Created by Adam Jelínek
Programové instrukce jsou základními operacemi, které jsou prováděny procesorem nebo interpretovanými programovacími jazyky. Tyto instrukce mohou zahrnovat operace s daty, řízení toku programu, manipulaci s pamětí a další úkony.
Například, instrukce mohou zahrnovat operace jako "přičti dvě čísla", "ulož hodnotu do paměti", "proved skok na jinou část programu podle podmínky" a podobně.
Instrukce jsou základními stavebními bloky programů a jsou zodpovědné za provádění konkrétních úkolů nebo operací v rámci programu.
Sekvence (posloupnost) je tvořena několika kroky, které se provádí v daném pořadí. Je nejjednodušším typem algoritmu, je jeho základním stavebním kamenem a je součástí všech algoritmů.
Sekvence může vyžadovat přítomnost vstupních a výstupních diagramů.
Princip vstupních a výstupních diagramů spočívá ve vizualizaci vstupů a výstupů v rámci sekvencí a procesů. Vstupní diagramy se obvykle používají k vizualizaci vstupních dat nebo signálů, zatímco výstupní diagramy se používají k vizualizaci výstupních dat nebo akcí. Tyto diagramy jsou užitečné pro porozumění a návrh programů a systémů.
Vstupní diagramy mohou obsahovat informace o vstupních pinech, kabelech, toku dat a dalších souvisejících informacích. Výstupní diagramy mohou obsahovat informace o výstupních svorkách, akcích a dalších souvisejících informacích. Tyto diagramy umožňují programátorům a inženýrům lépe porozumět chování systému a usnadňují návrh a ladění programů.
Cykly jsou jedním z nejsilnějších nástrojů algoritmu. Jejich podstatou je opakování určité části algoritmu buď se stejnými, nebo pokaždé jinými daty.
Protože však každý algoritmus musí být konečný, musí být jednoznačně definováno, kdy (jak dlouho) nebo za jakých podmínek se bude cyklus opakovat a kdy už musí skončit.
Podle způsobu řízení opakování rozeznáváme dva typy cyklů:
1. cykly s pevným počtem opakování,
2. cykly řízené podmínkou:
a. cykly řízené podmínkou na začátku cyklu,
b. cykly řízené s podmínkou na konci cyklu.
Selekce (větvení) představuje vždy větvení algoritmu. Je tvořen podmínkou a jednou, dvěma nebo více výběrovými složkami. Nejprve se vždy vyhodnotí podmínka, a ta určí, zda algoritmus bude pokračovat nebo zda se bude provádět některá z výběrových složek, a pokud ano, tak která.
Využití:
· Ošetřování nežádoucích důsledků v algoritmech,
· rozvětvení algoritmu v případech, kdy přichází v úvahu několik žádoucích možností (výrazy s absolutní hodnotou, zjišťování vlastností čísla podle velikosti, úlohy z geometrie apod.),
· kombinované algoritmy – např. rozvětvení algoritmu z důvodu více konkrétních řešení v kombinaci s ošetřováním nežádoucích důsledků.
Typy:
1)
Neúplné větvení (neúplný podmíněný krok) - zahrnuje rozhodovací podmínku, při které se vykonává nějaká činnost pouze v případě, že je podmínka, která se vyhodnocuje na začátku, splněna. Nabývá hodnot True nebo False.
2)
Úplné větvení (úplný podmíněný krok) - zahrnuje rozhodovací podmínku, při které se vykonává nějaká činnost v případě, že je podmínka splněna, a jiná v případě, že splněna není.
3)
Vícenásobné větvení (přepínač). Přepínač umožňuje také větvit strukturu programu, podobně jako předcházející větvení, pouze s tím rozdílem, že přepínač může volit mezi několika (tedy dvěma i více) variantami na základě vyhodnocení podmínky (kritéria).