Created by Roman Mraček
PŘÍRODOVĚDNÉ
- objektivní a abstraktní
- vliv pozitivismu; předmětem studia by měly být pouze pozorovatelné jevy a
nezpochybnitelná fakta (Auguste Comte)
Hermann Ebbinghaus
Burrhus F. Skinner
– 1. polovina 20. stol.
- zakladatel – John B. Watson – poprvé odmítl metodu introspekce
- pozitivistický ideál vědy – snaha pozvednou psychologii na úroveň velkých přírodních věd
- odmítnutí introspekce, předmětem pouze a jen chování
- lidská mysl je černá skříňka („black box“), k níž nelze žádnými objektivními metodami proniknout
- raný behaviorismus opomíjel vnitřní děje včetně myšlení a učení – lidské chování je formováno vnějšími
vlivy – hlavně odměny, tresty, význam učení
- kognitivně-behaviorální terapie – Kratochvíl
- experiment jako hlavní výzkumná metoda – hlavně na zvířatech
Sociálně-kognitivní teorie učení - teoretici - Albert Bandura, Julian Rotter, Walter Mischel
- lidé nejsou pouhým produktem vnějších vlivů, ale mohou okolní
prostředí aktivně modifikovat nebo je utvářet
- observační učení (Bandura) – vzniká zásobárna možných reakcí na
různé životní situace – jedinec si pak z naučených možností vybere tu,
která odpovídá jeho vnitřnímu přesvědčení (není to jen vliv okolí)
předmětem studia jsou biologické, neuro-fyzické procesy
- představitelé považují tělo a duši za neoddělitelný celek
- škola vznikla díky tomu, že psychologové akceptovali biologické experimenty jako vhodnou metodu pro
studium psych. jevů
Neurofyziologický směr – předmětem je mozek (vztah mozku a mysli) – které mozkové oblasti se podílejí
na učení, myšlení, cítění, atd.?
Roger W. Sperry – průkopník, Nobelova vena
- jako první prováděl experimenty s přerušením spojení mezi oběma
hemisférami v oblasti corpus callosum – jaké typy myšlení v nich probíhají?)
- český představitel - František Koukolík (dílo „Lidský mozek“)
- dnešní metody
pozitronová emisní tomografie PET
funkční magnetická rezonance – zjišťují jaké oblasti jsou namáhány v urč. situacích
Evoluční směr – předmětem studia - biologický vývoj lidské psychiky a chování, zkoumání jeho
genetického základu
Charles Darwin - přirozený výběr se promítá i do některých účelných projevů chování, - dílo „Výraz emocí u člověka a zvířat“) – ve 20. stol. na něj navázala sociobiologie a evoluční psychologie
William James - „Principy psychologie“
- ovlivněn Darwinem
- velká část lidského chování je regulována instinkty jako u zvířat, jež se projevují
tím, že v přítomnosti významných vnějších nebo vnitřních podnětů u člověka
samočinně vznikají impulsy k určitému chování
- široký repertoár automatických impulsů – např. sací reflex či komplexnější reakce
jako sympatie, zahanbení, láska
- fobie jsou založeny na přirozených obavách z nebezpečných vnějších podnětů,
jakými jsou tmavá místa, výšky a nebezpečná zvířata
Edward O. Wilson – „Sociobiologie“
- psychické procesy a vlastnosti nutné pro přežití a reprodukci se vyvíjely stejně jako
biologické mechanismy procesem přirozeného výběru
- v mozku existují specializované „moduly“ – např. pro výběr sexuálního partnera (rozdíl
mezi muži a ženami) nebo pro boj o místo v sociální hierarchii
DUCHOVNÍ (SPIRITUÁLNÍ)
- subjektivní a konkrétní
– vnímání, porozumění (nepomůže abstraktní popis); snaha pochopit význam
jevů v určitém kulturním kontextu
- přírodní vědy (souhlasí s pozitivismem) x duchovědné ale podle jiného principu
Carl Rogers
Wilhelm Dilthey – hermeneutika – psychologie by neměla usilovat o kauzální vysvětlení duševních jevů, ale pochopit význam v kontextu
- v první pol. 20. st. se pozitivismem inspiroval behaviorismus – psychologie bez duše
- v druhé polovině 20. st návrat ke studiu mentálních dějů (introspekce) – díky otřesu scientismu (objektivní
fakt je závislý na tom, jak je pozorován nebo zakoušen – podmínky připravuje subjekt)
- spor ale nadále pokračoval – Skinner x Rogers
- ve druhé polovině 20. st – sblížení scientických a antiscientických směrů
popsat lidské chování a prožívání
pokusit se lidské chování a prožívání vysvětlit s pomocí psychologických teorií (Jean Piaget – teorie kognitivního vývoje) – v psychologii se neustále mění (dnes lidé vědí mnohem více věcí) - teorie jsou pro obyčejné lidi důležité – mohou tak měnit pohled na svět – např. Psychologové se podíleli na proměnách lidské sexuality
předvídat lidské chování a prožívání – těžké realizovat – když předpovídáme budoucí reakce, ovlivňuje to experiment (když proband ví, co by měla vyjít, snaží se, aby to tak vyšlo – zkreslení)
za počátek vědecké psychologie je považováno založení 1. psychologické laboratoře v Lipsku r. 1879 (Wilhelm Wundt)
▪ předmětem bádání byla zpočátku především psychofyzika
▪ použitou metodou byla introspekce
„Psychologie má dlouhou minulost, ale krátkou historii“
Zvyšovat lidskou spokojenost a zdraví (psychologie jako pomáhající profese)
- důležitá role nevědomí (mentální oblast s bohatým duševním životem – projevuje se např. sněním)
- vznikla nejprve na základě potřeb psychoterapeutické praxe – postupně se rozrostla v obecnou koncepci
lidské psychiky
- doménou je zkoumání nevědomích oblastí lidské psychiky
Sigmund Freud
- zakladatel
- princip determinismu - všechny duševní prožitky i projevy chování mají svou příčinu, která je
nevědomá
- nevědomé pudové impulsy (sexuální a agresivní) jako hlavní dynamické síly psychického
dění – společnost se je snaží potlačovat -> jsou přesunuty z vědomí do nevědomí, odkud nadále
ovlivňují chování i mentální dění a projevují se např. V obsahu snů, chybných výkonech
(přeřeknutí, přeslechnutí, opomenutí)
- mnohé projevy lidského chování a prožívání jsou výslednicí interakce mezi nevědomými popudy a
obrannými mechanismy
- postfreudovská psychoanalýza (ego-psychologie, britská a americká škola objektivních vztahů,
self-psychologie, ...)
- zájem o nevědomé psychické procesy a předpoklad, že zkušenosti v raném dětství rozhodujícím
způsobem ovlivňují další vývoj
- někteří se od něj odtrhli a vytvořili vlastní teorie
- k psychodynamické psychologii řadíme dílo Ericha Fromma, Carla G. Junga, Karen Horneyové,
- jedna z nejvíce kontroverzních škol
- v podstatě neexistuje jev, který by se z psychoanalytického hlediska nedal vysvětlit, ale vysvětlení
nelze ověřit experimentálně
- opírá se především o klinické kazuistické studie – málo průkazné
- z filozofie vědy je psychoanalýza považována za hermeneutický uzavřený systém – předorozumění
ovlivňuje veškeré interpetace
- psychologové v poradnách pomáhající pacientům s nejrůznějšími problémy
manželské poradny, pedagogicko-psychologické poradny apod.)
- využívají se psychoterapeutické metody
- psychologové úzce spolupracují s odborníky z jiných humanitních oborů a
institucemi (soudy, sociální zařízení,..)
– specializuje se na diagnostiku, léčení a společenské přizpůsobení osob s relativně
závažnými psychickými potížemi a poruchami
- v psychiatrických léčebnách, v nemocnicích
- psychologové - podílí se na vytváření taxonomie (u nás 10. revize mezinárodní
klasifikace nemocí) - pátrání po příčinách poruch
- postgraduální vzdělání klinických psychologů – Institut postgraduálního vzdělání ve zdravotnictví
– léčebné působení psychologickými prostředky; částečně i teoretický obor
- předmětem studia psychoterapie jako vědy jsou především možnosti využití psychologických
metod ke zmírnění či odstranění duševních problémů, poruch a psychosomatických symptomů
- praktikovaná klinickými, poradenskými a pedagogickými psychology i psychiatry
s formou psychoterapeutického výcviku
– podmínky práce a jejich vliv na pracovní výkon
- schopnosti, dovednosti, motivace, hluk, pracovní doba,..
inženýrská psychologie – snaží se upravit ovládací a měřící prvky různých technických zařízení (aby byla co nejjednodušší k užívání)
psychologie zákazníka – zkoumá chování nakupujících ve snaze předvídat a ovlivňovat jejich chování
- problematika lidského bytí, smyslu, pochopení lidské existence v tváří tvář smrti
- zdůrazňuje vlastnosti a motivy, kterými se odlišujeme od zvířat
- schopnost svobodné volby – nedeterministický směr - člověk je svobodný tvor, který si svůj život utváří vlastními volbami, za které nese odpovědnost
- předmětem studia je prožívání
- introspekce – holistický princip
- vyvíjela se v opozici vůči psychoanalýze a behaviorismu – centrem lidské zkušenosti je vědomí
- hlavní příčinou chování je subjektivní interpretace událostí
- evropský směr navazuje na Kierkegaarda, Husserla a Heideggera a patří k němu daseinanalýza a
- deseinanalýza – evropský směr – existenciální analýza – zaměření na hranice, přijetí, úzkost, smysl života,
odloučení, izolaci
- americký směr reprezentovaný humanistickou psychologií zdůrazňuje pozitivní aspekty lidské
přirozenosti včetně altruismu a lásky, jedinečnost každého z nás
- konstruktivistická psychoterapie – každý si sám konstruuje svou realitu
- v psychologii existuje nejméně pět širokých a vlivných teoretických přístupů, z nichž každý odlišně definuje
předmět studia psychologie, zaměřuje se na rozdílná témata a používá svébytné výzkumné metody.
- výrazně se prosazuje kulturní hledisko
Mihajlo Rostohar (1878-1966) definoval psychologii jako vědu o subjektivní zkušenosti.
– zkoumá procesy učení a vyučování a podílí se na vytváření a zdokonalování
studijních osnov a vyučovacích metod
- motivace, inteligence, faktory přistěhovalectví,...
- na západě se rozlišuje pedagogická a školní psychologie
školní psychologie – pomoc žákům s problémy, které jim brání v úspěšném studiu, konzultace s žáky i rodiči a učiteli
– zlepšení výkonů vrcholových sportovců za pomoci nejrůznějších psychologických
prostředků
- vztah mezi provozováním sportu a duševní pohodou
- „gestalt“ = tvar, útvar, vzorec, struktura
- historická škola, ovlivnění filosofickou fenomenologií
- zkoumání psychických fenoménů celostní povahy – s pomocí introspekce
- za vůdčí osobnost je považován Max Wertheimer, dále pak Kurt Koffka a Wolfgang Köhler
- holistické pojetí psychických jevů – celek je něco jiného než suma částí
- psychické děje vystupují jako celky
- fenomenální (psychické) tvary odpovídají geneticky daným mozkovým strukturám; prožívání je vestavěno
do předem daných forem (struktur)
- myšlenkovým nástupcem je např. Lingvista Noam Chomsky –vývoj řeči je determinován geneticky
danými mozkovými strukturami, které jsou základem převážně vrozených mozkových „programů“
- vliv na kognitivní psychologii, sociální psychologii (např. v oblasti výzkumu struktury a dynamiky malých
sociálních skupin) a psychoterapii
- usilují o využití poznatků v praxi v zájmu lidského zdraví
- ve skutečnosti se ale o teoretické poznatky opírají poměrně málo
– orientuje se na zdravý způsob života, spíše pozitivní cíle
- jak se typické způsoby chování, myšlení a cítění vztahují k tělesné a psychické kondici
- vliv stresu na zdraví, kouření, alkohol, problematika bolesti,..
- dříve to bylo lékařská psychologie nebo behaviorální medicína
- u nás průkopník Jan Křivohlavý
– studium zločinnosti, psychologie pachatelů trestných činů, vypracovávání
soudně-znaleckých posudků, práce ve věznicích apod.
- prosazení trestní zodpovědnosti pachatelů vzhledem k možným psychickým
poruchám
- spolehlivost svědeckých výpovědí, přijímání nových policistů, výcvik, ve věznicích
- psychologie jako západní věda – reflektuje hodnoty evropské a severoamerické kultury
- věda vytvořená muži ze středních a vyšších vrstev v USA a v západní Evropě
- účastníci výzkumů – vysokoškolští studenti – není reprezentativní vzorek populace
- psychologové si již uvědomili, že přehlížení kulturních proměnných snižuje hodnotu jejich práce - přispěla k
tomu nejrůznější hnutí za občanská práva včetně feminismu a hnutí gayů a lesbiček
- kulturní přístup – poznatky psychologie nemají obecnou platnost (androcentrické zkreslení – mnohé
výzkumy byly provedeny na mužských vzorcích a pak se zobecňovaly i na ženy – např. Maslowova teorie
potřeb)
- předmět studie – jedinečná zkušenost příslušníků sociálních skupin; vliv sociálních faktorů, jakými jsou
národnost, etnická příslušnost, socioekonomický status, gender, sexuální orientace a s ní související
společenská pozice, na chování a prožívání
- v současnosti je postmoderní kritika psychologie částečně překonaná
- úzký předmět studia
Psycholingvistika - mentální děje související s používáním jazyka
Psychometrie – tvorba a ověřování psychologických testů, nauka o měření duševních jevů
Metodologie – předmětem jsou obecné principy vědeckého bádání
- postupy při provádění psychologických výzkumů, ověřují hypotézy
Psychodiagnostika – rozpoznávání a posuzování psychických vlastností a stavů s pomocí klinických metod
a testových metod
Psychologie vědy a techniky
Psychologie rodiny
- 50. a 60. léta, USA; posléze i v Evropě
- předchůdci a zakladatelé: Jean Piaget (teorie kognitivního vývoje), George Miller (výzkumy lidské
paměti; magické číslo 7 + - 2), Herbert Simon a Allen Newell (pokoušeli se vytvořit počítačové
programy, které by byly analogií lidského myšlení – počítačová metafora), Noam Chomsky (rozvoj
lingvistiky)
- předmět studia: poznávací procesy – lidská psychika jako proces zpracování informací – dá se někdy
zkoumat třeba jen jeden aspekt lidské mysli a může to být užitečné
- psychika je systém zpracování informací
- zkoumají způsoby, jak si vytváříme mentální reprezentace okolního světa
- nejprve v laboratořích experimenty, dnes už v každodenních situacích
- terminologie – kód, kódování, analogický, digitální,..
- dry and wet mind – snaha konstruovat počítačové programy, které by se
pokoušely simulovat zpracování informací, které by probíhaly v mozku
- úplně nefunguje (počítač nemá emoce a instinkty, lidská paměť na rozdíl od
počítače informace různě zpracovává)
- mentální reprezentace – lidská mysl neuchopuje vnější svět přesně takový, jaký je, ale znázorňuje ho
pomocí kognitivních prostředků, které má k dispozici (např. lidé, kteří jsou barvoslepí, vidí svět jinak než
normální lidi) - hlavní znázorňovací prostředek je obraz, potom také slovo
- Miluše Sedláková – významná česká kognitivní psycholožka
– experimentální, studuje lidské poznávání, motivaci a emoce – základní psychické
procesy
- měla by přinášet základní poznatky, které potom využívají aplikované psychologické obory; experimenty
- vyučují se na vysokých školách nebo se rozvíjí v různých výzkumných institucích (Psychologický ústav akademie věd)
- vztahy mezi životním prostředím, lidským chováním a prožíváním
- zkoumá účinky extrémních teplot, hluku, znečištění ovzduší a dalších
faktorů na zdraví a duševní rovnováhu obyvatelstva
- studuje, zda uspořádání měst, vesnic, budov a interiérů odpovídá lidským
potřebám
- cíl stanovit a zorganizovat vnější podmínky, aby odpovídali lidským
potřebám
- spolupracují s architekty,..
ekologická psychologie – proč lidé ničí životní prostředí aniž by se tím nějak znepokojovali?
zelená psychologie – usiluje o dosažení harmonie mezi člověkem a přírodou (Metzner)
- sociální determinace lidské psychiky – vliv společenských faktorů na lidskou
psychiku; interakce mezi jednotlivci i skupinami
- zaměřují se na vnější sociální vlivy
- sociální percepce, interpersonální atraktivnost, sociální interakce, sociální skupiny
– ontogenetická, zkoumá jak se jedinec vyvíjí a mění v průběhu svého života.
- dříve spíš psychický vývoj dětí, dnes se snaží popsat procesy v průběhu celé
ontogeneze
- tělesné, emocionální, kognitivní a sociální změny
- stanovení podílu vlivu dědičnosti a prostředí
- Binet (inteligenční testy), Piaget
- dnes se využívají longitudinální výzkumy a průřezové studie
– zkoumá vzájemné vztahy mezi tělesnými procesy a psychickým děním
neuropsychologie – zaměřuje se na studium nervových, zejména mozkových korelátů nervových procesů
evoluční psychologie – předpoklad, že struktura lidského mozku a některé jeho funkce (jazyk, paměť, myšlení), i některé formy sociálního chování (kooperace, altruismus) se vyvinuly proto, že pomáhaly našim předkům vyhrávat v urputném boji o přežití a úspěšnou reprodukci – příbuzným oborem je behaviorální genetika- vysvětluje projevy chování
srovnávací psychologie – podobnosti a rozdíly v chování různých živočišných druhů, představitelem – Mettrie
– rozdíly mezi lidmi a konstelace jedinečných psychických vlastností, které
specificky ovlivňují způsob myšlení, cítění a chování určitého jedince
- genderové rozdíly