Created by Šimon Fér
Tučňák císařský (Aptenodytes forsteri) je nejvyšší a nejtěžší ze všech tučňáků. Je endemitem Antarktidy. Samec má stejné zbarvení peří jako samice, bývá však o něco vyšší a těžší. Obecně druh dosahuje výšky až 122 centimetrů a váhy mezi 22–45 kilogramy. Hřbet a hlavu má černou, břicho bílé a okolí uší žluto-oranžové. Jako všichni ostatní tučňáci je nelétavý a jeho křídla jsou tuhá a zploštěná v ploutve.
Loví většinou ryby, ale i korýše, například kril, a hlavonožce, například krakatice. Při lovu může pod vodou zůstat déle než 30 minut a ponořit se do hloubky až 565 metrů. K tomu má přizpůsobené tělo – má neobvykle strukturovaný hemoglobin, který mu umožňuje fungovat i při malých hodnotách kyslíku, tvrdé kosti zabraňující barotraumatu a schopnost zpomalit metabolismus a pozastavit funkci méně důležitých orgánů.
Tučňák císařský je známý svými cestami, které dospělí jedinci každý rok uskutečňují kvůli páření a krmení mláďat. Velké skupiny ptáků, ve kterých mohou být až tisíce jedinců, cestují 100–160 km. Je to jediný druh tučňáka, který se rozmnožuje během antarktické zimy. Samice snese jediné vejce, které inkubuje samec a samice mezitím v moři loví potravu. Po vylíhnutí mláděte se o něj rodiče starají v kolonii. V přírodě tučňák císařský žije většinou okolo 20 let, ale pozorování naznačují, že někteří jedinci se mohou dožít až 50 let.odkaz
Menší, převážně pouštní druhy se živí hmyzem či jinými pavoukovci. Větší druhy loví hmyz, ale také ještěrky, malé hady, hlodavce, stromové druhy také ptačí mláďata.https://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%ADpkani
otevřené tundře a v lesech severní Ameriky
Nejhygieničtějším způsobem napájení králíků je používání napáječek, které jsou konstruované jako ventilové, miskové či tlačítkové. Napáječky pro králíky jsou praktické, čisté a z pohledu chovatele velmi pohodlné, protože se snadno udržují, doplňují a neposlední řadě - králíci je nemůžou vylít. V zimním období doporučujeme vyhřívanou napáječku, která zajistí, že voda uvnitř nezamrzne.
Kurník musí být suchý, měl by mít okno (pokud možno na jihovýchod) a možnost větrání, aby v něm v létě nebylo vedro. Pokud chceme vajíčka i v zimě, je třeba zařídit v něm nějaké topení, aby teplota neklesala pod 10 °C. Pokud jde o bidýlka, určitě musí být. Slepice prostě rády hřadují
hřad
4 046,873 metru čtverečného
Pavouci nepotřebují příliš velký prostor k životu, pro jedince velké 6-8 cm bohatě stačí terárium o rozměrech 30×30 cm s max 40 centimetry výšky.odkaz na stránku
1.0 km2
Lední medvědi se živí především tuleni kroužkovanými a v menší míře tuleni vousatými. Právě zamrzlá plocha moře představuje základnu, z níž jsou medvědi schopni lovit tuleně.
co víme
ryby
V králíkárně musí být instalována krmítka pro králíky nebo misky. Misky pro králíky by měly být těžké a stabilní, aby je králíci nemohli převrhnout. Musí být snadno udržovatelné a nepropustné.
co jědí
Krmení Základní složkou potravy králíka je kvalitní krmivo a seno. Krmnou dávku je dobré doplňovat vhodnou zeleninou, v létě čerstvou trávou a bylinkami. Občas můžete přidat vhodné ovoce nebo pamlsek pro králíky.
co nesmějí jíst králíci
Nikdy nedávejte králíkům lidské jídlo - čokoládu a výrobky s obsahem živočišných bílkovin (vejce, drůbeží moučka,…) - mohou jim způsobit vážné zdravotní problémy.
medvěda je minimálně 500 m2 pevniny
voda méně než 1/3 výběhu
Nebo v metrice:
Prase domácí je všežravé. Ve velkochovech se prasata krmí převážně průmyslově vyráběnými granulemi, mezi další používaná krmiva patří brambory, kukuřice, obilný šrot a kuchyňské odpadky.
(výběh) o minimální rozloze 150m2 pro 3 lamy
její potrava převážně rostlinná. Živí se především bambusovými stonky a výhonky, a příležitostně žere též kosatce, šafrány nebo hořce, bambus však tvoří 99 % její potravy.[
K péči o tělo patří bahenní koupel (vyválení v bahně). Kromě toho tato koupel v létě prasata ochladí, protože nemají potní žlázy a nemohou se potit jako člověk. Potom si otřou bahno o nějaký pařez nebo kámen. Tak se zbavují dotěrných parazitů jako jsou klíšťata, blechy a komáři. Prasata jsou totiž velice čistotná zvířata. Prase vydává zvuky: tzv. chrochtání nebo kvičení.
Venkovní výběh lvů s rozlohou přes 800 metrů čtverečních navazuje na vnitřní ubikace. Vybudování expozice stálo v roce 2002 dva miliony korun. Lvi mají venku kromě zeleně k dispozici kameny, pahorky a úkryty z větví a kmenů. Od návštěvníků je dělí přes šest metrů široký a téměř tři metry hluboký vodní příkop obehnaný elektrickými ohradníky.
Potrava. Živí se planktonem a obzvláště drobnými korýši (krilem), kterého je schopna za jediný den spořádat na dvě tuny, tedy asi 20 milionů těchto malých mořských členovců.odkaz
Slon je největší žijící suchozemský savec.[1] Při narození váží okolo 100 kg. Samice slona je březí 20 až 22 měsíců, což je nejdelší doba březosti u suchozemského zvířete. Slon se běžně dožívá 60 až 70 let. Největšího slona zastřelili v Angole v roce 1974, vážil zhruba 10 400 kilogramů.
Zoo Praha patří k významným evropským chovatelům slonů. První slon byl do Zoo Praha a zároveň československých zoo vůbec dovezen v roce 1933 (dva roky po otevření zoo veřejnosti).[8] Jednalo se o slona indického Babyho. První slon africký (celkově čtvrtý slon v pořadí) byl Petr I., který v zoo žil v letech 1954 až 1965.[9] Za celou historii chovu je v záznamech uvedeno celkem 26 jedinců tří druhů (do roku 2011, kdy se slavilo 80 let zoo se jednalo o 17 zvířat[9]). Do roku 2006 byly chovány smíšené skupiny více druhů. Od zmíněného roku je chována skupina indických slonů. Již historicky převažovali sloni indičtí, ale objevili se též čtyři sloni afričtí a dokonce jeden slon pralesní.[9] Současná skupina je největší v českých a slovenských zoo. Na počátku let 2019 i 2020 čítala sedm slonů indických – chovného samce, čtyři samice a dvě mláďata (mladé samce).[10] V polovině května 2019 Zoo na tiskové konferenci oznámila, že samice Janita a Tamara jsou opět březí. Narození dalších dvou mláďat bylo očekáváno přibližně na přelomu března a dubna 2020.[11] První z mláďat (samička Lakuna, dcera Tamary) přišlo na svět 27. 3. 2020 v ranních hodinách.[12][13] Skupina se tak rozrostla na osm členů. Další mládě (rovněž samička – Amalee) se nakonec narodilo po 683 dnech březosti až 9. 5. 2020.[14] Od té doby je v Zoo Praha skupina slonů devítičlenná. V Zoo Praha se do května 2020 narodilo pět mláďat, z toho čtyři byla přímo v zoo také počata. Další mládě bylo v Praze počato, ale narodilo se již v Německu.
Sloni jsou býložraví a tráví denně až 16 hodin konzumací rostlinné potravy. 50 % potravy tvoří trávy. Zbytek je listí, kořínky, ovoce, semínka či květiny. Dospělý slon dokáže sežrat 100 až 320 kg potravy za den. Trávicí ústrojí slona je schopno zpracovat pouze 40 % celkového zkonzumovaného množství, zbytek projde nestráven zažívacím traktem. Slon se vyvinul nejprve z jemu podobného předka mastodonta, poté v mamuta a nakonec do podoby, jakou známe dnes. Za tu dobu se přizpůsobil jídlu v Africe a Indii, kdežto jeho předci žili na Sibiři a v Severní Americe a Evropě. Lov
zdrojKůň, který žije ve výběhu, potřebuje nějaký přístřešek, kde by se schoval v létě před sluncem a hmyzem, v zimě před deštěm, větrem a sněhem. Určitou ochranu poskytují stromy a husté keře, ale speciálně postavený přístřešek je nejlepším řešením, je-li to možné.
Želvy větší než 50 centimetrů a až 65 centimetrů rovné délky krunýře - pro jednu želvu nádrž s povrchem nejméně sedminásobku délky skořápky a dvojnásobnou šířkou skořápky želvy plus minimální hloubka vody 3 chodidla.
Lamy také potřebují výběh. Nejsou nijak náročné, ale nikdy nepohrdnou čerstvou pastvou, a také samozřejmě potřebují trochu pohybu. Výběh by měl být dobře oplocený, hlavně lama krotká dokáže překonat skokem poměrně vysoký plot.29. 6. 2016zdroj
