DIDAKTICKÉ ZÁSADY-TCJ@

Created by Veronika KREJČÍ

Podpořeno projektem Podpora a zvyšování kvality pregraduální přípravy pedagogů na Univerzitě Palackého v Olomouci; reg. č. CZ.02.02.XX/00/23_019/0008422.

Zásada SPOJENÍ ŠKOLY se ŽIVOTEM

„Neučíme se pro školu, ale pro život.“ (Seneca)

Požadavek na uplatnitelnost naučených poznatků v každodenním životě.

PRÁCE UČITELE: zprostředkování kontaktu mezi žáky a realitou světa, vysvětlení důležitosti učiva

PRÁCE ŽÁKA: příprava na setkání s reálnými situacemi v bezpečném prostředí školy

UČIVO: slohové útvary (např. dopis, zpráva...), čtení s porozuměním, rozlišení důležitých a nedůležitých informací v textu

Zásada SPOJENÍ TEORIE s PRAXÍ

„Všemu se vyučuje a učí příklady, ukázkami a cvičeními.“ (J. A. K.)

Požadavek na schopnost aplikace získaných teoretických poznatků.

PRÁCE UČITELE: přípravy X reálný průběh výuky, aplikace didaktických zásad ve školním prostředí

PRÁCE ŽÁKA: schopnost řešit zadané úkoly na základě teoretických znalostí

UČIVO: pravopis (např. vyjmenovaná slova, vzory,...), skladba vět

Zásada Uv a LINGVISTICKÉHO PŘÍSTUPU

Požadavek na...

Zásada INTEGRITY JAZYKOVÉHO VYUČOVÁNÍ

Požadavek na...

Zásada ODBORNOSTI

„Od učitele se požaduje, aby on sám znal to, čemu má jiné učit, neboť nikdo nemůže vyučovat tomu, co sám nezná.“ (J. A. K.)

Požadavek na …

Dodržování zásady odbornosti napomáhá tomu, aby byla výuka efektivní, srozumitelná a užitečná pro budoucí uplatnění žáků.

Učitel

• Učitel by měl mít odpovídající vzdělání a znalosti ve svém oboru
• Schopnost efektivně předávat znalosti žákům
• Sleduje aktuální trendy, informace a aktuality a v návaznosti na to přizpůsobuje výuku
• Schopnost propojit teoretické poznatky s praktickými poznatky

Učivo

• Učivo je strukturováno tak, aby se postupně zvyšovala jeho složitost (od základních pojmů po pokročilejší koncepty)
• Možnost pro žáky uplatnění teoretických znalostí v životě nebo kariéře

DIDAKTICKÉ ZÁSADY

Zásada KOMPLEXNÍHO ROZVOJE ŽÁKOVY OSOBNOSTI

Požadavek na...

Zásada PŘIMĚŘENOSTI

„Učitel nechť neučí, kolik sám může učiti, nýbrž kolik může žák pochopiti.“ (J. A. Komenský)

Požadavek na… 

• Přihlíží se na kognitivní vývoj žáka

Práce učitele:

• zprostředkování přiměřeného množství poznatků
• přizpůsobit práci a testy znalostem žáků
• množství úkolů a domácí přípravy by nemělo přetěžovat žáky

Práce žáků:

• pokud je téma těžší očekává podporu a vysvětlení od učitele
• úkoly mají jasné instrukce a dostatek času
• látka je podaná tak, aby bylo snadné ji pochopit

Učivo

• obsah učiva odpovídá úrovni kognitivního vývoje žáka
• informace jsou podávány v přístupné a srozumitelné formě pro dobré porozumění

Zásada ZV a H

Požadavek na...

Zásada Tr

"Navžy."

Požadavek na...

Zásada Ak

„Všemu, čemu se musíme učiti, nechť se učíme vlastní prací.“ (J. A. Komenský).

Požadavek na...

Jak by mělo vypadat hodnocení?

Co ovlivňuje zapamatování informací a jejich uchovávání v paměti?

Každý člověk je jedinečný

Zásada SYSTEMATIČNOSTI

„Mluvnice bez systému není právě mluvnicí, jsou to trosky mluvnice, jednotlivé kamínky z rozbité mozaiky, s nimiž nelze nic kloudného podnikati.“ (O. Chlup)

Požadavek na systematický postup a budování systému poznatků.

učitel:

• vede hodinu systematicky – nejdříve probíhá osvojování poznatků, tedy od vyvozování, přes opakování a procvičování až k prověřování a hodnocení

žák:

• lépe chápe a zapamatuje si poznatky, které jsou logicky uspořádány

učivo:

• je uspořádáno podle didaktického systému, aby odpovídalo zralosti žáka
• nové poznatky musí logicky vyplývat z předchozích tak, aby byly propojeny a tvořily systém

→ soustavný pracovní režim

Co podněcuje aktivitu?

Co tlumí aktivitu?

Jaké činnosti ve vyučování vykonává učitel?

Zásada INDIVIDUÁLNÍHO PŘÍSTUPU

„Každý člověk je jedinečný.“

Požadavek na uchopení celku jako jednotlivých osobností a jejich silnými a slabými stránkami 

učitel:

• vytvoření prostoru pro individuální činnost
• dostatečný prostor
• vytviření prostoru k individuálnímu projevu
• možost konzultace  sjednotlivým  žákem  
• snaha dopilovat slabé stránky v učivu u žáků

žák:

• snaha zapojit se do samostatné práce
• Při nevědomosti/nejistotě  využití možnosti dotazu na učitele 
• vzájemná tolerance 

učivo:

- přepracování obecného učiva učitelem, aby vyhovovalo schopnostem žáků

• cvičení zaměřená na opakování, nebo na procvičení slabých stránek
• Možnost v evokaci (odhalení učiva, každý si zkusí podle indicií vydedukovat  dané např. téma)  

Zásada POSLOUPNOSTI

„Nechť se vyučuje a učí: Nečetným před četným. Krátkým před obšírným. Jednoduchým před složenými. Obecným před zvláštními. Blízkým před odlehlejšími.“ (J. A. Komenský)

Požadavek na volbu postupů.

učitel:

• posloupnost hodiny (shrnutí již známých poznatků, osvojování nových, reflexe)

učivo:

• postupné zvyšování obtížnosti
• posloupnost kroků při řešení úkolů
• nejprve se naučíme hlásky (písmena), slabiky, slova a nakonec později je práce s větou

+

• od jednoduchého ke složitému
• od blízkého k vzdálenějšímu
• od známého k neznámému
• od konkrétního k abstraktnímuod obecného ke zvláštnímu

Zásada NÁZORNOSTI

„Vše vlastními smysly, vždy a rozmanitě.“ (J. A. Komenský)

Požadavek na zapojení multisenzoriálního vnímání a motoriky.

Učitel:

• obrazové materiály
• materiály k vizualizaci písmenek
• videoukázky
• vytleskávání
• barevné značení (tabule),
  • => vizuálnězvukové materiály

Žák:

Papírová písmenka, barevné značení, vytleskávání, spojení s motorikou (dramatizace příběhu)

Učivo:

• vyjmenovaná slova
• rozdělení na slabiky
• říkanky
• význam slov
• slova mnohoznačná
• stavba slova
• věta jednoduchá a souvětí

individuální práce : každý má svůj návod a plní úkol svým tepem. (Společná práce s individualizací)