Created by Kateřina Lukešová
samci mají na hlavě ohromná kusadla, samice ne
je našim největším broukem
larvy se vyvíjejí v trouchnivém dřevě dubů
nejčastěji je vidět na starých stromech v parcích
potrava míza stromů
vzácný, chráněný
zvláště chráněný druh
ve ztrouchnivělém dřevě larvy zlatohlávků
dospělci mají kovový lesk
na květech rostlin
na poli, zahradách, sadech, páchá velké škody - velmi žravé larvy - žerou bramborové natě, nejlepší níčit žlutá vajíčka
samička žije 2 roky a naklade až 2400 vajíček, vývoj trvá 40- 60 dní
larva se nazývá drátovec, v půdě žije 3 - 5 let, okusuje kořeny rostlin
masožravci, živící se mšicemi
zimu se snaží přežít pod listím nebo kamením
živí se mrtvými těly živočichů, nebo larvami hmyzu (které se objeví na zdechlině), potravu hledají po čichu
mrtvolky zahrabávají do země, potom je používají jako potravu pro sebe a své larvy - uklízecí četa přírody
na listnatých stromech dospělci okusují listy
aktivní převážně v noci
larva ponrava
větší škody než larvy tesaříků páchají larvy drobných kůrovců. Nežijí v kůře, ale pod ní (klikaté chodbičky v lýku - tím oslabují stromy). Mezi nejznámější patří lýkožrout smrkový.
většinou v létě na okraji lesa
samičky bez křídel, podobné larvám, samečci okřídlení - během letu také světlo
žijí na zemi a vydávají intenzivní světlo
larvy se živí drobnými plži, které zabíjejí kousnutím
masitá potrava
patří mezi největší brouky, vázán na vodní prostředí
třetí pár nohou přeměněn na vesla - plave
vzdušnice (nad hladinou si načerpá zásoby kyslíku, které nosí pod krovkami)
jejich larvy jsou mouční červi, mouku znečišťují trusem a svlečenou kůží
, podobné drátovcům od kovaříků
v pouštích a polopouštích, živí se trusem býložravých savců, na pouštích hlavně velbloudů,téžznámýpodnázvemscarabeus,hovnivál
scarabeus
hlavně na venkově, kde se chovají hospodářská zvířata
jsou méně časté
živí se i ovocem, sladkostmi
larvy žijí na vodním dně
dospělci nám u vody bolestivě sají krev
krásné kovové zbarvení (zelené, modré)
jsou na všem co odporně páchne (zdechliny, výkaly..)
moucha, která napodobuje vosu
má mimikry - pestrým zbarvením napodobují jedovaté živočichy
lítají hlavně pod lustry
nelétají, blanitá křídla jsou zakrnělá pod srostlými krovkami
ostrá kusadla - živí se drobnými živočichy
nejčastěji se skrývají pod kameny, na lov se vydávají v noci
samičky sají krev
vajíčka kladou na hladinu vody
z nich se líhnou larvy, které žijí těsně pod hladinou
dospělci i larvy se živí výkaly , budují si chodby s výkaly, pak tam kladou vajíčka
masitá potrava, rychle běhajíj, dobře létají
Larvy tesaříků žijí ve dřevě až 3 roky, kde vyžírají chodby. Dospělce poznáme podle dlouhých tykadel.
larvám se říká patentky
dospělci většinou vůbec nepříjmají potravu
samička klade vajíčka do přezráleho ovoce
larvy se vyvíjejí rychle
v lidských sídlech se zanedbanou hygienou
nápadné červenočerné zbarvení
většinou tam, kde rostou lípy -saje jim mízu
v parcích a na hřbitově
zvláště na venkově
cizokrajní drobní mravenci faraoni, malá mraveniště staví přímo v bytě
lezou do cukru, pečiva ...
patří mezi parazitoidy - své hostitele žere zevnitř
Samička naklade vajíčka do hostitele často do larev pilořitky žijících ve dřevě. kterým se živí.
Uvnitř těla se z vajíčka vylíhne larva lumka, která si pochutnává na vnitřnostech larvy pilořitky než ji celou sežere.
larvy cizopasí v těle housenek motýlů, kteří se živí hospodářskými plodinymi - snižují počty těchto motýlů
bodavě- sací ústrojí
ve vodě loví jiné druhy hmyzu
plave těsně pod hladinou "bříškem vzhůru", tedy jakoby stylem na znak
živí se hmyzem nebo drobnými korýši - kořist nejdříve nabodnou bodcem a usmrtí jedovatými slinami, potom ji vysají
nejpočetnější skupina hmyzu na světě (300 tisíc)
první pár křídel vyztužen chitinem - krovky
kousací ústní ústrojí
někteří užiteční pro člověka (slunéčko sedmitečné - loví mšice)
larvy řady brouků (ponravy) se vyvíjejí ve dřevě padlých, ale stále žijících stromů
společenský hmyz, žijí v úlech ((plásty tvořeny šestibokými komůrkami z vosku)
královna klade vajíčka (žije 3 - 4 roky), trubci - včelí samečci, páří se s královnou, nemají žihadlo, nalezneme je tam v létě, po oplodnění hynou
celý úl obstarávají dělnice (6-8 týdnů) - starají se o larvy, čistí úl, obstarávají pyl a nektar -, vyrábějí med, na obranu mají žihadlo s háčky, při bodnutí jistá smrt. Člověk může být alergický na včelí bodnutí.
jednu nebo více z larev krmí speciální mateří kašičkou - z té se pak stává královna, stará královna pak s částí úlu úl opouští - usadí se na větvi stromu - včely kolem ní tvoří roj
na1kg medu-64milionu květů, pyl sbírají do sběrného košíčku - přenáší pohybem z květu na květ - opylování
krev u člověka a u savců sají jen samičky
ve vlhkém prostředí (nejčastěji u vody)
lidově hovada
malé a štíhlé tělo, chodí po vodě
loví hlavně v noci
https://www.mozaweb.com/cs/Search/global?search=hmyz%20&tooltype=TOOL
patří mezi společenský hmyz - dělí se do skupin (královna, dělnice...)
královna klade vajíčka, ze kterých se líhnou dělnice, ty pak shánějí potravu
v určitém období se líhnou okřídlení samci a samice, kteří pak mraveniště opouštějí - samice zakládají nová mraveniště a stanou se královnami
jedná se o všežravce, živí se taky medovicí od mšic (symbióza)
větší moucha než moucha domácí
vajíčka kladou do odleželého masa, za vhodné teploty se líhnou během několika hodin larvy, které se kazícím masem živí
rychlé a dobře létají, i na kalužinách, živí se hlavně hmyzem, který spadne na hladinu
https://edu.ceskatelevize.cz/video/5690-vceli-opylovaci-rostlin?vsrc=predmet&vsrcid=prirodopis
https://edu.ceskatelevize.cz/video/8064-zajimavosti-o-vcele-medonosne?vsrc=vyhledavani&vsrcid=hmyz
https://edu.ceskatelevize.cz/video/8063-hmyz-a-opylovani-rostlin?vsrc=vyhledavani&vsrcid=hmyz
k letu slouží jen 1 pár křídel, druhý pár přeměněn v letky (haltery)
lízavě sací ústní ustrojí (moucha), bodavě sací (komár)
řada způsobuje potíže - přenos nemocí - malárii komár Anopheles
hnízda mají v zemi
delší sosák než včely,nektar i z hlubších květů
vylétají i v chadnějčích dnech - velký význam při opylování
chránený druh hmyzu
druhá nejpočetnější skupina hmyzu na Zemi (15.000 druhů)
2 páry blanitých křídel, lesknou se
kousací ústní ústrojí (mravenec, vosa), lízací (včela, čmelák
řada z nich v sociálním uskupení kast (královna, dělnice, voják...)
významní opylovači, pro člověka důležití
Proměna dokonalá– přes kuklu
(vajíčko – larva – kukla–dospělý jedinec)
Larva se nepodobá dospělci.
Názvy larev: housenka, ponrava, „červ“.
na zadečku žlutočerné pruhy, má žihadlo bez háčků - bodá opakovaně
všežravci, živí se i ovocem
společenský hmyz
https://www.youtube.com/watch?v=yUlJYsv5TwE&list=PLgBAACtNuM-64BYz1-o0N81hvEr38xtDY&index=14
způsobuje škody v sadech
vajíčka klade na plody jablek - v nich se vyjvíjí housenky - ničí úrodu (lidově červi)
jed, nebezpečný pro alergické lidi
třetí nejpočetnější skupina hmyzu (2000 druhů)
křídla jsou složena z drobných šupinek (rozkladem světla vytváří velmi pestrá zbarvení)
mají sosák - významní opylovači rostlin
larvy jsou housenky
někteří jsou škůdci (obaleč, zavíječ, bekyně , bělásek)
připomínají malé vosičky, larvy žijí v tzv. hálkách
známý z příběhu Ferdy mravence
Larvy chrostíků mají (1,5 cm)
ve stojatých i tekoucích vodách
svá těla maskují tím, že si na něj nalepují různý materiál (písek, jehličí, listy...)
přesto se stávají potravou ryb
blechy přenášely mor
bodavě sací ústní ústrojí - sají jím krev
třetí pár končetin je uzpůsobený ke skoku
mají blanitá křídla s hustou sítí žilek
larvy jsou dravé i dospělci mají kousací ústní ústrojí
nejhojnější jsou zlatoočky - larvy se živí mšicemi (na zimu se schovávají i v lidských sídlech)
někteří výrazně barevná kresba
parazité rostlin (kněžice, - pokřísí plody (malina, borůvka) hořce páchnoucí látkou, i jako obrana při nebezpečí)
křídla jsou z poloviny chitinizovaná v tzv. polokrovky
jedni z našich největších motýlů
protáhlá a dlouhá tykadla
drobnější než kobylky
kratší tykadla, býložravci
žijí na slunných místech (louky, paseky, remízky)
zvuky vydávají třením zadních končetin o křídla
sluchové orgány mají na zadečku
v teplých oblastech (Asie, Afrika) jsou všežravá, stěhovává - při přemnožení likvidují velké plochy zemědělských plodin (obilovin, travin)
domorodci je mohou konzumovat jako zdroj bílkovin
potravní řetězec rostliny - saranče - obojživelníci, plazi, ptáci nebo savci
např. lupenitka, pakobylka
tělo až 30 cm, podobá se listu, větvičce
tvar a barvu přizpůsobují okolnímu prostředí (kryptizmus)
teplomilné, býložravci
zavalité chlupaté tělo
působí škody na zahradách
asi 1 cm velké druhy
šedá barva, na zadečku tři štěty
žijí skrytě v domácnostech (na toaletách, v koupelnách) - v noci shání potravu (organické zbytky )
v písčité půdě na krytých místech
živí se převážně mravenci
zajímavé zbarvení
na každém křídle mají kresbu podobnou oku
housenky se živí listím nebo jehličím
je to lesní motýl - splývá s kůrou stromů
3-5 cm velké drudy
nenápadné zbarvení těla
na zadečku tři delší štěty - u larev
žijí ve vodě
jejich vývoj trvá až tři roky
dospělci žijí jen několik hodin, nemají útní ústrojí
úkolem je spáření a nakladení vajíček do vody - dospělci žijí velmi krátce
https://edu.ceskatelevize.cz/video/6067-blechy-a-vsi?vsrc=vyhledavani&vsrcid=hmyz
2-3 mm
parazit člověka i dalších savců
žijí na srsti a ochlupení - přidržení pomocí háčků
vymizení křídel
živí se sáním krve, přenos svrnitého tyfu
vajíčka (hnidy) - samičky je lepí na vlasy, chlupy (v prostředích s nízkými hygienickými návyky a sdružováním více osob)
larvy i dosapělci se živí mšicemi
snaží se přezimovat v lidských obydlích
samičky kladou vajíčka do vody - z nich se pak líhnou larvy
Proměna nedokonalá– bezkukly
(vajíčko – larva – dospělý jedinec)
https://www.youtube.com/watch?v=9-0xGVM17-c
http://www.hmyz.net/skupiny-hmyzu/promena-nedokonala
mají kousací ústní ústrojí
již v období prvohor - (v rozpětí křídel měli až 60 cm)
u stojatých i tekoucích vodách
pestré zbarvení, samečci jsou barevnější
živí se hmyzem, obávání dravci - k lovu mají lapací masku (vymrštitelný spodní pysk)
po dokončení vývoje opustí vodu - na rákose se naposledy svlečou a vodu opouští
Entomologie - věda zabývající se studiem hmyzu
https://www.mozaweb.com/cs/Search/global?search=hmyz%20&tooltype=TOOL
https://decko.ceskatelevize.cz/rozbzuc-decko/motylka-inspiruje#34
z biologické olympiády
larvy okusují listy mrkve a fenyklu
zvláště chráněný druh
zvuky vytvářejí a příjimají stejně jako cvrčci
příbuzní sarančatům (rovnokřídlí hmyz)
první pár křídel zpevněný chitinem, ale nejsou to krovky
spíše noční tvorové
cvrčci, krtonožka - býložravci
kobylky jsou všežravci
samečci kobylek k sobě vábí samičky cvrčivými zvuky
kobylky mají dlouhá tykadla, samičky mají kladélko - kladou jím do půdy vajíčka
asi 2 cm velcí
spíše noční druhy, stinná vlhká místa - pod kůrou stromů, podsada stanu (co zůstane pár sní zakryto)
užiteční - lovení škodlivého hmyzu pro člověka
sameček má vyvinuté "kleštičky" (cerky) (klíšťky) - obrana, lov
kobylky jsou všežravci
obvykle dlouhá tykadla a zelená barva
zadní pár končetin přizpůsobený k dlouhému skoku
louky, zahrady, pole
v teplejších oblastech
bodavě-sací ústní ústrojí - rostlinné šťávy
mšice, červci, mery, cikády, pěnodějky
žijí v terminišti - velmi pevné hnízdo, budují pomoci slin, po ztuhnutí jako beton, vysoký i několik metrů
býložravci (dřevní hmota), kousací ústní ústrojí
v trávícím ústrojí mají prvoky - pomoc s rozkladem
sociální skupina hmyzu - kasty
v teplejších oblastech planety (Afrika, Austrálie, Amerika)
hluboko pod zemí
jsou slepí a nemají žádná barviva - přizpůsobeni životu ve tmě (troglobionti)
všežravci
cvrčivé zvuky třením křídel o sebe - vábí samičky k páření
ostatní cvrčci vnímají tento cvrčivý zvuk sluchovými orgány na holeni nohou
žije pod zemí
na vlhkých loukách
teplejší místa naší republiky
první pár končetin je přizpůsoben hrabání
jedna z nejstarších skupin hmyzu
teplomilný hmyz (pekárny, pivovary) - hodně jídla a teplo, jsou to všežravci
živí se dravě (včely,mouchy, sarančata)
spíše teplomilné druhy
i 10 cm
hlava ve tvaru trojúhelníku
přední pár končetin používají k lovu
nenápadné zbarvení (maskování) - kryptizmus
samička většinou po páření sežere samečka - kanibalismus
vajíčka klade na listy zelí, kapusty apod. - larvy potom způsobují velké škody
zástupci hmyzu s proměnou nedokonalou:
řád vážky
v období prvohor dosahovaly velkých rozměrů (60 cm), vyskytují se v prostředí stojatých i tekoucích vod, larvy žijí přímo ve vodním prostředí. Mají kousací ústní ústrojí, jsou dravé (jako jejich larvy), k lovu mají lapací masku (vymrštitelný spodní pysk) Vážka ploská, šídlo pestré
řád jepice
Majíenápadné zbarvení těla, na zadečku tři delší štěty Žijí ve vodě. Jejich vývoj trvá až tři roky Dospělci žijí jen několik hodin, nemají útní ústrojí Jejich úkolem je spáření a nakladení vajíček do vody.
řád ploštice
někteří zástupci mají výraznou kresbu (ruměnice pospolná), jsou to parazité rostlin (kněžice - pokřísí plody (malina, borůvka) hořce páchnoucí látkou, používá ji i jako obrana při nebezpečí). Křídla jsou z poloviny chitinizovaná v tzv. polokrovky. Kněžice zelená, ruměnice pospolná, klopuška, stěnice domácí
řád kobylky
První pár křídel zpevněný chitinem, ale nejsou to krovky. Příbuzní sarančatům.
cvrčci, krtonožka - býložravci
kobylky jsou všežravci
samečci kobylek k sobě vábí samičky cvrčivými zvuky
kobylky mají dlouhá tykadla, samičky mají kladélko - kladou jím do půdy vajíčka
řád saranče
Mají kratší tykadla než kobylky . Žijí na slunných místech (louky, paseky, remízky). Zvuky vydávají třením zadních končetin o křídla. Sluchové orgány mají na zadečku. V teplých oblastech (Asie, Afrika) jsou všežravá, stěhovává - při přemnožení likvidují velké plochy zemědělských plodin (obilovin, travin). Potravní řetězec rostliny - saranče - obojživelníci, plazi, ptáci nebo savci
řád termiti
Žijí v podzemí, v terminišti. Mají kousací ústní ústrojí, žijí se dřevní hmotou. Vyskytují se v teplejších oblastech naší planety.
řád škvoři
Spíše noční druhy. Žijí na stinných vlhkých místech - pod kůrou stromů.Jsou užiteční - lovení škodlivého hmyzu pro člověka. Sameček má vyvinuté "kleštičky" (cerky) (klíšťky) , které slouží k obraně a k lovu
řád kudlanky,
Živí se dravě, teplmilné druhy, samička po páření většinou sežere samečka.
řád švábi
jedna z nejstarších skupin hmyzu, teplomilný hmyz (pekárny)
řád vši
2-3 mm velcí, Patří mezi parazity člověka i dalších savců. Žijí na srsti a ochlupení - přidržení pomocí háčků
Nemají křídla, živí se sáním krve. Vajíčkám se říká hnody - samičky je lepí na vlasy, chlupy (v prostředích s nízkými hygienickými návyky a sdružováním více osob)
řád strašilky
Jsou teplomilné, tělo až 30 cm, podobají se listu, větvičce.
řád rybenky
Žijí skrytě, na toaletách, v koupelnách, živí se organickými zbytky.
řád křísi
Živí se rostlinnými šťávami. Cikády, mšice, pěnodějka (ochranný pěnový obal)
zástupci hmyzu s proměnou dokonalou:
řád blechy
dřívepřenášely mo, mají bodavě sací ústní ústrojí - sají krev
třetí pár končetin je uzpůsobený ke skoku
řád síťokřídlí
mají blanitá křídla s hustou sítí žilek , larvy jsou dravé i dospělci mají kousací ústní ústrojí. Nejhojnější jsou zlatoočky - laryv se živí mšicemi (na zimu se schovávají i v lidských sídlech)
řád motýli
třetí nejpočetnější skupina hmyzu (2000 druhů),křídla jsou složena z drobných šupinek (rozkladem světla vytváří velmi pestrá zbarvení). Mají sosák, jsou to významní opylovači rostlin. Larvám se říká housenky. Někteří jsou škůdci (obaleč, zavíječ, bekyně, bělásek)
řád dvoukřídlí
K letu slouží jen 1 pár křídel, druhý pár přeměněn v letky (haltery). Mají lízavě sací ústní ustrojí (moucha), bodavě sací (komár). Řada způsobuje potíže - přenos nemocí - malárii komár Anopheles
řád brouci
Nejpočetnější skupina hmyzu na světě (300 tisíc). První pár křídel vyztužen chitinem - krovky. Mají kousací ústní ústrojí, někteří jsou užiteční pro člověka (slunéčko sedmitečné - loví mšice). Larvy řady brouků (ponravy) se vyvíjejí ve dřevě padlých, ale stále žijících stromů.
řád blanokřídlí
Druhá nejpočetnější skupina hmyzu na Zemi (15.000 druhů), mají 2 páry blanitých křídel, lesknou se. Mají kousací ústní ústrojí (mravenec, vosa), lízací (včela, čmelák). Řada z nich žije v sociálním uskupení kast (královna, dělnice, voják...). Jaou to významní opylovači, pro člověka důležití.
cvrčivý zvuk chvěním zadečku
larvy cikád žijí v půdě i třeba 14 - 17 let
housenky požírají listy zevnitř a způsobují na nich skvrny - tzv. jírovcové miny
na listy jírovce samička klade vajíčka
napadení listů není tak hrozné jako v minulosti
zejména na jižní Moravě (Pálavské vrchy u Mikulova, Národní park Podyjí)
samička klade vajíčka do přírodních textilií
housenky se pak textílií živí a zárověň ji znečišťují svým trusem
larva si vytváří pěnovitý obal - často např. na trávě při procházce lesem a okolím
doma nejčastěji ve spíži, housence zavíječe chutná mouka ....
větší než rusi a rychle běhají
ze skrýší vylázají v noci a po rozsvícení se běží schovat
jsou menší než švábi, ale vytvářejí větší skupiny
škůdci na zahrádkách - vysávají šťávu rostlinám, oslabují je, potravou slunéček sedmitečných nebo zlatooček
vylučují sladkou šťávu, kterou se živí mravenci - žijí v symbióze - mravenci je chrání, mšice poskytují medovici
rybník - bio olympiáda.pdf
