Created by Roman Mraček
celá populace, která může být daným jevem ohrožena
menší část ohrožené populace, u které je předpoklad, že čelí většímu riziku než jiné segmenty základní cílové populace
máme signály, že jev se v dané skupině patrně vyskytuje
se snaží předcházet nějakému konkrétnímu jevu
včasné rozpoznání, řešení a zamezení dalšího šíření již vzniklých problémů. Je třeba nejprve zajistit bezpečí oběti (právní a sociální pomoc), pak má teprve smysl zaměřit se na psychologickou intervenci.
V případě negativních jevů v malých a středních sociálních skupinách je potřeba využít metody skupinové diagnostiky. V případě šikany např. např. SO-RA-D (sociometrický ratingový dotazník), který zjišťuje postavení jednotlivých aktérů, což umožňuje lepší orientaci v situaci.
Agrese slabých a agrese silných: hodně vysoký i hodně nízký statut zvyšují riziko agresivního chování
(zmírňování škod): na jedné straně ochrana a rehabilitace obětí, na straně druhé snaha o převýchovu a resocializaci pachatelů.
tresty odnětí svobody a jejich vedlejší efekty: vysoké náklady, velká pravděpodobnost osvojení dalších asociální dovedností a posílení kriminální identity.
(jak se lidé z různých skupin poznají, tak se začnou mít rádi): kritizoval ji Gordon Allport: existují tři typy kontaktu (nadřízenost, konkurence, spolupráce), ale jen jeden vede ke zlepšení vztahů (spolupráce).
konflikty vznikají z důvodu, že se lidé neznají, a mají tak proti sobě předsudky
Gordon Allport: dílo „O povaze předsudků“
hypotéza, že čím více se spolu skupiny lidí setkávají, tím lepší spolu mají vztahy
problematiky sociálních vztah
snažil se tuto hypotézu vyvrátit – hypotéza je vyvrácena: nefunguje to tak
hypotéza kontaktu je možná tehdy, pokud zde kooperují nějaké prvky vztahů – např. výhodné vztahy
kontakt může vztah zlepšit i zhoršit
rozlišuje 3 typy kontaktů:
role podřízený/nadřízený (dominance/submise) – je zde jasně podřízený vztah, napětí se spíše zvyšuje
podřízení, nadřízení (Evropani, černoši)
konkurence – zápas o zdroje, trhy, zaměstnání – stejná sociální úroveň
primárně vztah soupeření, vztah zde je, ale jde o soupeření – konkurence (př. s Židy: kdo nakupuje u Židů, je špatný – naschvály Židům, již od 16. století)
kooperace – lidé spolu vycházejí, jsou si užiteční, pomáhají si – zlepšuje vztahy mezi skupinami – jediný kontakt vedoucí ke zlepšení vztahů
je zmatečný pojem: nesnáší se lidé proto, že se znají nebo proto jsou si cizí?
Allport napsal dílo O povaze předsudků: Zabýval se též negativními a pozitivními předsudky. Povšiml si, že pozitivní předsudky o sobě bývají často spojeny s negativními předsudky o ostatních.
Pojem předsudek (obvykle chápán jako negativní a nepodložený postoj) je problematický: přesnější je mluvit o pozitivních respektive negativních stereotypech.
snaha o šíření zdravého chování a pozitivního životního stylu. Budou-li se mít lidé dobře (budou mít fajn práci, budou sportovat atp.), tak se sníží výskyt negativních jevů
vzrůst kriminality i viktimizace: sociálně vyloučené osoby se častěji stávají pachateli i obětmi
jedna ze základních myšlenkových operací, výsledkem jsou stereotypy
(předcházení negativním jevům) může být efektivní na menším prostoru, avšak plošná aplikace je mnohdy velmi drahá a neefektivní.
Jak měřit efektivitu prevence? Záleží na tom, jaký si stanovými přesný cíl, ale i pak je to velmi obtížné, neboť existuje velké množství intervenujících proměnných.
Autoritativní (je to špatné nedělejte to) versus informativní přístup (když k tomu dojde, tak…).
Velmi se liší prevence zaměřená na pachatele a prevence zaměřená na oběti.
důležitá je především vnímaná sociální nerovnost (žijete v chudé vesnici a jste spokojení do chvíle, než…)
autostereotypy (též in-group) se týkají vlastní skupiny a heterostereotypy (též out-group) se týkají příslušníků cizích sociálních skupin.
diskriminace: (ne)spravedlivé rozlišování: podle individuálních rozdílů se rozlišuje běžně a je to v pořádku; rozlišovaní podle skupinových znaků je legitimní jen v jasně zdůvodněných případech.
Hate crimes (zločiny z nenávisti vůči skupině):
výprava a hledání oběti (někoho, kdo se nebude moc bránit, či přinejmenším nebude kontaktovat policii), většina agresorů nejsou vyhranění extremisté, ale např. fotbalový fanoušci (ultras) či opilci,
„obrana“: někdo cizí pronikl do teritoria útočníků
odveta: po akci z druhé strany došlo k útoku na nějakou nespřízněnou osobu, což vede k rozpoutání laviny násilí, v ČR se tento jev ve větší míře nevyskytl, ale v řadě jiných zemí ano
mise: dobře promyšlené útoky, obvykle sériového charakteru, nejméně časté, ale velmi nebezpečné
CAN (Children abused and neglected): syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte:
EAN - Elder Abuse and Neglect
Týrání a zanedbávání seniorů:
mohou být obětí v rodině
nebo v instituci (domov seniorů, LDN atp.)
nebo se mohou stávat obětí pachatelů zneužívajících jejich zranitelnosti (Šmejdi).
je dlouhodobé
eskaluje
je jasné rozdělení rolí
obvykle je neveřejné
Cyklus domácího násilí: narůstání napětí, výbuch násilí, pokání, „líbánky“, narůstání napětí, výbuch násilí…
fyzické: bití, jiné tresty
verbální (psychické): nadávky, výhružky
sexuální: znásilňování, ponižování
sociální: kontrola trávení času, zákaz kontaktů s přáteli či rodinou (oběť poté nemá, kde hledat oporu)
ekonomické: zabavování peněz a dalších zdrojů, nucení k dluhům
osoba agresora: nemusí to být ten fyzický silnější (násilí vůči mužům je ve výzkumech podreprezentováno, specifické jsou také stejnopohlavní svazky)
„italské“ manželství: oba partneři jsou konfliktní, ale není jasné rozdělní rolí (i ostatní znaky jsou méně jasné)
typologie agresorů: všeobecně násilná osoba, pachatel dvou tváří, psychicky narušená osobnost
týrání může mít opět různé formy: fyzické, verbální, sociální
sexuální zneužívání může být přímé (kontakt s dítětem) či nepřímé (vystavování dětí sexuálním podnětům). První forma je jasná, ta druhá méně (nazí doma, nudismus, děti viděly sex mezi rodiči?).
co je zanedbávání, je méně jasné, společenské normy jsou značně závislé na kultuře a ekonomické úrovni dané země.
zvýšené riziko přebírání modelů chování z primární rodiny
narušené sebepojetí
subdeprivace (např. chybění dobrých vztahů v rodině) může mít také závažné dopady, záleží na rezilienci (odolnosti) dítěte
školní docházka?
rizikové faktory na straně dítěte: hyperaktivita, mentální retardace, smyslové či fyzické postižení, poruchy chování
rizikové faktory na straně rodičů: závislosti, některé duševní poruchy, konfliktní partnerský vztah
fyzické: bití, jiné tresty
verbální (psychické): nadávky, výhružky
sexuální: znásilňování, ponižování
sociální: (kontrola, zákaz kontaktů),
ekonomické: zabavování peněz a dalších zdrojů, nucení k dluhům
Senioři: demence, poruchy osobnosti, závislosti, závažné somatické onemocnění, Pečující osoby: nedostatek sociální opory, stres (v práci, v rodině), narušená osobnost, závislosti