Větné členy (copy)

Created by lucy lopi

Přehledná myšlenková mapa větných členů. Charakteristika větných členů. Ukázky větného rozboru a vwtného grafu

SOUHRNNÁ PROCVIČOVÁNÍ A TESTY

• https://www.pravopisne.cz/2014/12/vyhledejte-ve-vete-zakladni-skladebni-dvojici-test-10
• https://wordwall.net/cs/resource/55339064/z%C3%A1kladn%C3%AD-skladebn%C3%AD-dvojice-teorie
• https://wordwall.net/play/83710/903/571 
• https://wordwall.net/play/12875/573/5982
• https://wordwall.net/play/7109/099/522
• https://wordwall.net/play/10062/890/53788
• https://wordwall.net/play/26340/699/7020
• https://wordwall.net/play/11939/271/980
• https://wordwall.net/play/10206/803/5745
• https://wordwall.net/play/7686/054/9037

PROCVIČOVÁNÍ - ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY

• druhy přívlastků:
  https://www.skolasnadhledem.cz/game/722
• druhy příslovečných určení: https://www.skolasnadhledem.cz/game/724
• vyhledávání předmětu:
  https://www.skolasnadhledem.cz/game/360
  
  
• souhrnné cvičení https://www.skolasnadhledem.cz/game/336

PROCVIČOVÁNÍ - PODMĚT A PŘÍSUDEK

• druhy přísudku:
  a) https://www.skolasnadhledem.cz/game/42
  b) https://www.skolasnadhledem.cz/game/43
• podmět: https://www.skolasnadhledem.cz/game/356
• základní skladební dvojice: https://www.skolasnadhledem.cz/game/357

VÝUKOVÁ VIDEA

PRAKTICKÁ CVIČENÍ A ÚKOLY

Video výklad větných členů - cca 4 min.

Video - Větný rozbor a graf věty jednoduché

Podmět

Video s přehledem základních a větných členů - cca 8 min.

Přísudek

Předmět

Výklad skladby - 12 min.

Příslovečné určení

Přívlastek

ZÁKLADNÍ VĚTNÉ ČLENY

• podmět a přísudek tvoří ZÁKLADNÍ SKLADEBNÍ DVOJICI
• základní skladební dvojice vyjadřuje základní sdělení věty

vyjádřený

podmět, který je ve větě přímo obsažen

Pes štěkal.

PODMĚT

• Podmět je vždy v prvním pádě (kdo, co?).
• Vyjadřuje původce děje
• Může být:

  • Holý: Katka tancuje.

  • Rozvitý: Krásná Katka tancuje.
  • Několikanásobný: Katka a Terka tancují.

PŘÍSUDEK

• Vyjadřuje co podmět dělá

PŘEHLED VĚTNÝCH ČLENŮ

Jmenný

Slovesný

• tvořený jedním slovesným tvarem (nezapomeňte, že jedno sloveso je tvořeno často více slovy - pracovali jsme, pracoval bych)
• slovesa modální (muset, moci, mít, smět, chtít) a fázová (začít, přestat, zůstat) tvoří slovesný přísudek spolu se slovesem v infinitivu: Musel jsem si koupit nové vybavení.

nevyjádřený

podmět, který ve větě není přímo obsažen a je známý z předcházejícího kontextu nebo z tvaru přísudkového slovesa)

Přišli jsme na to. (My.)

Se sponou

• slovesa být a stát se + podstatné nebo přídavné jméno: Byl jsem často nedochvilný.  Stal jsem se úředníkem po otci. 

Beze spony

• pouze jmenná část přísudku + sponové sloveso být je vypuštěno
• vyskytuje se zžídka (Sliby chyby).

ROZBOR VĚTY JEDNODUCHÉ - POPIS POSTUPU URČENÍ VĚTNÝCH ČLENŮ

1. Ve věte nejprve vyhledámě přísudek. 
   
   
2. |Dále vyhledáme podmět. Kdo? co? + přísudek tvoří otázku, na kterou si odpovídáme  příslušným slovem/slovy. 
   
   
3. Rozvíjejíí větné členy určujeme podle toho NA KTERÉM SLOVNÍM DRUHU ZÁVISÍ:
   •  přívlastek vždy závísí na podtatném jméně,
   •  předmět vždy závisí na slovesu nebo na přídavném jménu a ptáme se na něj  pádovými otázkami (kromě 1. a 5. pádu),
   • příslovečné určení závisí na slovesu, na přídavném jménu nebo na příslovci a ptáme se na něj příslovečnými otázkami.

všeobecný

podmět ve větě není obsažen a má všeobecnou platnost (není zřejmé, o kom konkrétním se mluví)

psali to v novicnách (oni)

Jednoduchý

Náš strýc dobře vaří.

Složený

Náš strýc umí dobře vařit.

PŘEDMĚT

Závisí na slovese.

Předmět může být vyjádřen podstatným jménem, zájmenem, přídavným jménem, číslovkou a slovesem v infinitivu = všemi ohebnými slovnými druhy.

Ptáme se na něj pádovými otázky, kormě 1. a 5. pádu.

Například. Čekám na Martina.

Rozvíjející větném členy

• základní pravidlo zní, že vyváříme logické významové dvojice slov, v nichž je jeden člen řídící a jeden člen závislý - druh závislého (rozvíjejícího větného členu určujeme podle toho, kterým SLOVNÍM DRUHEM je řídící větný člen 

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

času

Odletěla dneska (kdy?).

Učila se od rána (odkdy?).

Zpívala do večera (dokdy?).

Spát celou noc (jak dlouho?).

Sportoval pětkrát týdně (jak často?).

příčiny

Z radosti vyskočil (proč?, z jaké příčiny?)

míry

Spát málo (kolik?).

účelu

Požádat o radu (za jakým účelem?).

Běhal pro radost (proč?).

Doplněk

Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu).

Doplněk může být vyjádřen podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, infinitivem a přechodníkem.

Ptáme se na něj: Jaký? Jako kdo? Jako co? Jak? Kým, čím? atd.

Například. Otec byl zvolen prezidentem. - Kým byl otec? prezidentem Kým byl zvolen? prezidentem.

PŘÍVLASTEK

Blíže určuje podstatné jméno.

Může být vyjádřen: podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou nebo slovesem v infinitivu.

Ptáme se na něj: Jaký? Který? Čí?

Například. Velký strom (jaký?).

podmínky

Za špatného počasí k moři nepoletíme (za jaké podmínky?).

přípustky

I přes nepříznivé počasí vyrazili (i přes co?).

způsobu

Zpívá falešně (jak?).

Probíhalo to zdlouhavě (jakým způsobem?).

neshodný

Neshoduje se s podstatným jménem ani v pádě, ani v čísle, ani v rodě.

Obvykle stojí za podstatným jménem.

Například. Dostal jsem buchtu od babičky.

shodný

Shoduje se s podstatným jménem v pádě, čísle a rodě.

Většinou stojí před podstatným jménem.

Například. Naše kočka leze dírou.

místa

Byl doma (kde?).

Přišel do školy (kam?).

Odjela z výletu (odkud?).

Jela městem (kudy?).