Created by Tomáš Flídr
Možná jindy...
Nebo od někoho jiného než ode mě... (T. Flídr).
Wikipedia contributors. (2020, February 26). Lithuania. In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 23:10, February 27, 2020, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Lithuania&oldid=942761544
Wikipedia contributors. (2020, February 28). Latvia. In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 17:19, February 29, 2020, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Latvia&oldid=943015660
Wikipedia contributors. (2020, February 24). Estonia. In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 17:29, February 29, 2020, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Estonia&oldid=942480034
THE BALTIC WAY. History [online]. [cit. 29.2.2020]. Dostupný na WWW: http://www.thebalticway.eu/en/history/
ŽEMAITIS, Augustinas. Economy of Lithuania [online]. [cit. 29.2.2020]. Dostupný na WWW: http://www.truelithuania.com/economy-of-lithuania-289
LATVIAN INSTITUTE. Economy [online]. [cit. 29.2.2020]. Dostupný na WWW: https://www.latvia.eu/economy
THE LITHUANIA TIBUTE. Lithuania home to 3 biggest companies in Baltics [online]. [cit. 29.2.2020]. Dostupný na WWW: https://lithuaniatribune.com/lithuania-home-to-3-biggest-companies-in-baltics/
IEA. Data and statistics [online]. [cit. 1.3.2020]. Dostupný na WWW: https://www.iea.org/data-and-statistics
Wikipedia contributors. (2020, January 21). Ignalina Nuclear Power Plant. In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 22:13, March 1, 2020, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Ignalina_Nuclear_Power_Plant&oldid=936852377
ZIBURA, Ladislav. Prázdniny v Evropě. Brno: BizBooks, 2019, ISBN 978-80-265-0886-1.
File:Gitanas Nauseda (cropped).png. (2019, August 18). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 23:15, February 27, 2020 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Gitanas_Nauseda_(cropped).png&oldid=362459257.
File:Baltic states flag map.svg. (2020, January 20). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 14:46, February 29, 2020 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Baltic_states_flag_map.svg&oldid=388764254.
File:Egils Levits.jpg. (2016, November 22). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 16:53, February 29, 2020 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Egils_Levits.jpg&oldid=217458029.
KIELATIS, Julius. Shutterstock [online]. [cit. 29.2.2020]. Dostupný na WWW: https://img.theculturetrip.com/1440x/wp-content/uploads/2017/01/shutterstock_243594508-by-juliuskielaitis.jpg
ĶESTERIS, Uldis. latvia.eu [online]. [cit. 29.2.2020]. Dostupný na WWW: https://www.latvia.eu/sites/default/files/styles/style_default/public/media/nature/uk13_lake_in_latgale_uldis_kesteris.png?itok=sEj4Jqx1
File:Ināra Mūrniece tiekas ar Igaunijas prezidenti (croped).jpg. (2017, October 2). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 17:32, February 29, 2020 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:In%C4%81ra_M%C5%ABrniece_tiekas_ar_Igaunijas_prezidenti_(croped).jpg&oldid=260910236.
KATIEKK. Shutterstock [online]. [cit. 29.2.2020]. Dostupný na WWW: https://cdn.theculturetrip.com/wp-content/uploads/2017/03/shutterstock_437922721-katiekk.jpg
RYNEŠ, David. Novinky.cz [online]. [cit. 29.2.2020]. Dostupný na WWW: https://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_E_G/MorIGu.jpeg?fl=cro,0,0,800,450%7Cres,1280,,1%7Cwebp,75
File:Insects in baltic amber.jpg. (2017, November 3). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 19:51, February 29, 2020 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Insects_in_baltic_amber.jpg&oldid=265928856.
File:Polska 1386 - 1434.png. (2018, November 16). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 19:54, February 29, 2020 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Polska_1386_-_1434.png&oldid=327942622.
File:Baltic Way in Latvia between Cēsis and Valmiera.jpeg. (2019, November 7). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 20:51, February 29, 2020 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Baltic_Way_in_Latvia_between_C%C4%93sis_and_Valmiera.jpeg&oldid=373914327.
HAZANS, Mihails. link.springer.com [online]. [cit. 29.2.2020]. Dostupný na WWW: https://media.springernature.com/original/springer-static/image/chp%3A10.1007%2F978-3-030-12092-4_3/MediaObjects/428500_1_En_3_Fig1_HTML.png
File:Elektrownia Ignalina.jpg. (2019, December 23). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 22:12, March 1, 2020 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Elektrownia_Ignalina.jpg&oldid=382416115.
VILNIUSGSPOT.COM. https://vilniusgspot.com/ [online]. [cit. 24.3.2020]. Dostupný na WWW: https://vilniusgspot.com/wp-content/themes/upndev/img/fb.png
CYUNIS, L.. Lithuania travel [online]. [cit. 24.3.2020]. Dostupný na WWW: https://lithuania.travel/en/place/the-capital-vilnius
CYUNIS, L.. Lithuania travel [online]. [cit. 24.3.2020]. Dostupný na WWW: https://lithuania.travel/media/cache/widen_1100/uploads/mediaparkcms/article/90c8dc66aa571c7c42b2b94b5b90231f.jpeg
ARNO, Russ. Atlas obscura [online]. [cit. 24.3.2020]. Dostupný na WWW: https://assets.atlasobscura.com/media/W1siZiIsInVwbG9hZHMvcGxhY2VfaW1hZ2VzLzJjM2NkY2MzNTIwMGUxZjczOF9QaG90bzAzNzYuanBnIl0sWyJwIiwidGh1bWIiLCIxMjAweD4iXSxbInAiLCJjb252ZXJ0IiwiLXF1YWxpdHkgODEgLWF1dG8tb3JpZW50Il1d/2c3cdcc35200e1f738_Photo0376.jpg
NIKITA B, Russ. Trip Advisor [online]. [cit. 24.3.2020]. Dostupný na WWW: https://media-cdn.tripadvisor.com/media/photo-w/18/3c/3a/d9/uzupis-art.jpg
BIRIS, Paul. Getty images [online]. [cit. 24.3.2020]. Dostupný na WWW: https://www.nationalgeographic.com/content/dam/travel/2018-digital/hill-of-crosses/hill-of-crosses-lithuania.jpg
File:Curonian Spit. Kuršių nerija.Kuršu kāpas - panoramio (3).jpg. (2019, June 14). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 13:53, March 24, 2020 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Curonian_Spit._Kur%C5%A1i%C5%B3_nerija.Kur%C5%A1u_k%C4%81pas_-_panoramio_(3).jpg&oldid=354581036.
File:Curonian Lagoon.jpg. (2019, March 13). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 13:54, March 24, 2020 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Curonian_Lagoon.jpg&oldid=342633297.
LATVIA.TRAVEL. Latvia Travel [online]. [cit. 24.3.2020]. Dostupný na WWW: https://www.latvia.travel/en/article/art-nouveau
BRUEV, Grisha. Latvia Travel [online]. [cit. 24.3.2020]. Dostupný na WWW: https://www.latvia.travel/en/sight/freedom-monument
LINN, Narva. Visit Estonia [online]. [cit. 24.3.2020]. Dostupný na WWW: https://static2.visitestonia.com/images/2987726/Narva+Linnus_.jpg
MAKARJEV, Anton. Visit Estonia [online]. [cit. 24.3.2020]. Dostupný na WWW: https://static1.visitestonia.com/images/3237967/20180516_121638_.jpg
Oblast byla osídlena nejprve ugofínskými kmeny, poté kmenem Baltů.
Ve třináctém století před naším letopočtem započal vývoz jantaru z regionu. Jantar stál z velké části za obchodními vztahy s Římem i germánskými kmeny.
Později byl region ovlivněn Vikingy, Slovany a Germány při jejich expanzi, v ranném středověku se jih regionu stal součástí Pruska.
První pokusy o rozšíření křesťanství mezi místní obyvatele se datují do roku 997, i přes pozdější křížové výpravy se zde ale držela původní pohanská víra až do 14. století. V té době se Litevské velkoknížectví dostalo pod vládu polského rodu Jagellonců, čímž se stala součástí katolické Evropy.
O několik staletí později se oblast dostala do ruské sféy vlivu.
23. spna 1989, na výročí podepsání paktu Ribbentrop-Molotov, jako protest proti sovětské nadvládě utvořily zhruba dva miliony Litevců, Lotyšů a Estonců lidský řetěz propojující Tallinn, Rigu a Vilnius o délce kolem 600 km. Od Západu si tím region získal pozornost, od SSSR výhrůžky genocidy.
Po první světové válce se carské Rusko zhroutilo a baltské státy získávaly na samostatnosti. Do roku 1922 se Estonsko, Lotyšsko i Litva staly členy Společnosti národů.
Během druhé sv. války byly obsazeny nejpve Sověty a poté Německem, ale skončily jako součást SSSR.
V průběhu demokratizace, která vedla k vyhlášení nezávislostí v letech 1990 a 1991 nastala jedna zajimavá událost.
Jednou z nejzajímavějších přírodních památek Litvy je Kurská kosa, písečný útvar na pomezí Litvy a Kaliningradské oblasti. Tento přírodní útvar zformovaný před tisíci let v důsledku ledovcové činnosti odděluje Kurskou lagunu od Baltského moře a táhne se v délce téměř 100 km.
Satelitní fotografie:
Nejstarší lotyšský národní park, který rozlohou více než dvakrát větší než Krkonošský, se nachází v části údolí Gauja u stejnomenné řeky. Jako ostatní národní parky je i Gauja místem biodiverzity a aktivního i pasivního odpočinku.
Lahemaa je jeden z mnoha národních parků v převážně zalesněném Estonsku.
Unikátní vlastností tohoto národního parku jsou každoroční záplavy, během kterých je přístupný pouze v kánoi nebo kajaku.
Zatímco litevština a lotyšština jsou velmi příbuzné (baltské) a zčásti podobné slovanským (baltsko-slovanské), estonština je ugrofínský jazyk. (Estonsko má původ spojený s Finskem.)
Zatímco jako Baltský region se někdy označují všechny státy u Baltského moře, Baltské státy, popř. Pobaltí/Baltikum znamená vždy trojici Litva, Lotyšsko a Estonsko, popřípadě i Kaliningradskou oblast pod ruskou správou.
Lotyšsko za dob SSSR nebylo ideálním místem pro život. Velmi černé vtipy o Lotyších (Latvian jokes) jsou ale až moderní adaptací této situace, i když samy někdy tvrdí opak.
Hlavními aktéry jsou Lotyši, hladomor, neexistující brambory a politbyro.
Otázka: Co řekla jedna bambora druhé?
Odpověď: Kdo má dvě brambory?
Jihovýchodní pobřeží Baltského moře.
Ohraničeny mořem ze severu a západu, Ruskem z východu, Běloruskem z jihovýchodu, Polskem a Kaliningadskou oblastí z jihu.
Z mnoha podobných vlastností těchto států vyplývá podobnost jejich dnešní situace.
Hlavní město Litvy je krásné historické město, ale přesto není známé jako třeba Praha. Oficiální reklamní plakát asi mluví za vše:
Přitom Vilnius docela stojí za návštěvu...
Kromě netradiční reklamy a tradiční historie za zmínku stojí čtvrť Užupis. Napůl recesisticky byla místními obyvateli prohlášena za samostatnou republiku plnou svobod a umění.
Sillamäe není tradiční kulturní památkou. Jeho stáří se totiž nepočítá ve staletích, ale v desetiletích - vzniklo v roce 1946 jako tajné místo pro obohacování uranu. Toto město si dodnes zachovalo vzhled budov éry stalinismu.
O něco historičtější je město Narva a místní hrad. Od založení města ve 13. století (pod nadvládou Dánska) sice přišlo několik přestaveb, ale stejně se jedná o jednu z nejdůležitejších historických památek regionu.
V dnešní době se jedná o země, které jsou sice vyspělé, ale ne botahé. Velká část populace má navíc ruské kořeny. Pobaltí proto čelí problémům s vylidňováním a emigrací za prací.
Nejen vzhledem, ale i částí historie - vesměs jsou staré a oba místní totalitní režimy ve 20. století brojily proti jejich oužívání.
Jako připomínku obětí povstání proti carskému Rusku v 19. století a později i jako odpor proti Sovětskému svazu potlačujícímu náboženství začali Litevci nosit kříže na horu. Tedy, kopeček, hory nemají. A přes veškerou snahu SSSR jim to vydrželo dodnes a vzniklo jedno z nejunikátnějších míst Pobaltí, Hora křížů.
Stejně jako v Litvě, i v Lotyšsku stojí hlavní město za pozornost. Za paneláky z dob SSSR se skrývá historické centrum Rigy. Místní zvláštností jsou stavby ve stylu Art Nouveau.
Jedním z symbolů města je i Pomník svobody z roku 1935.
Všechny tři státy regionu mají podobné příodní podmínky dané geomorfologickým vývojem. Podobně jako sousední státy jsou rovinaté a mají na svém území velké množství jezer. Klima je zde chladné, vlhké a poměrně stabilní.
Populace: 2 794 329 (2020, odhad)
Státní zřízení: parlamentní republika
Hlava státu: prezident Gitanas Nausėda
Hlavní město: Vilnius
Mezinárodní organizace: OSN, EU, Schengenský prostor, NATO, OECD
HDP na obyvatele: 38 751 USD
Jazyk: úřední je litevština, regionálně polština a ruština
Etnické složení: 86,4 % Litevci, 5,7 % Poláci, 4,5 % Rusové
Měna: Euro
Hustota zalidnění: 43 obyvatel na km2
Rozloha: 65 300 km2
Nejvyšší bod: Aukštojas (293,84 m n. m., jihovýchod Litvy)
Teplota: -6 °C (leden)/17 °C (červenec)
Zalesnění: ~33 %
Víc čísel než ve skriptech na matematiku...
V Litvě jsou nejčastějšími plodinami obilniny, směrem na sever získávají na důležitosti odolnější brambory.
Jedná se o ekonomicky vyspělé země. Podíl zemedělství na HDP je kolem 3 %, podíl průmyslu kolem 26 % a podíl služeb kolem 71 %.
Vzhledem k teplotám a zalesněnosti převažuje rostlinná výroba nad živočišnou.
Vývoj výroby elektřiny v Litvě,...
... v Lotyšsku...
... a v Estonsku.
Matoucí rozdíly mezi češtinou a angličtinou:
Litva (CZ) = Lithuania (EN) = Lietuva (LT)
Lotyšsko (CZ) = Latvia (EN) = Latvija (LV)
Populace: 1 919 968 (2018, odhad)
Státní zřízení: palramentní republika
Hlava státu: prezident Egils Levits
Hlavní město: Riga
Mezinárodní organizace: OSN, EU, Schengenský prostor, NATO, OECD
HDP na obyvatele: 32 986 USD
Jazyk: úřední je lotyšština, velká část populace mluví rusky
Etnické složení: 62,2 % Lotyši, 25,2 % Rusové
Měna: Euro
Hustota zalidnění: 34,3 obyvatel na km2
Rozloha: 64 589 km2
Nejvyšší bod: Gaiziņkalns (311,6 m n. m., centrální část Lotyšska)
Průměrná teplota: -5 °C (leden)/19 °C (čevenec)
Zalesnění: ~56 %
Populace: 1 328 360 (2020, odhad)
Státní zřízení: parlamentní republika
Hlava státu: prezidentka Kesti Kaljulaid
Hlavní město: Tallin
Mezinárodní organizace: OSN, EU, Schengenský prostor, NATO, OECD
HDP na obyvatele: 37 605 USD
Jazyk: úřední je estonština, velká část populace mluví rusky
Etnické složení: 68,5 % Estonci, 24,8 % Rusové
Měna: Euro
Hustota zalidnění: 28 obyvatel na km2
Rozloha: 45 227 km2
Nejvyšší bod: Suur Munamägi (318 m n. m., jihobýchod Estonska)
Průměrná teplota: -7,6 (únor)/18,1 °C (červenec)
Zalesnění: ~50 %
Nevýznamnější je produkce skotu a drůbeže. V pobřežních oblastech je výrazné rybaření v Baltském moři.
Největším průmyslem Litvy je zpracování ropy, důležitá je i výroba hnojiv a potravinářský průmysl. Dříve důležitý textilní průmysl upadá kvůli čínské konkurenci. Největšími firmami Litvy i Pobaltí jsou ORLEN Lietuva (zpracování ropy), Vilniaus prekyba (obchodní řetězec) a Achema Group (výobce hnojiv).
V Lotyšsku je průmysl zejména potravinářský, chemický a dřevozpacovatelský. Není zde velké množství mezinárodně významných firem.
Estonská ekonomika profituje z těžby ropy frakováním (z břidlic). S tím souvisí i zpracování ropy a chemický průmysl. Dalšími oblastmi jsou textilní půmysl, výroba elektroniky a stavba lodí. Největšími firmami jsou Ericsson Esti, místní odnož švédské telekomunikační firmy Ericsson, a dopravní společnost Tallink.
V Litvě a Estonsku významnou součást ekonomiky tvoří služby v rámci IT. Velkou roli hraje i bankovnictví a doprava.
Všimněte si ukončení produkce jaderné energie v Litvě v roce 2010. Důvodem bylo konečné uzavření Ignalinské JE kvůli podobnostem v Černobylskou elektrálnou.