit katolickou církev a autoritu papeže.
• Potvrdil katolické učení a svátosti.
• Zlepšil vzdělávání a kázeň duchovních.
• Potíral svatokupectví.
• Zdůraznil význam hudby a výzdoby kostelů.
• Vytvořil seznamy zakázaných knih (Index librorum prohibitorum).

Období po husitských válkách

zbraně

• Často vycházely ze zemědělských nástrojů.
• Používali například:
  • Cepy,
  • Sudlice,
  • píšťaly a houfnice,
  • vozovou hradbu.
• Husité patřili k prvním evropským vojskům, která ve velkém využívala palné zbraně.

Bitva u Lipan (1434)

• 30. 5. 1434.
• Proti sobě:
  • umírnění kališníci a katolíci,
  • radikální husité (např. táborité).
• Radikálové byli poraženi.
• Zahynul Prokop Holý.
• Významná porážka radikálního husitského hnutí.

Letohrádek Hvězda

• Postaven v letech 1555–1556.
• Renesanční stavba s půdorysem šesticípé hvězdy.

HABSBURSKÉ OBDOBÍ

1526–1618

95 tezí – 31. 10. 1517

• Vystoupil proti prodeji odpustků.
• Sepsal 95 tezí v latině.
• Podle tradice je přibil na vrata kostela ve Wittenbergu.
• Teze byly přeloženy do němčiny a rychle se rozšířily.
• Papež požadoval, aby Luther odvolal své názory.

Budyšínský rukopis (1420)-

• Díla zaměřená proti Zikmundovi.
• Obsahuje například:
  • Žaloba Koruny české,
  • Porok Koruny české – kritika Zikmunda,
  • Hádání Prahy s Kutnou Horou – obhajoba čtyř pražských artikul.

spory s papežem

• Jiří měl spory s papežem kvůli utrakvismu.
• Proti Čechám byla vyhlášena křížová výprava.
• Vedl ji Matyáš Korvín.

hlavní myšlenky Lutherova učení

• Důležitý je osobní vztah člověka k Bohu.
• Nejvyšší autoritou je Bible, nikoliv papež.
• Odmítal papežství, celibát, odpustky a církevní bohatství.
• Prosazoval bohoslužby v národním jazyce.
• Zavedl přijímání pod obojí způsobou (chléb a víno).
• Oženil se a odmítal povinný celibát.

Benedikt Rejt

• Významný architekt a stavitel pozdní gotiky.
• Přestavoval Pražský hrad.
• Jeho nejznámější dílo je Vladislavský sál.

ČESKÉ ZEMĚ V LETECH 1437–1526

Zámek Pardubice

• Přestavba šlechtického sídla Pernštejnů.
• Významná renesanční památka.

Vladislavský sál

• Nachází se na Pražském hradě.
• Součást královského paláce.
• Typická pozdně gotická klenba.
• Dnes se zde konají významné státní události.

Renesanční architektura

Petr z Mladoňovic (asi 1390–1451)-

• Český spisovatel a kazatel.
• Spis o utrpení Mistra Jana Husa:
  • popisuje Husův proces a smrt v Kostnici.
• Vyprávění o procesu s Jeronýmem Pražským:
  • popisuje jeho proces a upálení.

Jistebnický kancionál

• Soubor husitských duchovních a bojových písní.
• Obsahuje například:
  • Ktož jsú boží bojovníci – husitská hymna, zpívaná před bojem i po vítězství.
  • Povstaň, povstaň veliké město pražské (1420) – výzva Pražanům k obraně města.

Renesance

• Renesance = umělecký a kulturní směr inspirovaný antikou.
• Důraz na člověka, vzdělání, vědu a krásu.
• Typické znaky:
  • Souměrnost a pravidelnost.
  • Oblouky a sloupy.
  • Arkády a sgrafita.
  • Zámky a městské paláce.

Jiří z Poděbrad (1458–1471)

• Původně vůdce východočeského landfrídu.
• Vznikla tzv. poděbradská jednota.
• Českým králem zvolen roku 1458.
• Přezdívka král dvojího lidu – katolíků i kališníků.
• Uherskou korunu získal Matyáš Korvín.

1555 – Augsburský mír

• Ukončil náboženské spory mezi katolíky a luterány v říši.
• Zavedl zásadu "Cuius regio, eius religio" = "Čí země, toho náboženství".
• Panovník určoval náboženství svého území.
• Nezahrnoval všechny protestantské směry, například kalvinismus.

Jezuité – Tovaryšstvo Ježíšovo

Protireformace a katolická reforma

• Protireformace = snaha katolické církve zastavit šíření protestantství a obnovit její vliv.
• Katolická reforma = vnitřní obnova a náprava katolické církve.

Bitva a zajetí Matyáše Korvína (1469)

• Matyáš Korvín táhl přes Moravu a Slezsko.
• U Vilémova byl obklíčen a zajat.
• Jiří ho propustil výměnou za slib, že ho usmíří s papežem.
• Matyáš slib nedodržel.
• Roku 1469 byl za podpory zelenohorské jednoty v Olomouci prohlášen českým králem.

Začátek reformace – Martin Luther

Martin Luther (1483–1546)

• Německý mnich a univerzitní profesor.
• Působil ve městě Wittenberg.
• Zakladatel luteránské reformace.

Zámek Bučovice

• Renesanční sídlo pánů z Boskovic.
• Známé nádherným arkádovým nádvořím.

Vladislav Jagellonský (1471–1516)

• Českým králem od roku 1471.
• Po smrti Jiřího z Poděbrad nastoupil na trůn.
• Od roku 1490 také uherským králem.

další vývoj

• Luther se ukrýval na hradě Wartburg, kde překládal Nový zákon do němčiny.
• 1522 – vznik luteránské církve.
• 1529 – sněm ve Špýru: Lutherovi přívrženci protestovali proti zákazu reformace – odtud název Protestanti.
• 1530 – Augsburské vyznání víry, jeho autorem byl Filip Melanchthon.

Konec vlády Jiřího z Poděbrad

• Jiří hledal pomoc v Polsku.
• Nabídl český trůn polskému rodu Jagellonců.
• 1471 – Jiří z Poděbrad zemřel.

Bible kralická (1579–1594)

• Překlad Bible do češtiny.
• Vydána v šesti dílech.
• Pojmenována podle obce Kralice na Moravě.
• Vrcholné dílo humanistické češtiny.
• Významně ovlivnila další vývoj českého jazyka.

Války mezi katolíky a protestanty

• 1546–1547 – císař Karel V. vedl válku proti luteránským knížatům.
• Konflikt skončil později kompromisem.

Náboženské konflikty a mír v Německu

REFORMACE A PROTIREFORMACE

Dvojvládí (1471–1490)

• V Čechách vládl Vladislav Jagellonský.
• Na Moravě, ve Slezsku a obojí Lužici vládl Matyáš Korvín.
• Roku 1490 Matyáš Korvín zemřel bez potomků.
• Vladislav získal jeho území a znovu sjednotil Země Koruny české.
• Vznikly základy česko-uherské unie.
• Vladislav přesunul své sídlo do Budína.
• Do Čech se vracel jen zřídka.

Český Krumlov

• Rozvoj renesanční městské architektury.
• Spojen s rodem Rožmberků.

cestopisy

• Oblíbený literární žánr – popisování cest a cizích zemí.
• Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564–1621).
• Václav Vratislav z Mitrović (1576–1635).

Reformace ve Švýcarsku

Chrám sv. Bartoloměje – Plzeň

• Původně gotický kostel, od roku 1993 katedrála

Umění

jagellonská pozdní gotika

• Pokračování a dokončování gotických staveb.
• Přestavby kostelů, chrámů a hradů.
• Rozvoj:
  • Sochařství,
  • řezbářství,
  • Deskové malby,
  • knižní malby.

Další renesanční stavby a oblast

• Přestavby zámků v Poděbradech, Mělníku a Brandýse nad Labem.
• Schwarzenberský (původně Lobkovický) palác na Pražském hradě.
• Zámek v Litomyšli a Velkých Losinách.
• Renesanční městské soubory: Telč, Slavonice, Jindřichův Hradec, Nové Město nad Metují, Nový Jičín.
• Plzeňská renesanční radnice.

Novokřtěnci

• Křest až v dospělosti.
• Odmítali vrchnost, někteří očekávali příchod tisícileté Boží říše (chiliasmus).
• Byli pronásledováni.
• Na Moravě se jim říkalo Habáni – prosluli výrobou keramiky.

Kostel sv. Jakuba – Brno

• Významná pozdně gotická stavba.

kroniky

• Václav Hájek z Libočan (asi 1500–1553).
• Autor Kroniky české.
• Dílo bylo velmi oblíbené a přeloženo do němčiny.
• Obsahovalo také historicky nepřesné a smyšlené informace.

Münsterská komuna (1534–1535)

• Ve Vestfálsku se novokřtěnci pokusili vytvořit rovnostářskou společnost.
• Vyhnali biskupa a šlechtu.
• Byli vedeni chiliastickými představami o příchodu Boží říše.
• Komuna byla nakonec poražena.

Knihtisk a literatura

Jan Kalvín (1509–1564)

• Francouzský reformátor, působil hlavně v Ženevě.
• Kalvinismus – nové protestantské učení.
• Zdůrazňoval práci, podnikání a střídmý život.
• Podporoval odpor proti vrchnosti, která porušuje zákony a křesťanské zásady.
• V čele obce měla stát rada starších.

Radikální reformace – selská válka

• 1524–1526 – německá selská válka.
• Sedláci požadovali zlepšení svého postavení a omezení feudálních povinností.

Vladislavské zřízení zemské (1500)

• První kodifikace českého zemského práva.
• Zemský zákoník upravující práva a povinnosti v Českém království.
• Výhodné hlavně pro šlechtu:
  • posílilo její postavení,
  • omezilo moc panovníka,
  • oslabilo postavení měšťanstva.

Rudolfínská Praha

Ulrich Zwingli (1484–1531)

• Působil v Curychu.
• Odmítal okázalost církve a učení o skutečné přeměně chleba a vína v Kristovo tělo a krev (transsubstanciaci).
• Prosazoval samostatnost městské obce.
• Podporoval odpor proti nespravedlivé vrchnosti.
• 1531 – padl v náboženském konfliktu.

Kostel sv. Mikuláše – Louny

• Významná stavba spojená s Benediktem Rejtem.

významné stavby

Jednota bratrská a český jazyk

• Jednota bratrská podporovala vzdělávání, knihy a rozvoj češtiny.
• Významní představitelé:
  • Jan Blahoslav (1523–1571) – historik, jazykovědec a filozof.
  • Václav Budovec z Budova (1551–1621).
  • Karel starší ze Žerotína (1564–1636).

Významní čeští tiskaři a spisovatelé

Rudolf II. – mecenáš umění a vědy

• 1583 – přestěhoval císařský dvůr z Vídně do Prahy.
• Praha se stala jedním z hlavních kulturních center Evropy.
• Shromažďoval umělecké sbírky, vědce a učence.

Kalvinismus se rozšířil do

• Švýcarska
• Nizozemí
• Anglie
• Francie

• Francouzští kalvinisté se nazývali hugenoti.
• V modlitebnách byly odstraněny obrazy a sochy, zakazovaly se veřejné zábavy.

Výsledek selské války

• Sedláci byli poraženi, zemřelo přibližně 100 000 lidí.
• Příčiny porážky: špatná organizace, nejednotnost a nedostatek podpory měst.
• Po válce nastalo druhé nevolnictví:
  • Zvyšování robotních povinností.
  • Zákazy stěhování poddaných.

Mistr litoměřického oltáře

• Anonymní český malíř počátku 16. století. Dílo: Kristus na hoře Olivetské.

Jagellonci na českém trůně

Vynález knihtisku

Johannes Gutenberg (asi 1397/1400–1468)

• Německý zlatník z Mohuče.
• Zdokonalil tisk s pohyblivými kovovými literami.
• Knihtisk umožnil rychlejší šíření knih a vzdělanosti.

• 1455 – Gutenbergova 42řádková bible – nejslavnější raný tisk.
• Inkunábule (prvotisky) = nejstarší evropské tištěné knihy, vydané přibližně do roku 1500.
• 1476 – Plzeň – jeden z prvních českých tisků, Statuta Arnošta z Pardubic

tři hlavní oblasti povstání

Ludvík Jagellonský (1516–1526)

• Syn Vladislava Jagellonského.
• Na trůn nastoupil v 10 letech.
• Manželka Marie Habsburská.
• Jeho sestra Anna Jagellonská se provdala za Ferdinanda Habsburského.
• 1526 – bitva u Moháče:
  • boj proti osmanským Turkům,
  • Ludvík padl,
  • vymřela jagellonská vláda na českém a uherském trůně.
• Na český trůn následně nastoupili Habsburkové.

Významné osobnosti Rudolfínské Prahy

Giuseppe Arcimboldo (1527–1593)

• Působil na dvorech Ferdinanda I., Maxmiliána II. Rudolfa II.
• Proslul portréty sestavenými z ovoce, zeleniny a dalších předmětů.

Rudolfínské sbírky

• Patřily k nejvýznamnějším v Evropě.
• Obsahovaly obrazy, sochy, vzácné předměty a přírodniny.
• Na dvoře působili malíři, astronomové, matematici a alchymisté.

1. Jihozápadní Německo

• Sedláci se sdružovali v tajných spolcích.
• Vzniklo 12 artikulů – požadavky na zrušení nevolnictví a desátků, svobodný lov, rybolov a využívání obecní půdy.
• Měšťané v Heilbronnu navrhovali sjednocení Německa, společnou měnu a míry.

2. Střední Německo

• Vůdce: Tomáš Müntzer.
• Roku 1521 navštívil Prahu, kde jeho názory byly považovány za příliš radikální.
• Podporoval novokřtěnce a odmítal vrchnost.
• 1525 – porážka u Frankenhausenu, Müntzer zajat a popraven.

3. Tyrolsko a Solnohradsko

• Vůdce: Michal Gaismair.
• 1526 – porážka sedláků.

Jiří Melantrich z Aventýna (1511–1580)

• Významný český tiskař a nakladatel.
• Vydal například Mathioliho herbář.
• Jeho práci rozvíjel zeť Daniel Adam z Veleslavína.

Daniel Adam z Veleslavína (1545–1599)

• Nakladatel a vydavatel.
• Vydal známý Historický kalendář.
• Přispíval k rozvoji českého jazyka.

Bartolomeus Spranger (1546–1611)

• Malíř na Rudolfově dvoře.
• Představitel manýrismu.

Johannes Kepler (1571–1630)

• Astronom a matematik.
• Formuloval zákony pohybu planet.
• Spolupracoval s Tychonem Brahem.

Hans von Aachen (1552–1615)

•  Malíř a dvorní umělec Rudolfa II.

Tycho Brahe (1546–1601)

• Významný astronom a pozorovatel hvězd.
• Působil v Praze.