42) Soustava oběhu tělních tekutin

Created by Martin Krejzek

Soustava oběhu tělních tekutin

• Krevní cévy tvoří spolu se srdcem oběhovou neboli cévní soustavu
• Všichni obratlovci, včetně člověka mají krevní oběh uzavřený
  • = krev se nerozlévá volně po těle, ale všechny cévy jsou propojeny pomocí menších cév, takže tvoří uzavřený celek

Fce oběhové soustavy

1. Transportní 
   • Kyslík, CO2, odpadní látky, minerály, enzymy a hormony
2. Zajišťování oběhu krve 
3. Termoregulační
4. Imunitní

Základní orgány oběhové soustavy

Srdce

• Svalový dutý orgán
• Výživu srdce zajišťují koronární cévy
• Je uložen v osrdečníku = perikard 
• Činnost zajišťují Purkyňovy buňky (kardiomyocyty)
  • Jejich činnost nelze ovládat vůlí, tím se srdeční svalovina liší od kosterního

Fce srdce

1. Pumpuje krev - zajišťuje oběh srdce 
2. Krev se pohybuje v uzavřené cévní soustavě → tepny a žíly jsou spojeny prostřednictvím menších cév v jeden celek

Stavba srdce

• Základní funkční složkou krve je příčně pruhovaná svalovina srdeční
• Uloženo v hrudní dutině
  • Větší část srdce je nalevo těla
• Podélnou přepážkou je srdce rozděleno na 2 poloviny 
  • Každá polovina se skládá z:
    1. Tenkostenné předsíně
    2. Silnostěnné komory

Příčně pruhované srdeční svalstvo

• Je základní stavební funkční složkou srdečního svalu
• Je tvořeno charakteristickými protáhlými rozvětvenými buňkami, jsou uloženy rovnoběžně 
• Stah srdečního svalu je velmi silný, rytmický a probíhá automaticky (není závislý na lidské vůli)

Stavba srdeční stěny

Perikard

• Vazivová blána na povrchu

Srdeční mok

• Ochranná fce

Epikard

• Epitel na povrchu

Myokard

• Srdeční svalovina

Endokard

• Epitel, který vystýlá dutiny srdce

Komora pravá

• Pravá a levá komora ohraničena nepropustnou přepážkou

• 

Komora levá

• Má nejsilnější svalovou vrstvu
• Vypulzuje krev do velkého aortálního oběhu
• Vystupuje z ní nejmohutnější tepna zvaná aorta

Levá předíň

• Mezi levou předsíní a komorou nacházíme dvojcípou chlopeň
• Vstupují zde plicní žíly

• 

Pravá předsíň

• Vstupuje zde horní a dolní dutá žíla  

Otvor a trojcípou chlopní

Krevní oběh srdce

1. Malý plicní oběh
   • Krev s malým obsahem O₂ je čerpána z pravé poloviny srdce do začátku plicních tepen (plicnicový kmen) → po obohacení kyslíkem v plicích se vrací zpět do levé poloviny srce
   • Odvádí odkysličenou krev do plic, kde dochází k jejímu okysličení
   • Začíná v PK
2. Velký tělní oběh
   
   • Rozvádí okysličenou krev do celého těla a zpět k srdci přivádí z těla krev odkysličenou
   • Začíná v LK 
   • Ve velkém tělním oběhu opouští krev levou polovinu srdce velkou tepnou – aortou
     • Aorta má 3 úseky: aortální oblouk, hrudní a břišní aorta

   • 

Srdeční cyklus

• Je řízen Purkyňovými vlákny

Systola

• Stah srdeční svaloviny, dochází k vytlačení krve ze srdce

Dyastola

• Uvolnění srdeční svaloviny, srdce se plní krví

Fáze srdečního cyklu

1.

• Dyastola předsíní a komor
  • Predsíně se plní krví                                                                                                                                                                    

2.

• Systola předsíní a dyastola komor 
  • Krev je vytlačena do komory

3.

• Systola předsíní a komor
  • Krev je vytlačená do tepen

1.

• Odkyslličená krev z těla přitéká do pravé předsíně horní a dolní dutou žilou

2.

• Z pravé následně protéká do pravé komory před trojcípou chlopeň

3.

• Z pravé komory je vypuzena do plicních tepen, které vedou do plic (přes poloměsíčité chlopně)

4.

• V plicích dojde k okysličování krve 

5.

• Z plic je okysličená krev vedena čtyřmi plicními žilami do levé předsíně

6.

• Z levé předsíně přechází do levé komory (přes dvojcípou chlopeň)

7.

• Odtud je krev vypuzena přes poloměsíčitou chlopeň do aorty, která se rozvětvuje na další tepny
  1. Věnčité tepny (2 tepny které zásobují srdce krví)
  2. Podklíčkové tepny (2 tepny které zásobují ruce a hrudník krví)
  3. Krkavice (2 tepny které zásobují hlavu)
• Jimi se pak krev dostává do celého velkého krevního oběhu

8.

• Dále vede aorta podél páteře a v oblasti pánve se větví do dvou končetin na 2 kyšelní tepny

9.

• V tkáních se tepny a tepénky dělí na vlásečnice, odevzdávající kyslík a poté se spojují v žilky a žíly až v horní a dolní dutou žílu
• Vedou zpět neokysličenou krev

Objem srdce

Systolický objem

• Jeho hodnota udává objem vypuzené krve při jednom srdečním stahu
  • Uzdravého člověka se pohybuje mezi 60-80 ml

Minutový objem

• Objem vypuzené krve za minutu
  • Závisý na stresu a zátěži jedince

Oběhová doba

• Doba, za kterou se krev dostane z levé komory do pravé předsíně
  • V klidu asi za 1 minutu

Mízní soustava

• Je tvořen několika základními složkami
• Fce:

Slezina

• Je největším lymfatickým orgánem v těle
• Zachycuje staré a narušené červené krvinky 
• Zachycuje MO
• Dochází ke vzniku některých bílých krvinek
• Zadržuje část objemu krve

Stavba sleziny

• Síťovité vazivo zpěvněné vazivovými trámci a na povrchu vazivovou blánou

Mízní uzliny

1. Kontrolují složení krve 
2. Zachycují cizorodé částice a zneškodňují bakterie
3. Tvoří se zde některé typy bílých krvinek   

• Při infekci uzliny zduří

Mízní cévy

• Spojují se v mízních uzlinách a z nich vycházejí větší mízní cévy
• Největší mízní céva je hrudní mízovod, který ústí do duté žíly a míza se vrací do krve

Míza (lymfa)

• Žlutá tekutina podobná plazmě 
• Putuje v mízních uzlinách 
• Má na starosti naši imuntítu 

Krevní tělíska

1. Krevní destičky
2. Červené krvinky (Erytrocyty)
3. BÍlé krvinky (Leukocyty)

Červené krvinky (Erytrocyty)

• Jsou bezjaderné a kruhovité
• Obsahují 60 % vody a 40 % sušiny, přičemž naprostou většinu (ad 90 %) sušiny tvoří protein hemoglobin
  • Dodává krvi charakteristické červené zbarevení
• Jejich hlavním úkolem je přenos kyslíku z plic do tkání
  • Kyslík se v plicích váže na hemoglobin a díky tomu dýcháme 
• Tato odkysličená krev se pak vrací do plic
• K tvorbě červených krvinek je třeba dostatečný příjem bílkovin a železa
• Vznikají v kostní dřeni
• Doba životnosti jsou 4 měsíce 
• Staré červené krvinky jsou proto v játrech a ve slezině odstraňovány z oběhu 
• Stárnoucí erytrocyty jsou vychytávány fagocytujícími buňkami 
• Hemoglobin se přetváří na bilirubin

Bílé krvinky (Leukocyty)

• Obsahují jádro
• Nemají stálý tvar ale spíše měňavkovitý pohyb ve směru pozitivní chemotexe = jsou chemicky přitahovány k místu infekce
• Hlavním úkolem leukocytů je zneškodnit cizorodé částice v těle
• Vznikají v mízních uzlinách  a jejich počet je nestálý a při infekci se zvyšuje 
• Zánik ve slezině
• Délka života je cirka 5 dnů
• Některé z bílých krvinek vytvářejí protilátky (lymfocyty B)
• Bílé krvinky se rozlišují také podle toho, zda obsahují či neobsahují barvitelná zrnka na GRANULOCYTY a AGRANULOCYTY
• Agranulocyty se rozlišují na lymfocyty a monocyty

  1. Lymfocyty = jsou obvykle větší než červené krvinky. Mají centrální význam v imunitním systému

  2. Monocyty = cirkulující v krvi jsou nezralé krevní buňky, které se dostávají do některých tkání, kde se přeměňují ve volní, nebo fixované fagocytující makrofágy

Červené krvinky (Trombocyty)

• Jsou to bezjaderná, malá a nepravidelná tělíska
• Vznikají v kostní dřeni a zanikají ve slezině
• Jsou klíčové při zástavě krvácení tzv. hemostázi
• Délka života 4 - 5 dnů
• Podstatou srážení krve je přeměna rozpustné krevní bílkoviny fibrinogenu na nerozpustný fibrin, který vytvoří síť dlouhých vláken

Hemostáze

1. Destičky se aktivují, jestliže dojde k poranění cévy
2. Z destiček se uvolní enzym, který aktivuje plazmatický protein protrombin a přemění se na trombin
3. Následně se opět přemění na fibriogen a na nerozpustná fimbrin 
4. Dochází k tvorbě strupu

Krevní sraženina (trombocyty)

• Nezbytným předpokladem pro to aby fungovala homeostáze je vytvoření krevní sraženiny 

Trombóza

• Krevní sraženina neboli trombus může být prouděním krve přenesena na jiné místo v těle a ucpat cévu, která zásobuje krví některý životně důležitý orgán
• Následkem trombózy může dojít např. k infakrtu myokardu, kdy je ucpaná tepna zásobující srdeční sval

Zákaldní tekutiny oběhové soustavy

Krev

• Tvoří 8 - 10 % hmotnosti těla (5 - 6 litrů)
• Obsahuje asi 80 % vody
• pH = 7,4 (mírně zásadité)
• Proudí trubicovitými orgány, které se nazývají krevní cévy

Chemické složení krve

• Z histologického hlediska je krev tekutá tkáň

Fce krve

1. Podílí se na udržování stálého vnitřního prostředí (homeostázy) a tělesné teploty
   • Cévy = ústřední topení udržující stálou tělesnou teplotu
2. Podílí se na obraně těla prot MO a jiným parazitům
   • Významná složka imunitního systému
3. Je srážlivá, což zabraňuje jejímu unikání z těla
   • Jako jedna z mála tělních tekutin se neustále obnovuje
4. Má transportní fci 
   • Přenáší po těle dýchací plyny (kyslík z plic, CO2 do plic)
   • Přivádí do jednotilvých orgánů, zejména jater, živiny z trávicí soustavy (glukózu, aminokyseliny a tuku ze střeva)
   • Odvádí odpadní látky

Cévy

• Stěna cévy je tvořena několika odlišnými tkáněmi
• Vnitřní výstelku tvoří epitel, na který navazuje vrstva hladkého svalstva
  • Zajišťuje stažení (kontrakci) a nebo naopak roztažení (dilataci) cév
• Na povrchu jsou cévy kryty vazivem

3 typy cév

Tepny = arterie

• Vedou krev ze srdce do těla
• Mají pevné a pružné stěny 
• Vysoký, nestálý tlak
• Největší tepnou je aorta 
  • Aorta má 3 úseky: aortální oblouk, hrudní a břišní aorta
• Dělí na menší tepny ARTERIE → dále na tepénky ARTERIOLY → vlásečnice KAPILÁRY

Vlásečnice = kapiláry

• Velmi tenké cévy
  • Protože neobsahují hladkou svalovinu
• Stěnami kapilár přecházejí živiny a kyslík z krve do tkání, zatímco z tkání do krve je transportován oxid uhličitý a odpadní produkty látkové výměny
  • Výměna látek a plynů se v kapilárách uskutečňuje difúzí přes endotel

Žíly = vény

• Mají tenčí stěnu než tepny a vedou krev z těla do srdce
• Nízký tlak
• Ve velkých žilách jsou nohou jsou chlopně, které zabraňují zpětnému toku krve po těle 

Srdeční vady

1. Srdeční arytmie
   • Neparvidelný tlukot srdce 
2. Nedomykavost chlopní
3. Chudokrevnost
   • Nedostatek červených krvinek > vede to k únavě
4. Arterioskleróza
   • Kostnatnění cév 

Krevní sraženina ucpe tepénky

1. Infarkt myokardu
   • ucpe se některá z koronárních tepen (vyživují srdce)
2. Mozková mrtvice
   • Ochabnutí poloviny těla
3. Plicní embolye

Fce hladkého svalstva

1. Udržuje trvalé napětí ve stěnách vnitřních orgánů
2. Není žízena vůlí
3. Dochází ke kontrakci a k dilataci svalových struktur
   • Regulace průtoku krve v cévách, stah dělohy při porodu atd.

Hladké svalstvo

• Tvoří pouze 3 % naší hmotnosti těla
• Je součástí mnoha vnitřních orgánů
• Buňky hladkého svalstva jsou menší než u svalstva kosterního 
• V jejich cytoplazmě nejsou myofibrily, a proto nepozorujeme pruhování
• Obsahuje aktin a myosin 

Vývod vody z těla

• Je rovněž odpadní látkou tekutin, konkrétně moči a stolice 
• Vylučovací soustavou se vyloučí zhruba 1 - 1,5 litru vody

Chemický význam vody

• Voda společně s anorganickými disociovanými (rozpuštěnými) ionty vytváří chemickou kostru všech tělních těkutin
  • Převládají zde kationty draslíku a hořčíku. popřípadě fosforečnanové anionty
• Homeostáza = udržení relativní stálosti vnitřního prostředí

Krevní plazma

• Tekutá složka
• Slabě žlutá 
• 93 % vody
• Jsou v ní rozpuštěné: 
  • Bílkoviny, cukry, soli, hormony a močovina, dále Fibriogen a prootrombin (důležitý pro srážlivost krve)

Žilná krev

• Mírně kyselejší
  • Obsahuje více CO₂
• Rovnice:
  • CO₂ + H₂O <=> H₂CO₃ <=> H⁺ + HCO₃^-
• Barva červená až mírně fialová

Fce vody

1. Voda je nezbytnou součástí buněk
   • Buňky mohou plnit svou úlohu jen pokud mají dostatek vody
2. Voda je významnou složkou naprosté většiny biochemických reakcí
3. Voda slouží k přenosu živin, metabolických produktů, protilátek a hormonů
   • Propojuje tak navzájem všechny orgánové soustavy 

Mimobuněčné (extravaskulární) tekutiny

• Jsou mimo cévy
• Hlavní složkou je tkáňový mok, který vyplňuje prostor mezi buňkami a vytváří stálé životní prostředí všem buňkám
• Průměrný objem je 10,5 l

Voda

• Lidské tělo tvoří v průměru z 50 - 60 % voda
• Její celkový objem v těle dospělého člověka (o hmotnosti 70 Kg) činí v průměru asi 42 litrů
• Asi 2/3 objemu vody zadržují buňky
• Tekutinu uvnitř buněk nazýváme intraceluární
• Zbývající třetina připadá na extraceluární tělní tekutiny
  • Jejich hlavními složkami jsou Na⁺, Ca²⁺, Cl^-, HCO₃^-, rozpuštěná glukóza atd.

Intravaskulární tekutiny

• Hlavní složkou je krev a míza (lymfa)
• Míza vzniká z tkáňového moku a pak přechází do krve
• Naopak v tenkých cévkách (vlásečnicích) přechází voda z krve opět do tkáňového moku

Nemoci oběhové soustavy