Created by Roman Mraček
Obě dělení jsou dost diskutabilní, která ale rozhodně nejsou totožná, jak se někdy lidé domnívají. Mnohdy je navíc nedostatek informací o motivech. Statistiky jsou ve většině zemí nespolehlivé.
bilanční (důsledek delšího uvažování) a impulzivní (důsledek náhlého hnutí mysli, šoku či intoxikace)
biické (vyplývající z běhu života) a patické (vyplývající z duševní nemoci). Někdy se objevuje názor, že každá sebevražda je projevem patologie.
v první polovině života je větší podíl sebevražedných pokusů
v druhé polovině života přibývá dokonaných sebevražd (jsou častěji bilanční, organismus je zranitelnější)
největší absolutní četnost dokonaných sebevražd je ve věkové kategorii 45-54 let (mládí pryč, do důchodu daleko?).
relativní četnost dokonaných sebevražd (podíl v dané věkové kategorii) je ale více než třikrát vyšší u osob starších 85 let.
ve všech věkových kategoriích je více dokonaných sebevražd u mužů. Podíl žen klesl z 35 % v roce 1945 na méně než 25 % v roce 2003, nyní méně než 20 % (4 :1).
Na ženy připadá více sebevražedných pokusů, na muže více dokonaných sebevražd (souvisí to s odlišnými metodami provedení; u žen jsou patrně také častější demonstrativní sebevraždy).
Od druhé světové války se počet sebevražd v českých zemích (s malými výkyvy) snižuje. V v letech 1960-2000 zemřelo v ČR cca dva tisíce lidí osob ročně (90 902 osob). V letech 2006-2010 tvořily sebevraždy okolo 1,35 % úmrtí, okolo 1500 ročně.
Nyní je počet menší než patnáct set sebevražd ročně. Příčinou mohou být antidepresiva a také vliv politické a ekonomické situace (těžko se to zkoumá)
suicidální rozvoj: co předchází sebevraždě
suicidální myšlenky: abstraktní úvahy o tom, že by bylo lepší nežít
suicidální tendence (suicidální ideace): konkrétní o úvahy o tom, jak se zabít; z diagnostického hlediska je to závažnější.
suicidální pokus je nejlepší prediktor dokonané sebevraždy (největší pravděpodobnost dokonané sebevraždy je u lidí, kteří se již o sebevraždu pokusili).
většina sebevrahů o svém úmyslu mluví (obvykle opakovaně).
dokonaná sebevražda: přání zemřít bylo úspěšné.
sebevražedný pokus: byl úmysl zemřít, ale nepovedlo se to.
demonstrativní sebevražda (též parasuicidum): primárním motivem bývá snaha vyvolat zájem (částečné to lze odvodit od použité metody a načasování). Výsledkem ale může být i smrt.
sebezabití: důsledek vědomého riskování, kde chybí jasný vědomý úmysl.nezáleží mi na životě
sebeobětování: obvykle je zjevná altruistická motivace.
mučednictví: odmítnout se přizpůsobit, i když to vede k smrti
Složité je to v případě protestní sebevraždy (Palach, viz monografie od Šrajera).
sebevražedný pakt (dohoda): dvě nebo více osob se domluví na společné sebevraždě. Nejčastěji ho uzavírají blízké osoby (partneři, rodiče a děti, sourozenci, přátelé). U mladých lidí však může jít i o zcela neznámé osoby (obvykle dohoda přes internet): běžné v Japonsku, v ČR vzácné.
hromadná sebevražda: sebevražda více lidí, kteří se ocitli v obdobné neřešitelné situaci: jasné vymezení je méně jasné (pád pevnosti Massada, obsazení země nacisty, porážka Třetí říše atp.)
„rozšířená sebevražda“: označení je někdy vnímáno jako neadekvátní, ale není ustálený žádný jiný český termín (anglicky: suicide-murder). Před sebevraždou zabije jedinec většinou partnera, celou rodinu, děti či jiné blízké osoby.
vznikají drobná poranění: řezání, pálení, škrábání, kousání atp.
Existují různá dělení, ideální není asi žádné
jiné dělení: závažné (sebemrzačení), stereotypní, mírné.
hranice sebepoškozování nejsou vždy jasné, je to otázka kulturních a sociálních aspektů (např. tetování či piercing). V mnoha náboženstvích je součástí askeze.
Několikanásobně častější je u žen.
Podle některých autorů je u dospělých osob mnohem vzácnější, než u adolescentů (osobně se domnívám, že sebepoškozování u dospělých je podhodnoceno: už je neprohlížejí maminky ani tělocvikáři).
T. G. Masaryk (1881): Sebevražda hromadným jevem moderní doby, příčinu vidí v rozkladu společnosti a hodnot. Podobně to vnímal francouzský sociolog Emile Durkheim (pojem anomie).
politická situace: hodně sebevražd po druhé světové válce, k nárůstu sebevražd došlo také počátkem sedmdesátých let (normalizace)
ekonomické krize: nejvíce sebevražd bylo v roce 1934, jednalo se o 4007 osob, tj. dvojnásobek dnešního stavu, vrcholila velká krize.
Wertherův efekt: příklad literární (Utrpení mladého Werthera od Goetha) či veřejně známé osobnosti (Monroe, Cobain) vede ke zvýšení počtu sebevražd (mechanismus není zcela jasný).
náboženské přesvědčení negativně koreluje se suicidalitou, ale vztah je velmi složitý (funguje to uvnitř národních skupin, ale jen slabě při jejich porovnání).
konzumace nepoživatelných látek či různých předmětů, či jedy, též abnormální užívání psychoaktivních látek (Méně jasně definováno, ve vězeních často instrumentální).
- cílem je zmírnění napětí
- je časté zejména u sexuálně zneužívaných osob či u lidí mající problém s identitou, zejména pokud jde o dospívající.
- častěji se vyskytuje u osob s hraniční poruchou osobnosti či s depresemi.
závislosti: v pokročilých fázích se vysoce zvyšuje riziko sebevraždy
pozitivně korelují se suicidalitou zejména deprese, schizofrenie, některé poruchy osobnosti, posttraumatická stresová porucha, poruchy příjmu potravy atd.
oběšení (celkově okolo 60 %, ale u žen jen 35 %)
u mužů následuje zastřelení (policisté, vojáci, myslivci).
u žen otrava (což je zároveň nejčastější metoda u sebevražedných pokusů)
skok z výšky (okolo 10 %)
následují ostrý předmět
skok pod drážní či kolová vozidla.
tvrdé (spíše muži) a měkké (spíše ženy) metody. Důvody nejsou zcela jasné: (chtějí i po smrti dobře vypadat, nechtějí zanechat nepořádek, častěji se jedná o demonstrativní sebevraždy, nevyznají se ve fyzice?).
velký vliv mají kulturní rozdíly (v USA například vedou střelné zbraně, v rozvojových zemích jsou časté otravy zemědělskými chemikáliemi)
useknuté prsty či jiné údy nebo též smyslové orgány (uši, oči), za běžných okolností to obvykle bývá projev závažné psychopatologie. V případě války a podobných mezních situacích může být i instrumentální (lépe přijít o prsty než o hlavu).
- cílem je dostat se ze špatné situace (v současnosti vězení eventuálně výchovné ústavy či školy)
- velmi častý je výskyt u branců, zejména pokud se jedná o válečnou situaci (viz Švejk: např. jednoroční dobrovolník Marek atp.).
zdravotní stav cca 50 % důvodů: především tělesné onemocnění ale též duševní onemocnění či závislosti)
následují rodinné důvody (rozpad rodiny: zejména u osob středního či staršího věku; ve stáří může jít o reakci na smrt partnera)
existenční důvody: zejména dluhy (v posledních dvou desetiletích velký nárůst), dále snaha vyhnout se vězení atd.
Snaha upozornit na své problémy: většina osob však sebepoškozování skrývá
- u lidí s mentální retardací či autismem
- může zde fungovat podobný mechanismus jako u závislosti (zranění zvýší produkci endorfinů). Je ale patrně dost nespecifický (endorfiny přináší také sport či psychotropní látky).