Created by Jindřich Zdráhal
Body kmitají kolmo ke směru vlny. Například: světlo, rozkmitaný řetěz
Vznik postupného vlnění příčného a podélného.Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Body kmitají ve směru postupující vlny.
Například: zvuk
Vznik postupného vlnění příčného a podélného.Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Amplituda kmitání se v čase zmenšuje. Obvyklé v přírodě (z důsledků odporu prostředí, materiálů, ...)
Závislost okamživé výchylky na čase.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Amplituda zůstává v čase stejná.
Stojaté vlnění je typ vlnění, které vzniká skládáním dvou protiběžných vln se stejnou frekvencí a amplitudou. Tyto vlny se šíří opačnými směry a jejich součet vytváří vzor uzlů a kmiten. Uzly jsou místa s nulovou výchylkou (amplitudou), zatímco kmitny jsou místa s maximální výchylkou
Když se frekvence nucených kmitů "trefí" do vlastní frekvence, tak dojde k rezonančnímu zesílení. Ale může dojít i k zeslabení.
Využívá se například u hudebních nástrojů. Případně u rezonančních ladiček.
Příklad nejneslavnějšího případu rezonance:
Na těleso působí vnější síla, které jej rozkmitá, případně, která dodává oscilátoru energii, aby se jednalo o netlumené kmitání.
Při nuceném kmitání kmitá oscilátor s frekvencí zdroje.
Periodicky vykonávaný pohyb mechanického oscilátoru.
Jedná se o mechanické kmitání řady mechanických oscilátorů, které se vzájemně ovlivňují. Takže osa x tady není čas (jako u kmitání), ale je to ta řada oscilátorů => graf je záznam toho, jak to s jednotlivými oscilátory vypadá v daném okamžiku.
Výpočet je pak ještě o kousek složitější než u mechanického kmitání
= reálné těleso, které vykonává kmitavý pohyb
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Vlnění se může odrazit a může spolu interferovat
Vlnová délka.Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
To, co by u kmitání byla perioda, tak to je u vlnění jedna vlna. Značí se značkou [lambda] λ jednotkou je metr
Vlvění se může na překážkách odrážet
Vznik odražené vlny podle Huygensova principu.Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Vznik odražené vlny podle Huygensova principu.Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Na určitých překážkách se může vlna ohýbat. Třeba na štěrbině.
Šíření vlnění za malým otvorem.Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
= sčítání vlnění. Děje se tak na základě principu superpozice (tzn. čistě jenom sečteme výchylky).
Skládání vlnění, jestliže dráhový rozdíl je roven sudému počtu půlvln.Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
počet kmitů za sekundu.
značí se f a jednotkou je Hz (nebo s-1)
Harmonické kmitání je takové kmitání, jehož průběh můžeme zapsat sinusovkou.
Veličiny popisující kmitavý pohyb. Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
=maximální výchylka
značí se ym měří se v metrech m
Okamžitá a maximální výchylka.Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Doba jednoho kmitu.
značí se T a jednotkou je sekunda s
měří se v metrech m
