Created by Veronika Lakomá
Zemské hranice zde tvoří řeky Odra a Ostravice. Mezi těmito řekami se nachází Morava, zbytek pak představuje území spadající pod České Slezsko. Rozlohou větší část města leží ve Slezsku, avšak většina důležitých částí města včetně centra leží na Moravě.[zdroj?]
V rámci Slezska spadala Ostrava do Těšínského knížectví (pravý břeh Ostravice) a Opavského knížectví (levý břeh Odry). Některé slezské části Ostravy (jmenovitě Antošovice, Koblov, Petřkovice, Lhotka a Hošťálkovice) byly v letech 1742–1920 součástí Pruského Slezska resp. Německého císařství.[zdroj?]
Některé severomoravské čtvrti – jmenovitě Moravská Ostrava (centrum města), Mariánské Hory, Přívoz a Vítkovice – spadaly do Hukvaldského panství, které bylo i se svými úřady pod suverénní vládou olomouckého (arci)biskupa, jenž zde byl leníkem českých králů. Toto panství zaniklo v roce 1852, kdy bylo přeměněno na velkostatek
Až do roku 1945 stál v čele města starosta. Po druhé světové válce tato funkce připadla předsedovi příslušného národního výboru. Od roku 1969 byl předseda Národního výboru města Ostravy nazýván také primátorem. Pouze tento titul se pak používá od roku 1990 až do současnosti.[zdroj?]
Ze starostů Moravské Ostravy je nutno zmínit Hermanna Zwierzinu, jejího prvního starostu, a Johanna Ulricha, který byl posledním starostou v éře Rakouska-Uherska. Jedním z nejvýznamnějších starostů (a zároveň prvním československým starostou) byl Jan Prokeš, který podpořil velkorysou výstavbu města a rozsáhlou modernizaci jeho infrastruktury. Jeho zásluhy připomíná Prokešovo náměstí před Novou radnicí. Speciální zásluhu má protektorátní starosta Emil Beier, který prosadil to, oč se snažil Jan Prokeš několik let před ním – spojit Moravskou a Slezskou Ostravu v jeden celek.[zdroj?]
Z poválečných starostů zasluhuje pozornost Zdeněk Kupka, který se 1. července 1969 stal prvním primátorem města Ostravy, Evžen Tošenovský, který byl primátorem zvolen tři funkční období po sobě (1993–2001) a posléze se stal prvním hejtmanem Moravskoslezského kraje, či Petr Kajnar, který inicioval vznik a rozvoj průmyslových zón v Hrabové a Mošnově, v nichž do konce roku 2014 vzniklo přes 9 tisíc nových pracovních míst. Současným primátorem je Jan Dohnal zvolený v roce 2023.
Členové zastupitelstva
| Jméno a příjmení | Zvolen za |
| Josef Babka, JUDr. | Ostravská levice |
| Zuzana Bajgarová, Mgr. | ANO 2011 |
| Lucie Baránková Vilamová, Ing. Ph.D.náměstkyně primátora | ANO 2011 |
| Martin Bednář, Bc.člen rady města | ANO 2011 |
| Aleš Boháč, Bc. MBAnáměstek primátor | STAROSTOVÉ pro OSTRAVU |
| Vladimír Cigánek, Ing. | ODS |
| Robert Čep, prof. Ing. Ph.D. | ANO 2011 |
| Filip Čmiel, Ing. Ph.D. | SPD |
| Jan Dohnal, Mgr.primátor města | Koalice SPOLU |
| Martin Drastich, Ing. et Ing. Ph.D., MBA | Ostravak |
| Tomáš Gemela | ANO 2011 |
| Regina Gogelová, Ing. | Koalice SPOLU |
| Peter Harvánek, Ing. | SPD |
| Andrea Hoffmanová, Mgr. Ph.D.náměstkyně primátora | Česká pirátská strana |
| Michal Hořínek, Mgr. | Koalice SPOLU |
| Patrik Hujdus, Mgr. | STAROSTOVÉ pro OSTRAVU |
| Jiří Jureček | STAROSTOVÉ pro OSTRAVU |
| Martin Juroška, Ing. Ph.D. | Ostravská levice |
| František Kolařík, Ing. | Koalice SPOLU |
| Martin Kret, Ing. DiS. | ANO 2011 |
| Markéta Langrová | ANO 2011 |
| Tomáš Macura, Ing. MBA | ANO 2011 |
| Vít Macháček, Ing. | Ostravská levice |
| Dagmar Macháčková, Bc. MPAnáměstkyně primátora | ANO 2011 |
| Tomáš Málek, MUDr. | Ostravak |
| Marie Malcharová | SPD |
| Karel Malík, Ing. | ANO 2011 |
| Michal Mariánek, Mgr. MBAčlen rady města | Ostravak |
| Margeta Michopulu, Bc. | ANO 2011 |
| Petr Mika, Mgr. | Ostravak |
| Ondřej Němeček, MUDr. Bc. MBA | ANO 2011 |
| Miroslav Otisk, Bc. MSc. MBA | ANO 2011 |
| Maxim Pachomov, Bc. | ANO 2011 |
| Libor Pavel, Mgr. | SPD |
| Tomáš Pavliska | Ostravak |
| Vladimír Polák | Ostravak |
| Gabriela Poštulková | SPD |
| Zbyněk Pražák, Ing. Ph.D.náměstek primátora | Koalice SPOLU |
| Petr Psotka, Mgr. | Koalice SPOLU |
| Zdeněk Rodek | ANO 2011 |
| Rostislav Řeha, Ing. | Česká pirátská strana |
| Lukáš Semerák, JUDr.člen rady města | Ostravak |
| Jan Síla, MUDr. | SPD |
| Ondřej Slíva, Ing. | ANO 2011 |
| Robert Starý | SPD |
| Miroslav Svozil, Ing. | ODS |
| Kateřina Šebestová, Mgr. | ANO 2011 |
| Hana Tichánková, Ing.náměstkyně primátora | ANO 2011 |
| Jaroslav Trnovec | ANO 2011 |
| Jiří Vávranáměstek primátora | ANO 2011 |
| Petr Veselka | ANO 2011 |
| Iveta Vozňáková, doc. Ing. Ph.D. | Ostravak |
| Tomáš Výtisk, Ing. | STAROSTOVÉ pro OSTRAVU |
| David Witosz, Ing. | Piráti |
| Radana Zapletalová, Bc. | Koalice SPOLU |
Česko je země s tržním hospodářstvím, která podle ekonomických, sociálních a politických indikátorů, jako je HDP na obyvatele, index lidského rozvoje, index svobody tisku či in dex svobody internetu od cenzury, patří k vysoce rozvinutým státům světa. Ekonomicky patří dle Světové banky do skupiny 31 nejbohatších států světa s nejvyššími finančními příjmy. V porovnání s jinými státy má velmi malý podíl obyvatel žijících pod prahem chudoby. Vykazuje též poměrně nízkou nerovnost mezi nejbohatšími a nejchudšími obyvateli a relativně vyvážené přerozdělování bohatství napříč populací. Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nízká a pod průměrem vyspělých zemí. V indexu ekologické stopy je Česko oproti některým jiným vyspělým zemím menším ekologickým dlužníkem. Podle Global Peace Index, který vypracovává každoročně Institute for Economics and Peace, se Česko dlouhodobě řadí mezi 15 nejbezpečnějších zemí (pohybuje se mezi 5. a 15. místem) na světě (index zohledňuje hrozbu válečného konfliktu i úroveň vnitřní násilné kriminality).
Česko je členem Evropské unie, Severoatlantické aliance, Organizace spojených národů, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Světové obchodní organizace, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Evropské celní unie, součástí Schengenského prostoru, Evropského hospodářského prostoru, členem Visegrádské skupiny a jiných mezinárodních struktur.
Česko je vnitrozemský stát o rozloze 78 870 km2. Sousedí na západě s Německem (délka hranice 810 km), na severu s Polskem (762 km), na východě se Slovenskem (252 km) a na jihu s Rakouskem (466 km). Administrativně se dělí na osm územních a zároveň na 14 samosprávných krajů. Hlavním městem je Praha, která je rovněž i jedním z krajů. V roce 2020 v Česku žilo přibližně 10,7 milionu obyvatel. Výrazná většina obyvatelstva se hlásí k české, případně moravské národnosti. K největší římskokatolické církvi se hlásí přes 10 % obyvatelstva, zatímco téměř 80 % obyvatelstva je bez vyznání či ve sčítání lidu tuto položku nevyplnilo.
