Created by Roman Mraček
David Hume
imprese a ideje (představy)
primární asociační zákony – vysvětlují vybavení představy
zákon podobnosti – dívám se na film a vybavím si jiný film na základě přítomnosti totožného herce
zákon kontrastu – den X noc
zákon dotyku (kontiguity) v prostoru (potkám člověka z dovolené -) vzpomínky na dovolenou)
zákon dotyku v čase – dotyk simultánní (najednou) nebo sukcesivní (hned po sobě)
zákon příčinnosti (kauzality) – nařezané dříví -) vybavíme si osoby, co ho nařezali
Sekundární asociační zákony
Co má vysoký emoční náboj, s čím se setkáváme opakovaně, s čí jme se setkali nedávno, to se asociuje silněji.
první vědecké výzkumy představivosti (ranní snídaně)
u žen a malých dětí jsou výkony lepší -> imaginace je jakási primární schopnost (pak si to ale rozmyslel – i vynikající vědci mají výbornou představivost)
předpokládal, že inteligence je výsledkem dlouhého evolučního vývoje a že je převážně vrozená – o procesu vytvářet představy měl podobný názor -> je možné vytvořit křivku imaginace
§prokázal“, že schopnost představovat si je v populaci značně rozmanitá, normálně rozdělená a nejspíš dědičná
vymyslel asociační experiment
§Filozofický směr, rozvíjející se od 18. století (dá se najít ale už u Aristotela)
pamětní představa – oslabená kopie vjemu, vzniká na základě vnějších podnětů, které se potom snažím co nejpřesněji vybavit z paměti
fantazijní představa – není pouhou reprodukcí vjemu, vždy obsahuje něco nového, vzniká na základě vnitřních impulzů
proces imaginace lze rozdělit na představivost a fantazii
katatymní prožívání obrazů (symbolické drama) – denní snění -) symbolická rovina -) terapeutický přístup
nepokládali za důležité to zkoumat
ale systematická desenzibilizace (vybavím si situaci, která ve mně vyvolává strach -) navození pocitu klidu) – dnes ale více expozice reálné situaci
C. G. Jung
aktivní imaginace – umožňuje „vynést na světlo“ nevědomé obsahy v podobě symbolů
fantazijní produkty se mohou projevit v různých senzorických modalitách (vizuální nadání – vnitřní obrazy; motorické nadání – tanec atp.) – všemi těmito prostředky lze v symbolické podobě vyjádřit a ztvárnit nevědomé psychické obsahy a děje
v současné době - imaginativní metody využívají schopnost vytvářet vitální představy, existují i výjimky – proces-orientovaná psychologie (nevědomé signály se mohou projevit v různých smyslových nebo pohybových kanálech)
Leunerovo katatymní prožívání obrazů:
alias symbolické drama neboli řízená afektivní imaginace
relaxovaný pacient vytváří vizuální představu na dané téma (louky, potoky atp.), z něhož mohou vystoupit lidé, zvířata či jiné objekty – člověk do této představy bezděčně vloží skrytý symbolický význam à tento denní sen znázorňuje nevědomé popudy či konflikty daného jedince
Leuner ovlivněn Silbererem – lidská psychika se řídí zákonem autosymboliky (tzn. je spontánně popuzena k tomu, aby ve své optické fantazii znázornila sebe sama)
Psychohygienická funkce:
- využití v psychoterapii
Mýty
vyvářely se zřejmě v údobí před písemně zaznamenanou historií lidstva
Jean Gebser – vědomí prošlo předtím, než se u západního člověka vytvořila současná egocentrická a racionální forma chování, několika mutacemi:
jednou z nich je myticko-iracionální vědomí – „prosté já vztažené k my“; produktem – mýty
mýty jsou jednak výsledkem projekce psychického materiálu do vnějšího světa, jednak formou utváření psychických zkušeností
Jana Heffernanová – mýty jsou syntetické formy prožívání a vědění před vznikem individuální lidské ho vědomí a pod jeho úrovní
S. Freud:
Oidipovský komplex
podle mýtu o Oidipovi, který nevědomky zabil svého otce a vzal si za ženu svou matku
u dětí předškolního věku – fantazie o incestu s rodičem druhého pohlaví, provázené žárlivostí a nenávistí vůči rodiči téhož pohlaví
Pohádky
pomáhají dětem zvládnout a zpracovat psychické napětí a vnitřní konflikty; oslovují jeho fantazii a nabízejí řešení
od mýtů se liší tím, že mívají šťastný konec
např. Popelka – odloučení od rodičů, hledání partnera
Představivost = paměťové obsahy, psych. proces vedoucí ke vzniku představ, jež jsou mentálními reprezentacemi dřívějších senzoricko-vjemových, případně citových zážitků
slouží k vytváření mentálních reprezentací vnějšího světa
Fantazie = představy něčeho nového, výsledkem jsou představy, jež nejsou pouhou reprodukcí dříve vznímané skutečnosti, ale je v nich něco pozměněného či nového. Slovem „fantazie“ se v psychologii označuje jednak schopnost vytvářet fantazijní představy, dále také produkty této funkce
§schopnost vytvářet mentální reprezentace vnějšího světa je nezbytná pro rozhodování, plánování a řešení problémů
únik z reálného světa
denní sny transformují citové vztahy, pomáhají zvládnout nebo vydržet obtížné situace
jsou zdrojem stále a proměnlivé stimulace
podle psychoanalytiků umožňují denní sny vyjádřit a zvládat lidské tužby vztahující se především k sexualitě a nepřátelství, které by jinak vyvolávaly pocity viny nebo úzkost à fantazie nikdy nevytváří úplně šťastný a spokojený člověk
Freud – obsahy denních snů: ctižádostivé (u mužů častější než u žen) a erotická přání
Fantazijní náhražka za reálné zážitky lásky, obdivu a konejšení
Singer: systematický výzkum denního snění – rozdíly plynoucí z genderu, věku a kultury
Heinz Kohut (self-psychologie) – zákl. podmínkou zdravého psych. vývoje je zrcadlení ze strany blízkých lidí
je možné, že denní sny plní podobnou funkci jako zrcadlení – jsou fantazijní náhražkou za reálné zážitky lásky, obdivu, konejšení
zřejmě fungují i jako „bezpečnostní ventily“ – zpracovávají sexuální, hostinní a sebedestruktivní impulsy
Fantazijní představy jako podnět k akci
kromě denních snů existují fantazijní představy, které podněcují nebo doprovázejí aktivity směřující k bezprostřednímu uspokojení určitých motivů nebo k uvolnění psychického napětí (představa jídla à jdu si uvařit; sexuální fantazie à masturbace)
fantazijní procesy se mohou projevit i na tělesné úrovni – obsah masturbačních fantazií zpravidla vypovídá o sexuální orientaci
sexuální fantazie – někdy provázejí pohlavní styk
Plháková – rozdíl mezi:
erotickými fantaziemi – obsahem denního snění (romantické příběhy)
sexuálními představami – přispívají k dosažení pohlavního vzrušení a orgasmu
fantazie s hostilními a sebedestruktivními sklony – mohou vést k agresivnímu uchování, doprovázet jej
I fantazijní představy zřejmě „lepíme“ z paměťových představ
schematizace a typizace
aglutinace – žádná představa nevzniká sama od sebe, nýbrž sloučením pamětních stop (často ve snech) – kentaur = kůň + člověk
zvětšování a zmenšování
stylizace – umělecká tvorba (stylizace přírodních produktů)
Rekonstrukční a konstrukční fantazie
konstrukční – vede ke vzniku úplně nových fantazijních představ (nejde to!)
rekonstrukční – např. při čtení románu si bezděčně představuji, jak hlavní hrdinové vypadají apod.
přesunutí pozornosti k vnitřnímu psychickému světu
hraničící stav mezi bděním a spánkem
subjektivně evokované změny stavu vědomí, pramenící převážně z vnitřních zdrojů
Neřešíme-li aktuálně nějaký konkrétní problém, často necháváme mysl, aby si sama přehrávala smyšlené příběhy
schopnost vytvářet pamětní a fantazijní představy
§Imaginace dokáže účinně facilitovat paměť:
Mnemotechnik S. V. Šereševskij
kořeny nutné hledat v údobí předškolního věku (fantazie je důležitou součástí psych. dění)
J. Piaget – děti vnímají a chápou jevy světa ze svého subjektivního hlediska – egocentrické myšlení
dalším důkazem egocentrismu je tzv. antropomorfizace – tendence přisuzovat živým i neživým předmětům lidské vlastnosti a prožitky
omnipotence (magičnost) – přesvědčení dítěte, že jeho slovo nebo myšlenka mají výkonnou moc
=> dítě dostatečně nerozlišuje své přání a čin (Říčan)
v mladším školním věku je fantazie a realita oddělena – dítě uvažuje jako malý logický pozitivista
intuice a volné asociace – významný aspekt tvořivého řešení problému
zdůraznění podílu nevědomých pohnutek na vytváření produktů imaginace
§O‘Brien, Wolford (1982): zapamatování dvojic slov např. „doktor“ a „mísa“ doplněných ilustrací:
-> pokud byla doba zapamatování krátká, lidé si lépe pamatovali první možnost, pokud dlouhá, tak druhou
-> bizarnost chrání paměťové stopy před interferencí
§Winograd a Soloway – metapaměť.
bizarnost pomáhá na seznam random slov ne na vštípení vzájemných vztahů a souvislostí
C.G. Jung – pramenem imaginace je kolektivní nevědomí, což je dosavadní psychická zkušenost lidstva uložená v podobě archetypů; je děděno
Archetyp
prázdný formální prvek, který je pouze danou možností představ; nedědí se představy, nýbrž formy
přihodí-li se v životě něco, co odpovídá archetypu, vede to k jeho aktivaci (je tolik archetypů, kolik je typických situací v životě)
projevují se jako dynamické síly, které formují a usměrňují psychickou energii
spojí-li se nevědomý psychický námět s představou, vzniká symbol, který je nositelem převážně nevědomých psychických procesů (může se vynořovat ve snech, umění, náboženství…). Např. tekoucí voda – životní proud, spád psychické energie
Viewegh – rozpor ve vztahu archetypů a fantazie, která je zde chápána jako strohý determinismus (ve skutečnosti je výrazem svobodného tvůrčího přístupu)
Marie-Louise von Franz a Verena Kastová - interpretace snů, pohádek i produktů řízené imaginace z hlediska archetypů
figurativní (obrazný) jazyk
metafory – nahrazení pojmu jiným na zákl. podobnosti
přirovnání
metonymie – nahrazení pojmu na základě souvislosti
synekdocha – záměna části za celek nebo naopak
reproduktivní fantasie – při čtení knihy si představujeme krajinu, postavy,…
Allan Paivio – verbální a neverbální systém zpracování informací
jednotky – imageny (neverbální systém; údaje potřebné k vytváření představ odpovídajícím různým senzorickým modalitám; jejich aktivita je synchronní a tedy musí vést ke vzniku několika vzájemně propojených představ, které lze simultánně přezkoumávat) a logogeny (zákl. jednotkou verbálního systému; obsahují informace potřebné k užívání slov; jsou vzájemně asociativně propojeny; fungují sériově)
referenční spojení – zejména u konkrétních slov; slovní popis určitého objektu evokuje jeho představu a naopak
=) konkrétní slova jsou obvykle kódována ve verbálním i imaginativním systému, zatímco abstraktní pouze verbálně
Možná souvislost s mozkovými hemisférami (levá - verbální, pravá - imaginativní)
S. Freud – představy – mentální reprezentace vnějšího světa, které si vybavujeme do vědomí z dlouhodobé paměti (součást podvědomí); hnacím motorem jejich vzniku jsou pudová přání, resp. přetransformované pudové deriváty – jejich obsahem je splnění nějakého přání: denní a noční sny
Fantazijní představy vznikají transformací pudových přání do podoby pudových derivátů – denní i noční sny, nevědomé fantazie
Zcela zdravý člověk se fantaziím neoddává
Sublimace:
zpracování pudových derivátů do podoby uměleckých děl, literární tvorby atp.
rozvíjí se zejména v údobí latence, kdy jsou pudová přání neutěšitelná
„uskutečňuje se pravidelně dík zprostředkování Já“ – smíření principů slasti a reality
navazuje ego-psychologie
popis funkcí ega při adaptaci vůči vnějšímu světu
Heinz Hartmann - uplatnění syntetického ega v umělecké tvorbě
Ernst Kris - rozvinul Hartmannův pojem adaptivní regrese (tj. ve službách ega), kterou považuje za primární proces, projevující se průnikem neregulovaných myšlenek (objevují se ve spánku, během aktivního řešení problémů, v psychóze, drogové intoxikaci…) do vědomí
elaborace - sekundární proces, jehož podstatou je transformace primárně procesního materiálu prostřednictvím na realitu orientovaného myšlení řízeného egem
– představy, které nelze odlišit od vjemů, fotograficky přesné představy
objevují se především u dětí (např. hraní pexesa s malým dítětem – dítě většinou vyhraje)
u dospělých – fotografická paměť (ale nikdo nezvládá číst text pozpátku – asi jde jen o lepší zrakovou představivost)
Ralph Haber – výzkum eidetické představivosti
dítě dostalo obrázek a pak dal pryč, výzkumník se zeptal „Co vidíš?“
po 20 letech výzkumů začal o eidetické paměti pochybovat – děti s touto schopností zvládnou rychleji popsat, ne lépe
Stephen Kosslyn
§Tvorbu vizuálních představ zajišťují dva systémy:
Phylyshyn, Anderson a Fodor – obrazy jsou pouze epifenoménem myšlenek. Ve skutečnosti přemýšlíme v propozicích
Zákl. formou představ propozice (elementární myšlenky) ve verbálním kódu –epifenomenální (vedlejší produkt psychického dění, v němž dominuje verbální vyjádření ) povaha
přemístění na nakreslené mapě - existuje lineární vztah mezi vzdáleností dvou objektů a časem potřebným k mentálnímu přemístění
představte si slona a králíka nebo králíka a mouchu -> představte si uši králíka – v případě mouchy byl tento proces rychlejší (nebylo potřeba si králíka „přiblížit“)
napřed si představím původní objekt, až potom přetáčím
Roger Shepard a Jacqueline Metzlerová – pokus publikovaný v roce 1971
1600 nákresů trojrozměrných těles – „Jsou tato tělesa stejná či nikoliv?“ – rychlost mentální rotace je cca 60° za sekundu
muži mají mnohem lepší výkony než ženy (až na Eskymačky!) – 73% směrodatné odchylky -> spojeno s rozvojem technického myšlení na základě distribuce hraček v raném dětství či na základě určitých vrozených předpokladů
na mentální rotaci představ staví řada neverbálních subtestů v testech inteligence, např. Rudolf Amthauer – úlohy s kostkami
Máte k dispozici papír ve tvaru čtverce. Přeložte ho na polovinu a pak ho složte ještě třikrát, pokaždé znovu na polovinu. Kolik čtverců bude nakonec na papíře?
používáme při vybírání oblečení, přestavbě bytu apod.
představy můžeme rozmanitě upravovat a používat k řešení problémů
tento pojem zavedl Edward Tolman na základě svých pokusů s krysami v bludišti
kognitivní mapy u lidí – vizuální prostorová představivost
Je výrok „Madrid leží severněji než Washington“ pravdivý či nikoliv ??
„Leží Ostrava severněji než Praha?“