Maturitní četba a maturita z českého jazyka

Created by Honza Šuráň

#audience, #balada z hadrů, #bílá nemoc, #hamlet, #krysař, #kytice, #lakomec, #máj, #nora, #obraz doriana graye, #ostře sledované vlaky, #petr a lucie, #pygmalion, #revizor, #tartuffe, #tramvaj do stanice touha, #trocha poezie, #tři sestry, #zločin a trest, #záskok

Čína

• mýtus o stvoření Pchan Kua (o vzniku a vývoji světa; Pchan Ku = původní hmota)
• konfuciánství, taoismus a buddhismus ovlivnily literaturu
• Devět klasických knih ↓↓
• Konfucius (551 - 479 PNL)
  • jeden z nejvlivnějších filozofů vůbec
  • učitel mravnosti a etiky (vztahy v rodině a komunitě apod.)
  • Pět klasiků (soubor knih)
    • Kniha písní (11. - 6. stol. PNL) - nejstarší sbírka čínské poezie, přes 300 skladeb, milostná a přírodní lyrika, tematická různorodost
  • Čtyři knihy (soubor knih)
    • Konfuciovy hovory (400 PNL) - filozofická próza, sbírka jeho výroků, pravděpodobně zaznamenaná jeho žáky, přesvědčení o hladkém vývoji společnosti
• Lao-c' (pol. 1. tis. PNL)
  • archivář
  • Kniha o cestě a ctnosti
    • soubor meditací, historek, příběhů, jeden ze základních textů taoismu
    • tao = tajemná kosmická síla zodpovědná za náš svět, cesta, kterou by se měl člověk ubírat, nezasahovat do přirozeného stavu věcí, nevzdorovat přírodě

Řecko a Řím - umění

• Řecko
  • chrámy (Akropole, hl. chrám Pantheon)
  • dórský, iónský, korintský sloup
  • sochařství (Diskobolos)
  • inspirace od Egypťanů, na rozdíl od nich se ale snažili o přirozenější vyzobrazení
• Řím
  • mnoho prvků od Řeků
  • oblouk - odborníci ve stavbě klenby
  • Pantheon
  • vítězné sloupy
  • Koloseum
  • malby a fresky

řečtí a římští bohové a bohyně

Syropalestina

• na východ od středozemního moře (Sýrie, Libanon, Jordánskom Izrael)
• Bible (neboli písmo svaté)
  • biblia = řecky kniha/svitek
  • Starý zákon (12. -2. stol. PNL)
    • psán hebrejsky, aranejsky, 3 části
    • 1. část: 5 knih Mojžíšových
    • 2. část: knihy prorocké
      • knihy soudců, Jozue, dvě knihy Samuelovy
      • výroky proroků: Izaiáš, Jeremiáš, Daniel
    • 3. část
      • Žalmy; Job; 2 knihy Makabejské
      • Přísloví; Kazatel; Píseň písní - vše údajně sepsáno Šalamounem
  • Nový zákon (cca. 48 - 120 n. l.)
    • posvátný spis pouze křesťanů
    • texty kanonizovány v 2. - 4. stol. n. l.
    • nejstarší podoba psána řecky
    • 4 evangelia, skutky apoštolů, epistoly, zjevení Janovo, apokalypsa, apokryfy

Indie

• od 17./16. stol. PNL
• Indus, Ganga
• Árijové - dnešní Indové
• hinduismus (od 17./16. stol. PNL), buddhismus (od pol. 1. tis. PNL)
• védy = vědění
  • soubory hymnů
  • oslava přírodních jevů a bohů (Bráhma, Višnu, Šiva)
  • šířeno ústně
  • rgvédy - nejstrarší sborník véd
• Mahábharáta
  • velké vyprávění o Bháratovcích
  • nejrozsáhlejší epos vůbec (cca. 10^5 dvojverší)
  • 4. stol. PNL - 4. stol. n. l.
  • bratrovražedné boje
  • epizody, mýty, pověsti, lidová vyprávění, bajky, filozofické a politické výklady
• Bhagavadgíta
  • zpěv vznešeného
  • posvátná kniha hinduismu - filozofie brahmánského náboženství, humánní myšlenky, soudy

• Rámajana
  • epos z 3. stol. PNL, 24k dvojverší
  • o vyhnanství prince Rámy a jeho hrdinském boji proti Ravanovi, králi démonů, vyhrává ho
  • rozsáhlý soubor sanskrtských mýtů, legend, lidových vyprávění a nábožensko-filozofických pojednání
• Kámasútra - o lidské sexuální rozkoši
• Kálidása (4. stol. PNL)
  • básník
  • výborný znalec sanskrtu

Chetité a Féničané

• Chetité
  • na dnešním území Turecka
  • hieroglyfy, klínové písmo, piktogramy
  • chetitský jazyk
• Féničané
  • dnešní Sýrie, Libanon
  • základ řecké i latinské abecedy

starověké civilizace

• od 4./3. tisíciletí PNL do 476 n. l.
• Egypt: pyramidy, sfinga, Údolí králů, Luxor a Kannak
• Mezopotámie: Ištařina brána, zikkurat,
• Indie
  • velmi rozvinutá kultura, systém organizace společnosti
• Čína: Velká čínská zeď
• Indie: jeskynní chrámy
• Řecko
  • od 11. stol. PNL městské státy (Sparta, Athény...)
  • rozvoj kultury především v Athénách
  • od 4. stol. př. n. l. Makedonská říše (Alexander Veliký), po jeho smrti se říše rozpadla ve prospěch Římské říše
• Římská říše
  • koncem 6. stol. PNL království -> republika, na přelomu letopočtu na císařství
  • provincie na Pyrenejském poloostrově, v severní Africe a v Malé Asii
  • rozpad na západ a východ

řecká a římská literatura

• periodizace řecké a římské literatury
  1. prehistorické období (Řecko)
  2. archaické období (Řecko): 8. stol. PNL (Homér) - 6. stol. PNL (Ezop)
  3. klasické období (Řecko): 5. - 4. stol. PNL (Aischylos, Sofokles, Euripidés, Sokrates, Aristoteles, Platon)
  4. helénistické období (Řecko): 4. - 1. stol. PNL
  5. archaické období (Řím): 3. - 2. stol. PNL (Platus)
  6. zlaté období (Řím): 1. stol. PNL - 14 n. l. (Cicero, Caesar)
  7. stříbrné období (Řím): 14 - 117 (Vergilius, Ovidius)
  8. pozdní období (Řím) - 117 - 476
  9. uzavření athénských filozofických škol - 529 n. l.

Egypt

• mýtus o Usirovi - první egyptský panovník, zavražděný žárlivým bratrem, ke konci vzkříšen a stal se vládcem podsvětí
• Stará říše: Naučení Ptahhotepova
• Střední říše: vlastní životopis Sinuhetův (20. stol. PNL) -> Egypťan Sinuhet (1945, román, Mika Walter)
• Nová říše:
  • Hymnus na Slunce (16. stol. PNL) - Achnaton
  • knihy mrtvých - nejstraší ilustrované dílo na světě - o putování duše po smrti
  • Re
    • = Slunce, nejvyšší bůh staroegyptského písemnictví
    • vševědoucí, ovlivňuje plynutí ročních období
    • faraoni jsou prohlašováni jako jeho synové
    • včleněn ddo nejstraších mýtů jako hlavní a nejmocnější bůh, ke kterému všichni vzhlíží

literatura nejstraších starověkých civilizací

• mýty: o původu světa a bohů, trvalé kulturní hodnoty, které ovlivnily další literární vývoj; záměr - vysvětlit vznik světa, života, prvních lidí, přírodního řádů, živlů a Vesmíru
• mytologie: soubor mýtů uspořádaných do celistvé podoby v rámci určitého společenství

Persie

• 6. stol. PNL
• dnešní Írán a Irák
• Zarathuštra (7. stol. PNL)
  • hl. postava perského náboženství
  • prorok a náboženský reformátor
  • zakladatel zoroastrismu
  • učení založené na dualismu: existence protikladnýcg principů dobra a zla
  • učení uchováno v gáthách (veršovaná kázání) v Avestě
  • mýty, modlitby, žalmy, písně

literatura o antice

• Vojtěch Zamarovský - Řecký zázrak; Dějiny psané Římem (20. stol.)
• Henryk Sienkiewicz - Quo Vadis (1896)

antická literatura

• archaické období (8. - 6. stol. PNL)
  • návaznost na prehistorické období, lidová slovesnost, mýty
  • Homér - Ilias a Odyssea
    • rozsáhlý epos

Mezopotámie

• Eufrat x Tigris
• Summerové, Akkaďané, Asyřané, Babyloňané
• nejstarší klínopisné záznamy: dohody, závěti, veřejné projevy, zákony (Chamurappiho zákoník - 17. stol. PNL)
• literární tvorba: milostná lyrika, oslavné básně, báje o stvoření světa a potopě
• mýtus Enúma eliš (3./2. tis. PNL)
• Epos o Gilgamešovi (2. tis. PNL)
  • Gilgameš: pátý panovník města Uruku
  • sepsán Asyřany a Babyloňany na základu střípků předávaných mezi generacemi
  • hlavní myšlenka: vítězství moudrosti nad tyranií; silné přátelství; nabytí věčnosti skrze vlastní dílo
  • Gilgameš je z matčiny strany ze 2/3 bůh, krutý, silný, rozumný, má pevnou vůli
  • Enkidu - stvořen z hlíny, určen ke zkrocený Gilgameše

výkladové

• naučné (encyklopedické)
  • Ottův slovník naučný (1888 - 1909)
  • Příručný slovník naučný
• jazykové
  • Příruční slovník jazyka českého
  • Slovník spisovného jazyka českého

překladové

• české-anglický, anglicko-český

Lingvistické disciplíny

• gramatika - mluvnice, skladba (syntax), tvarosloví
• lexikologie
• fonologie - o hláskách
• etymologie - o původu slov
• dialektologie - o nářečích
• morfologie - stavba slova
• stylistika - sloh
• ortoepie - o výslovnosti
• ortografie - o psaní

lyrické

• sonet
• elegie
• villonská balada
• epigram
• cestopis
• hymnus - oslavná náboženská píseň (též chvalozpěv)

speciální

• historické
• etymologické (o původu slov)
• frezologické (slovní spojení, přísloví)
• slangové (Šmírbuch jazyka českého - Patrik Ouředník)
• věcné a synonymické
• frekvenční (častost výskytu slov)
• ortografické (pravopisné) a ortoepické (výslovnostní)
• retrográdní (zpětné) - podle pořadí písmen od konce
• slovníky vlastních jmen
• obrazové (např. Orbis pictus - Komenský)

Nauka o slovní zásobě

• = lexikologie
• slovní zásoba = souhrn slov určitého jazyka
• jádro slovní zásoby: nejčastější, základní, celonárodní slova
  • společná většině projevů
• individuální slovní zásoba
  • slova aktivní (používaná)
  • slova pasivní (rozumíme jim)

latinský humanismus

• tvorba s malým ohlasem
• často upřímný vlastenecký ráz
• představitelé především katolíci
• Jan z Rabštejna (1437 - 1473)
  • vzdělán v Itálii
  • diplomatické služby u dvora Jiřího z Poděbrad
  • Dialogus - rozprava: polemizuje s třemi katolickými šlechtici o Jiřím z Poděbrad; autor vychvaluje Čechy, odmítá válku
• Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461 - 1510)
  • šlechtická rodina, katolík
  • doktorát církevního práva v Itálii
  • Žaloba ke sv. Václavu na mravy Čechů - moralizující báseň
• Jan Skála z Doubravky (1486 - 1553)
  • olomoucký biskup, autor světového významu
  • Rada zvířat - veršovaná skladba
  • Dějiny českého království
• Zikmund Hrubý z Jesení (1497 - 1554)

představitelé světové renesance & humanismu

• Miguel de Servantez y Saavedra (1547 - 1616), Španělsko 
  • Důmyslný rytíř Don Quijot de la Mancha - původně parodie rytířského románu - Don Quijot jde do světa konat dobro, ale je pomatený, slabý a mimo dobu
• Lodovico Ariosto (1474 - 1533), Itálie
  • Zuřivý Roland - epos
• Erasmus Rotterdamský (1467 - 1536)
  • velký humanista, nejvyšší evropská duchovní autorita
  • Chvála bláznovství - satira na společenské poměry, vyzdvihuje vzdělání
• Pierre de Ronsard (1524 - 1585)
  • formálně dokonalá milostná poezie
  • inspirace u antiky
  • Lásky - sbírka básní
• Francois Rabelais (1490 - 1553)
  • humanista, satirická próza
  • mnich, později lékař
  • Gargantua a Pantagruel - genealogie rodu obrů, satirický román

• Michelle de Montaigne (1533 - 1592)
  • Eseje
• Niccolo Machiarelli (1469 - 1527)
  • básník, historik, dramatik, politik, vojenský teoretik
  • Vladař - úvahy o ideálním panovníkovi
  • Mandragora - satirická komedie, kritika nerovného manželství mladé krásné ženy a starce
• Lope de Vega (1562 - 1635)
  • Ovčí pramen - kolektivní pramen, bez hlavního hrdiny
• Francois Villon (1429/31 - 1463/67)
  • Závěť (Velký testament) a Odkaz (Malý testament)
  • villonská balada: 3 strofy 7 - 12 veršů, 4. strofa 4 - 6 veršů, každá strofa končí stejným veršem
  • rváč, vrah, odkaz: V+W - Balada z Hadrů

slovníky

• Thesaurus - slovník zaznamenávající veškorou slovní zásobu jazyka všech dob

národní humanismus

• Řehoř Hrubý z Jelení (1790 - 1514)
  • předklad latinských humanistických děl
• Viktorin Kornel ze Všehrd (1460 - 1520)
  • právník, spisovatel, předkladatel
  • formulace programu českého humanismu
  • zpočátku psal latinsky, ale stal se zakladatelem českého humanismu
  • Předmluva - programem národního humanismu; cíl: čeština na úrovni latiny - žádné latinské nebo německé termíny
  • Knihy devatery - právnický spis proti výhodám šlechty na úkor měst
• Jan Blahoslav (1523 - 1571)
  • historik, učitel, biskup jednoty bratrské
  • vzdělán v Německu a ve Švýcarsku
  • Akta jednoty bratrské - dějiny j. b.
  • Překlad Nového zákona
  • Šamotulský kancionál
• Daniel Adam z Veleslavína (1546 - 1599)
  • náš hlavní reprezentant vrcholného humanismu
  • Kalendář historický - pamětihodné události ke každému dni a letopočtu
• Václav Hájek z Libočan (+ 1553)
  • Kronika česká - čtenářský úspěšná, ale nesprávná fakta

• Mikuláš Dačický z Heslova (1555 - 1626)
  • Paměti - události přelomu 16. a 17. století
• cestopisná literatura
  • Jan Hasištejnský z Lobkovic
    • Putování léta Páně 1493 k svatému hrobu vykonaném - cesta do Palestiny
  • Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 - 1621)
    • jeden z 27 popravených českých pánů
    • Putování aneb Cesta z království českého do Benátek... odtud do země Svaté
  • Václav Vratislav z Mitrovic (1576 - 1635)
    • Příhody - svůj pobyt v Konstantinopoli
• vědecká literatura
  • Tadeáš Hájek z Hájku (+ 1600)
  • Jan Jessenius (+ 1621)
    • jeden z 27 popravených českých pánů
    • první veřejná pitva
• Jan Franta
  • Frantova práva - prozaická satira; Historie o bratru Janu Palečkovi; knížky lidové čtení

humanismus

• soustava názorů, životní program
• základní myšlenkový proud v období renesance
• individualita, právo na svobodné myšlení a jednání, zodpovědnost za své činy
• rovnost před Bohem
• preference individuální zkušenosti
• zdůraznění moci a síly rozumu v poznávání světa, racionalismus
• vyvíjí se od starověku po současnost

lyricko-epické

• balada
• romance

Jan Amos Komenský, exulantská linie

• Jan Amos Komenský
• 1592 - 1670
• vůdčí osobnosti exulantské větve
• pochován v Naardenu
• pedagogické zásady
  • učit všechny všechno
  • výchova je celoživotní cílevědomý proces
  • škola = dílna lidskosti
  • všeobecné vzdělání pro všechny a v mateřštině
  • učit od jednoduššího k složitějšímu
  • tělesná a pracovní výchova
  • základní škola - povinná, v mateřštině
  • gymnázium - latina
• Brána jazyků otevřená
  • učebnice, encyklopeedie latiny
  • poučení o vzniku světa, přírody, lidské tělo, umění, náboženství
• Didaktika - česky
• Škola hrou
• Svět v obrazech (Orbis pictus) - původně učebnice latiny

• pansofismus - zahrnutí všech vědních oborů pro poznání světa, snaha zbourat jazykové bariéry
• Všeobecná porada o nápravě věcí lidských - pansofistické dílo
• Labyrint světa a ráj srdce - ostrá kritika společnosti
• Kšaft umírající matky jednoty bratrské

• Adam Václav Michna z Otradovic (1600 - 1670)
  • exulant
  • varhaník ,skladatel, textař
  • koleda Chtíc aby spal

česká renesance & humanismus

• kvůli husitům až od přelomu 15./16. století
• historické souvislosti: Jagellonci -> nástup Habsburků... Rudolf II. (Rudolfův majestát = svoboda náboženství) -> Bílá hora
• úbytek veršované tvorby, rozvoj naučné prózy (právnictví, rétorika, jazykověda, dějepisectví, vojenství...)

představitelé

• René Descartes (1596 - 1650)
  • filozof
  • "Cogito, ergo, sum!" - myslím, tedy jsem
  • životní ideály: vyrovnanost, řád
• klasicistní tragédie:
  • hrdinové z řad aristokracie
  • bez prvků komiky, zcela vážné pojetí
  • Pierre Corneille (1606 - 1689)
    • Le Cid - hrdinská tragédie
  • Jean Racine (1639 - 1699)
    • Faidra - psychologické drama, pohoršuje církev, nebylo přijato
• klasicistní komedie
  • Moliére (1622 - 1673)
  • Jean de La Fontaine (1621 - 1695)
    • Bajky (1668 - 1694) - inspirace v antických a indických bajkách, nejen morální ponaučení, ale i společenská satira
  • Carlo Goldoni (1707 - 1793) - Ital
    • vycházel z komedie dell'arte = "komedie profesionálních herců", improvizace
    • Podobizna Harlekýnova

literární žánry

William Shakespeare (1564 - 1616)

• narozen ve Stratfordu nad Avonou
• považován za největšího dramatika všech dob
• do Londýna přišel 1585, píše od 1590
• celkem 37/39 her - autorství některých je zpochybňováno
• spoluvlastníkem divadla The Globe Theatre
• jeho hry shrnují vědění z veškerých oblastí tehdejších znalostí (antika, historie, zeměpis, Bible...)
• vymyslel přes 400 nových slov
• 3 období tvorby:
• 1. období (do r. 1600):
  • většinou komedie, ale i historické hry
  • převažuje téma lásky
  • Romeo a Julie (1597) - první tragédie
  • komedie: Zkrocení zlé ženy, Marná lásky snaha, Sen noci svatojánské, Kupec benátský
  • historické hry: Richard II., Jindřich IV., Jindřich VI.

• 2. období (do r. 1608):
  
  • převažuje pesimismus, zoufalství, životní zklamání (1596 mu zemřel syn)
  • tragédie
  • Hamlet, Othello, Macbeth, Král Lear
• 3. období (do r. 1612)
  • vyjasňuje se autorův pesimismus, přechází trvale ve smířlivé vyrovnání
  • neomezenost místa, času a děje
  • veršovaná díla - blankvers (5 stop, jamb, volný verš)
  • i prozaické pasáže
  • komické prvky nejsou ostře odděleny od tragických
  • kvalitou je zachycování pozemského života, kladných i záporných lidských vlastností, renesančních postav, ženy jsou samostatně se rozhodující
  • Sonety (1609) - sbírka 154 sonetů
  • shakespearovský sonet: 4-4-4-2
• Vladimír Páral: Romeo a Julie 2300
• Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma
• Záskok: Hamlet bez Hamleta
• Suchý: odkaz na Hamleta v Troše poezie

epické

• epos - rozsáhlá epická veršovaná báseň, volná kompozice, pomalý děj, nejstarší vychází z mýtů, boj dobra se zlem, odbočky od hlavní dějové linie = epopej
• povídka - kratší až středně dlouhá, jeden aspekt života či jeden lidský moment, charakter hlavní postavy se nijak nevyvíjí
• román - rozsáhlý, postupné utváření děje, vývoj charakteru postav
• novela - kratší až středně dlouhá, na rozdíl od povídky se ale soustředí pouze na jeden příběh, který rozebírá detailně
• bajka - alegorie, zvířata a věci se chovají jako lidé, ponaučení

hlásky

• samohlásky: a, e, i, o, u
• dvojhlásky: au, ou, eu
• souhlásky
  • neznělé:
    • párové: f, p, t, ť, s, š, k, ch
    • nepárové: c, č
  • znělé:
    • párové: v, b, d, ď, z, ž, g, h
    • nepárové: m, n, ň, j, l, r, ř

světové baroko

• třicetiletá válka (1618 - 1648) - jedna z příčin náboženských konfliktů
• vzestup náboženství
• založení jezuitského řádu ve Španělsku
• ztráta jistot, nicota, skepse, marnost, pomíjivost, úzkost
• převládá složka citová nad racionální
• literaturární prostředky: hyperboly, symboly, metafory, smyslová zdobnost
• tematika: duchovní, světská, lidové baroko
• žánry: duchovní epos, legendy, kázání, rozjímání, filozofické spisy
• comedia dell'arte (od 14. stol. v Itálii, konec 16. stol.)
  • barokní improvizované divadlo
  • naznačena dějová konstra, rozvíjeno reakcí publika
  • masky, pantomima
• manýrismus (16./17. stol.)
  • umělecké zacházení s jazykem

• John Donne (1572 - 1631)
  • Básně
• Pedro Caldera de La Barca (1600 - 1681)
  • Sonety
• Hans Jakub Christoffel von Grimmelshausen (1621 - 1676)
  • Dobrodružný Simplicius Simplicissimus
• Torquatto Tasso (1544 - 1595)
  • Osvobozený Jeruzalém
• John Milton (1608 - 1674)
  • Ztracený ráj

preromantismus

• 2. polovina 18. století
• postupný přechod mezi klasicismem a roémantismem
• důraz na citový prožitek
• posupné opuštění estetických pravidel klasicismu
• člověk je chápán jako svébytná, složitá a často i rozporuplná bytost
• tvůrčí svoboda autora
  • Sturm und Drang = bouře a vzdor
  • sentimentalismus - přecitlivělost

• Francois René de Chateaubriand (1768 - 1811)
  • prozaik, kritik, historik, sentimentalista
  • Atala (novela) - překlad Josef Jungmann
• Jean Jacques Rousseau (1712 - 1778)
  • osvícenec, encyklopedista
  • rousseaulismus = líčení přírody a citů - kontrasty, vlastní pravda před logikou, příroda
  • Emil čili O výchově
  • Julie aneb Nová Heloisa
• Antoine-Francois Prévost (1697 - 1763)
  • Manon Lescaut (také od Nezvala)
• Johann Wolfgang von Goethe (1749 - 1832)
  • Sturm und Drang 
  • Faust, Utrpení mladého Werthera
• Friedrich Schiller (1759 - 1805)
  • Óda na radost
  • Loupežníci
  • Úklady a láska

renesance

• 14. - 16. století
• znovuzrození, obroda antiky
• vznik v Itálii
• návrat k racionalismu (rozum, poznání) a antropocentrismu (sebestředný způsob myšlení, člověk je centrem všeho)
• znovuobjevování přírody
• zobrazování pozemských radostí (vč. lásky, eriotiky, proměna vztahu muže k ženě)
• využívání podnětů antické literatury a umění, odklon od rytířské tematiky
• reformační hnutí proti nadvládě katolické církve

Hamlet (1601 - 1602)

• jedna ze Shakespearových tragédií
• z většiny psáno ve verších
• strážcům na hradě se objeví duch Hamletova nedávno zesnulého otce (zemřel nešťastnou náhodou na uštknutí hadem) - přivolají Hamletova přítele Horacia, aby se na to šel podívat, ale duch s nimi odmítá mluvit
• nedávno zemřel Hamletům otec, ale nikdo až na Hamleta už netruchlí, královna si bere Klaudia, bratra zesnulého krále, starého Hamleta
• Horacio poví Hamletovi o duchovi jeho otce, který se tam jde té noci podívat, duch is ho odtáhne stranou a poví mu, že byl brutálně zabit svým bratrem (nalil mu jed do ucha) pro území a moc a chce, aby ho pomstil
• Hamlet se strašně naštve, ale nikdo mimo Horacia samozřejmě neví proč - královně a králi se nějak nezdá, ale netuší...
• Hamlet je zamilovaný do Ofelie, dcery nejvyššího komořího Polonia, která má ještě bratra Laerta, nicméně oba Ofelii lásku všemi způsoby rozmlouvají - ona je poslechne, ale je do Hamleta stále zamilovaná
• král a královna začínají mít obavy, co s Hamletem je - snad že nešťastná láska

• přichystají pro Hamleta překvapení - jednou večer, když se bude procházet, "náhodou" narazí na Ofelii, Polonius to však bude špehovat - Hamlet se ale k Ofelii zachová velice nehezky, vyčte jí, že ho nikdy nemilovala a on jí také ne - královi tedy dojde, že láskou nešílí
• pošlou tedy za Hamletem dva dvořany, kteří mají za úkol Hamleta nenápadně sledovat a něco třeba i vyzvídat, ale mají se chovat jako přátelé, kteří ho prostě rádi po dlouhé době vidí
• když za ním dorazí, řeknou, že po cestě potkali herce, kteří zrovna přijíždí - Hamlet je využije tak, aby zahráli nevinnou maskovanou divadelní hru, která má do podrobností včetně atmosféry vystihnout vraždu Hamletova otce - ve hře je i královna, která má chvíli dělat, že truchlí, ale pak si vezme bratra zavražděného - Hamlet chce, aby to král a královna viděli - ti jsou nadšení, že se chce Hamlet aspoň takhle rozveselit
• Horacio s Hamletem sledují krále při tom, jak jim je hrána hra, král to pak už nevydrží a odejde
• král a královna chtějí poslat Hamleta do Anglie, aby se ho zbavili a chtějí s ním tedy mluvit, nejprve královna - Hamlet za ní tedy jde a chce s ní být o samotě

• u královny je však za závěsem schovaný Polonius, který královně řekne, ať to dá Hamletovi sežrat, po nějaké době začne volat o pomoc, když si myslí, že jí Hamlet snad něco udělá - Hamlet bodne za závěs ("co je to? krysa? je po ní") a Polonia zabije - nikomu ale nevyzradí, kde má tělo
• opět se zjeví duch, ale královna ho nevidí a pokládá tak Hamleta za blázna
• stále je to však jeho matka, takže on jí zčásti promluví do duše, ale ona to tak jako hraje na všechny strany, nakonec stejně trvá na tom, aby jel Hamlet do Anglie (ale to mu sdělí až Klaudius)
• Hamlet dá těm dvěma dvořanům dopis, že až dojedou, mají tam Hamleta popravit - král se ho začíná bát, Hamlet však uteče na pirátskou loď a napíše Klaudiovým rukopisem příkaz na vraždu právě těch dvou dvořanů a zapečetí to jeho pečetí
• Laertes podezírá krále, že mu zabil otce, protože se nekonal pohřeb - ten mu ale slibuje, že se bude moct pomstít
• za Horaciem přijdou námořníci s dopisem - že se Hamlet vrací a že také napsal králi, že ho má brzy čekat - král se to dozví a s Laertem vymyslí, že ho Laertes bude moct zabít pod záminkou souboje, k tomu všemu přichází královna, že se Ofelie nešťastnou náhodou utopila

• pohřeb Ofelie - Laertes se popere s Hamletem, budou od sebe odtrženi
• přichází jeden chlápek s tím, že se Laertes vsadil s králem, že Laertes Hamleta drtivě porazí
• Laertes však naostří svůj meč a napustí prudkým jedem, pro jistotu pro Hamleta připraví pohár otráveného vína
• Hamlet vyhraje dvě kola a královna se na něj napije - smrtelným pohárem
• jakmile Laertes trochu škrábne Hamleta, ten se naštve, omylem si vymění meče a zasáhne Laerta zpět - ten mu řekne, že je meč velice jedovatý a Hamlet tedy rychle sekne i krále
• nakonec přijde Fortinbras, že si nárokuje trůn - Horacio mu řekne, že mu ho Hamlet před smrtí odkázal; je jediný přeživší, který ví, co jak bylo a může o tom vyprávět

české baroko

• 1621 - cca. 1770
• začalo se postupně formovat po popravě 27 českých pánů
• 1627: Obnovené zřízení zemské - dědičné právo Habsburků na český trůn
• 4 hlavní větve písemnictví
  • exulantská - protihabsburská a protikatolická poezie
  • domácí oficiální - prokatolická
  • neoficiální - převážně lidová
  • pololidová - na pomezí oficiální a neoficiální tvorby

drama

• komedie
• tragédie
• tragikomedie
• opera
• muzikál

Útvary českého jazyka

oficiální linie, lidová a pololidová tvorba

• Bedřich Bridel (1619 - 1680)
  
  • jezuitský kněz
  • Co Bůh? Člověk?
• Antonín Koniáš (1691 - 1760)
  • Klíč
• Bohuslav Balbín (1621 - 1688)
  • jezuitský kněz, psal pouze latinsky
  • Výtah z dějin českých, Nástin humanistických disciplín
• Felix Kadlinský (1613 - 1675)
• Václav Jan Rosa (1620 - 1689)
  • Čechořečnost aneb Mluvnice českého jazyka - barokní gramatika, latinsky

• pověsti, proroctví, balady (Osiřelo dítě)
• písmácká literatura
• Jan František Vavák

klasicismus

• 17. - 18. století
• umělecký směr, vznikl ve Francii
• vrchol za Ludvíka XIV. (1638 - 1715)
• od slova vzorový, vynikající, vzorný, dokonalý
• rozdělená společnost, nepřipouští se míchání různých vrstev
• vzor antiky
• pevně stanovená estetická pravidla, předpisy
• důraz na pravdu, rozvahu, rozum

Tartuffe (1664)

• komedie, drama s pravidelným výhradně střídavým veršem
• kritika církve, dlouho zakázáno
• drama začíná neshodami mezi Orgonovo matkou paní Pernellovou a dalšími členy domácnosti
• Orgon narazí na chudého poctivého věřícího muže, který kompletně zmanipuluje jeho i jeho matku - všem ostatním leze na nervy a vidí v něm pokrytce, ale ti dva ho uctívají jako boha
• Orgon má dceru Marianu a syna Damise z prvního manželství (manželka mu pravděpodobně zemřela), manželku Elmíru a švagra Kleantese
• Mariana se chce vzít s jejím nápadníkem Valérem, ale otec se zničehonic rozhodne, že zlatého Tartuffa dá Marianě za muže - ta s tím samozřejmě nesouhlasí a se svojí chůvou Dorinou se marně snaží Orgona přesvědčit
• později se má Tartuffe setkat s Elmírou, aby si promluvili, ale Damis poslouchá za dveřmi - zbožný Tartuffe flirtuje s Elmírou a vyznává jí lásku, ale ona odmítá, ale nechala by to být, slyší to však Damis, který celou dobu čekal na důvod se Tartuffa zbavit
• celé to tedy řekne Orgonovi, Elmíra i Tartuffe přikývnou, ale Orgon je natolik zblbnutý, že tomu nevěří - nakonec pohádá s Damisem a vyžene ho z domu a naschvál přepíše dům na Tartuffa, aby tím ostatní ještě víc přesvědčil, že neustoupí

• Elmíra však chce přesvědčit Orgona, že to tak skutečně je - domluví se s ním tedy potají, že si Orgon při jejich další schůzce zaleze pod stůl a bude vše poslouchat - on tak učiní, načež Elmíra bude předstírat silný flirt a Tartuffe na to naletí a vyleje jí své srdce
• Elmíra však předstírá, že nechce, aby je někdo slyšel, a proto se pořád "bojí", zda je někdo neposlouchá - Tartuffe pak přijde zkontrolovat, jestli někdo nestojí za dveřmi a Orgon, zlostí celý bez sebe, vyleze a pak to dá Tartuffovi sežrat
• Tartuffe ale řekne Orgonovi, ať kouká vypadnout, že přece dům přepsal na něj
• paní Pernellová tomu všemu stále nevěří... do té doby, než přijde exekutor a předá Orgonovi příkaz, že musí opustit dům
• o chvíli později přijde Tartuffe s policejním úředníkem, aby Orgona zatkli - ten však pouze chtěl vědět, jak daleko by byl Tartuffe ochoten zajít a zatkne právě jeho, prý že tam toho podvodníka všude znají pod různými jmény znají a mají na něj zatykač

Nespisovný jazyk

1. územně omezená
   • dialektismy (nářečí)
   • oblastní (regionalismy)
   • slova obecné češtiny
2. sociálně omezená
   • pojmenování profesionální (profesionalismy) - "nádražák"
   • slang (slangismy)
   • slova argotická (argotismy) - mluva deklasovaných živlů (zlodějů, feťáků) - "koks"...

Zvuková stránka jazyka

• fonetika = nauka o tvoření a zvukových vlastnostech hlásek
• fonologie = nauka o systému a funkci zvukových prostředků jazyka

zvuková stránka slova: slovní přízvuk

hlavní slovní přízvuk je na první slabice slova

• přízvuk vedlejší: např. "samozřejmě"
• na jednoslabičné předložce: "na lavici"
• neslabičné předložky přízvuk nemají: "z oblasti"
• příklonky: jednoslabičná nepřízvučná slova přiklánějící se k předchozímu přízvuku: "Jana se česala"
• předkloky - jednoslabičná slova přikláínějící se k následujícímu přízvučnému slovu: "jablka a hrušky"
• zvuková stránka věty
  • melodie věty
  • pauzy, tempo
  • větný přízvuk

Moliére (1622 - 1673)

• vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin
• ze šlechtické rodiny, která se za něj zpočátku styděla
• režisérem a hercem divadelní kočovné společnosti
• jeho hry nebyly vždy přijímány - dovolil si psát o měšťanech, psal většinu her v próze
• tzv. nízká klasicistní komedie
  • vytváří výrazné typy obecnější nadčasové platnosti
  • vychází zpředevším z Menandra (nové komedie)
  • náměty z každodenního života - vystupují šlechtici, ale i měšťané
• chce diváka bezprostředně pobavit a kritizovat dobové poměry
• přirozená mravnost, spravedlnost
• náměty z antiky
• Tartuffe (1664), Lakomec (1668)
• Zdravý nemocný (1673)
  • Argan - hipochondr, chce provdat dceru za lékaře
  • začne studovat, stane se lékařským bakalářem, komorná odhalí šarlatánství lékařů
  • tudíž spolu s Lakomcem a Tartuffem kritika povrchnosti, povrchu otec x dítě
• Misantrop, Don Juan, Škola žen, Měšťák šlechticem

nadnářeční útvary

• obecná čeština
• obecná hanáčtina
• obecná vlaština
• obecná moravská slovenština
• nivalizace - stírání rozdílů mezi nářečími

Lakomec (1668)

• Kleant, syn Harpagona, se zamiluje do Mariany, jeho dcera Elisa do Harpagonova sluhy Valéra (Valér přišel za Harpagonem, aby k ní měl blíž)
• vše to má ale háček - Harpagon je největší lakomec, jakého svět kdy viděl a také se zamiluje do Mariany, jeho ale ona skutečně nechce
• Harpagon má v plánu prodat Marianu za Anselma, staršího pána, protože si ji chce vzít bez věna - když ona odmítá, řekne Harpagon Valérovi, aby s ní promluvil - celé drama je samá přetvářka před Harpagonem, ikdyž ho všichni nenávidí, Kleant a Mariana ho však i přesto ctí jako otce - nemůžou s ním však souhlasit, co se sňatků týče
• Harpagon také na začátku prošacuje Kleantova sluhu Štiku, jestli mu něco neukradl
• Mariany matka s Marianiným sňatkem s Harpagonem souhlasí, ale Harpagon samozřejmě dbá na to, aby dala slušné věno, ona sice moc nestojí co se týče jídla a oblečení, ale Harpagonovi to nestačí, musí se mu penízky blyštit v ruce
• Kleant si také chce půjčit peníze, aby měl s Marianou větší volnost, mohl se odstěhovat atd., jde to však celé anonymně a ani Harpagon netuší, že právě on je Kleantovým věřitelem, původně chtěl (anonymně) dát úrok 5 %, poté že první část vlastně 15 %, ale ještě vlastně ne vše v mincích, ale taky v starém haraburdí, což se Kleantovi samozřejmě nelíbí, ale nemá jinou možnost

• když to navzájem zjistí, jsou na sebe naštvaní, ale otci by přeci dobrá pověst nevadila, ta nestojí peníze... poté Kleant zjistí, že je Harpagon zamilovaný do Mariany a že mají naplánovanou schůzku
• Harpagon také mezitím plánuje co nejlevnější svatbu pro Marianu a Anselma, koně pro kočího Jakuba ani nemají podkovu a jeho druhá identita jako kuchař musí sehnat jídlo sice na hostinu, ale jako pro vrabce...
• přijde na schůzku mezi Harpagonem a Marianou přes dohazovačku Frosinu, která mu nakecá, že Mariana má ráda může s brýlemi, kteří svůj věk neskrývají...
• Kleant na to však (lehce nenápadně), že nechce, aby Mariana byla jeho macechou - stejně tak Mariana to takto odmítá - nakonec Harpagon z Kleanta vymámí, že sám Kleant také Marianu miluje a Harpagon samozřejmě za žádnou cenu neustoupí a sňatek mu nedovolí, že mu sežene nějakou bohatou vdovu
• Štika ukradne Harpagonovi jeho kasičku, Harpagon to samozřejmě začne řešit jako tu nejdůležitější věc na světě a podezírat a vyhrožovat úplně všem - jako první narazí na Jakuba a začne s ním... ten chce, aby mu dal pokoj, tak to hodí na Valéra

• Harpagon začne Valérovi říkat, jaký je to zločinec - ale Valér si myslí, že celou dobu mluví o jeho lásce k Marianě
• když to pochopí, urazí ho to, ale řekne, že má tatínka jako vévodu odněkud, který ale na moři ztroskotal - spolu s Marianou jim zbyl nějaký amulet, který mají od svých rodičů, zjistí tedy, že jsou sourozenci a Anselm jejich otec
• Kleant řekne Harpagonovi, že jsou všechny jeho peníze v bezpečí a že je dostane, pokud oběma svým dětem povolí svatbu - nechá se tedy překecat
• šťastný konec - Valér, Eliška, Mariana, Kleant i Harpagon, který se ale vůbec nezměnil a zase myslí jen na peníze...

Spisovný jazyk

• hovorová čeština (koukat se)
• neutrální čeština (dívat se)
• knižní čeština (hledět)
• archaismy (silozpyt, fyzika) - stará pojmenování, 
• historismy (palcát) - pojmenování pro již neexistující věci
• neologismy (mikroprocesor)

Podle příslušnosti k stylovým vrstvám spisovného jazyka

1. pojmenování stylové vrstvy nepříznakové (výrazy  neutrální)
2. pojmenování sv. příznakové
   • kolokvialismy (v. odborné)
   • publicismy (v. publicistické)
   • poetismy (v. umělecké)
   • vrstva knižní

Podle citového zabarvení a expresivity

1. pojmenování citově neutrální
2. pojmenování citově zabarvená
   • kladná
     • lichotivá (mazlivá) - "šikulka"
     • familiární (důvěrné výrazy)
     • domácká (hypokoristika)
     • dětská
     • zmírňující (eufemismy)
   • záporná
     • hanlivá (pejorativní)
     • zhrubělá (disfemismy)
     • vulgární (vulgarismy)
     • nadávky
     • slova zveličelá (augmentativa)
   • ironicky užitá
   • kakofonicky užitá ("Vy neřáde, ale pojďte ke mně, já vám tu pětku škrtnu")

anglický romantismus

• představitelé tzv. jezerní školy
• William Wordsworth (1770 - 1850)
  • Lyrické balady
• George Gordon Byron (1788 - 1824)
  
  • z aristokratické rodiny, ale proti vládnoucí vrstvě - odešel z Anglie
  • byronismus - svobodomyslný jedince x skutečnost světa
  • Childe Haroldova pouť - moderní epos - Childe Harold, potomek starého šlechtického rodu, hledá prostředí, kde by mohl klidně žít
  • Korzár, Manfréd
• Percy Bysshe Shelley (1792 - 1822)
  • odmítal autoritu, cestoval s Byronem
  • Odpoutaný Prométheus - titanismus
  • titanismus - postavy bojují se společenským a kosmickým řádem
• Mary Shelley (1797 - 1851)
  • Frankenstein - první horor
• Walter Scott (1771 - 1832)
  • Ivanhoe (zakladatel historického romantického románu)
  • zakladatel byronské povídky - veršovaný lyricko-epický útvar = poéma
• John Keats (1795 - 1821)
  • Nemilosrdná láska

romantismus

• první polovina 19. století
• umělecký směr & životní postoj
• vznik v Anglii
• navazuje na preromantismus
• tajemné prostředí: hrady, hřbitovy, jezera
• hrdina - individualismus, autobiografičnost, krása v ošklivosti, touha po lásce, tragičnost
• 2 skupiny
  • rozpor mezi snem a skutečností je věčný; útěk do historie, fantazie, legend, mystik, lásky, lidové tvorby, mytologie
  • revoluční romantismus
    • byronismus
    • démonismus
    • titanismus

1. fáze - obranná (konsolidační)

• 1775 - 1805
• generace Dobrovského
• obrana a podpora českého jazyka
• v literatuře se uplatňuje klasicismus
• Josef Dobrovský (1753 - 1829)
  • měl pochyby o obraně češtiny proti němčině 
  • zakladatel slavistiky - studium o kultuře slovanských jazyků
  • sám se česky naučil až na gymnáziu
  • Zevrubná mluvnice jazyka českého - německy
  • Německo-český slovník
  • Mluvnice staroslověnštiny - latinsky
  • Dějiny české řeči a literatury
  • cíl: zachovat samotnou existenci českého jazyka
• Václav Matěj Kramerius (1753 - 1808)
  • Schönfeldské pražské noviny
  • Pražské poštovní noviny
  • Česká expedice - nakladatelství, knihkupectví
• Václav Thám (1765 - 1816)

• Antonín Jaroslav Puchmajer (1769 - 1820)
  • Sebrání básní a zpěvů, Nové básně
  • Úprava La Fontainových bajek
  • Óda na jazyk český
  • Óda na Jana Žižku z Trocnova
• Vojtěch Nejedlý (1772 - 1884)
• Jan Nejedlý (1776 - 1834)
  • čtvrtletník Hlasatel český
• Gelasius Dobner (1719 - 1790)
  • Kritický komentář k Hájkově české kronice
• František Martin Pelcl (1734 - 1801)

Karel Hynek Mácha (1810 - 1836)

• náš největší romantik, jediný světový
• tvorba ovlivněna Williamem Shakespearem, Walterem Scottem, Johannem Wolfgangem von Goethe, Georgem Gordonem Byronem
• vliv na májovce, Karla Hlaváčka, Josefa Horu, Františka Halase
• narozen v Praze, zemřel v Litoměřicích po nákaze cholerou při hašení tamějšího požáru
• měl rád čtení, matematiku, logiku, divadlo, cestování
• nedostudoval filozofii, ale dostudoval práva
• před nešťastnou smrtí se zasnoubil s Eleonorou Šomkovou, kterou potkal v divadle
• po jeho smrti se mu narodil syn, který se nedožil ani jednoho roku

• Tvorba
  
  • próza
    • Obrazy ze života mého - soubor dvou povídek
    • Dopis neznámé dívce - umělecké prostředky typické pro poezii - báseň v próze
    • Večer na Bezdězu - lyrizovaná próza
    • Márinka
    • Kat - zamýšlená tetralogie
    • Křivoklad - součást zam. tetralogie Kat; próza vztahující se k vládě Václava IV.
    • Cikáni - román, prozaická obdoba Máje
    • Pouť krkonošská - snová historie osamělého poutníka; krátká lyrická próza
  • drama
    • 2 dramata, zachována pouze torza
    • Bratři, Bratrovrah - vztahují se k Václavu a Boleslavovi
  • poezie
    • Máj

spisovná výslovnost

• slavnostní - umělecký přednes veršů
• základní spisovná - ve škole
• hovorová - v běžném neformálním hovoru
• nespisovná - ledabylá artikulace

ruský a americký romantismus

• Rusové jsou skvělí vypravěči
• hluboké ponory do psychiky jednotlivých postav
• Alexandr Sergejevič Puškin (1799 - 1837)
  • ve vyhnanství, na jihu Ruska se setkal s děkabristy 
  • Ovžen Oněgin - román ve verších
  • oněginská strofa - jamb, 14 veršů
  • zemřel v souboji - postřelen
  • Cikáni - byronská povídka (poéma)
• Michail Jurjevič Lermontov (1814 - 1871)
  • Na smrt Puškinovu
  • Démon - poéma; zlo ve světě se rodí z bezmoci dobra
  • Hrdina naší doby

• Nathaniel Hawthorne (1804 - 1864)
  • Šarlatové písmo
• Henry Wadsworth Longfellow (1807 - 1882)
• Edgar Allan Poe (1809 - 1849)
  • Zlatý skarabeus (Devatero podivuhodných příběhů)
  • Havran

francouzský, německý a italský romantismus

• Victor Hugo (1802 - 1885)
  • Chrám Matky Boží v Paříži, Bídníci, Legenda věků
• Alfréd de Musset (1810 - 1857)
  • Zpověď dítěte svého věku

• Novalis (1772 - 1801)
  • Hymny noci
• Heinrich Heine (1797 - 1856)
  • Kniha písní
• bratři Jacob a Wilhelm Grimmové (~1785 - ~1861)
  • pohádky, zakladatelé moderní germanistiky, sběratelé lidové slovesnosti

• Giacommo Leopardi (1798 - 1837)
  • Zpěvy
• Alessandro Manzoni (1785 - 1872)
  • Snoubenci

Máj (1836)

• lyricko-epická skladba
• tragédie tří lidí, obžaloba celé společnosti
• kompozice:
  • předzpěv ("Čechové jsou národ dobrý") - bez něj by dílo nebylo dostatečně vlastenecké a nebylo by vydáno
  • dva zpěvy - 1. intermezzo: "půlnoc" - 3. zpěv - 2. intermezzo - 4. zpěv
• motivy: láska, příroda, vina, smrt, čas
• přirovnání, metafory, personifikace, poetismy, kontrasty, monology, dialogy i přímá řeč
• spisovná čeština, er-forma (ke konci ich-forma)
• subjektivizace
• věnováno horlivému vlastenci Hynku Kommovi 
• motto: "Dalekáť cesta má, marné volání!"

• 1. zpěv
  • popis májové přírody
  • Jarmila čeká na svého milence Viléma za jezerem
  • na lodi však přijíždí posel, aby jí oznámil, že za vraždu svého otce má být dalšího dne popraven (jeho otec vyhnal Viléma jako malého z domu, on jej zabije, když vidí, jak mu svedl Jarmilu, až poté zjišťuje, že je to jeho otec)
  • Hynek vzkáže Jarmile Vilémův hněv a svoji kletbu a odjede, Jarmila poté skočí ze skály do jezera a utopí se
• 2. zpěv
  • Vilém sedí ve vězeňské věži a přemýšlí - dochází však k závěru, že pyká za svého otce a že sám za nic nemůže
  • Jarmile to vyčítá, že už jej dávno nemiluje, přemýšlí nad svým mládím a je zklamán nad současnou situací
  • je zmíněno, že je nazýván "strašný lesů pán", dále je popisováno prostředí, nekonečná, tmavá, tichá noc, pomalé kapání, vlhké zdi, žádný cíl toho všeho
  • ke konci strašný hřmot vzbudí strážného, ten přijde k Vilémovi a vyděsí ho jeho lampa, ta posvítí na uslzenou strnulou tvář, strášného to psychicky ničí

• 1. intermezzo
  • okolní duchové a krajina (sbor duchů, větry, květ, krtek, žáby...) zpívají o tom, jak přichystají Vilémovi jeho konec
• 3. zpěv
  • je ráno a lid s Vilémem a katem jdou na pahorek na břehu jezera, kde má být Vilém popraven a navlečen na kolo
  • lid křičí "To strašnýť lesů pán", nešťastný Vilém kouká do země a poté se podívá na nádhernou okolní krajinu, kterou teď uvidí naposledy a je mu smutno
  • kat setne Vilémovi hlavu a navleče jej na kolo, detailně je popisována jeho smrt
  • lid kolem se podívá na poslední požár a okolní příroda "pláče pro Viléma"

• 2. intermezzo
  • z dálky je popisována Vilémova poprava, loupežníci ji vidí z dálky a naříkají nad ní "Vůdce zhynul!"
• 4. zpěv
  • po sedmi letech se do krajiny vrací poutník Hynek (ich-forma, staví se tak do pozice autora Máje) a dozvídá se celý příběh
  • Hynek soucítí s Vilémem a ztotožňuje se s tragédií milenců

Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809 - 1852)

• prozaik, dramatik
• dětství na ukrajinské vesnici -> Petrohrad
• štiplavou satirickou kritikou upozorňoval na nešvary ruské společnosti
• Petrohradské povídky - na vlnách romantismu
• Taras Bulba - rozsáhlá epopej
• Mrtvé duše
  • zrcadlem tehdejšího ruska - úpadku samoděržaví
  • Čičikov - putuje po statcích a skupuje mrtvé duše nevolníků
  • koupil jich tolik, že mu byla přidělena velká půda v odlehlé části Ruska, podvod však byl odhalen a Čičikov zostuzen
• Revizor
• Ženitba

2. fáze - útočná (ofenzivní)

• 1805 - 1830
• generace Jungmannova
• snaha o dohánění Evropy
• inspirace preromantismem
• Josef Jungmann (1773 - 1847)
  • jazykovědec, spisovatel, básník, publicista, literární historik, překladatel (Chateaubriandův Atala)
  • ředitelem na Akamedickém gymnáziu v Praze, učitel češtiny - zpočátku jako cizí jazyk, od r. 1816 jako rodný
  • filozofie (dvakrát děkan FF UK, dokonce i rektor), práva
  • básnická tvorba: Oldřich a Božena
  • odborná tvorba: Historie literatury české, Slovník česko-německý (oživování slovní zásoby - archaismy, neologismy, přejímání), 
  • literatura z pozůstalosti: Zápisky
• Jungmannova básnická družina
  • úsilí o vytváření česky psané náročné literatury
  • přístup k literatuře jak rozumem, tak srdcem
  • literatura by měla reagovat na aktuální potřeby společnosti
  • Milota Zdirad Polák, Antonín Marek, Jan Evangelista Purkyně

• Rukopis královedvorský
  • objeven Václavem Hankou r. 1817
  • údajně básně ze 13. stol.
• Rukopis zelenohorský
  • anonymně poslán do Národního muzea
  • texty z až 9. a 10. stol.
  • v 80. letech 19. stol. prokázána nepravost, v 60. letech 20. stol. i laboratorně
  • padělatelé: Václav Hanka, Josef Linda, František Hořčička
• dramatická tvorba
  • Václav Kliment Klicpera (1792 - 1859)
    • FF UK, součástí ochotnického divadla
    • zakladatel novodobého českého dramatu
    • Hadrian z Římsů, Divotvorný klobouk
  • Matěj Kopecký (1775 - 1847)
    • propojení tradice kočovných loutkařů s moderním českým loutkařstvím
    • Oldřich a Božena, Faust
  • Jan Nepomuk Štěpánek (1783 - 1844)
    • dramaturg a ředitel Stavovského divadla

• publicistika
  • časopis Hlasatel český
  • František Palacký (1798 - 1876)
    • Dějiny národa českého v Čechách i na Moravě
  • Pavel Josef Šafařík (1795 - 1861)
    • Počátkové českého básnictví, ovzvláště prozodie (nauce o zvukové stavbě veršů) - spoluautor Palacký
  • Jan Kollár (1793 - 1852), Slovensko
    • panslavismus - velký slovanský národ pod vedením Ruska
    • Slávy dcera
  • František Ladislav Čelakovský (1799 - 1852)
    • filozof, panslavista
    • sběratel lidové slovesnosti - Ohlas písní ruských

české národní obrození

• po popravě 27 českých pánů roku 1621 byl dlouhodobý úpadek české literatury, v českých zemích pribývala latinská a německá
• cenzura

Revizor (1836)

• satirická komedie
• 5 jednání
• provinční ruské město
• děj se odehraje během jednoho dne
• anekdotický příběh s mottem "Nevrč, brachu, na zrcadlo, máš-li hubu křivou"
• Chlestakov - petrohradský úředník, vychytralý podvodník; ubytován v místním hostinci, ale nemá peníze - vydává se za revizora
• Osipov - Chlestakův sluha
• hejtman Anton Antonovič, žena Anna Andrejevna, dcera Marie Antonovna
• Dobčinskij a Bobčinskij
• jazykový humor
• "Čemu se smějete? Sami sobě se smějete!" - hláška na konci představení
• hra o strachu, jejíž jedinou kladnou, poctivou  postavou je smích

• objeví se zpráva, že má přijet revizor, mezitím Chlestakov se svým sluhou Osipem už několik dní žije na dluh v jedné hospůdce
• Bobčinskij a Dobčinskij se Chlestakova vyděsí s domněnkou, že on je ten revizor, sdělí to hejtmanovi, začíná přetvářka
• hejtman ubytuje Chlestakova u sebe, půjčuje mu peníze, stejně jako ostatní, kteří si ho chtějí získat
• Chlestakov si vymýšlí, že zná leckoho, napsal leccos atd. a ostatní ho obdivují
• Anton Antonovič mu chce dát svoji dceru, ale Chlestakov si spíše najde zalíbení v jeho manželce
• Chlestakov mezitím píše jednomu kamarádovi dopisy, že neuvěří, co se mu stalo
• Chlestakov se rozloučí, že jede ke strýci na návštěvu a zítra se vrátí
• poštmistr Chlestakovovu zprávu zadrží a než stihne něco udělat, Chlestakov zmizí
• konec? Chlestakova nedoženou - dali mu ty nejlepší koně na cestu, přijíždí skutečný revizor...

Národní divadlo

• 1868 - položení základního kamene
• novorenesanční budova, architekt Josef Zítek
• otevřeno 1881 - premiéra: Smetanova Libuše, po vyhoření znovuotevřeno 1883
• nahradilo Prozatímní divadlo

Kytice z pověstí národních (1853)

• 13 básní (nejčastěji balad): Kytice, Polednice, Vodník, Záhořovo lože, Svatební košile, Zlatý kolovrat, Vrba, Poklad, Dceřina kletba, Holoubek, Věštkyně, Lilie, Štědrý den
• Kytice a Věštkyně se od ostatních žánrově i tematicky liší
• výklad slovanské mytologie
• motivy: spjatost s přírodou, vztah matky k dítěti, oslava mateřské lásky, kruté tresty pro matku
• cíl: vytvořit ucelený obraz života dávných Slovanů, jak se jeví v pověstech, pohádkách a písních
• Kytice (Mateřídouška) - 1. a programová báseň
• Věštkyně - 13. (poslední) báseň - motiv matky (vlastni, naděje, smutku) - jako v Mateřídoušce
• každé provinění je potrestáno nepřekonatelným poutem viny; zlo je potrestáno krutostí, která vyhází ze života - postavy samy přijímají trest
• zhuštěné děje
• v mytickém světě a čase
• člověk se vzepře osudu/zákonům přírody/zákonům mateřské lásky
• člověk chce poznat víc, než může

• Kytice
  • vzpomínka na zemřelou matku
• Poklad
  • matka spěchá na Velký pátek do kostela s malým dítětem, zamotá se jí však hlava a spatří vchod do jeskyní a z něj se šířící silné světlo
  • projde chodbami až do místnosti pokryté zlatem, stříbrem a drahými kameny odshora dolů - začne zlato nabírat a řekne dítěti, že se brzy vrátí
  • však pouze již jednou, podruhé na něj zapomene a již pozdě si vzpomene doma, že dítě ve skále nechala, rychle ke skále běží, ale vchod nikde
  • rok je matka velmi lituje a pak běží zpět za dítětem, to si hraje se šperky a je v pořádku; nese si v ruce zlato, to už se však matce hnusí
• Svatební košile
  • mladá dívka, sirotek, sestra zemřela maličká, bratr ve válce, vzpomíná na milého, který odešel do války a již několik let se jí po něm stýská
  • modlí se k panně Marii, aby jí ho vrátila, rouhá se
  • náhle uslyší klepání - její milý se vrátil! chce se s ní oženit, ještě před svítáním - přesvědčí ji a táhne ji s sebou na hřbitov, kde se tuto noc probudil
  • postupně ji zbavuje modlících knížek, růžence a kříže
  • u kostela, až jí to dojde, celá zděšená běží do kaple, kde leží umrlec - on jej probouzí, ta se modlí a prosí za odpuštění - naštěstí zakokrhají kohouti a zbaví ji od všeho zlého
  • ten den ji na mši objeví, roztrhaná svatební košile na každém hrobu

• Polednice
  • dítě neposlouchá a matka ho chce vystrašit, zavolá na něj tedy polednici
  • polednice však si však přijde pro matku, ta prosí o odpuštění, padne však do mdlob a polednici nezastaví
  • o chvíli později přijde otec, matku se mu sice stěží povede probrat, avšak dítě udusila polednice
• Zlatý kolovrat
  • urozený pán jede lesem a dostane žízeň - zaklepe na domek a otevře mu krásná dívka, on že by si ji rád vzal, ona, že prý co na to matka
  • on tedy druhý den zaklepe a matka jako souhlasí se svatbou
  • matka je nevlastní, zato vlastní dcerku, tu by ráda provdala, té nevlastní se nožem a sekyrou zbaví v lese - useknou jí končetiny a vypíchnou oči a vezmou si je s sebou
  • se svojí nevlastní dcerkou se tedy vleče na hrad, je svatba a po nějaké době říká král, že jede do dlouhého boje
  • v lese se objeví dědeček s chalpcem - dá mu zlatý kolovrat, ať jej prodá za nohy, chamtivá macecha to udělá, poté zlatou přesličku za ruce a zlatý kužel za oči
  • vrátí se pán a sestra se pochlubí, co mu z lásky koupily - on po ní chce, aby mu upředla nit, kolovrat však začne příst krutou pravdu, co udělaly se sestrou a jak krále podváděly
  • král nechal matku s dcerou stejného osudu - nechal je zabít, odvézt do lesa a rozkouskovat

• Štědrý večer
  • 2 sestry Marie a Hana předou na kolovratu a čekají na ženicha, vtom je napadne, že u rybníka pod vrbami je o půlnoci ve Štědrý den na dně vidět budoucnost pro příští rok
  • Hana vidí svého milého, Marie však rakev v kostele - většba se do roka skutečně naplní
• Holoubek
  • ženě umřel manžel, ona však jen den truchlila, druhý den se zahleděla do jiného a třetí už si ho chtěla vzít
  • byla tedy svatba a žena veselá, na nebožtíka zapomněla
  • na pahorku, kde je pochovaný nebožtík, sedává holoubek a žalostně vrká, všem to rve srdce, ale ona sama to nechce slyšet
  • žena pár let nato spadla do vody a utopila se, podle Erbena však její jméno více než hrobový kámen tíží prokletí

• Záhořovo lože
  • poutník putuje světem, aby našel pekelnou bránu, protože jeho duše byla upsána jeho otcem pro peníze
  • před bránou pekelnou čeká krutý loupežník Záhoř, který zabije každého, kdo tamtudy projde, poutníka však nechá být s tím, že mu poutník z pekla přinese zprávy o tom, co ho tam čeká
  • po roce se nevrací a Záhoř si to vyčítá, ale v tu chvíli se zjeví poutník a vypráví, jak ďábel nechtěl dát Satanovi úpis poutníkova otce a po všem neúspěšném mučení ho přesvědčil až hrozbou, že jej uvrhne do lože Záhořova
  • Záhoř si uvědomuje, jak těžce zhřešil a prosí Boha za odpuštění a slíbí, že bude prosit, než se poutník vrátí se zprávou, že jeho duše byla spasena
  • poutník se vrátí po devadesáti letech jako biskup s mladým pomocníkem - když chce poutník utrhnout zlaté jablko ze stromu, které poutník zasadil, blízký pařez se promění v Záhoře, který mu v tom zabrání - dovolí pouze biskupovi, který jabloň sázel
  • biskup oznámí Záhořovi, že jeho duše byla spasena a že můžou s klidným svědomím opustit tento svět a Záhoř se mění v prach, načež biskup taky umírá, nakonec se nad mladíkem vznáší dvě bílé holubice

• Vodník
  • jednou časně zrána šla panna k jezeru, aby vyprala prádlo, cosi ji tam táhlo, ač jí to matka rozmlouvala, že cítí neštěstí
  • dívka spadla do vody k vodníkovi - děj pokračuje o nějakou dobu později, kdy má vodník s pannou dítě, ta jej chová a zpívá mu u toho, jak se má pod vodou nešťastně, vodník však o tom nechce slyšet
  • dívka jej prosí, aby ji alespoň na jeden den pustil k matce - on souhlasí, ale nechá si u sebe dítě, protože jí nevěří
  • když se má dívka podle slibu vrátit, matka jí v tom brání, i poté, co se chce zoufale vrátit kvůli dítěti
  • matka vztekle odhání vodníka a uráží ho a žena řekne, ať alespoň přinese dítě - vodník tak učiní, ale poté děťátko před prahem zabije
• Vrba
  • muž se ptá své ženy, proč je během dne veselá, ale v noci je tělo jako bez duše - ona odpovídá, že to je prokletí, na které není lék, ať se dále neptá, on se přesto vydá za sudičkou, která mu řekne, že se v noci její duše mění na duši vrby
  • muž vrbu pokácí, aby ženu osvobodil, svoji ženu tím ale zabíjí - její duše mu řekne, aby z vrby udělal kolébku pro jeho dítě a zasadí její proutí kolem vody - až dítě vyroste, bude si z vrby dělat píšťalky a ona tak stále bude s ním

• Lilie
  • dívka si nepřála být pohřeba na hřbitově plného nářku, ale v lese, kde na ní vyroste vřes - za rok tam vyrostla vzácná lilie, kterou chtěl každý utrhnout, ale jakási moc jej od ní odrazovala
  • jel jednou místní pán na hon a už chtěl zabít laň, když si všiml lilie vedle ní - řekl sluhovi, ať ji vykopá a zasadí na jeho zahradě
  • sluha zanedlouho budí pána, že lilie chodí po zahradě a zvláštně mluví, bojí se slunce - pán jí tedy nabídne úkryt, když se za něj provdá
  • mají spolu synka a po nějaké době musí jít pán do války, tak řekne matce, aby lilii střežila - ta však lilii přeje smrt, takže ji vystaví na slunce, a po návratu jsou lilie i syn mrtví - pán se naštve na matku a přeje jí stejný osud
• Dceřina kletba
  • dcera zabije nemanželské dítě, uvědomí si hrůzu svého činu a chce se oběsit; svého svůdníka prokleje a svoji matku též, že ji neuměla vychovat a ona svému svůdníkovi podlehla
• Věštkyně
  • báseň, není balada - o budoucnosti českého národa - věětkyně větší Přemyslu Oráčovi a Libuši apod.

Karel Jaromír Erben (1811 - 1870)

• není čistý romantik
• z podkrkonošské písmácké vesnice - zaznamenává události své vesnice
• gymnázium v Hradci Králové
• v Praze vystudoval filozofii a práva
• přátelil se s Palackým
• archivářem města Prahy, sekretářem českého muzea (vědecká činnost)
• novinář v Pražských novinách
• sběratel lidové slovesnosti (písně, pohádky, pověsti, přísloví)
• byl přesvědčen, že zbytky dávných představ o světě a mravních zásadách lidské společnosti nachází ve folklóru
• Písně národní v Čechách (1842 - 45)
• Prostonárodní písně a říkadla (1846)
• Sto prostonárodních poháek a pověstí slovanských v nářečích původních (1865)
• Kytice z pověstí národních (1853)
• Zlatovláska

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821 - 1881)

• * Moskva, + Petrohrad
• prozaik, mistr psychologického a filozofického románu
• prošel složitým myšlenkovým vývojem
• vidí spásu v pravoslavném křesťanství
• otec byl lékařem v nemocnici pro chudé - Dostojevskij tam vyrůstal, ovlivnilo ho to
• vystudoval vojenskou inženýrskou školu v Petrohradě
• součásti Petraševců - spiknutí pro carovi
• Dostojevskij odsouzen k trestu smrti, poté pouze poslán na Sibiř (-> vliv na Zločin a trest)
• po návratu mu byl navrácen šlechtický titul
• prosazoval humanistické ideály v životě i v tvorbě; soucítil s lidským utrpením a opakovaně řešil problematiku zla
• zdůrazňoval respektování ruských tradic
• Zločin a trest
• Zápisky z mrtvého domu

májovci

• navazovali na Máchu, Erbena a Borovského; almanach Máj
• Jan Neruda (1834 - 1891)
  • básník, prozaik, dramatik, novinář, literární a kritik
  • nedokončil studium práv a filozofie
  • deníky Čas a Hlas, noviny Národní listy
  • fejetonista
  • Povídky malostranské
  • Balady a romance - poezie
  • Hřbitovní kvítí - poezie
  • Trhani - román
• Božena Němcová - viz národní obrození
• Vítězslav Hálek (1835 - 1874)
  • básník, prozaik, dramatik, publicista
  • Večerní písně, Pohádky z naší vesnice, Muzikantská liduška
  • vesnická tematika

• Karolína Světlá (1830 - 1899)
  • zakladatelka českého vesnického románu
  • ovlivněna Boženou Němcovou
  • vztah muže a ženy
  • Vesnický román, Kříž u potoka
• Jakub Arbes (1840 - 1914)
  • spisovatel a novinář 
  • Newtonův mozek, Svatý Xaverius
• Adolf Heyduk (1835 - 1923), Josef Václav Frič (1829 - 1890), Karel Sabina (1813 - 1877)

ruchovci

• almanach Ruch - poprvé vyšel při příležitost položení základního kamene Národního divadla v roce 1868
• spíše národní témata, myšlenka slovanské jednoty
• Eliška Krásnohorská (1847 - 1926)
  • spisovatelka, básnířka, překladatelka
  • libreta nejen ke Smetanovým operám (Tajemství, Hubička, Čertova Stěna, Blaník)
• Svatopluk Čech (1846 - 1908)
  • prozaik, novinář, cestovatel
  • próza: Husita na Baltu, Evropa, Slávie
  • série příběhů pana Broučka - sci-fi
• Josef Václav Sládek (1845 - 1912)
  • spisovatel, básník, novinář, překladatel
  • tvorba pro děti: Křišťálová studánka
  • Básně, Selské písně

3. fáze - vyvrcholení obrozeneckých snah

• 1830 - 1848
• Karel Hynek Mácha (1810 - 1836)
• Karel Sabina (1813 - 1877)
  • Máchův epigon (pokračovatel)
  • 8 let vězněn, v očích české veřejnosti za zrádce
  • libreta ke Smetanovým operám (Prodaná nevěsta)
• Josef Václav Frič (1829 - 1890)
  • Paměti - nedokončeno
• Karel Jaromír Erben (1811 - 1870)
• Božena Němcová (1820 - 1862)
  • mládí v Ratibořicích, vyrůstala ve Starém Bělidle
  • sběratelka lidové slovesnosti
  • Ženám českým - báseň, rady k výchově
  • národopisné studie: Obrazy z okolí domažlického, Obrazy z okolí Slovenského
  • pohádky - Národní báchorky a pověsti (Chytrá horákyně), Slovenské pohádky a pověsti (O dvanácti měsíčkách)
  • publicistická tvorba - Selská politika
  • povídky - Babička, V zámku a podzámčí

• Josef Kajetán Tyl (1808 - 1856)
  • FF UK - nedokončil
  • povídky: z historie - Dekret hutnohorský, ze současnosti - Poslední Čech, Rozervanec
  • drama
    • Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka - česká hymna: zpívá ji slepý houslista Mareš
    • Strakonický Dudák aneb Hody divých žen
    • Jan Hus
• Karel Havlíček Borovský (1821 - 1856)
  • literární kritik, politický novinář, satirik, epigramatik
  • Kapitola o kritice
  • Česká věda - satira, příloha Pražských novin (KHB redaktorem 1846 - 48)
  • Šotek - příloha v Národních novinách
  • epigramy (krátká satirická báseň)
  • Křest sv. Vladimíra, Tyrolské elegie, Král Lávra

Zločin a trest (1866)

• psychologický román
• Petrohrad, na závěr Sibiř
• er-forma
• Raskolnikov - mladík, který nevydělává peníze a nemá kamarády, žije v Petrohradě, peníze mu posílá matka
• Duňa - Raskolnikovova sestra, je mu zcela oddaná
• Alena Ivanovna - stará lichvářka, které Raskolnikov levně prodává zástavy, aby si vydělal aspoň něco
• Raskolnikov Ivanovnu nesnáší, že jeho a všechny ostatní šidí a je protivná
• jednoho dne, když jí jde Raskolnikov něco prodat, ho Ivanovna natolik rozčílí, že se rozhodne, že si vezme sekyru a zabije ji, zatímco si to odůvodňuje tím, že spoustěm lidem uleví, že je Ivanovna přestane šidit
• podaří se mu zahladit kompletně všechny stopy, neplánovaně však zabije i její sestru Lizavetu, kterou tam nečekal a která s Ivanovnou žije
• hlavně ten fakt, že zabil i Lizavetu, která byla ve všem nevinně, v něm spustí řadu výčitek a celý román přemýšlí o svém strašném činu

• v dalším průběhu se Raskolnikov setkává s Marmeladovem, jeho nově nejlepším přítelem, kterého potká v hospodě
• Marmeladov má dceru Soňu, ale protože Marmeladov veškeré peníze propije, je Soňa nucena pro rodinu vydělávat prostitucí
• Raskolnikov se se vším svěřuje Soně, protože nedokáže snést ten pocit viny, ta mu radí, aby se přiznal
• později Marmeladova ušlapou koně, Raskolnikov je z toho zoufalý a volá lékaře, také mu chce zaplatit pohřeb, ale moc ani nemá z čeho
• vyšetřování vraždy však nadále pokračuje
• Raskolnikov po spáchání vraždy schová za nějakými záclonami u dělníků a protože je tam ten den velice rušno, je rád, že odtamtud vůbec vyvázl bez toho, aniž by ho někdo viděl
• ten dělník si všiml, že byly otevřené dveře, Raskolnikov se taktak dostal pryč
• podezření nakonec padne na jednoho tuláka, který se nic nemůže a nic s tím nemá společeného, ale k činu se přizná
  • komisař Porfirij je totiž přesvědčený o Raskolnikově vině, ale nemá žádné důkazy, doufá tak, že tím bude Raskolnikova ještě více psychicky mučit
• Raskolnikov je tedy poslán na Sibiř, kde za ním dál bude chodit Soňa, zpytuje tam své svědomí

lumírovci

• časopis Lumír
• Jaroslav Vrchlický (1853 - 1912)
  • především básník, dramatik, prozaik 
  • Zlomky epopeje - epické a lyricko-epické básnické sbírky
  • Noc na Karlštejně
  • Balada o hovně
• Julius Zeyer (1841 - 1901)
  • Jan Maria Plojhar
  • Tři legendy o krucifixu
• od sedmdesátých let i Josef Václav Sládek (viz ruchovci)

Nora (1879)

• aneb Domeček pro panenky
• kritika postavení ženy ve společnosti
• 1. dějství: Nora je velice naivní, lehkomyslná, zamilovaná do Torvalda Helmer, nově ředitele akciové banky, udělala by pro něj vše - ze začátku se setkává s přítelkyní Kristinou Lindovou - ta vypráví, jak se musela starat o nemocnou matku a 2 bratry, domlouvá se s Norou, že ji Torvald zaměstná
• Nora zase, jak vzala Torvalda k moři kvůli zdraví a půjčila si na dovolenou peníze od právního zástupce Krogstada - ten pracuje u jejího otce a on jí dává na výběr - buď splatí dluh, nebo zajistí, že ho Torvald nevyhodí (kvůli pochybné minulosti mu totiž hrozí vyhazov) - v opačném případě bude řešit Torvaldův podvodný podpis na smlouvě
• 2. dějství: Nora se pokouší Torvalda beznadějně přesvědčit, ale Torvald už Krogstadovi poslal výpověď... ten přitvrzuje, že chce ještě vyšší pozici, než měl doteď; přichází doktor Rank, který se Noře svěřuje se svými zdravotními problémy

• 3. dějství - Kristina se nabídne, že s Krogstadem promluví, zjistí nakonec, že spolu dokonce ti dva měli poměr...
• ve schránce na Torvalda čeká dopis od Krogstada... Torvald jej otevře, Nora chce odejít, ale Torvald jí v tom zabrání, obviní ji, že ho chtěla zničit
• další dopis - Krogstad se Torvaldovi omlouvá a vrací dlužní úpis - Torvald si oddychne a rád by na vše zapomněl, nicméně Nora prohlásí, že je jejich manželství celé špatně, odchází od Torvalda

Henrik Ibsen (1828 - 1906)

• zakladatel realistického dramatu
• dlouhá léta žil v Německu
• romantismus: Peer Gynt - o životních hodnotách Norů; vychází ze starých ság, pověstí, pohádek
• realismus: Nora
• symbolismus: Divoká kachna

indoevropské jazyky

• většina jazyků evropské, indické a některé asijské
• italické
  • latina
  • románské: italština, portugalština, španělština, katalánština, provesálština, francouzština, rétorománština, rumunština, moldavština
• řečtina
• íránské: perština, rádžiština, afghánština
• indické
  • staroindické památky: sanskrt, hindština
  • cikánština
• albánština, arménština
• baltské: lotyština, litevština, vymřelá pruština
• keltské: irština, bretonština
• tocharština, vyhynulá chutitština
• germánské: němčina, holandština, vlámština, angličtina, islandština, dárština, norština, švédština, vymřelá gótština
• slovanské - dělí se dále

Obraz Doriana Graye (1891)

• er-forma
• spisovný jazyk
• časté velice dlouhé popisy prostředí
• dlouhé dialogy, často vnitřní monology Doriana
• postavy: Basil Hallward, lord Henry Wotton, Dorian Gray, Sibyla Vane + bratr James, Alan Campbell
• (něco, na co bych zapomněl): Gladys (přítelkyně Davida) - Gladys si bude chtít Doriana vzít, ale on nemůže, protože ona neví, jaký doopravdy je a on ji nechce ranit; David Doriana podezírá z nějaké nekalosti a chce se Dorianovi podívat na obraz, ale on tam má zamčeno...
• později: Dorian -> Basil, Alan Campbell... potom Dorian Gladys požádá o ruku, ona přijme... a Alan se pak zasebevraždí taky
• David prý že podplatil sluhu a dostal se k Dorianovi do horního pokoje... za chvíli přijde dopis, kde Dorian píše Gladys, že si ji nemůže vzít...

dekadence světová i česká

• = úpadek, rozpad
• Joris Karl Huyssmans
• Rainer Maria Rilke
  • pražský rodák
  • Kniha hodinek
• prokletí básníci
  
  • drogy, alkohol, násilí, krása v ošklivosti
  • Paul Verlaine (1844 - 1896)
    • Romance beze slov, Galantní slavnosti, Dobrá píseň, Prokletí básníci
  • Stephane Mallarmé (1842 - 1898)
    • Faunovo pozdní odpoledne, Vrh kostek nikdy nezruší náhodu
  • Charles Baudelaire (1821 - 1867)
    • Květy zla, Zdechlina
  • Arthur Rimbaud (1854 - 1891)
    • Samohlásky, Sezóna v pekle

• Moderní Revue - založili Arnošt Procházka & Jiří Karásek ze Lvovic, redaktorem i Viktor Dyk
• Karel Hlaváček (1874 - 1898)
  • Pozdě k ránu

Oscar Wilde (1854 - 1900)

• irský dramatik, básník, prozaik, publicista
• ovlivněn symbolismem, dekadencí
• ovlivněn Huysmansem
• z bohaté rodiny
• Šťastný princ a jiné pohádky - symbolika, alegorie, proti společenské morálce
• Ideální manžel - drama
• Jak je důležité míti Filipa - drama
• Balada o žaláři v Readingu
• autobiografie: De Profundis
• tvorba plná paradoxů, aforismů, maxim

symbolismus

slovanské

• západoslovanské
  • čeština, slovenština, kašubština, horní a dolní lužická srbština, polabština, pomořanština
• východoslovanské
  • ruština, běloruština, ukrajinština
• jihoslovanské
  • slovinština, srbochorvatština, makedonština, bulharština, staroslověnština: bulharsko-makedonské území, od 9. století na Velké Moravě

čeští představitelé

• Jan Neruda - viz národní obrození
• Božena Němcová - viz národní obrození
• Karolína Světlá - viz májovci
• Karel sabina - viz májovci
• a další

(kritický) realismus

• kritický realismus
  • svět 20. - 30. léta 19. století
  • ČR: poslední třetina 19. století
• realismus obecně: od poloviny 19. století 
• pravdivost, typizace, objektivnost, kauzalita, historický zřetel (přítomnost začíná v minulosti a končí v budoucnosti)
• autor se snaží objektivně a pravdivě zachytit skutečnou osobu/situaci
• literární útvary: román , románová kronika, povídka, črta, cyklický román, románový cyklus, epopej (rozsáhlé rozvětvené vyprávění), divadelní hra, velmi málo poezie

Tři sestry (1900)

• drama zachycující život tří sester v tehdejší ruské společnosti
• 3 sestry Olga, Irina a Máša Prozorovovy, bratr Andrej
• sestry, žijící v nejmenovaném krajském městě, touží po tom, aby se dostaly do Moskvy
• Andrej je zpočátku zamilovaný do Nataši, později se vezmou a ona ho začne ničit
• děj začíná (na Irinin svátek) rok po smrti jejich otce, plukovníka, příjezdem důstojníků
• několik z důstojníků nich jeví zájem o sestry

dekadence

aforismus - krátká vtipná myšlenka

Anton Pavlovič Čechov (1860 - 1904)

• prozaik, dramatik, vystudoval lékařskou fakultu
• umí se kondenzovaně vyjadřovat
• výborný pozorovatel detailů
• ústřední téma: otázka lidství, ztráta lidskosti, lhostejnost, krutost
• zájem o skryté citové reakce
• nepřímý soud - je ponechán čtenářově vnímavosti
• 1. období
  
  • Chameleon - o přetvářce
  • Vaňka - o špatném zacházení s malým chlapcem
• 2. období
  • smutné satirické humoresky 
  • Dáma s psíkem - dva dospělí se do sebe na dovolené zamilují, ale mají už po svatbě, rádi by to skrývali i po dovolené, ale nejde jim to z hlavy
  • Racek, Tři sestry, Višňový sad, Strýček Váňa
• výrazný lyrismus - zvláštní lyrická atmosféra
• postavy v galerii zbytečných lidí
• dialogy jednotlivých postav se neprotínají, ale míjejí - stávají se monology
• kontrast povrchnosti a hlubinné tragiky podtextu
• bez výrazného konfliktu a dramatického napětí, důraz na psychologické drama uvnitř postav

maxima - snaha zachytit věcně, přesně, reflexivně a satiricky nějakou myšlenku

George Bernard Shaw (1856 - 1950)

• Ir
• po Shakespearovi nejlepší dramatik
• nobelista
• Oscar za nejlepší scénář
• ironie, paradoxy, protismyslné debaty
• obdivovatel Nietzscheho
• boří tradice dramatu
• komedie, i pár románů
• Svatá Jana, Živnost paní Warrenové

Jazykové skupiny

• kazkazké
• africké a indiánské
• semitohamitské: hebrejština, aramejština, arabština
• austroasijské
• austronéské
• korejština, japonština, šínština, tibetština
• augofinské: maďarština, finština, estonština, laponština
• altajské: turečtina, mongolština
• indoevropské - dělí se dále

Pygmalion (1912)

• předmluva a doslov, 5 dějství:

1. setkání v dešti, končí Líziným odvozem
2.  vychovávají ji, končí několikaměsíční pauzou
3. návštěva u paní Higginsové a hostitelky
4. Higgins a Pickering se uraženě vrátí, Líza uteče a potká Freddyho, který je do ní zamilovaný
5. setkání i paní Higginsové - Higgins je na Lízu naštvaný a chce ji zpátky, ona chce jít radši za svým Freddym, Pickeringovi děkuje za jeho úctu k ní

analýza neuměleckého textu

• funkční styl: prostěsdělovací, odborný, publicistický umělecký, administrativní,  řečnický
• slohový postup (především tyto): informační, popisný, výkladový, úvahový, vyprávěcí
• slohový útvar
• grafické členění (horizontální - nadpis, odstavce, kapitoly; vertikální - tučně, kurzívou, podtržení, odkazy na citace)
• kde by se text dal najít, komu je určen, připravenost projevu
• jazyk, básnické prostředky, prostředky charakteristické pro daný útvar

světoví představitelé

• Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809 - 1852)
• Lev Nikolajevič Tolstoj (1828 - 1910)
  • Vojna a mír - románová epopej, zachycuje život v soudobém Rusku na pozadí velkých historických událostí
  • Anna Karenina - "Má jest pomsta, má jest odplata.", psychologie jednotlivců i vyšších společenských vrstev, nešťastná láska Anny k důstojníkovi Vronskému
• Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821 - 1881)
• Anton Pavlovič Čechov (1860 - 1904)
• Stendhal (1783 - 1842)
  • Červený a černý - o pokrytectví
• Honoré de Balzac (1799 - 1850)
  • chtěl v literatuře to, co dokázal Napoleon na bojišti
  • Otec Goriot, Ztracené iluze, Lesk a bída kurtizán (milenka vysoce postavného muže), Šagrénová kůže, Evženie Grandetová
  • postavy přecházejí z jednoho románu do druhého
• Gustave Flaubert (1821 - 1880) - viz naturalismus

• Lewis Carroll (1832 - 1898)
  • Alenka v říši divů
• Sir Arthur Conan Doyle (1859 - 1930)
  • Příběhy Sherlocka Holmese
  • Pes Baskervilleský
• Rudyard Kipling (1865 - 1936)
  • Knihy džunglí
• Karel May (1842 - 1912)
  • Vinnetou
• Henryk Sienkiewicz (1846 - 1916)
  • nobelista
  • Ohněm a mečem
  • Quo vadis - román o Neronově době
• Charles Dickens (1812 - 1870)
  • romanopisec, v děství ve vězení pro dlužníky - vliv na jeho tvorbu
  • "génius srdce", sociální poměry řeší romanticky
  • Kronika Pickwikova klubu - dobrodružný román
  • Nadějné vyhlídky
  • Oliver Twist - román o chudém chlapci... však je to jasné

• Charlotte Brontëová (1816 - 1853)
• Emily Brontëová (1818 - 1848)
  • Na větrné hůrce
• Robert Louis Stevenson (1850 - 1894)
  • Klub sebevrahů
• Henrik Ibsen (1828 - 1906)
• Alexandre Dumas ml. (1824 - 1895)
  • Dáma s kaméliemi
• Hans Christian Andersen (1805 - 1875), Dánsko
  • moderní pohádky 
  • Povídka mého života
  • Princezna na hrášku
  • Sněhová královna
• Finsko
  • Kalevala
    • národní epos
    • sestavem Eliasem Lönnrotem

anarchističtí buřiči

• od počátku 20. století do druhé světové války
• básníci života a vzdoru
• vliv symbolismu a dekadence, vitalismu a antimilitarismu
• literatura všedního dne - slangismy, vulgarismy
• Almanach na rok 1914 - Otakar Theer, Stanislav Kostka Neumann
• František Gellner (1881 - 1914 ve válce)
  • básník - Po nás ať přijde potopa, Radosti života
• Petr Bezruč (1867 - 1958)
  • Slezské písně - jeho jediná, ale velká sbírka básní: Ostrava, Maryčka Magdónova, Škaredý zjev
• Stanislav Kostka Neumann (1875 - 1947)
  • novinář, básník, překladatel, literární kritik
  • Kniha lesů, vod a strání; Nové zpěvy; Rudé zpěvy
  • zatčen při procesu s (neexistující) Omladinou
  • spoluzakladatel KSČ
  • národní umělec

• Fráňa Šrámek (1877 - 1952)
  • básník, prozaik, dramatik
  • Stříbrný vítr - román; Měsíc nad řekou - drama; Života bído, proč tě mám rád - poezie
  • národní umělec
• Karel Toman (1877 - 1946)
  • básník, novinář, překladatel
  • Torzo života, Měsíce
  • národní umělec

naturalismus

• svět: 60. - 80. léta 19. století
• ČR: začátek 20. století
• přirozené zachycené skutečnosti
• estetickou teorii zformuloval především Émile Zola - ovlivněn především determinismem Hippolyta Taina
• maximální objektivita, žádná typizace
• vševědoucí nezaujatý autor
• role osudu
• člověk je zobrazován v jeho fyziologické podstatě

Krysař (1915)

• novela
• er-forma
• časté oslovování čtenáře
• velice časté prohození slovosledu, koncovky slovesa "-ti". přechodníky
• spisovný jazyk (tehdejší doby)
• podle německé pověsti -> německé názvy, německá jména
• opakování slov na začátcích vět, končení a začínání s tím samým slovem
• členěno na krátké kapitoly

• děj začíná promluvou krysaře s Agnes, krásnou dívkou, jež má milence Kristiána, ale krysař se jí zalíbí a ona jemu taky
• také je popisována postava rybáře Seppa Jörgena - statného muže, který je ale pomalu chápavý - den po události si ji uvědomuje, mj. Lora a Kätchen, jednou navštíví Jörgena, zrovna když spí, utahují si z něj - Jörgen se o chvíli později probudí a než mu dojde, co se děje, dívky zmizí
• krysař putuje z města do města, aby svojí kouzelnou píšťalou města zbavoval od krys nahnáním je do divokého proudu řeky - v městě Hameln, kde se příbeh odehrává, ho však cosi drží; je pohledný, vysoký, ale jde z něj "divná energie" - je mimo běžnou společnost města
• dostal slíbenou velmi tučnou odměnu za "odkrysení" Hameln, konšelé města (truhlář Frisch a krejčí Strumm) mu ji však odmítají zaplatit
• proto se rozhodne navštívit krčmu U žíznivého člověka s hostinským Konrádem Rögerem, jež je pověstná svojí věčně přátelskou atmosférou, potká tam i konšely a zeptá se jich (nejprve klidně), zda mu zaplatí - oni však mají úřednické řeči okolo, že by to bylo komplikované a nejasné... no zkrátka mu nedají nic
• krysař se proto naštve a poprvé za celý věk Žíznivého člověka tam dojde k hádce, krysař prohlásí, že konšelé budou pykat, oni se však příliš nenechají rozhodit

• podivná noc - konšelům se zdá sen, krysař nemůže spát
  • truhláři Frischovi se celému veselému zdá, že má krásnou zakázku - 1000 postelí, kterou do půlnoci stihl vyřídit - krysař však stojí proti němu: "Tisíc postelí!" - krysař se však směje na celé kolo: "Tisíc rakví!" - Frisch se hrůzou vzbudí a té noci již neusne
  • krejčí Strumm - má zakázku na 1000 krásných oděvů - taky šťastný, že ji stihl - krysař však také stojí proti němu a nenechá se zastrašit - Strumm prohlásí "Tisíc oděvů!", Krysař: "Tisíc rubášů!"
  • krysař měl strach, že ho okradou ve spánku, zdálo se mu, že slyší kroky... a celou dobu myslel na krásnou Agnes
• dalšího dne jde Krysař na vrch Koppel mimo Hameln - nejprve tam potká spícího Jörgena, který jej trochu znervózní...
• u brány Hameln krysař potká slepého žebráka, kterému hodí drobák - poté, co potká Jörgena, však potká Kristiána, který mu stejnými slovy popřeje "Hodně štěstí, poutníku!" - to ho velice znervózní, je to jejich první setkání, Kristián ale netuší, že Agnes miluje krysaře
• krysař jde dál, na vrchu Koppelu je tajemný kámen, kde kdysi došlo k vraždě... poté přes les...

• když se vrátí, zaslechne hlasy, které ho lákají k Žíznivému člověku - uslyší nad sebou smějícího se démona...
• když vejde, hospoda je prázdná - pouze jeden tajemný muž tam sedí - to on odradil všechny návštěvníky - posledního krátce před příchodem krysaře
• krysař zjistí, že se jedná o jeho bratra, "magistera krysaře", ale odmítá si to přiznat
• magister mu povídá, že je v jeho píšťale velká moc a že na ni má zapískat... poté mu předvádí magii, která je pro krysaře pouhý žert, protože nic nevidí, magister, zklamaný, proto odchází - říká, že on sám také kdysi nevěřil... pak magister odchází a nechá na židli na útratu ďábelský zlatý dukát
• krysař potká Agnes strašně nešťastnou, říká, ať ji zabije... po chvíli zjistí, že je s Kristiánem těhotná, což rozhodně nechtěla
• Agnes jde za matkou celá nešťastná, snaží se to zamaskovat - že je jí smutno po písních o zemi sedmihradské, pak jí řekne, že se jde projít... kdyby přišel Kristián, ať prý počká, kdyby krysař, ať jde za ní na Koppel
• Agnes má samozřejmě v úmyslu skočit do řeky, což také udělá - krysař má najednou divný pocit... matka ji jde hledat a staví se za Kristiánem v jeho chatě u řeky, zda o ní něco neví - celí zděšení tuší, co přišlo

• krysař je emočně úplně na dně, když najde matku, která se z toho celého zbláznila - "Nechtěla kdysi Agnes za prvního večera, aby vší silou zapískal na píšťalu?"
• zapíská tedy a omámí tím celé město - matku, hospodu, radnici, lidi na ulici, i úplní chudáci, co už ani nemůžou chodit... až na Jörgena, kterému vše dochází pomaleji...
• jdou na vrch Koppel a zpívá u toho píseň o blažené zemi sedmihradské, otevře se před nimi propast, kterou všichni spadnou dolů, samotnému krysařovi do ní spadla píšťala a i jeho svým zvukem omámila a zahučel tam
• Jörgen začne až přiští den vnímat, je mu smutno, ale neví, proč - ani před kostelem nejsou žebráci, až pak mu to zpětně došlo, píšťala ho zpomaleně začala vábit...
• když tak jde na Koppel, na rozdíl od všech omámených zaslechl nářek dítěte - ten však, kupodivu, chápal okamžitě - náhle si na vše vzpomněl
• šel až na vrch, propast sedmihradská ho začala vábit, pláč dítěte však překonal jeho touhu po sedmihradské zemi a Jörgen šel místo toho pro dítě shánět vodu

Viktor Dyk (1877 - 1931)

• od roku 1907 redakce časopisu Lumír
• domácí odboj, zatčen
• nacionalista
• deziluze, rozpor mezi snem a realitou
• satirický pohled na skutečnost
• novinář - Národní listy
• poezie - Milá sedmi loupežníků, Pohádky z naší vesnice
• próza - Příhody (sbírka povídek)

představitelé

• Émile Zola (1840 - 1902)
  • Paříž, italsko-francouzská rodina
  • Rougon-Macquartové - románový cyklus, obraz Francie 2. poloviny 19. století, chudina x průmysloví magnáti
  • Štěstí Rougonů, Zabiják (alkohol), Nana
• Guy de Maupassant (1850 - 1893)
  • novely, povídky, romány
  • Kulička - příběh z rusko-francouzské války
  • Miláček - intriky a zneužívání starších žen pro lepší postavení ve společnosti
• Gustave Flaubert (1821 - 1880)
  • velice pesimistický pohled na svět
  • Paní Bovaryová
  • bovarismus - útěk od skutečnosti do světa sebeklamu; svět snů x reálný svět
• Stephen Crane (1871 - 1900)
  • Rudý odznak odvahy - americká občanská válka
  • zakladatel protiválečných románů
• Thomas Hardy (1840 - 1928)
  • Starosta casterbridgeský
• August Strindberg (1849 - 1912)
  • Tanec smrti

světová meziválečná literatura

• realistický proud (mimetický)
  • Lion Feuchtwanger - Žid Süss
  • John Galsworthy
  • Erich Maria Remarque - Na západní frontě kid
  • Hermann Hesse - Stepní vlk
  • John Steinbeck - Hrozny hněvu, O myších a lidech
  • Rainer Maria Rilke - pražský rodák, Kniha hodinek
• experimentální próza (modernistický proud)
  • Marcel Proust - Hledání ztraceného času
  • Franz Kafka - Proces, Proměna
  • James Joyce - Odysseus, Dubliňané
  • Virginie Woolfová - Paní Dallowayová
• detabuizace
  • Henry Miller - Obratník raka
• Ztracená generace
  • William Faulkner - Absolone, Absolone!
  • Francis Scott Fitzgerald - Velký Gatsby
  • Ernest Hemingway - Komu zvoní hrana; Stařec a moře; Sbohem, armádo
  • Theodore Dreiser - Americká tragédie - řeší problém zločinu a trestu

• Rolland Romain - Petr a Lucie, Jan Kryštof, Dobrý Člověk ještě žije, Okouzlená duše
• Anatole France - Ostrov tučňáků (parodie na francouzské dějiny)
• Henri Barbusse - Oheň (protiválečný román)
• André Gide - PenězokaziAntoine de Saint Exupéry - Malý princ, Citadela
• Thomas Stearns Eliot - psal poémy
• George Bernard Shaw
• David Herbert Lawrence - Milenec lady Chatterlyové

Petr a Lucie (1920)

• protiválečná lyrická novela, ale na rozdíl od např. Hemnigwaye či Remarqua popisuje vliv války na civilisty místo lidí, co se války přímo účastnili
• jaro 1918
• er-forma
• velký vliv Shakespeara
• dialogy pouze mezi Petrem a Lucií - hlavní postavy
• chronologická kompozice, bez kapitol
• spisovný jazyk, až knižní
• život x smrt, bohatství x chudoba, láska x nenávist
• dlouhé pasáže popisující pocity Petra/Lucie
• odreagování od velkého román-řeky Jan Kryštof
• kniha kontrastů: Petr válku nechápe, Lucii však válka psychicky ničí, zároveň Petr nedokáže pochopit, jak si může vydělávat matka Lucie - dělá v továrně na střelivo

• večer 30. 1. 1918 vběhl Petr, chlapec z bohaté měšťanské rodiny (syn právníka), do pařížského metra, aby se tam ukryl před náletem Němců
• zahlédl Lucii a jeho myšlenky se okamžitě odvrátily jinam
• oba ujeli jednu stanici... náhle viděli nějakého muže, který se se zakrvácenou rukou potácí ze schodů - Petr se v davu z hrůzy chytil ruky osoby vedle něj - Lucie, ta však dělala, že ho zcela ignoruje
• po několika dnech Lucii konečně našel, procházejíc se po seinském nábřeží
• zjistil, že si vydělává malováním obrázků - nenapadlo jej však, že proto, aby si vydělala na živobytí (kvůli finančním problémům musela i zanechat studia na výtvarné škole)
• osmnáctiletý Petr má nejprve obavy z toho, že bude muset za několik měsíců nastoupit na frontu, ale kvůli tomu, že je bláznivě zamilovaný do Lucie, vlastně oba dva kompletně přestávají vnímat své okolí, zpočátku chodí na procházky tak, aby nebyli příliš nápadní, pokud možno ještě za mlhy
• chudý otec Lucie kdysi zemřel
• Petr slíbí Lucii, že ve válce nebude zabíjet, ale ta mu nerozumí - dokazuje to Petrovo nezaujatost válkou

Romain Rolland (1866 - 1944)

• milovník umění, chtěl, aby jeho díla byla světová, ohromná
• prozaik, dramatik, hudební kritik, novelista
• po válce usiloval o založení jednotné kulturní fronty proti válce a fašismu
• nobelista
• Jan Kryštof
  • román-řeka
• Dobrý člověk ještě žije
• Okouzlená duše

divadelní scéna té doby

• D_34-41
  • Emil František Burian
  • voiceband
  • adaptace děl klasiků - Shakespeare, Moliére
  • dramatice prózy - Švejk, Krysař, Máj
  • hry současníků - Nezvalova Manon Lescaut
• Divadlo Spejbla a Hurvínka
  • Josef Skupa
  • zavřeno, znovuotevřeno po válce
• šantány, kabarety: Červená sedma
• historické drama: Alois Jirásek
• nejmladší generace: Divadélko PRO 99, Větrník
• protifašistická divadelní fronta: Karel Čapek

Jiří Voskovec (1905 - 1981)

• emigroval do USA, tam zůstal až do smrti, třikrát se tam oženil

Balada z hadrů (1935)

• satira na francouzskou společnost za Villona (1431 - 1463), děj se odehrává 1455

• několik nezaměstnaných, ovdovělá žebračka, jejíž zesnulý manžel prohrál všechny peníze a prostitutka Kateřina přespávají spolu v cihelně a navzájem si stěžují na svoji bídu.
• občas je navštíví chudý student, který rád recituje Villonovy verše.
• jednou je navštíví i chudý herec, o jehož drahé, ale pro zbohatlíky příliš prosté hry nemá nikdo zájem a zahrají si spolu hru reflektující Villonův bídný život za jeho doby
• děj nás vrátí do roku 1455 do Paříže, kdy Villon zpívá protikrálovskou písničku "Hej pane králi" a purkmistr hledá záminku k jeho zatčení
• Villon je zároveň zamilovaný do Kateřiny, která má milostný vztah s purkmistrem, ale hraje to na všechny strany - Villonovi nedala jasně najevo, že o něj nemá zájem, zatímco její bratranec Filip, který je na tom finančně špatně, jednou purkmistra s její pomocí, když zrovna purkmistr bude spát, okrade o hromadu peněz a zlatý pohár
• ačkoliv Villon o tomto činu nemá tušení, Kateřina z činu obviní právě Villona a řekne mu, že šel tam a tam (kde se s ním měla sejít a Villon očekával, že mu řekne, že ho taky miluje) a purkmistr tomu uvěří

• purkmistr tedy ještě v noci v pyžamu začně běhat po okolí a hledat zloděje a nějaké stopy
• mezitím čeká antoušek Georges na pranýři a potká ho ponocný Jehan, který se mu nejprve vysměje, ale když mu Georges poví, že je na pranýři za zpívání si protikrálovské písničky, rád ho pustí
• najednou přiběhne purkmistr, který bude oběma vyhrožovat, že je dá zavřít, Jehan ho za to přemůže a připoutá ke pranýři - ráno o tom mluví celá Paříž a vysmívají se mu
• o chvíli později se děj soustřeďuje do hospody, kde hrají Georges a Jehan proti Filipovi kostky a obehrají Filipa o vše, co má, včetně zlatého poháru - Villon se po chvíli objeví a vše mu zčásti dojde, ale do Kateřiny je stále zamilovaný
• objeví se purkmistrův sluha, kterého skupinka uplatí, že je nechá být - ten pak na to purkmistrovi řekne, že je v hospodě nenašel
• po cestě Villona z hospody shodí někdo (Filip) Villona do studené řeky - objeví ho Georges s Jehanem a vytáhnou ho a donesou k žebračce, které řeknou, že ho musí hlídat, že jdou sehnat doktora, protože má Villon asi zápal plic

• Villon jí však zdrhne a jde hledat Kateřinu, mezitím Filip řekne purkmistrovi, že Villona shodil do vody, ale ten se náhle ukáže a najde je oba i s Kateřinou a zlatým pohárem... a vše mu dojde a nadává Kateřině, jak to na něj všechno hrála
• Filip začne Villona provokovat a i ho bodne do tváře, Villon ho za to porazí a zabije
• purkmistr tak konečně pod záminkou Villona dožene před "spravedlnost" a Villon bude odsouzen pro veřejný výprask, Filip i Kateřina ze všeho vyváznou jako andílci
• přijde skutečný hlídač a zděsí se v cihelně mrtvoly - ostatní ho však uklidní, že ve skutečnosti není a že jen hráli takovou hru

Osvobozené divadlo

• 1925 - 1938 úředně zavřeno
• první hra Vest pocket revue (1927)
• intelektuální dialogy na forbíně (předscéně)
• Jaroslav Ježek - hudba
• Miroslav Horníček
• řežiséři: Jindřich Honzl, Jiří Frejka
• Osel a stín - silně proti fašismu
• Rub a líc - také proti fašismu
• Kat a blázen
• Těžká Barbora
• písně: David a Goliáš, Hej rup!

moderní umělecké směry v literatuře

• kubofuturismus
  • Guillaume Apollinaire - Alkoholy, Kaligramy, Pásmo
• futurismus
  • Filippo Marinetti: 1909 Manifest futurismu, Dopis passéistického pána mladé krasavici
  • Vladimir Malakovskij - 150 000 000
  • Velemir Chlebnikov
• expresionismus
  • Gottfriedd Benn, Johannes Becher
• dadaismus
  • Tristan Tzara, Christian Morgenstern, Kurt Schwitters, Man Ray
• surrealismus
  • důležitý Sigmund Freud, André Breton, Paul Éluard, Benjamit Péret
• unanimismus (Francie), imaginismus (Rusko)

Jan Werich (1905 - 1980)

• emigroval s Voskovcem do USA, ale na rozdíl od něj se vrátil, jeho novým celoživotním profesním partnerem se stal Miroslav Horníček
• Fimfárum
• ředitel Divadla ABC

česká próza 1. poloviny 20. století

ČR: demokratický proud

• Josef Čapek (1887 - 1945)
  • výtvarník, básník, prozaik, dramatik 
  • • Povídání o pejskovi a kočičce, Ze života hmyzu (napsal s bratrem Karlem), Stín kapradiny
    • zemřel v koncentračním táboře
• Karel Poláček
  • tvůrce sloupku, satira, sarkasmus, tvůrce dnes používaných frází
  • Eduant a Francimor, Bylo nás pět, Muži v Ofsajdu
• Eduard Bass
  • Cirkus Humberto

Karel Čapek (1890 - 1938)

• filozofická fakulta UK v Praze, v Berlíně a v Paříži
• literární kritik Národních listů, redaktor Lidových novin
• dramaturgem a režisérem Vinohradského divadla
• cestopisy (Obrázky z Holandska, výlet do Španěl)
• utopista (představa ideální lidské společnosti): R.U.R., Továrna na absolutno, Věc Makropulos, Krakatit, Válka s mloky
• filozofická díla: Hordubal, Povětroň
• varování před totalitou: Bílá nemoc, Matka (reakce na válku ve Španělsku)
• pohádky: Dášenka čili život štěněte
• další díla: Ze života hmyzu (napsal s bratrem Josefem), Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy
• zemřel na zápal plic v prosinci 1938, než ho stihlo zatknout gestapo

Bílá nemoc (1937)

• protinacistické drama, Němcům se nelíbilo
• bílá nemoc (jinak Čengova, podle svého objevitele) podle bílých fleků na kůži jako první příznaky, podobná malomocenství
• téma: výstraha před nacismem
• motivy: odpor proti válce, nevděčnost, lehkomyslnost národa, sebestřednost, sobectví, manipulace
• postavy: Dr. Galén (moudrý, poctivý, dobrosrdečný), Maršál (za každou cenu si chce zachovat čest, jde si za svým cílem), dvorní rada (profesor Sigelius), baron Krüg, asistenti, matka, otec a syn
• 3 jednání

• 1. jednání - Dvorní rada (Sigelius)
  • přijde doktor Galén na Lilienthalovu kliniku k Sigeliovi, že chce vyzkoušet lék na chudých pacientech, ten ho tedy odvede na "třináctku"
  • do dění vstupuje i rodina (matka, otec, dcera, syn), kde otec je lehkomyslný a říká, že nemoc dlouho nevydrží
  • přijde je navštívit Maršál a všechnu poctu dá Sigeliovi a výraznějším osobnostem, Sigelius hrdě do novin prohlásí, že jeho klinika objevila lék, ale Galén ho odmítá vydat zemi, která nesloží čestný slib proti válečnému násilí, Sigelius se naštve a Galéna vyžene

• 2. jednání - Baron Krüg
  • otec obdrží psaní od barona Krüga, že ředitel účtárny umřel na bílou nemoc a on bude jmenován, je na to velice pyšný, až moc... matka z toho není tak nadšená, ta má na rozdíl od něj čistou duši, otec to bere velice lehkomyslně, on je spokojený, že jemu je ta nemoc jen k dobru
  • Krüg přijde navštívit Sigelia, ten mu oznámí, že Galén neustoupí, ale že bude vydáno nařízení o striktní izolaci nakažených; ke konci rozhovoru zjistí, že on sám má bílý flíček na hrudi

• 2. jednání - pokračování
  • Krüg jde za Maršálem s dobrými zprávami o výrobě válečných zbraní, ale řekne mu, že ze strachu chce vyhovět Galénovi, Maršál to ale bere lehkovážně

• • Maršál si pozve Galéna a řekne, že ho dá jinak zavřít, ale že mír podporovat nebude - Galéna na to, že ho bude Maršál ještě jednou potřebovat... jednání končí tím, že Maršál dostane zprávu o tom, že se baron Krüg zastřelil

• 3. jednání - Maršál
  • Maršál jde mezi lid hrdě prohlásit vyhlášení války, ale najednou se svalí na zem pro slabost s bílé nemoci, mladý Pavel Krüg volá Sigelia a dcera je nešťastná
  • z bojišť přijdou špatné zprávy, ale Maršál je stále odhodlaný, že válku vyhraje, po dlouhém nářeku a přesvědčování ale nakonec zoufale Galénovu podmínku přijme
  • přichází Galén, ale zmanipulovaný lid ho ušlape a lahvičky s léky mu rozšlapou

Tennessee Williams (1911 - 1983)

• americký dramatik, prozaik a básník
• držitel dvou Pulitzerových cen:
  • Kočka na rozpálené plechové střeše
  • Tramvaj do stanice Touha
• psychologické a realistické divadelní hry
• složité nitro postav
• středostavovské rodiny
• hrdinové netuctoví (narkomani, alkoholici...) - střet s konferenční  morálkou
• Bitva andělů

Bohumil Hrabal (1914 - 1997)

• prozaik, básník, scenárista
• naturalismus a surrealismus
• autor ve 3. vlně reakce na válku
• po Haškovi a Čapkovi třetím nejpřekládanějším českým autorem 20. století
• právnická fakulta UK
• literatuře se věnuje až od středního věku - stihl vystřídat celou řadu zaměstnání (písař na notářství, úředník, skladník, výpravčí, obchodní cestující...)
• sbírky povídek Perlička na dně a Pábitelé
• bezsyžetovost (chybí souvislost děje), kromě Ostře sledovaných vlaků
• koláže, automatický záznam
• kontrasty (hrůza x naděje, krása x ošklivost)
• zájem o lidi z periférie
• erotika, černý humor, groteskní scény
• hovorový jazyk, expresivní zabarvení textu
• některá díla i zfilmována: Obsluhoval jsem anglického krále, Postřižiny, Ostře sledované vlaky režisérem Jiřím Menzelem

Tramvaj do stanice Touha (1947)

• drama, není rozdělováno do dějství (11 obrazů)
• mnoho scénických poznámek, často typu hudba utichla, hudba zesílila...
• velice propracované charaktery postav
• dáma Blanche ve středním věku jede za svojí sestrou a zastaví ve stanici Touha
• zjistí, že její sestra Stella žije ve velice chudých poměrech (a tam už ukáže svoji povahu - marnivá, egoistická, nevděčná) a vyčte jí, jak v něčem takovém může žít
• ač má Blanche na sobě a s sebou všelijaké drahé kožešiny, jede oznámit sestře, že přišli o jejich bývalé sídlo u plantáží Belle réve
• Blanche se hned seznámí se Stelliným mužem Stanleym, který ji prokoukne hnedka, že něco není v pořadku
• mezitím se dozvídáme, že žijí v chudinské čtvrti v New Orleans spolu s Mitchem a Eunice v horním bytě
• Blanche si dá koupel a Stanley jí mezitím prohledá kufr a řekne Stelle, že přece nemohla o vše přijít, když má kufr plný kožešin
• také najde její dopisy týkající se Belle Réve a ona mu ukáže, že o vše přišla a skutečně za to nemohla (na domu už dávno byly dluhy atd.), on ji totiž podezřívá z toho, že chce Stellu jen oškubat

• u Stanleyho došlo na partičku pokeru mezi ním, Mitchem, Stevem a Pablem
• Blanche filtruje s Mitchem, který říká, že mu umřela žena a zbývá mu už jen matka, Stanley stále vyhazuje Stellu s Blanche a je na ně naštvaný
• poté Stella pustí rádio, Mitch ho vyhodí z okna, Stella mu vynedá a on ji zmlátí - ta pak uteče nahoru k Eunice, ale poté se vrátí zpět
• Blanche píše dopis jednomu boháči, aby jí pomohl; Stanley mezitím přes známého zjišťuje, co je Blanche skutečně zač
• později zjistí z více zdrojů, že v Laurelu, kde Blanche bydlela poté, co přišla o Belle Réve, byla známá po celém městě, nakonec ji odtamtud vyhnali za poměr se 17-letým žákem - to vše Stanley řekl jak Mitchovi, tak Stelle, která tomu nemohla uvěřit
• Blanche den na to měla narozeniny - měl přijít i Mitch, ale celý večer nic... Blanche nechápe, proč, je z toho zoufalá, protože doufala, že si ji vezme, aby se zase vrátila do běžného života; zároveň Blanche dostane od Stanleyho lístek na autobus někam do háje, Stanley se jí chce zbavit
• nechá tedy Mitchovi vzkaz, že s ním potřebuje nutně mluvit; Stelle se udělá špatně (bude rodit) a odveze ji do nemocnice
• on však přijde sám (zcela neupravený, odpudivý) a řekne jí, co všechno o ní zjistil a že je zklamaný, jak mu celé léto lhala

• Blanche řekne, že bydlela v jiném hotelu, než jak Stanley zjistil a že "časté střídání pokjových partnerů" brala jako způsob, jak zapomenout na to, že se jí krátce po svatbě zastřelil manžel, když mu jednou v restauraci připomněla, že je homosexuál
• Mitch proto řekne, že si ji nemůže vzít a ona ho pošle někam
• o chvíli později se vrátí Steve - Blanche si vymyslí, že ji pozval nějaký vzdálený milionář k sobě na loď a že přišel Mitch s kyticí růží a poprosil o odpuštění, Stanley ji však prokoukne
• když chce Blanche zmizet, Stanley jí v tom zabrání - ona mu vyhrožuje, že ho praští lahví alkoholu - on jí lahev vytrhne z ruky a znásilní ji
• Blanche se po tom všem zblázní a Stella tomu nechce uvěřit, nakonec přijde doktor (Blanche si o něm zjevně myslí, že nějaký její nápadník), ona se uklidní a odejde s ním - hned nato jde Stanley se Stellou do postele po několik měsících, kdy to v malém bytě jen se záclonou vedle Blanche nešlo...

současníci v poválečné próze

• Josef Škvorecký (1924 - 2012)
  
  • torontské nakladatelství Sixty-Eight Publishers
  • Prima sezóna
  • Zbabělci
• Ludvík Vaculík (1926 - 2015)
  • manifest Dva tisíce slov
• Milan Kundera (*1929)
  • Směšné lásky, Žert, Monology, Nesnesitelná lehkost bytí
• Arnošt Lustig (1926 - 2011)
  • Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou
  • Dita Saxová
• Ota Pavel (1300 - 1973)
  • Smrt krásných srnců
• Ladislav Fuks (1923 - 1994)
  • Spalovač mrtvol
• Jan Otčenášek (1924 - 1979)
  • Romeo, Julie a tma

světová literatura 2. poloviny 20. století

• existencialismus
  • Albert Camus - Cizinec, Mýtus o Sisyfovi
  • Karl Jaspers - Otázka viny
  • Jean Paul Sartre - Zeď - soubor novel, dramata: Mouchy, S vyloučením veřejnosti
• neorealismus
  • Alberto Moravia - Horalka, Římanka
• beatnici
  • Allen Ginsberg - Kvílení, Kadiš
  • Jack Kerouac - Na cestě
  • Lawrence Ferlinghetti - Obrazy zmizelého světa, Lunapark v hlavě
  • William Burroughs, Charles Bukowski
• rozhněvaní mladí muži
  • Kingsley Amis - Štastný Jim
  • John Osborne - Ohlédni se v hněvu
• nový román
  • Alain Robbe-Grillet - Žárlivost

• absurdní drama
  • Samuel Beckett - Čekání na Godota
  • Eugene Ionesco - Plešatá zpěvačka
  • Edward Albee - Kdo se bojí Virginie Woolfové
• magický realismus
  • Gabriel García Marquez - Sto roků samoty, Kronika ohlášené smrti
  • Michail Bulgakov - Mistr a Markétka
• postmodernismus
  • Umberto Eco - Jméno růže, Foucaltovo kyvadlo
  • Vladimir Nabokov - Lolita
• Günter Grass - Plechový bubínek
• Joseph Heller - Hlava XXII
• Norman Mailer, Stephen King, William Styron, Boris Pesternak, Alexandr Solženicyn, Michail Šolochov, George Orwell, John Ronald Reuel Tolkien, Isaac Asimov, Terry Pratchett, Ray Bradbury, A. C. Clarke

Jiří Suchý (1931*)

• divadelní textař, herec, hudebník, zpěvák, básník, spisovatel, filmař divadelní režisér, komik
• spoluzakladatel Divadla Na Zábradlí a Semaforu
• spolupracoval s Miroslavem Horníčkem, Ivanem Vyskočilem, Jiřím Šlitrem, Jitkou Molavcovou
• autor komedií: Zuzana je sama doma
• v říjnu 2021 oslavil devadesátiny
• podepsal Dva tisíce slov
• podepsal i petici Několik vět pro propuštění Václava Havla -> zákaz vystupování v televizi a rozhlase

poezie po válce

• Pavel Kohout - budovatelská poezie
• Josef Kainar
• Jiří Kolář
• František Hrubín (Země po polednách, Romance pro křídlovku)
• Václav Hrabě (Variace na renesanční téma - zhudebněno Vladimírem Mišíkem, Blues pro bláznivou holku)
• Jaroslav Seifert - nobelista, Píseň o Viktorce, Maminka, Na vlnách TSF, Slavík zpívá špatně, Morový sloup
• Jan Skácel (Smuténka)

Trocha poezie (1989)

• básně z dřívějších sbírek i nové básně
• aluze na básníky (Nezval, Moliére, Horníček, Morgenstern, Rimbaud, Hamlet & Ofelie, Goethe), básně, o přírodě, o smyslu života,oslava hudby (valčík, rock 'n' roll, blues), štěstí, vztah muže a ženy
• 5 částí
• jednoduchá hravá poezie
• většinou střídavý rým, ale objevuje se i sdružený
• cíl: radost z jeho poezie
• příklady básní/písní: Tak jak to holky mívaj ve zvyku, Polednice, Cop, Toulaví zpěváci, Marnivá sestřenice, Mezi básníky mě žádnej Vítězslav nezval, Potkal potkan potkana, Škrhola, Kdyby tisíc Klarinetů: Mississippi, Píseň o rose

česká poezie 2. poloviny 20. století

1. předchozí generace - Seifert, Hrubín, Halas, Bezruč
2. spirituální, meditativní katolická poezie - Reynek, Rotrekl, Skácel
3. surrealistická poezie - Hrabal, skupina RA, skupina kolem Karla Teigeho
4. schematismus (socialistická poezie) - Kundera, Sedloň, skupina Mladé fronty, skupina Rudého práva
5. básníci města a všedního dne - skupina 42 (Chalupecký, Kolář, Orten), Květňáci (kolem časopisu Květen), Holub
6. konkrétní experimentální poezie - Hiršal, Grögerová, Kolář, sk. 42
7. undergroundová poezie (s přesahem do současnosti) - Bondy, Hrabal, Jirous, Jáchym Topol
8. poezie generace 60. let - Žáček
9. zpívaná a recitovaná poezie - Suchý & Semafor
10. písničkáři

Ostře sledované vlaky (1965)

• zfilmováno Jiřím Menzelem 1966 - oscar za nejlepší cizojazyčný film
• velice dlouhé věty
• přímá řeč není vždy oddělena novým odstavcem
• novela reagující na 2. světovou válku
• vyprávěno ich-formou: mladý hlavní hrdina Miloš Hrma má vlastně nezajímavý nešťastný život jako výpravčí na železniční stanici, kterou pravidelně projíždí ostře sledované německé transporty
• příběh začíná popisem, jak válka zasahovala do běžného života - lidé se s ní už ale vlastně zžili (padá letadlo a lidé utíkají ze strany na stranu, aby se mu vyhli, načež ale poté začnou sbírat zbytky z trosek, které využijí na králíkárnu)
• také je popisována Milošova zvláštní rodina, rodina flákačů:
  • pradědovi kvůli ráně koulí zničili koleno a skončil tím, že se pořád vychloubal, že na něj bere dávky a nemusí nic dělat
  • dědu přejel tank, když se jako známý místní hypnotizér pokoušel přesvědčit německé tanky, aby se stáhly (popisováno - jako koneckonců mnoho pasáží v celé knize - velice naturalisticky)
  • otec je v penzi už od osmačtyřiceti, nic prospěšného nedělá

• Miloš Hrma se představil jako mladík, který si z důvodu, který zná pouze on sám, přeřízl zápěstí na ruce, z čehož se zrovna zotavil a má nastoupit jako výpravčí na nádraží
• 1. zápletka: výpravčí Hubička má jednou během noční dlouhou chvíli s telegrafistkou Zdeničkou
  • a tak "hrají hru", při které dojde k tomu, že jí dá Hubička staniční razítka na zadnici
  • všimne si toho její matka a stěžuje si
• Miloš vypráví o tom, jak se jednou u natírání plotů seznámil s Mášou a že se sobě navzájem zalíbili
  • později během díla, když má dojít k intimnímu vztahu, však toho Miloš není schopný
  • -> pokus o sebevraždu v hotelu podřezáním žil na obou zápěstích, proti otevřeným dveřím však stojí zedník, který slyší ránu, až Miloš padne do bezvědomí, zachrání ho
  • Miloš jde poté za doktorem s prosbou o radu, sdělí mu, že když tomu mělo dojít, "zvadl jako lilium"
  • ten mu dá radu, aby si našel nějakou zkušenou dámu
• ... konec - postřelí se s německým vojákem, mají oba stejný osud

Semafor

• od roku 1959 - Suchý & Šlitr
• Jonáš a tingltangl, Kytice, Návštěvní den I. - III.
• Jitka Molavcová, Miroslav Horníček, Miroslav Šimek, Jiří Grossmann

Audience (1975)

• Ferdinand Vaněk
• sládek
• Šerkézy
• Bohdalová
• Kohout
• Gott
• válení sudů, místo ve skladu
• Pavel Landovský
• děj: Vaněk má pracovat u sládka na podřadných pozicích a sládek má za úkol o něm podávat hlášení StB, dělá ze sebe dobráka a snaží se přimět Vaňka, aby na sebe hlášení podal sám, to se mu však nepodaří... nakonec sládek po asi deseti pivech usne, Vaněk přijde, jako by tam ještě nikdy nebyl a chová se tak, jak se choval sládek předtím

divadla té doby

• Divadlo na zábradlí
  • Suchý + Vyskočil; Kdyby tisíc klarinetů (1964)
• Divadlo na provázku
  • Boleslav Polívka, Miroslav Donutil, Milan Uhde
  • Balada pro Banditu
• Divadlo Za branou
  • Josef Topol
  • Sbohem, Sokrate
• Sklep
  • režisér Tomáš Vorel

český underground

• vznik: edice Půlnoc - Bondy, Hrabal
• nezávislost na oficiální kultuře a politice, žádný kompromis s režimem
• Plastic people of the universe (od 1689/69) - Ivan Martin Jirous, Milan Hlavsa

1.  vlna - "totální realismus", "trapná poezie", hyperrealismus, banalita vš. dne x megalomanství
2. vlna - 70. - 80. léta - Ivan Martin Jirous: Magorovy labutí písně
3. vlna - Jáchym Topol

čeští písničkáři

• Jaromír Nohavica (*1953)
  • písničkář, textař, skladatel
  • Darmoděj, Kometa, Tři čuníci, Zítra ráno v pět, Mám jizvu na rtu
• Jaroslav Hutka (*1947)
  • součástí sdružení Šafrán
• Karel Kryl (1944 - 1994 Mnichov)
  • písně zlidověly a staly se symboly proti totalitě
  • satiricko-politické básně o životu, ale i poetické melancholické balady
  • Kníška Karla Kryla
  • Bratříčku, zavírej vrátka; Anděl; Král a klaun

Záskok (1994)

• cena Alfréda Radoka jako hra roku 1994
• beseda
  • Hamlet bez Hamleta
  • Tma jako v pytli (Žena, Křižík, Mirek, Děda)
  • Cimrmanova korespondence s Ladislavem Stroupežnickým - Čechové na Řípu (praotec Němec, praotec Žid, praotec Cikán), Říp x řípa
  • Lipany - herecké desatero
• Příjezd Prácheňského, váženého herce z Plzně na výpomoc kočovné herecké společnosti, která má sehrát premiéru své hry na narozeniny starosty
• hra Vlasta
  • záskok Prácheňského za nepřítomného herce (Vavroch)
  • Vlasta, podruh Bárta - zamilovaný do Vlasty
  • Vlasta si ho ale nemůže vzít, protože je muž, to se zjistí později ve hře
  • Dr. Vypich - sepisuje závěť staré dámy, později se zjistí, že on je otcem Vlasty
  • šikovatel Vogeltanz - nabírá na vojnu
  • Jirka Karásek - dohlíží na představení
  • Prácheňský si plete repliky, motá tam výroky z jiných děl (Maryša apod.)
  • Vavroch si chce Vlastu vzít a odjet s ní do Budějovic, ale ona se musí starat o dvůr u sebe doma

Václav Havel (1936 - 2011)

• dramatik, esejista, disident a kritik režimu, později politik a státník
• přesný odraz tehdejší doby, geniální jazyk jeho děl
• představitel absurdního dramatu
• v 60. letech 20. století v Divadle Na zábradlí - hry Zahradní slavnost a Vyrozumění
• politicky aktivní už od pražského jara
• Charta 77 - spolu s Janem Patočkou, Ludvíkem Vaculíkem (fejetony, manifest Dva tisíce slov), Pavlem Kohoutem
• Řád Tomáše Garrigua Masaryka (2003)
• dvakrát ženatý (Olga, Dagmar)
• po zatčení v roce 1979 začal psal své ženě dopisy -> základem pro sbírku Dopisy Olze
• zakladatel Občanského fóra - hnutí po začátku sametové revoluce
• Autostop - spolu s Ivanem Vyskočilem

Ladislav Stroupežnický

• 1850 - 1892
• spisovatel, dramatik, dramaturg Národního divadla
• Naši furianti, Venkovský rarášek

absurdní drama + protikomunistická tvorba

• Pavel Kohout (*1928)
  • básník, prozaik, dramatik, později v samizdatu a exilu
  • zpočátku pro komunismus, postupem času své politické ideály ale změnil
  • Dobrá píseň - budovatelské drama
  • Kde je zakopán pes - protikomunistické
• Ivan Vyskočil (*1929)
  • spolu se Suchým napsal Kdyby tisíc klarinetů
  • Autostop - spolu s Václavem Havlem
  • Haprdáns (Hamlet, princ dánský ve zkratce
• Samuel Beckett (1906 - 1989), Irsko
  • Čekání na Godota
• Eugéne Ionesco (1909 - 1994), Francie
  • Plešatá zpěvačka
• Harold Pinter (1930 - 2008), Anglie
  • Narozeniny
  • nobelista
• Friedrich Dürrenmatt (1921 - 1990)
  • Návštěva staré dámy

• předchůdci absurdního dramatu
  • Alfréd Jarry (1873 - 1907)
    • Král Ubu
  • August Strindberg (1849 - 1912)
    • Tanec smrti

Zdeněk Svěrák (*1936)

• dramatik, scenárista, herec
• český jazyk na pedagogické fakultě UK
• rozhlasový pořad Nealkoholická vinárna U Pavouka
• od r. 1994 spolupracuje s Centrem Paraple
• syn Jan Svěrák - režisér
• spolupráce s hudebníkem Jaroslavem Uhlířem (*1945) - písně ve známých českých pohádkách (Lotrando a Zubejda, Tři bratři, Tři veteráni, Princové jsou na draka, Ať žijí duchové...)
• trojnásobný držitel ceny Magnesia Litera
• dvojnásobný držitel Českého lva - za scénár k filmům Kolja a Vratné lahve
• cena diváků za film Tři veteráni
• 1999: státní vyznamenání

Divadlo Járy Cimrmana

• pražské divadlo
• založeno 1966 - Jiří Šebánek, Miloň Čepelka, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák - první zmínka o nalezení pozůstatků českého génia Járy Cimrmana se vyhlásilo v pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka, první hra Akt
• v rané fázi se také přidali Karel Velebný, Jan Trtílek a Oldřich Unger
• další herci: Jan Kašpar, Petr Brukner, Bořivoj Penc ad.
• ryze muži bez hereckého vzdělání
• od roku 1992 na půdě Žižkovského divadla Járy Cimrmana
• každé představení Divadla Járy Cimrmana je rozděleno na komickou besedu tematicky blízko k následující hře a ke hře samotné
• humor, hra se slovy, oslovování diváků, 
• hry:
  • Akt (1966)
  • Vyšetřování ztráty třídní knihy (1967)
  • Hospoda na mýtince (1965)
  • Dlouhý, široký a krátkozraký (1974)
  • Dobytí severního pólu (1985)
  • Blaník (1990) - mohlo vyjít až po revoluci
  • Záskok (1994)

Ladislav Smoljak (1931 - 2010)

• režisér, scenárista a herec ve všelijakých komediích
• mnoho scénářů se Svěrákem: Jáchyme, hoď ho do stroje!, Marečku, podejte mi pero!, Na samotě u lesa, Jára Cimrman, ležící, spící, Kulový blesk ad.
• režie: Vrchní, prchni!, Jára Cimrman, Kulový blesk ad.
• herec: Jáchym, Mareček, Jára Cimrman, Na samotě, Vrchní, prchni!, Kolja, Vratné lahve, Svatební cesta do Jiljí, Nesmrtelná teta ad.