Časová osa - literatura a dějiny umění (Michaela Pulkrábová)
Created by Michaela Pulkrábová
OrgStránka ve výstavbě :)
Materiál zpracován jako přehled k maturitě dle výuky na gymnáziu Postupická
#dějepis, #dějiny umění, #historie, #litaratura, #maturita, #umění, #časová osa




SVĚT
ČR
BRUTALISMUS
50. léta
kam dosáhne jeřáb, zdrsněné plochy
Corbusier - koldomy, Marseille, kaple Ronchamp
Niemeyer - katedrála Brazílie
ČR - DBK (Machoninovi), Intercontinental
ABSTRAKCE
- Abstraktní - Pollock
- Lyrická - Mathieu, Dubufet
50. - 60- LÉTA
70. - 80- LÉTA
1948 - 1968
1968 - 1989
90. LÉTA
mastaba

Tutanchamonova zlatá posmrtná maska

STREET ART
Zikkurat

Narmerova paleta

FUNKCIONALISMUS
20. - 50. léta
poválečná atmosféra, levicová hnutí
Van der Rohe - Tugendhat
Wright - Kaufman. vila
USA - navazuje na Sullivana - Empire, Golden bridge SF
Čechy
síň Mánes, Veletržní palác, dům Baťa, sv. Václav
po 2. sv. v.
budova OSN
Arts & Crafts
POP-ART
MODERNA
počátek 20. stol. - 1. svět. v.
odmítá secesi, racionálnější
- Jan Kotěra - vila Vinohrady
- Adolf Loose - raumplan, Mullerova vila
- Frank Lloyd Wright - navazuje na Sullivana, Dům vodopád, Gugenhaim
- Josef Gočár
MINIMALISMUS
50. léta
DADAISMUS
1912/13 - 1916, Švýcarsko, NY
- Duchamp
- Tzara
- Morgenstein
- Ray
- Schwitters
KINETICKÉ
NOVÍ REALISTÉ
rostlinný dekor, linka, linearita, reforma bydlení
ŘECKO
- Parthenon
- Akropole
- Koré, Kúros & Kalokagathia
- Vozataj delfský
- Mirón
- Laokoón
- Niké Sámothrácká
Poutní místa
Architektura
+ železné konstrukce
SECESE
OP-ART
PŘEDŘECKÉ KULTURY
MÍNOSKÁ, Kréta:
- král Mínos (archeolog Arthur Evans)
- Knóssos
MYKÉNSKÁ, pevnina:
- kyklopské zdivo
- Lví brána
- megaron - typ obdélného domu
- archeolog Heinrich Schliemann
- Agamemnonova maska
Architektura
- Notre Dame
- Westminster
- sv. Štěpán ve Vídni
- Emauzský klášter
- katedrála sv. Víta (hrad)
- hrady - Karlštejn, Pernštejn, Zvíkov, Bezděz,..
Selské baroko
Sochařství
- Bernini - David, fontána
- Braun - Kuks
- Brokoff - Mariánský sloup na Hradčanech
- Bendl - Mariánský sloup na Staroměstském náměstí
Architektura
- Kapitol ve Washingtonu
- Braniborská brána v Berlíně
- Vítězný oblouk v Paříži
- kolonády v Karlových Varech
- Stavovské divadlo
- zámky Ratibořice, Kačina
- průmyslové čtvrtě: Smíchov, Karlín
- Platýs - první pavlačový dům
- pevnosti Terezín, Josefov
Malířství
- Coubert
- Daumier
- Millet
- Prerafaelité - Rosetti
- Peredrižnici - Replin (Burlaci)
- Purkyně
- Schikaneder
Architektura
- A. Gaudí
- Mackinstosh - Univerzita v Glasgow
- Pavilon secese ve Vídni
- Obecní dům
- Topičův salón
- Hl. nádraží (Fanta)
- Pařížské vchody do metra
- Plečnik - hrad
- Zahradní město - Anglie, u nás až 20. léta → Ořechovka, Baba, Spořilov
Malířství
- Klimt - Polibek
- Mucha - epojej
- Tiffany - šperky
- Bílek - Slepci
- Preisler
- Švabinský
- SURSUM - Váchal, Zrzavý
FUTURISMUS
1909 - 1916, Itálie
manifest - Marinetti
- Boccioni - Svalová dům
- Balla -pes
- Duchamp - schody
- Švec - Motocyklista
METAFYZICKÁ MALBA
mimosmyslové vnímání malby
Chirico - Návrat básníka
NOVÁ FIGURACE
60. LÉTA
Sochařství
- A. Pisano
- Posta Coeli
- Petr Parléř
- Krumlovská madona
KUBISMUS
1907 - 1914, Francie
- Picasso
- Braque
- Léger - tubismus
- Zadkine - Rotterdam
- Filla
- Kubišta
- Vincenc Kramář - NG
- Čapek
- Guttfreund - úzkost
- Gočár - Dům U Černé Matky boží
- E. Králíček - Diamant, lampa
- rodokubismus → legiobanka
KONCEPTUALISMUS
ŘÍM
- Pantheon
- vily
- Koloseum
- baziliky
- Herculaneum
GOTIKA
Architektura
- Borromini - Karlíček
- Bernini - nám. sv. Marka před sv. Petrem, baldachýn ve sv. Petru
- Wren (angl.) - sv. Petr (kupole)
- Belveder ve Vídni
- Petrohrad - zimní palaác
- J. BLažej Santini-Aichel
- Diezenhofer
- Valdštejnský a Černínský palác
- Kuks
- Klementinum
Malířství
- Lederer - Maškarní sál v Krumlově
- Fragonard - houpačka
Malířství
- Géricault - Prám medúzy
- Delacroix - Svoboda
- Friedrich
- Corot
- Turner
- Návrátil
- Mánes - generace ND, lunety
Barbizonská škola
→ plenér
Arch. železných konstrukcí
- inženýrské stavby, lehce rozmontovatelné
- sklo, kov
Světové výstavy:
- 1. v Londýně
- Pexton → kříšťálový palác
- Eiffelova věž (Gustav Eiffel) → Petřín
ostatní:
- Bon marché
- Kingscross, Masaryčka
Dějiny umění:
Malířství
→ barevnost, dynamika
- Masaccio
- Boticcelli
- da Vinci
- Buonnarotti
- Rafael Santi
- Dürer
- Tizian
- Bruneleschi
Architektura
- Grébovka - grotta
- rekonstrukce
- Notre-Dame
- Prašná brána
- sv. Petr a Pavel na Vyšehradě
- minaret v Lednici
- sv. Ludmila
- ND
- Strakova akademie
megalitické stavby
- menhir, dolmen, kromlech
- Carnac
- Stonehange
Architektura
- Dóm ve Florencii
- villa Rotundo (A. Palladio)
- pře/dostavba sv. Petra (Bramant, Rafael, Michalangelo)
- francouzské zámky - Fontainebleau, st. George,..
- letohrádek královny Anny, Hvězda
- zámky - Červená Lhota, Velké Losiny, Telč
- Ladislavský sál
Malířství
- Caravaggio
- Rembrandt
- Rubens
- Velázquez
- Vermeer
- Halas
- Halas
- Škréta
- Hollar - grafik
Malířství a sochařství
- Jean Auguste
- Mánes
- Navrátil
- Jasques - Luis - David, Korunovace Napoleona
- Canova - sous. Thésea
- Prachner
- Lederer
SOLITÉŘI
GOYA:
- expresionismus
- Španělsko
- Saturn požírající své děti
BLAKE:
- surrealismus, symbolismus
- Anglie
Sochařství
- Sinek
- Seidan
- Myslbek - socha sv. Václava
EKLEKTISMUS
= míchání všeho dohromady
80. léta 19. století
RUSKÁ AVANTGARDA
1905 - 1920
- Larionov - lučismus
- Malevič
- Tatlin - konstruktivismus
HYPERREALISMUS
MEZOPOTÁMIE
SUMMER A AKAD:
BABYLONIE:
užité umění
Babylonská (Ištařina) brána

ROMÁNSKÉ UMĚNÍ
- kaple v Cáchách
- Notre Dame
- Carcasonne
- bazilika sv. Jiří (hrad)
- rotunda sv. Jiří (Říp)
Malířství
- Giotto di Bondone - kostel v Assisi
- Van Eyck
- Mistr Theodorick
Malířství
- Arcimboldo
- El Greco
- A. de Vries
- H. von Aachen
Architektura
- Zwinger v Drážďanech
- Sanssouci
- zámek Nové Hrady
- Arcibiskupský palác v Praze
celé 19. století
SYMBOLISMUS
- skupina NABIS - Maurice Denis - Můzy
- James Enzor - Kristův vjezd do Bruselu
- Redon, Munch - existencionalismus, expresionismus
v ČR se prolíná se Secesí
- Fr. Bílek - Slepci
- Max Švabinský - Splynutí duší
- Jan Preisler - Černé jezero
- Q. Kocián (student Myslbeka)
Malířství
- Seurat - pointilismus
- Cézanne - Hráči karet
- Vincent van Gogh - expresionalismus - Cypřiš a hvězdy
- Gaugin - Žlutý Kristus
- Rousseau - surrealismus - Já, portrét; krajiny
- de Toulousse-Cautrec
SURREALISMUS
20. léta, Freud, Breton → psych. automatismus
- Salvador Dalí - měkké hodiny
- Frida Kahlo
- Max Ernst - frotáž
- René Magritte - Toto není dýmka
- Štýrský + Toyen - Spící
- Fr. Muzika - velký Elsinor
- L. Fára
- Mikuláš Medek
- Jan Švankmader
- persifláž - ironizace
- asambláž - struktura
jeskyně
sošky
KŘESŤANSKÁ ANTIKA
- bezstarostnost
- znak: rokaj
Malířství a Sochařství
- Monet - Kupky sena, Jezero s lekníny
- Manet
- Degas - baletky, dostihy
- Renoir - idealizace
- Pissarro
- Slavíček - Praha, parky
- Rodin - Brána pekel, pomník Balzaca
- perla barroco - perla nepravidelného tvaru
- memento mori - krása v ošklivosti, nic není věčné
- pohyb, dramatičnost, divadlo, protiklady
KONEC 18. STOL. - 19. STOL.
- rostoucí vlna nacionalismu, obrození národů
- reakce na klasicimsus → vášeň, city, venkov, minulost
Sochařství
funerální, doplňuje
- Václev Levý - učitel Myslbeka
- Maxové
Chicagská škola
- Henri Sullivan - kritizován
- mrakodrapy základ
PAŘÍŽSKÁ ŠKOLA
před 1. světovou válkou
EXPRESIONISMUS
1905 - 1915 a po 2. svět. válce
pocity, nálady - úzkost
- Ensor
- Munch
- Die Brücke, Drážďany - Nolde, Kirchner
- Der Blaue Reiter, Mnichov - Kandisnkij, Klee
- Rakousko - Schielle, Kokoschka
- ČR - Osma - Filla, Kubišta
Džoserova pyramida

BYZANC
- Hagia Sofia
- sv. Apolinář v Ravenně
- jednoduchost, harmonie, racionalita
- kapitol, brána, divadlo, zámky
Generace ND
- otevřeno 1871 → požár → znovuotevření 1873
- Zítek, Schulz, Ulman
- Myslbek, Schnirch
- Aleš, Ženíšek, Brožík,Hynais
- Mánes - Lunety (orloj)
FAUVISMUS
1905 - 1907, Francie
ostře zářivé barvy
- Matisse - Harmonie červené
- Derain
Florencie, Itálie
už ve 14. století, 15. stol. vrchol, 16. stol. v Evropě
ABSTRAKCE
- Kandinskij - čistá abstrakce
- Mondrian - neoplasticismus
- Kupka - orfismus
- Toyen, Štýrský - artificialismus
- Bauhaus - zvrhlé umění
EGYPT
- r. 3000 - jednotný stát → NARMEROVA PALETA
- Džoserova pyramida
- Cheopsova p.
- Chrám v Luxoru
Cheopsova pyramida

Sochařství
- Ghilberti
- Rodin
- Donatelo (David)
- Michalengelo (výzdoba Sixtinské kaple)
- Jaroš (Zpívající fontána)
MANÝRISMUS
ROKOKO
HISTORISMUS
PSEUDOROMANTISMUS:
PSEUDOGOTIKA
- Novostavby: sv. Ludmila, dostavba Víta
- Přestavby: Hluboká, Lednice, Windsdorf, Neuschwainstein
- Mocker - necitlivý, purismus - Prašná brána, Karlštejn
- renovace: ND, Rudolf, NM, Slavín
Průmyslová revoluce
modernizace
neolitická revoluce
harmonie, krása
2. POL. 16. STOL.
EMPÍR
- 1800 - 1830, Francie
- císařský styl
Itálie, kolem r. 1600
téměř celé 18. stol.
Francie
Asanace
- city, vášeň
- zájem o orient, středověk a minulost
vznik fotografie
sociální problémy
metoda alla prima
neakademismus, pryč s monumentalitou
Asanace Prahy
konec 19. století - 1. sv. válka
hledání nového
PRAVĚK
STAROVĚK
STŘEDOVĚK
RENESANCE
BAROKO
KLASICISMUS
PREROMANTISMUS
- Důraz na city a přírodu – odmítá rozum, klade důraz na emoce, intuici a krásu přírody.
- Melancholie a samota – časté jsou smutné nálady, přemýšlení o životě, touha po svobodě.
- Obdiv ke středověku a lidové tvorbě – zájem o hrdinské balady, legendy a minulost.
- Přechod mezi klasicismem a romantismem – ještě není tak dramatický jako romantismus, ale připravuje mu cestu.
- Typičtí autoři: Rousseau, Macpherson (Ossian) – ve Francii, Anglii, Německu.
ROMANTISMUS
REALISMUS
IMPRESIONISMUS
POSTIMPRESIONISMUS
1. POLOVINA 20. STOLETÍ
2. POLOVINA 20. STOLETÍ
21. STOLETÍ
40 - 10 tisíc př. n. l.
4,5 tis. př. n. l. - 476 n. l.
vznik píma a států - zánik Západořímské říše
476 - 1492
16. století
17. stol. - polovina 18. stol.
2. pol. 18. stol. - 19. stol.
1. polovina 19. století
Znakem baroka byla víra v Boží dokonalost a malost člověka. Hledání pravdy v sobě samém.
Znaky v literatuře:
silné city, dramatičnost, vášeň
častá témata: smrt, pomíjivost života, víra, nebe vs. peklo
používání symbolů, alegorií
snaha vyvolat v čtenáři emoce a zamyšlení nad smyslem života
jazyk bývá bohatý, květnatý
Představitelé: J. A. Komenský - Labyrint světa a ráj srdce
Ivan Olbracht
- Literární sloh / období: realismus, socialistický realismus (časně), později psychologická próza s humanistickým přesahem
- Období: meziválečná literatura (20.–30. léta)
- Styl: realistické a psychologické prózy, silná sociální tematika, vliv marxismu, ale i humanismu
- Typické dílo: Nikola Šuhaj loupežník, Golet v údolí
2. polovina 19. století
Impresionismus
- lat. impressio = dojem
- snaha zachytit prchavý moment (až intimní dojem chvíle), bezprostřednost, důraz na smyslové vnímání, individuální nálady, nikoli rozum a poznání
- rozbřesk a západ slunce
- Sova, Hlaváček, F. Šrámek (próza), Verlaine
- malíři: Monet, Manet, Renoir
80. - 90. léta 19. století
2. SVĚTOVÁ VÁLKA 1939 - 1945
Existencialismu
- Filozofie lidské existence – zaměřuje se na jedince, svobodu, volbu a odpovědnost.
- Témata: smysl života, úzkost, smrt, osamělost – člověk je hozen do světa a musí si poradit.
- „Existence předchází esenci“ – člověk není daný, ale stává se tím, jak žije a co si zvolí.
- Nesmyslnost světa – svět nemá pevný smysl, člověk si ho musí vytvořit sám.
- Typičtí autoři: Jean-Paul Sartre, Albert Camus, Franz Kafka – hlavně ve 20. století.
Navazuje na odkaz antiky
Souvisí s racionalistickou filozofií
Znaky v literatuře-
důraz na rozum, pravidla a řád
potlačení emocí, vše má být logické a harmonické
často se objevují vznešené postavy, bohové, králové
Dekandence
- franc. úpadek
- hledá krásu v ošklivosti, pocit přesycenosti a únavy, únik z reality do nereálných světů, touha po odlišnosti, mystično, pasivita a melancholie, neochota a neschopnost jednat
- smrt a rozklad těla
- Wilde, Baudlaire, Verlaine, Rimbaud, Hlaváček, Karásek z Lvovic
70. léta 19. století - počátek 20. století
Josef Škvorecký
- Literární sloh / období: existencialismus, postmodernismus, literatura druhé vlny exilu
- Období: od 50. let až do 90. let 20. století
- Styl: ironický jazyk, prvky jazzové kultury, existenciální úvahy, autobiografičnost
- Typické dílo: Zbabělci, Tankový prapor, Prima sezóna
1. SVĚTOVÁ VÁLKA 1914 - 1918
Postmodernismus
- Nevěří v absolutní pravdu – všechno je relativní, pravda závisí na úhlu pohledu.
- ironie, parodie – míchání žánrů a stylů, zpochybňování tradic a autorit.
- Intertextualita – odkazy na jiná díla, kombinování „vysokého“ a „nízkého“ umění (např. Shakespeare + komiks).
- Fragmentárnost a chaos – příběhy často nemají jasnou strukturu nebo konec.
- Typičtí autoři: Umberto Eco, Kurt Vonnegut, Bohumil Hrabal – od 60. let 20. století dodnes.
Antické umění a literatura
Starověké Řecko a Řím – základ evropské kultury.
Znaky v literatuře
důraz na krásu, rovnováhu, harmonii
postavy často představují ideály (hrdinství, ctnost, rozum)
žánry: epos, tragédie, komedie
významní autoři: Homér (Ilias, Odyssea), Sofoklés (Antigona), Vergilius
oblíbené téma: boj člověka s osudem nebo bohy
Reakce na 2. svět. válku
- za války cenzura, psaní do šuplíku
Nakladatelství
- mnohá exilová končí svoji činnost, stěhují se do Čech
- některá zavedená se udržela
- vznikají nová (soukromá) nakladatelství
Charles Baudelaire
(1821 – 1867)
- krab na vodítku, zelené vlasy
- Průkopník nových směrů, volného verše, dle Verlaina: „první prokletý básník“
- Bohémský život, pijatika, drogy
- Bojoval na barikádách → pesimismus
- Soud – ohrožuje mravní vývoj mládeže → stažena sbírka
- Překlady Poa, překládán Vrchlickým a Nezvalem (buďto doslovné, rezignace na formu nebo úpravy)
Květy zla (1857)
- Básnická sbírka, zhruba 130 básní
- Šest oddílů – pocity marnosti, skepse (pochybování), smutku, samoty, zmaru, hnusu/krásy, nemožnost najít štěstí, beznaděj, sexualita a fyzično, motiv smrti
- Vulgární, neobvyklá slovní spojení, volné verše
b. Mrcha (překlad V. Holan)/ Zdechlina (F. Hrubín)
- dekadentní, jedna z nejznámějších
- promluva lyrického subjektu ke své lásce (na procházce)
- rysy dekadence: mrtvola zvířete, morbidní a hnusné popisy zdechliny, prchavost života, definitivní konec, šokující výrazy (žena při souloži) → pocit zhnusení a melancholie, marnosti
- prolínaní jazykových vrstev – hrubé + lyrické (sežrat v polibcích)
Přelom 19. a 20. století
Konec dělnické revoluce, elektrifikace, zvýšení životní úrovně, vzdělání, pokrok, ZRYCHLENÍ ŽIVOTA
r. 1900 - lidé se bojí konce světa, vyvolává obavy a nejistotu, ve světě nepokoje, nebezpečí válek
3 umělecké směry, které se prolínají:
- Symbolismus
- Impresionismus
- Dekandence
Stéphane Mallarmé
fr. básník a esejista, symbolismus, chtěl sloučit poezii s hudbou a výtvarným uměním
- Literární sloh / období: budovatelská literatura (v 50. letech), později kritický realismus, disidentská a exilová literatura
- Období: 50.–80. léta
- Styl: velký vývoj – od nadšeného agitátora k ironickému a kritickému dramatikovi, autor absurdních a kritických her
- Typické dílo: Katyně, August, August, august, Kde je zakopán pes
Prokletí básníci
- Francouzští básníci
- 1. zmínka v eseji Prokletí básníci od Verlaina
- Boří tabu, pobuřují, vymezují se vůči starší generaci, víra v umění (- může zachránit zkažený svět)
- Inspirace u F. Villona (renesance) a E. A. Poa (am. romantismus)
- Charles Baudelaire
- Paul Verlaine
- Arthur Rimbaud
Oscar Wilde
(1854 - 1900)
- anglický dramatik, prozaik, básník a esejista, DEKADENT
Obraz Doriana Graye (1891)
- dekadentní román (popis společnosti, mystično, cynismus, krásné tělo a hnusná duše, homosex.)
- Londýn, konec 19. století
- Lord Henry Wotton, dekadentní aristokrat (nejdůležitější krása a mladí; ovlivňuje Doriana) přichází za malířem Basilem Hallwardem (okouzlen Dorianem), chválí jeho obraz → na obraze Dorian, Basil ho potkal na večírku, D má přijít, aby obraz dokončili → D vysloví přání, že by chtěl být věčně mladý, splní se mu to → miláček večírků a britské smetánky → zamiluje se do herečky Sibyly Vaneové, jednou se na ní jde podívat, nehraje dobře, rozejde se s ní → S spáchá sebevraždu → obraz se poprvé změní → jde to s D z kopce, užívá si večírků (na radu lorda Henryho), zůstává mladý, obraz stárne (schová ho na půdu) → přichází Basil se rozloučit, svěřuje se mu s láskou → D ho vezme na půdu, B nemůže uvěřit, poté ho D zabije, zbaví se těla (přinutí chemika) → Bratr Sibyly, James ho pronásleduje, jednoho den zabit při honu → D si uvědomí, že by se měl změnit, rozřeže obraz, zestárne a umírá
Ideální manžel (1894)
- Divadelní hra, komedie
- Lord Chiltern je svědomitý představitel dokonalého politika, žena Gertruda, přítel lord Goring se dvoří jeho sestře Mabel.
- Jednou na večírek dorazí spolužačka G, lady Cheveleyová → vydírá lorda Ch (podvod z dřívějška) → má podpořit projekt Argentinského průplavu (nevýhodné), vložila do něj mnoho peněz → neví, co má dělat, nechce ztratit kariéru ani ženu → svěří se příteli lordu G → lady Ch se shání po broži, našel ji lord G (brož patřila jeho sestře, lady ji ukradla) → výměna brože za dopis, lady odchází do ústraní, lord Ch šťasten a lord G a Mabel se berou
Jak je důležité míti Filipa (1895)
- Divadelní hra, komedie
- Konverzační komika – dialogy (smysl) a satira
- Vztah se zdá dokonalý, žena ho miluje, nemůže ji zklamat pravdou o svém podvodu
- Příběh je tvořený ze tří dějství. Hlavními "hrdiny" tu vystupují Jack Worthing a Algernon Moncrieff. Tito mladí šarmantní gentlemani jsou ve svých stylech chování naprosto na jiné vlně. Jack Worthing se zamiluje do krásné Gwendolíny Fairfaxové, která je velice příhodně Algernonovou sestřenicí. Je tu však jeden problém. Jack v Londýně vystupuje pod jménem Filip, pod kterým je znám i u své milované, se kterou se (na můj názor až překvapivě ukvapeně) snaží zasnoubit. Gwendolína je okouzlena jeho jménem, jelikož každá dívka si přeje mít svého "rytíře" Filipa, a samozřejmě se sňatkem souhlasí. Problémem číslo jedna však je dívčina matka, lady Bracknellová, která si Jacka-Filipa pozve na tzv. snubní pohovor, kde se nešťastník snaží obhájit svou lásku. Lady Bracknellová však usuzuje za nepřijatelné Jackův nejasný původ. Byl totiž nalezen v obyčejné cestovní tašce na nádraží. Klade mu na srdce, že je bezpodmínečně nutné najít si aspoň jednoho důvěryhodného rodiče.
- Jack se vrací na své venkovské sídlo, kde ho všichni znají jako bratra Filipa, kterého však nikdy neviděli. Zde se nejvíce začala projevovat i přítomnost Algernona, který přijíždí na venkov a vydává se za Filipa, Jackova bratra, který je šokovaný Algernonovou vychytralostí. Algernon-Filip na venkovském sídle poznává Jackovu schovanku, překrásnou Cecilii Cardewovou. Představí se jako Filip a zasnoubí se s ní. Nato přijíždí Gwendolína, Jackova dosud neschválená snoubenka. Po příjezdu se setká s Cecilií, oba muži jsou v domě a nemají o Gwendolíně ponětí. Obě ženy se seznámí a obě se té druhé pochlubí o svém snubním slibu. Problém je ten, že obě jsou zasnoubené s Filipem. V tu chvíli přichází muži a dívky okamžitě vše pochopí. Rádoby se urazí a utečou do domu. Jack s Algernonem se s nimi snaží dohodnout, omluvit se a vyznat lásku. Když jsou ale dívky neoblomné, chlapci se rozhodnou, že se nechají znovu pokřtít. Překazí jim to však náhlý příjezd lady Bracknellové, která se doslechla o přítomnosti své dcery, zároveň přišla zkontrolovat Jacka a jeho situaci s rodiči. Stará dáma tu však potkává slečnu Prismovou, postarší ženu, která v příběhu vystupuje jako vychovatelka a učitelka slečny Cecílie. Ožívají tu staré příběhy. Slečna Prismová je totiž zároveň bývalá chůva dítěte sestry lady Bracknellové, která před několika lety i s dítětem společně zmizela. Slečna Prismová se přiznává k tomu, že zaměnila omylem rukopis svého románu za svěřené dítě do cestovní brašny. Jack nato přináší ze skříně cestovní brašnu, ve které byl objeven. Brašna Jacka se shoduje s brašnou slečny Prismové. Dozvídáme se tu, že Jack je ve skutečnosti bratr Algernona a dokonce, že byl již jako miminko pokřtěný jako Filip. Příběh končí společným zasnoubením, tentokrát platným a bez lži.
Ztracená generace
Amerika, 20. léta 20. století
poznamenání válkou, vrací se, vyjadřují pocity vojáků, vyjadřují pocity po válce, hledání smyslu života, nejistota, hledání smyslu, uplatnění, deprese, apatie, pocit odcizení, teď pojem pro všechny spisovatele, kteří v první světové válce bojovali a narukovali kolem svých 20
- Literární sloh / období: existencialismus, poetické divadlo, moderní drama
- Období: 60.–80. léta
- Styl: básnické a filozoficky laděné divadelní hry, silné metafory, osobní drama
- Typické dílo: Konec masopustu, Kočka na kolejích
2. vlna: 50. a 60. léta
- větší míra psychologické analýzy, v popředí subjekt člověka ve vztahu k době
- humor a satira
3. vlna: 70. léta
- retrospektiva
- rozdíl mezi východem a západem
- východ - hrdinství, boj proti nepříteli (Němcům), černobílé vidění
- zapád - i satirický pohled
ITALSKÁ LIT.
ŠPANĚLSKÁ LIT.
Walt Whitman
(1819 - 1892)
- americký básník, průkopník volného verše
- hl, představitel civilismu (zobrazení technických vymožeností, zájem o pokrok a vývoj civilizace, oslava lidské práce, demokracie a svobody, odmítnutí otroctví a volný verš)
sb. Stébla trávy (1855)
- ranění z válek, soc. a přírodní motivy (cesta, pohyb, tráva, oceán, smrt), optimistický tón
1. Vlna těsně po válce či během
průběh války nebo hend po ní
velmi subjektivní pohled
Poezie
- velké množství kvalitních děl – sbírky – výběr dlouhodobé tvorby
- vydávání klasiků (Seifert)
- samizdat a exil: Skácel, Mikulášek, Blatný
- vlivná díla: Reynek, Topol, Diviš, Fischerová
- oblíbení: Wernisch, Žáček
- I.M. Jirous a Krchovský
- mladší poezie: Borkovec, Kolmačka, Typtl, Rudčenková, Šťastná
Současná česká literatura
- po roce 1989 uvolnění, zrušena cenzura a manipulace literatury státem – obroda liter. umění
- spojení tří proudů do jednoho (exil, domácí opoziční – samizdat, underground, oficiální)
- kromě nových se vydávají dříve zakázané knihy
- udělují se PRESTIŽNÍ LITERÁRNÍ CENY:
Cena Seiferta, Ortena (pro mladé autory), Státní cena za literaturu, Cena Karla Čapka (sci-fi a fantasy), Skácelova cena (básníci)
Magnesia Litera
- hlavním proudem se stává postmoderna
- rozšiřují se témata (často detabuizace): politika, historie, erotika, téma komunistického režimu, drogy
- rozmanitá úroveň a formy: poezie, kratší prózy (povídky, novely)
- témata každodenního života, stereotypu
- muži-hrdinové-KSV
- ženy-hrdinky-emancipace
Časopisy
- zaniká oficiální měsíčník Svazu spisovatelů Literární měsíčník
- většina socialistických časopisů se přeformovala (Progles, Revolver Revue, Host)
- vznik nových novin a časopisů a obnovování starších
Paul Verlaine
(1844 - 1896)
- často symbolismus, lyrika – milostná, přírodní
- skandální vztah s Rimbaudem
esej Prokletí básníci (1883)
- formulace kdo jsou a čím se liší
sb. Romance beze slov (1874)
- romance = veršovaná skladba střed. rozsahu s milostnou tematikou, protiklad balady
- soubor lyrických (milostných a přírodních) básních
- hl. symbolismus + prchavost impresionismu + působení na smysly
- pocity úzkosti, smířenosti a vyrovnanosti, pohled do budoucna, motiv jitra
Jean Arthur Rimbaud
(1854 - 1891)
- „božský rošťák“
- většinu tvorba napsal v 15 – 19 letech (lidé mu moc nevěří), bohémský život
- typická zvukomalebnost, osobitá metaforičnost, metoda kontrastu, sugestivnost osobního prožitku
- „božský rošták“ (F. X. Šalda)
b. Opilý koráb
- symbolika, metafory pro život (koráb – cesta) a vyjádření životního postoje – neví kam směřovat, proplouvá, pluje bezcílně, potácí se
Avantgarda
- 1920 – Devětsil – sdružení levicově avantgardních směrů
- Proletářské umění – 1. Pol. 20. Let
- Reakce na sociální bídu a důsledky války
- Kritika sociální nespravedlnosti
- Legionářská literatura – téma zahraničního odboje
- Demokratický proud
- Imaginativní proud
- Katolický proud
- Ruralisté venkovská próza
- Sociální próza a realismus
- Psychologická próza
Julius Fučík
- (1903 – 43)
- Reportáž, psaná na oprátce
- různý obsah – závěť, vyznání lásky, vzpomínky, popisy situace
- Komunisté z něj udělali socialistického hrdinu – propaganda – cenzurovaná verze – bez strachů atd.
James Clavell
Ladislav Fuks
Pan Theodor Mundstock
Spalovač mrtvol
Wiliam Styron
Ota Pavel
(1930 – 1973), Otto Popper – vlastní jméno
Spisovatel, novinář – sportovní reportér
1984 – Innsbruck olympiáda – projevila se jeho bipolární porucha
- vzpomínky na dětství, povolání do Terezína (→ Smrt Krásných srnců)
- Sportovní reportáže/povídky (→ Dukla mezi mrakodrapy; Plná bedna šampaňského; Pohádka o Raškovi)
- Rybářská tematika (→ Jak jsem potkal ryby)
soubor povídek Smrt krásných srnců
- Hlavní postavou je jeho tatínek – Leo Popper – autor na něj vzpomíná s láskou a úctou, pochopením, ale byl to ne moc vzdělaný člověk, uměl to se ženami-záletník, měl rád sport, ryby, optimista
- Matka
- Hugo, Jiří, Otto – synové
- Rodina pobývala u strejdy Broška (pes Holan) - Buštěhrad
- Povídka začíná tak, že synové jsou povolání do transportu
- Otec má pocit, že je musí před transportem nakrmit, aby měli sílu – chce s pomocí Broška skolit srnce)- Leo vidí srnce a je mu ho líto, ale synové jsou důležitější – skolí ho – pytláci mu ukradnou část kořisti – syny ale nakonec nakrmí
Česká moderna
- Rychlé životní tempo, r. 1900 – obavy, skeptičtí, vysoké napětí mezi státy
- Niterní a subjektivní pocity
- Subjektivita – osobní postoje
- Vztah autor-čtenář – snaží se vysvětlovat
- Umění = zpověď, umění má největší hodnotu
- Magično a tajemno, iracionality, symboličnost, radši intuice, abstrakce
- Čas – smrákání, přechody
- Nejvíce se rozvíjí poezie – milostná, přírodní a občas reflexivní
- Báseň v próze – volný verš (naruš. zvuk. shoda, různá délka)
- Próza – povídky a romány + lyrizovaná próza – děj potlačený, náladovost, popis pocitů, přírody
- Literární kritika – samostatným oborem (Fr. X. Šalda)
Otakar Březina
(1868 - 1929)
Manifest čes. moderny, ovlivněn nejvíce symbolismem
Brzy přišel o rodinu → život. pesimismus
Eseje, kritiky a básně (sbírky)
Ve 20. letech kandidát na Nobelovku, odmítá pocty
Sb. Tajemné dálky (1895)
- Intimní lyrika – láska, vzpomínky /reflexe, přírod./
- Volný verš
- Symbolismus, abstrakce, složitější → rozporuplná reakce
- Odvrat od pozemského štěstí k duchovnu a samotaření, snaha poznat tajemství vesmíru a lidské existence, individualismus
Sb. Svítání na západě (1896)
- Bolest vede člověka k poznání záhad vesmíru, jen smrt může odhalit pravou podstatu bytí
- Oxymóron – západ jako symbol smrti (přechod do duch. dimenze)
Sb. Věty od pólů (1897)
Sb. Stavitelé chrámů (1899)
Sb. Ruce (1901)
Próza
- samizdat a exil: Škvorecký, Vaculík, Klíma, Čep + Kundera
- dále se prosazují v literatuře: Vaculík, Kantůrková, Matoušek, Binar
- oficiální próza: Šmíd
- sci-fi: O. Neff
- nově témata erotiky, bezprostřední humor, vliv postmoderny
- noví autoři: Šabach, Viewegh, Urban, Ouředník
Literatura:
70. LÉTA 18. STOLETÍ - 50. LÉTA 19. STOLETÍ
Ironie = opačný význam
Sarkasmus = jedovatost
Bachův absolutismus (Alexander Bach) - Následek revolucí 1848, 49
František Xaver Šalda
(1867 - 1937)
První významný čes. kritik, učitel a profesor na UK, člen redakce Ottova slovníku naučného
Doceňuje a vyzdvihuje Máchu
Nejtypičtější žánr: esej – na pomezí publicistiky, umění a odborného stylu (odborná úvaha)
Čas. Šaldův zápisník (1928 – 1937)
- Kritiky
- Šaldův žák Václav Černý vydával Kritický měsíčník (38-42, 45-48) – odbornější
Mácha snivec a buřič (1936)
Boje o zítřek (1905)
- Sbírka esejů, názory na umění – vycházet ze života, tvůrčí činnost, nenapodobovat
- Aktivní role čtenáře – text nabývá smyslu až po dotyku se čtenářem – dotváří ho prožitkem
Duše a dílo (1913) -
- Soubor literárních portrétů (Rousseau, Flaubert, Mácha, Němcová, Sova, Březina, Dante,..)
Erich Maria Remarque
- bojoval na německé straně, proti válce
Anna Frank
Deník Anne Frank
- Schovávali se v domě v Holandsku
- Jediný, kdo přežil byl otec
- Deníkové zápisky mladé dívky (13/14 let)
- Strach jí donutil částečně vyspět
- Vytvoření fiktivní postavy Kitty, které píše deník
- Relativně jednoduchý zápis
- Zápisy jsou datované
Jan Drda
- (1915- 70)
- Poválečný autor
- Div. Hry, próza, film
- Autor pohádek – Hrátky s čertem, Dalskabáty, Hříšná ves
- Soubor povídek – Němá barikáda (1946)
- Schematismus – černobílé vidění světa - všichni Němci ti špatní, sovětští vojáci hrdinové
- Postavy – často prostí lidé
- Povídka Vyšší princip – v době heydrichiády, hlavní postava starý profesor (přezdívaný Vyšší princip), v jeho třídě jsou zatknuti 3 studenti a následně popraveni kvůli atetátu, profesor musí studentům sdělit, že se toto stalo a musí říci, že byli zabiti oprávněně kvůli Říši . Dodržuje morální zásady, je čestný atd. a je to pro něj tedy těžký úkol.
- Povídka Včelař – včelař sekrývá vysílačku ve včelím úlu
- Povídka Hlídač dynamitu – muž pomáhal odbojářům tím, že hlídal dynamit a zemřel tak, že mu ten dynamit vybuchl, ale zabil při tom několik gestapáků, kteří ho přišli zatknout.
- Povídka Vesnická historie
- Povídka Záškodník – nějaký osamělý Němec na konci války střílí Čechy na ulici, nakonec ho nejdou v bytě jeho matky …
Patrick Ryan
Pierre Boulle
Divadlo
- zpočátku po revoluci centrem kulturního a politického dění, rychle tento trend mizí
- problémy:
- nenazkoušené nové hry
- malá divadla – restituce vynutili přestěhování
- narážky a dvojsmysly, politická kritika v televizi, novinách
- snižování dotací
- konkurence (nová a obnovená divadla)
- zakázaní autoři: Havel, Topol, M. Uhde
- vliv postmoderny (Pitínský), groteskní divadlo, světová tvorba
NÁRODNÍ OBROZENÍ
- Obrodit se – jazyk, vzdělávání, kulturu, národní zájmy
- Od r. 1620 (bitva u Bílé hory) čeština upadá, germanizace
- Vlastenectví – zemský patriotizmus – Čechem kdo mluví česky
- Josefínské reformy – zrušení nevolnictví – z venkova do měst (za prací) → příchod češtiny
- Skupina obrozenců → základ z veleslav. češtiny (16. stol., renesance) – široká slov. zásoba, květnatost
- Norma spisovného jazyka (správná podoba) + kodifikace (odborný základ → Pčp, slovníky)
- Puristé (2., 3. desetiletí) – chtějí nahradit všechna cizí slova; neujalo se
4 fáze:
- fáze – 18./19. stol – 1810 → brání se český jazyk, mluví se, píše
- fáze – 1810-20 → nejvypjatější boj
- fáze – 30. léta 19.století
- fáze – 40. - 50. léta
- střídání uměleckých směrů: klasicismus, osvícenství → pre/romantismus → realismus
- rozvoj historiografie (v čj), přírodní vědy
- odborné časopisy, rozvoj novin, divadlo, překlady a nová vlastní literatura
- žánry:
- próza – drobnější – povídky, romány
- poezie – lyrická a epická – eposy, balady
- odborná literatura – učebnice, teorie, slovníky, příručky + časopisy
- lidová slovesnost – inspirace, sběratelé
- drama
Manifest české moderny
- 1895, časopis Rozhledy
- Formulace programu, čím se chtějí odlišovat (kulturní, umělecké a politické požadavky):
- Individualita a originalita - umělec spoléhá na sebe, kult subjektivity
- Kritika je opora spisovatelů, tvorba je vykoupením z všednosti
- Kritika a zklamání z politiky (mladočeská strana), všeobecné hlasovací právo
- O. Březina, A. Sova, F. X. Šalda, J. K .Šlejhar, V. Mrštík, J. S. Machar
Norman Mailer
Ellie Wiesel
Tereza Boučková
prozaička a publicistka. Tereza Boučková se narodila v druhém manželství spisovatele Pavla Kohouta. Po maturitě na pražském Akademickém gymnáziu, jí vysokoškolské studim nebylo umožněno z politických důvodů. Studovala soukromě angličtinu a účastnila se vzdělávání na „ bytových univerzitách“. Při bytových inscenacích získávala hereckou zkušenst spolu s Vlastou Chramostovou, Pavlem Landovským, svým otcem a dalšími disidenty. Tereza Boučková podepsala Chartu 77 a poté pracovala v různých nekvalifikovaných zaměstnáních. V roce 1985 se provdala a s manželem a třemi syny se odstěhovali do chatové oblasti ve Vráži u Berouna.
Dílo Terezy Boučkové:
Literární práci se Tereza Boučková věnuje od konce osmdesátých let jako prozaička. Indiánský běh – 1991, první autorčin soubor próz, který vyšel nejprve v samizdatu, 1989 v Bratislavě, poté v Praze a v zahraničí. Čerpá nejvíce z vlastních zážitků a zkušeností, od dětství značně komplikovaných. Na vše dovede nahlížet z nadhledu, s humorem i ironií. Indiánský běh a končiny štěstí, končiny ticha – 1992 Problematika citového života žen ji zaujala v prózách: Křepelice – 1993 Když milujete muže – 1997
FRANCOUZSKÁ LIT.
Časopis Moderní revue
- 1894 – 1925, dekadence
- Literární + umělecké umění (důraz na grafiku – typografie, vazba), otiskovali i původní texty
- J. Karásek ze Lvovic, M. Martern, A. Procházka
Katolická moderna
- Čas. Pod jedním praporem, Hlídka literární
- Hluboká tradice víry v Boha
- K. Dostál Lutinov, S. Bauša + částečně Zeyer, Březina
Antonín Sova
(1864 - 1928)
Manifest čes. moderny, impresionismus hlavně, básník, redaktor Ottova slovníku, ředitel knihovny
Brzká smrt matky, macecha, žena ho podváděla – nevlastní děti; přítel Vrchlického
Sb. Květy intimních nálad (1891)
- 3 oddíly – příroda, skepse venkov-město, milostné zklamání
- Subjektivní, skeptické a melancholické, reflexe
- Idealizuje si venkov – klidný, volnost a jistota
- Impres. → prchavost, barvy, čich, hmat + hudba
- Některé básně forma sonetu
Sb. Vybouřené smutky (1897)
- Vizionářská poezie, komentáře dobových událostí, bolest, bída, smutek, vzdor a hněv
- Stylizace do postavy poutníka „smrtelně zraněného“, vyhnaného na „pohoří snů“
Sb. Z mého kraje (1892)
- Příroda v různých ročních obdobích, návrat do rodného kraje
Ivanův román
- Psal i prózu – hl. novely nebo povídky, lyrické podtexty, různé směry (např. i secesní próza - oděvy)
Ernest Hemingway
- v roce 1961 získal Nobelovu cenu za literaturu
- metoda ledovce – podstatné pod povrchem, nutno si domyslet
- hemingwayovský dialog – úsporné, strohé, úsečné (Škvorecký – Zbabělci)
- za svůj život se zúčastnil nejen I. Světové války, ale i španělské občanské války
- rád jezdil do Afriky lovit, ve dvacátých letech se vyskytoval převážně v Paříži
Jaroslav Hašek
Bohumil Hrabal
Prozaik, osobitý autor, za 2. sv. v. pracoval jako výpravčí
Ostře sledované vlaky
Postavy :
- Miloš Hrma – vypravěč – ich - forma , učí se na výpravčího
- Výpravčí Hubička – spolupracovník Miloše, svůdník, sebevědomý, nemá rád Němce
- Přednosta – jejich nadřízený, záliba v chování holubů
- Zdenička Svatá - telegrafistka
- Máša – dělá průvodčí – Miloš ji miluje
- Viktoria Freie – partyzánka
Příběh se odehrává na nádraží; Ke konci války, kdy Rusové tlačí Němce zpět do Německa
Projíždějí vlaky se zbraněmi atd.
Hubička svede Zdeničku a orazítkuje jí zadek německým razítkem – vyfotí to – dostane se to na úřad – bere se to jako zneuctění německého jazyka
Ostatní jsou na něj naštvaní, ale zároveň mu závidí zážitek se Zdeničkou
Miloš - problémy se ztrátou panictví – problémy s erekcí – pokusí se kvůli tomu o sebevraždu – podřeže si žíly
Snaží se vyhledat pomoc u manželky přednosty
Hubička se s Milošem domluví, že nějaký den má jet naložený vlak s municí a chce ho vyhodit do povětří
…
ANGLICKÁ LIT.
Jiří Weil
Joseph Heller
Arnošt Lustig
- Jen téma holocaustu, mladí hrdinové, čerpá z vlastních zážitků a ze zážitků svého okolí
- Převážně próza – povídky, romány, novely
- Exilový autor
- Dělal šéfredaktora českého playboye
50./60. l. – povídkové soubory:
- Noc a naděje
- Démanty noci
- Povídka Tma nemá stín – útěk z vlaku
- novela Dita Saxová - příběh o dívce, která se vrací z koncentráku, zjišťuje, že jí nikdo z rodiny nepřežil, snaží se začlenit do života – chce začít znovu ve Švýcarsku – nezvládá situaci a páchá sebevraždu
- novela modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
- Nemilovaná 1979 – prostitutka v koncentračním táboře
- Krásné zelené oči 2003 – příběh dívky, která byla vybrána jako nacistická prostitutka
Miloš Urban
Miloš Urban vystudoval moderní filologii na katedrách anglistiky a nordistiky na FF UK v Praze (1986–92), v letech 1992–2000 pracoval jako redaktor v nakladatelství Mladá fronta, od roku 2001 v Argu, kde rok zastával funkci šéfredaktora. Vydal šest románů; jeho knihy byly přeloženy do němčiny, španělštiny, holandštiny, maďarštiny, ruštiny. Napsal také divadelní hry (Trochu lásky a Nože a růže) a několik povídek otištěných v různých časopisech (např. Host) a v povídkových knihách nakladatelství Listen.
Dílo Miloše Urbana
Vlastní tvorba - Poslední tečka za rukopisy (pod pseudonymem Josef Urban) – Argo, 1998 (2. vydání v roce 2005 již pod svým skutečným jménem) - Sedmikostelí – Argo, 1998 - Hastrman – Argo, 2001, ISBN 80-7203-347-6 (cena Litera za nejlepší knihu roku v kategorii próza)
Novodobá utopie, dílo pozdního romantismu, pohádka pro lid držený pod krkem svou vlastní politickou reprezentací - tak lze charakterizovat Hastrmana, potenciální černou knihu ekoterorismu..., kdyby to nebyla kniha zelená.
První kniha zavádí čtenáře do třicátých let devatenáctého století. Do Staré Vsi přijíždí její pán, volnomyšlenkářský šlechtic a podivínský diplomat, který se dlouhá léta zdržoval v cizině a pak se rozhodl pro klidný život ve staré vlasti. Nepočítal však s tím, že v nepatrné vesnici objeví celý nový svět.
Druhá kniha vrhá hrdinu do dnešního dne, přímo doprostřed odporné přítomnosti se všemi jejími zlořády a nečistotami. Hrdina bere do rukou zbraň, aby v zemi udělal pořádek a vydobyl zpět to, oč moderní doba připravila člověka.
- Paměti poslance parlamentu – Argo, 2002 - Stín katedrály – Argo, 2003 - Michaela (pod pseudonymem Max Unterwasser) – Argo, 2004 - Santiniho jazyk - Argo, 2005
+ pousta překladů z angličtiny.
Michal Viewegh
Vieweghova díla se vyznačují epičností, prolínáním komediálních a tragických momentů, častými citacemi, relativizací vyprávění prostřednictvím různých pohledů a verzí. Jeho tvorba byla často zfilmována.
Báječná léta pod psa
Psáno formou deníku z pohledu Kvida
Jedná se o román s autobiografickými prvky (začátek díla ze života autora), epilog v závěru (doslov o rodině)
Časové prolínání: od roku 1968 (příchod Rusů) - 1989 (sametová revoluce) Kvido - sečtělý, inteligentní, hodně výřečný a obézní chlapec; měl z toho deprese otec Kvida - brání se komunistickému režimu, nechce vstoupit do strany; kvůli zabezpečení rodiny dělá drobné politické ústupky (hraje fotbal apod.), nakonec je ale sesazen na pozici vrátného; má deprese a veškerý volný čas pak trávil v dílně (vyrobil si i vlastní rakev) matka Kvida - hrála v divadlech a předčítala Kvidovi z divadelních her; velmi se bála psů; snažila se dostat otce z depresí; ke konci knihy píše Kvidovi dopis, aby knihu o jejich osobním životě nevydával (popisoval v knize i počůrané prkýnko apod.) Paco - mladší bratr Kvida; dobrodružné povahy Jaruška - ve škole recitovali společně s Kvidem, vzali se a na popud jeho matky měli dítě (aby dostala otce z depresí) babička Líba - šetřila peníze tak, že vařila levná, bezmasá jídla, aby pak mohla jezdit do zahraničí; "ortodoxní turistka" dědečkové Jiří a Josef, babička Věra ing. Zvára - přítel Kvidova otce; byl hloupější, ale protože podlézal a vstoupil do komunistické strany, měl se lépe než jeho otec Šperk - soudruh a šéf podniku
Kniha začíná seznámením rodičů - amatérské herečky a budoucí právničky s ekonomem. Těhotenství matky ukončí předčasně útok vlčáka (jeho matka porodí v divadle, i když trpí chorobnou stydlivostí). Kvido je středem pozornosti, hlavně babiček. Je brýlatý a intelektuálně zaměřený, ale také tlustý, z čehož má komplexy. Rodina se ze strachu před výpovědí stěhuje z Prahy do Sázavy, tam oba nastupují do skláren. Bydleli v prosklené terase závodní vily, kde byla zima. Kvidův otec byl neprůbojný, nesehnal jiné bydlení (nechtěl vstoupit do komunistické strany). Kvido dostal zápal plic, narodilo se druhé dítě - Paco, otec rychle řeší jiné bydlení. Nastoupil tedy na VUML, koupil psa (vlčáka Něhu) od podnikového stranického lídra a začal hrát fotbal, aby byl vidět v pozitivním světle té doby. Kvido začíná recitovat - velmi úspěšně, kamarádí s Jaruškou - úspěšně. Do nového domu přibyla společně s Pacem i babička Líba. Otec začíná trávit celé dny v dílně, kde dělá truhlařinu. Jeho znalost jazyků mu otevřela cestu k povýšení, ale záhy byl s matkou přistižen u kamaráda z divadla (u Pavla Kohouta - odpůrce komunistického režimu) a bylo po kariéře. Byl sesazen na místo podnikového vrátného a uzavřel se do sebe, trpěl depresemi. Matka mu sehnala i psychiatra. Kvido přerušil studia na ekonomické vysoké škole, aby mohl psát své povídky, dělal nočního vrátného (měli zvyk na sebe svítit s matkou, poté i s Jaruškou, když se vzali). Matka vidí, jak se otec stále více hroutí a přemluví Kvida, aby měli s Jaruškou dítě, že by mu to mohlo pomoct z depresí. Ale ani malá Anička nepomohla (předtím dokonce volala i jeho bývalé milence Marianě). Svou rakev si přestal dělat až po sametové revoluci, kdy oba rodiče dostali odpovídající místa a Kvido vydal svou první knihu (i když ho matka prosí, aby to nedělal, jelikož kniha odhalovala velmi osobní detaily z jejich rodinného života).
Román pro ženy, andělé všedního dne
Josef Kopta
J. Otčenášek
(1924 - 1979)
Český spisovatel, novinář ..
Novela -Romeo, Julie a tma
- Pavel – 18 let – před maturitou – vyprávěno z jeho pohledu
- Ester – židovka, která nemá rodinu
- Pavlův otec -krejčí
- Pan Rejsek
- Pavel se večer prochází parkem a potkává Ester. Ester měla nastoupit do transportu do Terezína, ale nenastoupila. Pavel se rozhodne, že ji schová u sebe- v otcově krejčovské dílně -– dává jí knížky atd. , zamilují se do sebe. Později se na ni přijde – otec atd. Pavel je s ní každou volnou chvíli. Má se učit na maturitu, ale nedělá to. Plánují si společnou budoucnost. Plánují, že Ester převezou na venkov. Před domem zastaví auto – pan Rejsek panikaří – Ester uteče (nechtěla být přítěží) – vojáci ji zastřelí.
Budovatelský román Občan Brych
- budovatelský román – komunističtí hrdinové – ideoologisti, traktoristi,
- agitační poezie – to samé, ale v poezii – popis přírody = popis úrody apod.
Gunter Grass
Petra Hůlová
Po maturitě na gymnáziu a neúspěšném pokusu studovat Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy studovala kulturologii na Filozofické fakultě téže univerzity, později přidala i mongolistiku. V letech 2000 až 2001 pobývala v Mongolsku, kde se odehrává děj jejího prvního románu, Paměť mojí babičce, jenž autorku proslavil. Pobývala také ve Spojených státech amerických, kde se odehrává děj její knihy Cirkus Les Mémoires. V současnosti studuje kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v doktorandském programu. Od roku 2007 pravidelně přispívá do časopisu Respekt. Žije v Praze.
Dílo Petry Hůlové
- Paměť mojí babičce, Torst, 2002 - Přes matný sklo, Torst, 2004 - Cirkus Les Mémoires, Torst, 2005 - Umělohmotný třípokoj, Torst, 2006 - Stanice Tajga, Torst, 2008Ocenění Spisovatelčin debut Paměť mojí babičce získal cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku a zvítězil v anketě Lidových novin Kniha roku. Próza Umělohmotný třípokoj získala Cenu Jiřího Ortena. Hůlová získala v roce 2008 Cena Josefa Škvoreckého za román Stanice Tajga.
Lumírovci 60. léta 19. století
Byli to představitelé českého literárního a kulturního hnutí, které se soustředilo na vytvoření moderní české literatury, přičemž se inspirovali evropským romantismem.
Představitelé - Julius Zeyer, Svatopluk Čech, a Karolina Světlá.
Francis Scott Fitzgerald
- autor jazzového věku
- věnuje se spíše tématu pokrytectví společnosti 20. let 20. století - Velký Gatsby
Michal Ajvaz
Do literatury vstoupil Michal Ajvaz až v roce 1989 sbírkou básní. Později se věnuje prozaickým útvarům útvarům, jejichž významová sdělnost není nesena přímo vlastním příběhem, ale hledáním utajených souvislostí lidské projekce ve světě a způsobů, jakým svět zasahuje do intrapsychiky člověka.
V Ajvazově tvorbě se vyskytuje mnoho symbolů, např. symbol knihy ze které po přečtení zmizí text, symbolizující ubíhající život aj. Autor si zachoval ve svých dílech svou hravost, čímž je odlehčuje, ale jejich vážnost udržuje v takové míře, aby dávala smysl a zachovala si svou přirozenou mýtičnost a magičnost. Ajvaz je jedním z prvních ryzích zástupců magického realismu v Čechách.
Vražda v hotelu Intercontinental - 1989, autorův debut, básnická sbírka, v níž ztělesnil svou představu reflexivní tvorby. Kniha se skládá z několika desítek básní, z nichž každá je o něčem jiném a přece na sebe zvláštním způsobem navazují. V tomto díle se začíná rýsovat Ajvazovo literární zaměření. Nacházíme v něm fantastkní bytosti zasazené do pražských a středočeských reálií.
Próza:
Návrat starého varana - 1991, povídkový cyklus. Ajvaz představuje v knize obyčejné lidi z města v obyčejných situacích, ale i v těch nejobyčenějších věcech vidí nějaký hlubší a tajemný smysl a ten rozpracovává až k dokonalosti.
Druhé město - 1993, román, který je první Ajvazovou knihou s uceleným příběhem. Hlavní hrdina, který se ukrývá před zimou v antikvariátě, objeví náhodně knihu, která je napsána zvláštními zářícími až oslňujícími písmeny a neustále jakoby se posunovala. Knihu si vezme domů, ale tím se začnou dít prapodivné věci - kolotoč tajemna rozšiřující po celé noční Praze, obrovské vlny zaplavující Petřín, mramorové tramvaje jedoucí sněhem za Prahu, boj se žralokem na kostelní věži, foskoreskující losi, pobíhající po Karlově mostě aj. Román obdržel první cenu Mladé fronty za nejlepší českou knihu roku..
Divadlo
Cílem založit ND
Jazyk, vlastenectví, zábava, kultura, vzdělání, informace
- Divadlo V Kotcích - hra Kníže Honzík
- Bouda (1786 – 89) - bratři Karel Ignác a Václav Thámovi
- Ojedinělé hry ve Stavovském divadle - J. N. Štěpánek, odpolední představení
- Prozatimní → ND
I. ETAPA "obranná"
- 70. léta 18. stol. - počátek 19. stol.
- „obranná“
- Jazykověda
- Zaměření na českou minulost, její vyzdvihování + skeptici
Jaromír John
Josef Škvorecký
Alexandr Solženicyn
Petr Šabach
Od svého debutu Jak potopit Austrálii se Petr Šabach představil jako autor vyhraněného projevu a stylu. Ve svých dílech přímé, dynamicky živé a úsporné pojmenování skutečnosti se zápletkou projevující se situačně, a kterou lze vidět s ironií i s nadsázkou. Některé historky z jeho knih se staly, jiné jsou vymyšlené. Autor sám říká:"Život nepíše povídky s pointama. Nikomu z nás se nestala příhoda, která by se dala hned vyprávět v silvestrovské televizi." Próza:Jak potopit Austrálii - 1986, debutŠakalí léta - 1993, původně povídka v debutu měla široký ohlas. Zcela osobitým způsobem zachycuje život mladých. Je oproštěna od literárních konvencí, psychologizování a didaktizování. Po úspěchu filmového zpracování se autorova obliba stala mezi mladými čtenáři zcela nezpochybnitelná. Hovno hoří - 1994 Zvláštní problém Františka S. - 1996 Putování mořského koně - 1998
Rudolf Medek
Josef Dobrovský
- Nevěří v budoucnost čj, píše v nj
- Považován za zakladatele slavistiky
- Boj o rukopisy (RKZ)
- Revize Hájkovy kroniky
- Podrobná mluvnice jazyka českého
- Německo – český slovník
- Dějiny české řeči a literatury
Romain Rolland
- 1915 Nobelova cena, proti fašismu
Novinářství
Václav Matěj Kramář (1753 – 1808)
- Krameriusovy c. k. vlastenecké noviny (1791)
- Nakladatelství Česká expedice (1789)
II. ETAPA "ofenzivní"
počátek 19. stol. - r. 1830
ofenzivnější etapa
Jeho dila
- Postižiny : vzpomínková Próza
- Slavnosti sněženek : povídky
- Obsluhoval jsem anglického krále: vývojový román
- Taneční hodiny starší a pokročilé : Próza psaná jako dlouhé souvětí

Josef Jungmann
(1773 - 1847)
- Preromantismus
- Věří čj, píše v ní
- Česko – německý slovník
- Historie literatury české
- Slovesnost – učebnice teorie literatury, čítanka, učebnice slohu
- Časopis KROK + vědci – J. E. Purkyně
- Odborná terminologie (v oblasti přírodních věd)
Karel Havlíček Borovský
(1821 - 1856)
Novinář, básník, spisovatel a politik
REALISMUS
Přispíval do Pražských novin, Národní noviny (satirická příloha Šotek), časopis Slovan
Deportace do tyrolského Brixenu (prosinec 1851)
Kritika nebo satira (komická kritika)
- Epigramy – 5 oddílů
- Tyrolské elegie (žalozpěvy)
- Vypraví o své deportaci
- Odpor vůči despotické vládě, armádě, církvi
- Křest sv. Vladimíra – nedokončeno
- Král Lávra – satira s pointou na konci
- Inspirace irskou pohádkou o Midasovi (král s oslíma ušima)
- Kritizuje panovníka – neomezenou moc + hloupost, omezenost, zloba
- Král má oslí uši – každý rok zabije svého holiče (aby nevyzradil tajemství) – Kukulín – krále se zželelo jeho chudé matky (nespím ale vyzradit) – rada od poustevníka: řekni to vrbě – učinil tak – muzikant p. Červíček ztratí kolíček od basy, z vrby nový – vyzradila tajemství, když hrál – všichni si zvykli, Kukulín stálým holičem
Symbolismus
- abstraktní, odkazy na jiná díla (metafory - symboly), mnohoznačnost, skutečnost vsugerovávána
- alegorické, milostné, přírodní (LYRIKA hl.)
- Baudelaire, Verlaine, Rimbaud, O. Březina, A. Sova, K. Hlaváček
Antoine de Sant Exupéry
- Na svou vlastní žádost nastoupil do vojenské služby v roce 1921 k letectvu, 23 zraněn, pracoval u letecké společnosti, pilot v 2. Světové, ztratil se při letu
František Palacký
(1798-1876)
Generace buřičů 1930 - 1940
Tato skupina byla silně ovlivněna meziválečnou atmosférou a krizí modernity. Tvořili ji autoři, kteří se zabývali sociálními a politickými problémy a hledali novou formu literatury, která by odpovídala změněné realitě. - První světové válce.
Představitelé - Vladislav Vančura, Karel Čapek a Jan Čep.
Proc v te době psal?
Bohumil Hrabal psal ve 2. Polovině 20. Století. Jeho knihy jsou hlavně komické a agroteskní.
Proč tak psal?
- ten důvod byl že byli v té době komunisté a autoři se hlavně politickým tématech chtěli vyhýbat.
III. ETAPA
Božena Němcová
(1820 - 1862)
- První česká autorka → různé reakce (podpora i kritika)
- Nemanželské dítě jedné šlechtičny Zaháňské → rodina sluhů Panklových
- Vysoké vzdělání
- Manžel Josef Němec → úředník → cestovali: Chodsko- Litomyšl, Slovensko – ovlivňuje v tvorbě, sběratelka
- Spíše realismus – snaží se zachycovat věcně
Především povídky:
- Pan učitel
- V zámku a podzámčí – upřímnost vesnického života X zámecké pokrytectví
- Karla – matka vydává chlapce za dívku, aby ho uchránila před vojnou
- Divá Bára – odvážná dívka pomůže přítelkyni od nemilého nápadníka
- Sociální problémy (chudoba); realismus → život na venkově
- B – samostatná, šikovná, nebojácná a statečná – zdá se nedívčí
- Bára a tatínek, kamarádi Jozífek a Eliška – odjeli pryč – Eliška se vrací, zamilovaná do muže z Prahy – tetinka ji vybrala ženicha (vesnický správce) – Bára se přestrojila za strašidlo a vystrašila správce (doprovázen panem kostelníkem a jeho pomocníkem) – běželi do vsi – pronásledování – našli Bářinu sukni – Bára musí strávit noc v kostnici – zůstal u ní otec – myslivec, rozrazí dveře, tajně se milují – veselka – Eliška si vzala doktora z Prahy
Sběr lidové slovesnosti
- Sbírka Národní báchorky – vlastní převyprávění
- Slovenské pohádky
Román Babička (1855)
- Chronologické vypravování; autobiografické – inspirace dětskými vzpomínkami
- Dokonalé popisy postav, vztahů a problémů, (ne)rozdílů – hodně popisných částí
- Koloběh života na venkově, zvyky a tradice během střídání ročních období
- Spousta archaismů, zastaralý jazyk, nářečí … realistické
- Ratibořice, Staré Bělidlo
- Ve své době velmi oblíbené – ryzí češství (povoleno – Bach. Absolut.)
- Postava babičky – moudrá katolička, naslouchá, radí, pracovitá → vzor = idealizovaná postava (romantické)
- Idylický pohled na venkov + zdůraznění morálních zásad a hodnot
- Důležitý motiv: cesta
- Pragmatická: odněkud – někam
- Životní: vštěpování morálních hodnot, mládí – stáří babičky
- Babička přijede na žádost dcery Terezy Proškové – pomáhá s výchovou, hodná a dobrosrdečná
- Kapitola o Viktorce (vymyká se, symbol neštěstí, tragické lásky)
- Dítě s vojákem – utopila ho – zpívá u splavu
- Inspirace pro další básníky (Seifert, Halas)
- Postavy:
- Děti – Barunka, Jan, Vilém, Adélka
- Kněžna Zaháňská, komtesa Hortenzie
- Epizodní postavy – Viktorka
Karel Hynek Mácha
- ROMANTISMUS
- První moderní básník … během života nepochopen
- Generace Májovců – 50.-60. léta 19. stol (Neruda, Hálek,..)
- Kritik F. X. Šalda (konec 19. stol.) – pozvedá Máchu
- Ochotnické divadlo – seznámení s Lori (velice despotický, nedočkala se svatby, nemanželské dítě)
- Psal si deníky – toulky po hradech, náčrty + erotické záznamy
Próza
- román Cikáni
- povídka Márinka
- cestopis Pouť krkonošská
- Křivoklad
Poezie – Máj
- Lyricko-epická skladba
- Popis přírody, milostné verše, reflexivní (= filozofická, retrospekt. vzpomínky, smysl života)
- Stavba:
- věnování - dedikační báseň Čechové jsou národ věrný (musel kvůli cenzuře)
- 4 zpěvy, 2 intermezza (mezizpěvy)
- Výklad
- Děj:
- 1. zpěv – příroda, Vilém (loupežník) zabije svého otce (svedl Jarmilu) → vězení, Jarmila – sebevražda
- 2. zpěv – pobyt a vnitřní úvahy ve vězení
- 1. intermezzo – duchové očekávají příchod mrtvé duše zpět do lůna Země
- 3. zpěv – rozlučka s pozemskou krajinou
- 2. intermezzo – loupežníci oplakávají vůdce
- 4. zpěv – sám básník, odstup 7 let, na místě popravy
- Rysy romantismu
- Nepřirozená smrt, nešťastná láska, lidé na okraji společnosti, příroda, noc, vězení, duchové
- Jazykové prostředky – oxymóron = spojení dvou slov v protikladu
Děvětsil 20. léta
Byla to avantgardní skupina, která se zaměřovala na modernistické experimenty ve všech uměleckých oblastech (literatura, výtvarné umění, divadlo, hudba).
Představitelé - Karel Teige, Vítězslav Nezval, Josef Čapek