Created by Roman Mraček
- narcismus (sebeláska spojená se silnou rivalitou, citlivé ego),
- machiavelismus (tendence manipulovat s ostatními lidmi, uvažovaní, ve stylu co by se dalo získat za co a to nejen po ekonomické stránce),
- psychopatie: americké pojetí, autor Robert Hare, pojem má blízko k disociální poruše osobnosti.
Měření těchto rysů brání sociální desirabilita (žádoucnost).
je takový psychický stav, v němž jednající není schopen rozpoznat nebezpečnost svého chování nebo je nedokáže ovládat. Není to totéž co zbavení způsobilosti k právním úkonům, což jsou tzv. papíry na hlavu (právní rozhodnutí kontroluje opatrovník). Posuzuje se to individuálně s ohledem na konkrétní situaci (musí být prokázáno, že ten člověk v té chvíli opravdu nevěděl, co dělá, respektive to nemohl ovládat). Nepříčetnost bývá přiznána v případě floridních psychóz zejména schizofrenních. Nepříčetnost užitím psychoaktivní látky je uznána, jen pokud účinek byl nečekaný (patická opilost). Kdo se vědomě uvede do stavu nepříčetnosti, tak za to nese odpovědnost.
některé výzkumy uvádí vyšší prevalenci prevalenci vražd (až pětinásobek ve srovnání s běžnou populací), ale jiné studie nahlížejí na problém shovívavěji. Agrese se pojí hlavně s pozitivními příznaky, zejména pokud jsou jejich součástí perzekuční bludy. V remisi se však mohou objevit i různé další motivy. Významný vliv na agresivitu má odmítání léčby či zneužívání psychoaktivních látek.
:Záleží na intenzitě (porucha má čtyři stupně). Může se objevovat autoagrese ale i agrese navenek (nějaký z projevů heteroagrese se občas objevuje cca u třetiny lidí s depresivní epizodou). Může se jednat: o zanedbávání dětí (nemají energii se o ně starat), týrání (nespokojené děti posilují jejich frustraci), objevují odmítavé reakce na požadavky okolí (které depresivní člověk není schopen plnit), anxiózní raptus (úzkostný záchvat doprovázený agresivními projevy), extrémním jevem je tzv. rozšířená sebevražda, snaha o pomstu zlému světu může v krajních případech vést i k masové vraždě. Cca třetina lidí s depresí projevuje zvýšenou agresivitu respektive iritabilitu, ale ten údaj berte s velkou rezervou.
může se objevit snaha prosazovat různé zájmy (plány, myšlenky, víru atp.) i velmi agresivně. Agrese může mít podobu impulzivní (nezvládnuté emoce), instrumentální (bezohledné uspokojování potřeb) či psychotickou (pod vlivem bludu). Hospitalizace je pro člověka v mánii vesměs nepřijatelná a brání se jí
Neexistují jednoznačné psychologické charakteristiky, které by byly typické pro jedince s extrémními agresivními projevy. Obvykle se jedná se o souhru osobnostních dispozic a situace.
(Eysenck): tendence k impulzivnímu a bezohlednému chování
externalizace (může za to vnější faktor), popření (nic se nestalo), minimalizace (malá škoda), fragmentace (výjimečná situace). Tyto strategie se samozřejmě dají kombinovat.
- přítomny jednoznačné bludy: paprsky, mimozemšťané atp. (objevuje se u osob středního a staršího věku).
- radí se do stejné skupiny poruch jako schizofrenie, ale chybí soustavné halucinace, bludy kontrolovatelnosti a chybí známky poškození mozku.
- stavy zmatenosti jsou často spojeny s agresivními projevy
- mohou být psychogenní, nebo vznikají v důsledky užívání návykových látek
- velmi často se ale také vyskytuje u lidí se závažnými somatickými onemocněními.
- mnohdy ji provází zvýšená iritabilita (intenzivní reakce i na drobné podněty)
- rizikoví jsou zejména váleční veteráni, protože mají návyk zabíjet.
(v jiných disciplínách se používají též termíny antisociální či asociální)
- chybění empatie a pocitů viny, zkreslené chápání sociálních norem, snížená schopnost učit se ze zkušenosti.
- značně diskutabilní diagnostická kategorie. Prevalence je nejasná. Je zde problém s míšením kriminalistického a psychiatrického přístupu.
motivem je zranění ega, agresivita se objevuje zejména v partnerském vztahu či v pracovní oblasti
podezřívaví a nepříjemní lidé, mají pocit, že proti nim pořád někdo intrikuje, což může být částečně pravda (moc oblíbení nebývají). Často se u nich objevuje patologická žárlivost
- narušené vztahy s ostatními lidmi, snaha unikat do soukromí, odmítání společenských konvencí
- agrese spíše reaktivní
- viz syndrom frontálního laloku, dříve též organický psychosyndrom, nyní organická porucha osobnosti
- ke změně osobnosti může dojít velmi rychle
- symptomy: emoční nestabilita, snadné podráždění, snížená schopnost cílevědomé činnosti.
- vliv látky (intoxikaci provází zvýšená agresivita) a vliv potřeby peněz (spíše instrumentální)
- z psychotropních látek agresi umocňuje především alkohol (v ČR zcela zásadní) a budivé látky (amfetamin, kokain, pervitin atp.
- silné abstinenční příznaky a následná potřeba peněz jsou typické pro opiáty.
- v pokročilých stádiích závislosti se často objevují pokusy o sebevraždu.
- štěpení, prudké výkyvy nálady, snaha o autostimulaci
- časté je autoagresivní chování či rizikové užívání psychoaktivních látek
- v závislosti na aktuálním naladění mají lidé s hraniční osobností větší tendenci ke konfliktům s okolím (týká se jak vztahů v rodině, tak vztahů k širšímu sociálnímu okolí).
- porucha se vyskytuje cca dvakrát častěji u žen
společné znaky: trvale abnormální osobnostní rysy, které se projevují přinejmenším od adolescence. Diagnostická kritéria jsou značně nespolehlivá, stejně jako odhady jejich prevalence. V DSM 5 jsou dvě alternativní definice poruch osobnosti. V MKN 11 se očekává zásadní změna diagnostických kritérií.
- jen některé poruchy osobnosti jsou spojeny se zvýšenou agresivitou
- u vaskulárních demencí se objevují spíše přechodné stavy zmatenosti
- u rozvinuté Alzheimerovy choroby často dochází k celkové desinhibici agresivních emocí a projevů. Může se jednat o důsledek zmatenosti a bludů či o projev odporu vůči aktivitám, které nemocný nechápe
- zvýšená emotivita, převládá spíše verbální agrese
- těžší formy (těžká a hluboká) bývají často kombinovány s poruchami autistického spektra či smyslovými vadami. M
- může se objevovat snaha o autostimulaci včetně sebepoškozování.
- často se objevuje snížená kontrola emoční exprese
- konflikty s okolím mohou také vyplývat z nepochopení některých aspektů sociálních norem a lidské komunikace
- příčinou často bývá narušení prostoru či různých zvyků a rituálů
- může se objevovat agresivní reakce na nové objekty, respektive negativní reakce na jakoukoliv změnu.
- agrese ale může mít i ofenzivní charakter. Někdy je potřeba se postarat také o ochranu sourozenců, méně často jsou ohroženi rodiče.