Imaginace

Created by Roman Mraček

#psychologie

David Hume

David Hume

imprese a ideje (představy)

primární asociační zákony – vysvětlují vybavení představy

zákon podobnosti – dívám se na film a vybavím si jiný film na základě přítomnosti totožného herce

zákon kontrastu – den X noc

zákon dotyku (kontiguity) v prostoru (potkám člověka z dovolené -) vzpomínky na dovolenou)

zákon dotyku v čase – dotyk simultánní (najednou) nebo sukcesivní (hned po sobě)

zákon příčinnosti (kauzality) – nařezané dříví -) vybavíme si osoby, co ho nařezali

Thomas Brown

Sekundární asociační zákony

Co má vysoký emoční náboj, s čím se setkáváme opakovaně, s čí jme se setkali nedávno, to se asociuje silněji.

Francis Galton

první vědecké výzkumy představivosti (ranní snídaně)

u žen a malých dětí jsou výkony lepší -> imaginace je jakási primární schopnost (pak si to ale rozmyslel – i vynikající vědci mají výbornou představivost)

předpokládal, že inteligence je výsledkem dlouhého evolučního vývoje a že je převážně vrozená – o procesu vytvářet představy měl podobný názor -> je možné vytvořit křivku imaginace

§prokázal“, že schopnost představovat si je v populaci značně rozmanitá, normálně rozdělená a nejspíš dědičná

vymyslel asociační experiment

Asocianismus

§Filozofický směr, rozvíjející se od 18. století (dá se najít ale už u Aristotela)

Psychodynamické směry

katatymní prožívání obrazů (symbolické drama) – denní snění -) symbolická rovina -) terapeutický přístup

Behaviorismus

nepokládali za důležité to zkoumat

ale systematická desenzibilizace (vybavím si situaci, která ve mně vyvolává strach -) navození pocitu klidu) – dnes ale více expozice reálné situaci

Psychoterapeutické využití

C. G. Jung

aktivní imaginace – umožňuje „vynést na světlo“ nevědomé obsahy v podobě symbolů

fantazijní produkty se mohou projevit v různých senzorických modalitách (vizuální nadání – vnitřní obrazy; motorické nadání – tanec atp.) – všemi těmito prostředky lze v symbolické podobě vyjádřit a ztvárnit nevědomé psychické obsahy a děje

v současné době  - imaginativní metody využívají schopnost vytvářet vitální představy, existují i výjimky – proces-orientovaná psychologie (nevědomé signály se mohou projevit v různých smyslových nebo pohybových kanálech)

Leunerovo katatymní prožívání obrazů:

alias symbolické drama neboli řízená afektivní imaginace

relaxovaný pacient vytváří vizuální představu na dané téma (louky, potoky atp.), z něhož mohou vystoupit lidé, zvířata či jiné objekty – člověk do této představy bezděčně vloží skrytý symbolický význam à tento denní sen znázorňuje nevědomé popudy či konflikty daného jedince

Leuner ovlivněn Silbererem – lidská psychika se řídí zákonem autosymboliky (tzn. je spontánně popuzena k tomu, aby ve své optické fantazii znázornila sebe sama)

Psychohygienická

Psychohygienická funkce:

Produkty lidské fantazie

- využití v psychoterapii

Mýty

vyvářely se zřejmě v údobí před písemně zaznamenanou historií lidstva

Jean Gebser – vědomí prošlo předtím, než se u západního člověka vytvořila současná egocentrická a racionální forma chování, několika mutacemi:

jednou z nich je myticko-iracionální vědomí – „prosté já vztažené k my“; produktem – mýty

mýty jsou jednak výsledkem projekce psychického materiálu do vnějšího světa, jednak formou utváření psychických zkušeností

Jana Heffernanová – mýty jsou syntetické formy prožívání a vědění před vznikem individuální lidské ho vědomí a pod jeho úrovní

S. Freud:

Oidipovský komplex

podle mýtu o Oidipovi, který nevědomky zabil svého otce a vzal si za ženu svou matku

u dětí předškolního věku – fantazie o incestu s rodičem druhého pohlaví, provázené žárlivostí a nenávistí vůči rodiči téhož pohlaví

Narcismus

vychází z mýtu o krásném Narcisovi, který odmítal nápadníky a zamiloval se do vlastního obrazu atd. (str. 257)

sebestředné zaměření – člověk „obsadí libidem“ své vlastní já à ochuzení vztahu k druhým

Pohádky

pomáhají dětem zvládnout a zpracovat psychické napětí a vnitřní konflikty; oslovují jeho fantazii a nabízejí řešení

od mýtů se liší tím, že mívají šťastný konec

např. Popelka – odloučení od rodičů, hledání partnera

Historie

Funkce

Představivost x fantazie

Představivost = paměťové obsahy, psych. proces vedoucí ke vzniku představ, jež jsou mentálními reprezentacemi dřívějších senzoricko-vjemových, případně citových zážitků

slouží k vytváření mentálních reprezentací vnějšího světa

Fantazie = představy něčeho nového, výsledkem jsou představy, jež nejsou pouhou reprodukcí dříve vznímané skutečnosti, ale je v nich něco pozměněného či nového. Slovem „fantazie“ se v psychologii označuje jednak schopnost vytvářet fantazijní představy, dále také produkty této funkce

Myšlení a rozhodování

§schopnost vytvářet mentální reprezentace vnějšího světa je nezbytná pro rozhodování, plánování a řešení problémů

Funkce

únik z reálného světa

denní sny transformují citové vztahy, pomáhají zvládnout nebo vydržet obtížné situace

jsou zdrojem stále a proměnlivé stimulace

podle psychoanalytiků umožňují denní sny vyjádřit a zvládat lidské tužby vztahující se především k sexualitě a nepřátelství, které by jinak vyvolávaly pocity viny nebo úzkost à fantazie nikdy nevytváří úplně šťastný a spokojený člověk

Freud – obsahy denních snů: ctižádostivé (u mužů častější než u žen) a erotická přání

Fantazijní náhražka za reálné zážitky lásky, obdivu a konejšení

Singer: systematický výzkum denního snění – rozdíly plynoucí z genderu, věku a kultury

Heinz Kohut (self-psychologie) – zákl. podmínkou zdravého psych. vývoje je zrcadlení ze strany blízkých lidí

je možné, že denní sny plní podobnou funkci jako zrcadlení – jsou fantazijní náhražkou za reálné zážitky lásky, obdivu, konejšení

zřejmě fungují i jako „bezpečnostní ventily“ – zpracovávají sexuální, hostinní a sebedestruktivní impulsy

Jako podnět k akci

Fantazijní představy jako podnět k akci

kromě denních snů existují fantazijní představy, které podněcují nebo doprovázejí aktivity směřující k bezprostřednímu uspokojení určitých motivů nebo k uvolnění psychického napětí (představa jídla à jdu si uvařit; sexuální fantazie à masturbace)

fantazijní procesy se mohou projevit i na tělesné úrovni – obsah masturbačních fantazií zpravidla vypovídá o sexuální orientaci

sexuální fantazie – někdy provázejí pohlavní styk

Plháková – rozdíl mezi:

erotickými fantaziemi – obsahem denního snění (romantické příběhy)

sexuálními představami – přispívají k dosažení pohlavního vzrušení a orgasmu

fantazie s hostilními a sebedestruktivními sklony – mohou vést k agresivnímu uchování, doprovázet jej

Principy vytváření fantazijních představ

I fantazijní představy zřejmě „lepíme“ z paměťových představ

schematizace a typizace

aglutinace – žádná představa nevzniká sama od sebe, nýbrž sloučením pamětních stop (často ve snech) – kentaur = kůň + člověk

zvětšování a zmenšování

stylizace – umělecká tvorba (stylizace přírodních produktů)

Rekonstrukční a konstrukční fantazie

konstrukční – vede ke vzniku úplně nových fantazijních představ (nejde to!)

rekonstrukční – např. při čtení románu si bezděčně představuji, jak hlavní hrdinové vypadají apod.

Denní snění

přesunutí pozornosti k vnitřnímu psychickému světu

hraničící stav mezi bděním a spánkem

subjektivně evokované změny stavu vědomí, pramenící převážně z vnitřních zdrojů

Neřešíme-li aktuálně nějaký konkrétní problém, často necháváme mysl, aby si sama přehrávala smyšlené příběhy

IMAGINACE

schopnost vytvářet pamětní a fantazijní představy

Imaginace a paměť

§Imaginace dokáže účinně facilitovat paměť:

Mnemotechnik S. V. Šereševskij

Ontogenetické kořeny lidské tvořivosti

kořeny nutné hledat v údobí předškolního věku (fantazie je důležitou součástí psych. dění)

J. Piaget – děti vnímají a chápou jevy světa ze svého subjektivního hlediska – egocentrické myšlení

dalším důkazem egocentrismu je tzv. antropomorfizace – tendence přisuzovat živým i neživým předmětům lidské vlastnosti a prožitky

omnipotence (magičnost) – přesvědčení dítěte, že jeho slovo nebo myšlenka mají výkonnou moc

=> dítě dostatečně nerozlišuje své přání a čin (Říčan)

v mladším školním věku je fantazie a realita oddělena – dítě uvažuje jako malý logický pozitivista

intuice a volné asociace – významný aspekt tvořivého řešení problému

Psychodynamické teorie

zdůraznění podílu nevědomých pohnutek na vytváření produktů imaginace

Efekt bizarnosti

§O‘Brien, Wolford (1982): zapamatování dvojic slov např. „doktor“ a „mísa“ doplněných ilustrací:

-> pokud byla doba zapamatování krátká, lidé si lépe pamatovali první možnost, pokud dlouhá, tak druhou

-> bizarnost chrání paměťové stopy před interferencí

§Winograd a Soloway – metapaměť.

Analytická psychologie

C.G. Jung – pramenem imaginace je kolektivní nevědomí, což je dosavadní psychická zkušenost lidstva uložená v podobě archetypů; je děděno

Archetyp

prázdný formální prvek, který je pouze danou možností představ; nedědí se představy, nýbrž formy

přihodí-li se v životě něco, co odpovídá archetypu, vede to k jeho aktivaci (je tolik archetypů, kolik je typických situací v životě)

projevují se jako dynamické síly, které formují a usměrňují psychickou energii

spojí-li se nevědomý psychický námět s představou, vzniká symbol, který je nositelem převážně nevědomých psychických procesů (může se vynořovat ve snech, umění, náboženství…). Např. tekoucí voda – životní proud, spád psychické energie

Viewegh – rozpor ve vztahu archetypů a fantazie, která je zde chápána jako strohý determinismus (ve skutečnosti je výrazem svobodného tvůrčího přístupu)

Marie-Louise von Franz a Verena Kastová - interpretace snů, pohádek i produktů řízené imaginace z hlediska archetypů

Imaginace ve vztahu k jazyku

figurativní (obrazný) jazyk

metafory – nahrazení pojmu jiným na zákl. podobnosti

přirovnání

metonymie – nahrazení pojmu na základě souvislosti

synekdocha – záměna části za celek nebo naopak

reproduktivní fantasie – při čtení knihy si představujeme krajinu, postavy,…

Analogová a lingvistická škola

Teorie dvojího kódování

Allan Paivio – verbální a neverbální systém zpracování informací

jednotky – imageny (neverbální systém; údaje potřebné k vytváření představ odpovídajícím různým senzorickým modalitám; jejich aktivita je synchronní a tedy musí vést ke vzniku několika vzájemně propojených představ, které lze simultánně přezkoumávat) a logogeny (zákl. jednotkou verbálního systému; obsahují informace potřebné k užívání slov; jsou vzájemně asociativně propojeny; fungují sériově)

referenční spojení – zejména u konkrétních slov; slovní popis určitého objektu evokuje jeho představu a naopak

=) konkrétní slova jsou obvykle kódována ve verbálním i imaginativním systému, zatímco abstraktní pouze verbálně

Možná souvislost s mozkovými hemisférami (levá - verbální, pravá - imaginativní)

Psychoanalytické pojetí I

S. Freud – představy – mentální reprezentace vnějšího světa, které si vybavujeme do vědomí z dlouhodobé paměti (součást podvědomí); hnacím motorem jejich vzniku jsou pudová přání, resp. přetransformované pudové deriváty – jejich obsahem je splnění nějakého přání: denní a noční sny

Fantazijní představy vznikají transformací pudových přání do podoby pudových derivátů – denní i noční sny, nevědomé fantazie

Zcela zdravý člověk se fantaziím neoddává

Sublimace:

zpracování pudových derivátů do podoby uměleckých děl, literární tvorby atp.

rozvíjí se zejména v údobí latence, kdy jsou pudová přání neutěšitelná

„uskutečňuje se pravidelně dík zprostředkování Já“ – smíření principů slasti a reality

navazuje ego-psychologie        

popis funkcí ega při adaptaci vůči vnějšímu světu

Heinz Hartmann - uplatnění syntetického ega v umělecké tvorbě        

Ernst Kris - rozvinul Hartmannův pojem adaptivní regrese (tj. ve službách ega), kterou považuje za primární proces, projevující se průnikem neregulovaných myšlenek (objevují se ve spánku, během aktivního řešení problémů, v psychóze, drogové intoxikaci…) do vědomí

elaborace - sekundární proces, jehož podstatou je transformace primárně procesního materiálu prostřednictvím na realitu orientovaného myšlení řízeného egem

Eidetické představy

– představy, které nelze odlišit od vjemů, fotograficky přesné představy

objevují se především u dětí (např. hraní pexesa s malým dítětem – dítě většinou vyhraje)

u dospělých – fotografická paměť (ale nikdo nezvládá číst text pozpátku – asi jde jen o lepší zrakovou představivost)

Ralph Haber – výzkum eidetické představivosti

dítě dostalo obrázek a pak dal pryč, výzkumník se zeptal „Co vidíš?“

po 20 letech výzkumů začal o eidetické paměti pochybovat – děti s touto schopností zvládnou rychleji popsat, ne lépe

Analogová

Stephen Kosslyn

§Tvorbu vizuálních představ zajišťují dva systémy:

Scanning

přemístění na nakreslené mapě - existuje lineární vztah mezi vzdáleností dvou objektů a časem potřebným k mentálnímu přemístění

představte si slona a králíka nebo králíka a mouchu -> představte si uši králíka – v případě mouchy byl tento proces rychlejší (nebylo potřeba si králíka „přiblížit“)

Mentální rotace představ

napřed si představím původní objekt, až potom přetáčím

Roger Shepard a Jacqueline Metzlerová – pokus publikovaný v roce 1971

1600 nákresů trojrozměrných těles – „Jsou tato tělesa stejná či nikoliv?“ – rychlost mentální rotace je cca 60° za sekundu

muži mají mnohem lepší výkony než ženy (až na Eskymačky!) – 73% směrodatné odchylky -> spojeno s rozvojem technického myšlení na základě distribuce hraček v raném dětství či na základě určitých vrozených předpokladů

na mentální rotaci představ staví řada neverbálních subtestů v testech inteligence, např. Rudolf Amthauer – úlohy s kostkami

Transformace představ

Máte k dispozici papír ve tvaru čtverce. Přeložte ho na polovinu a pak ho složte ještě třikrát, pokaždé znovu na polovinu. Kolik čtverců bude nakonec na papíře?

používáme při vybírání oblečení, přestavbě bytu apod.

představy můžeme rozmanitě upravovat a používat k řešení problémů

Kognitivní mapy

tento pojem zavedl Edward Tolman na základě svých pokusů s krysami v bludišti

kognitivní mapy u lidí – vizuální prostorová představivost

Je výrok „Madrid leží severněji než Washington“ pravdivý či nikoliv ??

„Leží Ostrava severněji než Praha?“