Literatura 2. ročník: národní obrození

Created by Marcela Rašková

NÁRODNÍ OBROZENÍ

(posl. třetina 18. stol. – poč. 19. stol.)

SITUACE:

1620 bitva na Bílé hoře – Habsburkové zvítězili nad českou šlechtou a měšťanstvem. Důsledky dalekosáhlé = postihly všechny oblasti života české společnosti

červen 1621 poprava 27 čes. pánů na Staroměstském nám. a konfiskace jejich majetku

útisk politický, národnostní i sociální („Práva a spravedlnost lidská spaly a mlčely.“ M. Dačický, Paměti)

náboženství: nekatolíci se museli vystěhovat, přestoupit

školství a kultura: řízena jezuity

literatura: cenzura, stává se nástrojem ideolog.útlaku

emigrace vzdělaných

poněmčování měšťanstva

u vzdělanějších nabývá vrchu nad českým písemnictvím latinské

utuženo nevolnictví

VÝVOJ LITERATURY:

1. do 60. let 17. stol. Doznívá starší literární tradice (hl. v dílech emigrantů – JAK)
2. doma tvoří spisovatelé, kt. vyrostli v předbělohorské době a svými díly se k němu hlásí – obsahem děl a snahou o formální dokonalost = BAROKO
3. trhá se souvislost s předbělohorskou literaturou a zvyšuje se úsilí o nastolení nové tradice sloužící zájmům vládnoucích Habsburků

nejdůležitější část literatury: lidová a pololidová slovesnost

??? Co dělá národ národem? Co je znakem národa? – ne vliv držitelů moci, ale území, společná minulost, jazyk, kultura

kultura: česká náročnější tvorba se česky nepěstovala, ubývalo i knih určených širšímu publiku

jazyk:

čeština už nestačila na vyjadřování pojmů a představ, které přesahovaly oblast každodenního života

puristické snahy – snažili se vymýtit z Čj cizí slova a vytvářet pro ně české termíny – čistonosoplena, zelenochrupka (salát), usmívka(ironie),  jezlín (talíř), rokodník (kalendář)… = nevytvářeli kultivovaný 4J

ve skupinách zkuste vytvořit český ekvivalent slova  - fitcentrum, mažoretka, cirkus, festival

70. léta 18. století

objevuje se mnoho lidí, kt. nehodlají češtinu nechat usnout

přibývá české knižní produkce

čeština dobývá zpět své místo

vzniká novočeská poesie, próza i drama

během 2 – 3 generacívznikají umělecká díla velké hodnoty (Čelakovský, Kollár, Mácha)

také vědecká tvorba postupně opouští latinu a němčinu

= NO bylo považováno za zázrak (zdálo se, že odumírá celý národ) = národní vzkříšení, probuzení

PODMÍNKY PŘÍCHODU NO:

Máj

• forma: lyrickoepická báseň o čtyřech zpěvech a dvou intermezzech
• námět: oslava krásy májové přírody v kontrastu ke krutosti lidských osudů
• kompozice: 4 zpěvy, 2 intermezza
• dějiště – krajina kolem Bezdězu,

  příběh: jednoduchý

  milenci Jarmila a Vilém zahynou cizí vinou. Jarmilu svede Vilémův nepoznaný otec, Vilém zabije svůdce. Je uvězněn, příští den popraven. Jarmila skočí do jezera

  vězení:

  přemýšlí nad svým životem, vypořádává se s minulostí i přítomností a přemýšlí nad budoucností a co bude po smrti.

  Přemítá o životních hodnotách, životním řádu

  přemýšlí o podivném řetězci náhod: má být popraven za otcovraždu, ale netušil, že je to jeho otec. Vyrůstal sám, stal se loupežníkem.

  Jeho vězení je tmavé, malé okénko obrácené k jezeru. Jím vniká svit měsíce a hvězd.

  kontrast přírody x temný děj, pocity vyvržence společnosti – prohlubuje tragičnost. Příroda je netečná, lhostejná k lidskému údělu.

  Popisy přírody podrobné, ale je pozadím děje

  1.zpěv: příroda plná lásky, v 2.části 1.zpěvu – přibližování čl.k čl. – Jarmila očekává milého. V přírodě je láska naplněná, čl-čl- láska nenaplněná – kontrastní princip – prostupuje celou básní (čl x spol) – je zdůrazňován v kompozici i jazyce

  2.zpěv: příroda popisována z vězení – hravá, ale i lhostejná, líčena s pochmurnými náladami. Proti přírodní harmonii vnitřně rozdrásaný Vilém

  3.zpěv: příroda popisována v souvislosti s popravou, nezdůraznují se krásy, je to jen popis přírody. Kontrast probouzející se  přírody a konečnosti člověka  - přispívá k elegické atmosféře

  vztah k náboženství:

  Přiklání se k myšlence, že po smrti nebude nic (Temná noc, spánek, žádný cíl)

  strach z prázdnoty po smrti – jediná jistota a pravá vlast je země

  ve svých pochybnostech nehledá útočiště ve víře, nechce si nic nalhávat

  často používá slůvko tam – místo, kam poutník odchází = cíl jeho pohybu

  Vilémův vztah ke společnosti:

  Vilém nenáviděl společnost, protože byl poután zákony a on toužil po svobodě.

  Je nespokojen sám se sebou, se svým životem, obviňuje společnost, že zavinila jeho činy a jeho neštěstí, protože si ho nevšímala a dovolila otci, aby ho vyhnal.

  obžalovává společnost, že nežije v souladu s řádem přírody

  Lidská společnost zná jen mechanicky uplatňované zákony, neptá se po příčinách, nezajímá ji, kde se bere zlo (ne od Boha)

  „ Proč rukou jeho vyvržen

     stal jsem se hrůzou lesů

     čí vinou kletbu nesu?

     Ne vinou svou.“

  není nový jen myšlenkově, ale i umělecky

  Forma:lyricko-epická báseň

  básně působí hudebně- rytmus pravidelný, hromadění hlásek

  básnické přívlastky

  vnímavost pro odrazy, barvy, světelné efekty (stmívání, rozednívání)

  myšlenka:

  moderní názor na posmrtný život

  smrtí člověk umírá, nemůže se narodit do dalšího života.

  Láska k rodné zemi.

KAREL HYNEK MÁCHA

• básní, kt vzbudil ve své době velké spory
• LK do té doby přijímala příznivě každé dílo, už proto,že bylo české.  1836 Máj – zvedla se k odporu, bylo to něco úplně nového („Máj je škvára, která z vymřelé sopky vyhozená mezi květy spadla.“)
• *1810 v Praze na Malé Straně. Matka z pžské rodiny  hudební, otec přišil z venkova , mlynářský pomocník (kulturní citlivost x zdravá energie). Rodině se nedařilo dobře. G, FF, 1832 práva – vášnivě čte vše, co mu přišlo pod ruku.
• rád navštěvoval divadelní představení, ochotničil. Poznal Lori (Eleonora Šomková) – životní láska, ale i neštěstí – hezká, průměrná
• sledoval revoluční dění okolních zení, scházel se s přáteli v kavárnách, debatovali o literární společnosti, mizel na toulky přírodou (zříceniny, divoká příroda, Alpy, Benátky, Krkonoše…)
• Brzy zjistil, že Lori není tím ideálem, kt si vysnil, žárlivost, častá nedorozumění, rozchody, útěky k přátelům, vždy se znovu vracel
• Po dokončení práv Lori otěhotněla, M. místo právnického koncipienta v Litoměřicích. Hmotný nedostatek, starosti o Lori,  po narození dítěte chystá svatbu.
• 1. 10. se narodil syn, 24.10. 1836 požár, nemoc, 5.11. umírá, 8. 11. pochován v Lit.(den jeho svatby).
• Syn zemřel 5.7. 1837, Lori se 1849 provdala, zemřela 1891

3. FÁZE

• = období romantismus
• přichází okolo r. 1830 – čeština ustálená, ale česká krásná lit. mladá
• zájem o slovanskou lid.slovesnost – Erben
• myšlenka slovanské vzájemnosti považována za málo reálnou při osvobozovacím úsilí, je třeba spoléhat na vlastní síly – Borovský
• úkol spisovatelů: 1. povzbuzovat a vychovávat k vlastenectví = revoluč.rom. – Mácha
• 2. výchova lid.vrstev – Erben

OBRAZY ZE ŽIVOTA MÉHO

soubor povídek

VEČER NA BEZDĚZU – dojmy z cest

MARINKA – žena, kt ho přitahovala krásou i inteligencí = ideál

POUŤ KRKONOŠSK

Máchova kresba  Vladštejna, Kumubrku a Bradlece, Pecky

CIKÁNI

Novinařina

• redaktor Květů – vydává díla českých autorů
• časopis Pražský posel – jen jeho práce
• cíl: politická a sociální výchova lidu
• široké problémy od alkoholismu, lásky k češtině….

obrany českého jazyka

• dokazují bohatost ČJ a jeho právo stát se úředním jazykem
• navazují na jazyk z doby veleslavínské
• odsuzují snahy barokních puristů

BOHUSLAV BALBÍN – OBRANA JAZYKA ČESKÉHO – původní název: Stručná, ale pravdivá rozprava o šťastném kdysi, nyní však přežalostném stavu Království českého, zejména pak o váženosti jazyka českého čili slovanského v Čechách, též o záhubných úmyslech na jeho vyhlazení a o jiným věcech k tomu příslušejících –změnil vydavatel pro oklamání cenzury, stejně  po vydání rozruch a vyšetřování, kvůli ostré kritičnosti díla.

1. péče o český jazyk

JOSEF KAJETÁN TYL (1808-1856)

* v Kutné Hoře v chudé rodině, G vPraze a HK /učitelem Klicpera/, FF – nedostatek peněz a láska k divadlu, nedokončil

2 roky kočovná společnost, novinařina

1842 řídil česká představní na vedlejší scéně Stavovského divadla = pokus vytvořit českou protiváhu k německému Stavovskému divadlu - nevyšel

1848 poslanec říšského sněmu

50.léta – kritika uměleckých odpůrců, nucen odejít z Prahy = kočovná společnost

Zemřel v Plzni v bídě, pronásledován úřady

Dílo:

povídky

historické povídky

ROZINA RUZHARDOVÁ

DEKRET KUTNOHORSKÝ

vlastenecké povídky

cíl – vzbudit lásku k vlasti.

Hrdinové – ml.lidé s ideály – musí překonávat překážky, konflikty s rodiči

POSLEDNÍ ČECH – novela

Spor mezi odrostlým synem a otcem, kt se považuje za posledního Čecha = sentimentální vlastenectví

=kritika K.H. Borovského

novely z divadelního a hudebního prostředí

ROZERVANEC – Máchova karikatura, kritizuje ho za jeho nevyrovnanou tvorbu (nepochopil ho)

video

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10169539755-dvaasedmdesat-jmen-ceske-historie/209572232200011-josef-dobrovsky/

13 minut

JOSEF DOBROVSKÝ (1753-1829)

* jako syn dragounského strážmistra Doubravského.

• Jméno *chybným zápisem do matriky.
• Otec brzy zemřel, matka se znovu vdala za Němce =v rodině se mluvilo německy, česky se naučil na G.
• Pak bohosloví, ale kněžské povolání nevykonával, stal se vychovatelem v rodině hraběte Nostice.
• píše práce jazykovědné, dějepisné, literárně dějepisné
• většina prací psána německy, česky koncem života
• na možnosti čes. psané lit. se díval skepticky, ČJ nemá šanci získat zpět pozici jazyka vědy a náročné poesie, podporuje česky psanou lit. pro lid
• úsilí o ustálení rozkolísané jazykové normy:
  • ZEVRUBNÁ MLUVNICE JAZ.ČESKÉHO – německy, vychází z veleslavínského j.
  • NĚMECKO-ČESKÝ SLOVNÍK – 2 díly
  • MLUVNICE STAROSLOVĚNŠTINY - latinsky
  • ZÁKLADY JAZYKA STAROSLOVĚNSKÉHO – tímto dílem se stal zakladatelem vědního oboru slavistika, kt.  se zabývá poznáváním kultury slovanských národů
  • Lit.dějepis: DĚJINY ČESKÉHO JAZYKA A LIT. – dějiny spojuje s dějinami jazyka, vypracoval periodizaci lit. dějin, používá se dodnes
  • Podporoval soudobé básnictví – vypracoval pravidla přízvučné prozódie – pro ČJ je nejpřirozenější přízvučný verš, ne časomíra

Zásady: AD FONTES – zásada k pramenům – nedůvěra soudům z 2. ruky,

                                   Kritičnost

Význam: zakladatel nové spisovné normy jazykové, nového literárního dějepisu, slavistiky

1. FÁZE

• = generace Dobrovského
• snaha české buržoazie čelit buržoazii německé, jazyk se stává nejvýznaměnjším znakem národa
• hl. úlohu JAZYKOVĚDA  a česky psaná LITERATURA
• doba osvícenství -) snaha vzdělávat lid

divadelní hry

Historické hry

KUTNOHORŠTÍ HAVÍŘI – obraz společenských konfliktů, udál.1848

KRVAVÉ KŘTINY ANEB DRAHOMÍRA A JEJÍ SYNOVÉ

JAN HUS – obraz událostí 1848

JAN ŽIŽKA Z TROCNOVA

Dramatické báchorky

STRAKONICKÝ DUDÁK ANEB HODY DIVÝCH ŽEN

varování před snižováním se před cizinou

obraz životních hodnot

rysy národní povahy v hl. postavách

peníze narušují vztahy mezi lidmi

mateřská láska

TVRDOHLAVÁ ŽENA

JIŘÍKOVO VIDĚNÍ

LESNÍ PANNA

Hry ze současnosti

FIDLOVAČKA – upravená Tylem, Fr. Škroup

PALIČOVA DCERA

české divadlo

v 17. století neexistovalo, hereckým společnostem chyběly finance, herci byli stíhání opovržením, nesměli do slušné společnosti, nesměli být pohřbíváni na hřbitovech,ale za hřbitovní zdí. Proto se rozvíjelo jen divadlo loutkové.

od r. 1738 bylo v Praze divadlo v Kotcích a od r. 1783 Stavovské divadlo (později Nosticovo, Tylovo), ale obě hrála německy

česká představení – 1771 – 1. čes. hra KNÍŽE HONZÍK v Kotcích – 0 ohlas

výjimečně se česky hraje i ve Stavovském divadle (1x týdně odp.)

od 80. let mají české hry úspěch

1786 bylo vybudováno čes. div. Bouda, kolem něj se soustředila skupina autorů, herců, překladatelů v čele s VÁCLAVEM THÁMEM. Patří mezi ně i PROKOP ŠEDIVÝ – píše hry z pražského prostř. MASNÉ KRÁMY, PRAŽŠTÍ SLÁDCI

měli finanční problém, konkurence něm.div. - po 3 letech strženo, ale tehdy se již hrálo česky na jiných místech

zábavná literatura pro lid

• měla vzdělávat, šířit osvětu, zábavná fce
• zahrnovala díla starších spisovatelů, strašidelné příběhy, rytířské romány, mravoučné příběhy, cestopisy, upravované knihy bojující proti předsudkům.

Pro šíření čes.knih mezi lid zřízeno nakladatelství ČESKÁ EXPEDICE VÁCLAVA MATEJĚ KRAMERIA – vydával KRAMERIUSOVY C.K.PRAŽSKÉ POŠTOVSKÉ NOVINY

2. FÁZE

FÁZE OFENZIVNÍ

potřeba získat pro česky psanou literaturu vzdělanější vrstvy= potřeba náročnější literatury

preromantismus – i u nás kult dávnověku , úsilí představit národní velikost, jeho minulost

KAREL JAROMÍR ERBEN (1811-1870)

* v Miletíně v písmácké a řemeslnické rodině

F a práva

Sekretář Národního muzea

Podílel se na vydávání časopisů (Obzor, Pražské noviny)

1851 archivář města Prahy

lidová slovesnost

sbíral lidovou slovesnost (písně, pohádky, pověsti) a snažil se rekonstruovat její původní podobu

sb. PROSTONÁRODNÍ PÍŠNĚ A ŘÍKADLA

ČESKÉ POHÁDKY

100 PROSTONÁRODNÍCH POHÁDEK A POVĚSTÍ SLOVANSKÝCH V NÁŘEČÍCH PŮVODNÍCH

základy poesie

poesie je považována za nejvyšší stupeň lit. tvorby, proto se snaha o povznesení čes.lit.projevuje nejdříve v poesii

1785 – vydán sborník VÁCLAVA THÁMA – BÁSNĚ V ŘEČI VÁZANÉ – měl dokázat, že existovala i čes. poesie

1795 – vystupuje básnická skupina v čele s ANTONÍNEM PUCHMAJEREM almanachem SEBRÁNÍ BÁSNÍ A ZPĚVŮ, pak vydány ještě 4 almanachy

Je to poesie oslavující lásku, víno, boha, život v přírodě

poesie

FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ (1799-1852)

•  
• syn tesaře, studoval filozofii, protože četl Husovu Postilu, vyloučen, stal se vychovatelem
• redaktor Pražských novin – uveřejnil nepříznivou zmínku o ruském carovi a byl zbaven místa
• stísněné poměry
• profesor slavistiky 40.léta

lidová slovesnost

sbírá a vydává lid.poesii slovanských národů v původním znění i v překladu do čj

SLOVANSKÉ NÁRODNÍ PÍSNĚ

MUDROSLOVÍ NÁRODU SLOVANSKÉHO V PŘÍSLOVÍCH – slov. Pranostiky, pořekadla, přísloví

Kytice

• pracoval na ní skoro 20 let, čerpal z české LS
• jednotlivé básně vycházely časopisecky (Poklad, Vodník, Polednice, Svatební košile, Štědrý večer, Holoubek, Záhořovo lože, Věštkyně, Lilie, Zlatý kolovrat, Vrba,Dceřina kletba – princip dialogu…)
• hl. téma:
  • lidské vztahy - narušení základních lids. vztahů – konflikt
  • otázka viny – vinen je ten, kdo způsobí konflikt i bezděčně (x Vilém). Vinu  nenese společnost,
  • viník přijímá trest, nebouří se

ohlasová poesie

• měle vytvořená lidová slovesnost, aby vypadala jako od básníka z lidu.
• Chtěl vytvořit ohlasovou poesii všech slovanských národůOHLAS PÍSNÍ ČESKÝCH

  vyjádřil ráz českého lidového života

  nemá písně hrdinské

  častější jsou satiry, popěvky mířící na vrchnost a maloměšťáka

  b. ČESKÝ SEDLÁK – jaký lit. postup užívá? – typizuje lidové postavy

  politická náplň některých básní

  epické skladby: balada TOMAN A LESNÍ PANNA – příběh lásky Tomana. Vydal se za svou dívkou, ale zjistil, že ta má jiného. Cestou domů jel doubravou, před kterou ho varovali, a lesní panna ho zabíjí pádem z koně.

•  

  OHLAS PÍSNÍ RUSKÝCH – ruský národ byl posilou ostatních slovanských národů

  náměty z ruských bylin, dle svých představ

  epické básně – povaha bohatýrských zpěvů ILJA MUROMEC, polit. náplň

  lyrické básně – zobrazují život ruského lidu (život mladých, láska, vztah rodiče-děti, popisy přírody)

  měla veliký ohlas

• 

JOSEF JUNGMANN (1773-1847)

• začínal jako básník Puchmajerovy družiny, hlavní význam mají věd. práce
• byl protivníkem Dobrovského v názorech na možnosti češtiny, požaduje uvedení češtiny do škol, úřadů

DÍLO:

• významná je jeho činnost překladatelská: dokázal jí, že ČJ je schopná vyjádřit i náročné myšlenky světové literatury. (Goethe – Heřman a Dorota, Milton – Ztracený ráj, Chateaubriand – Atala…)
• odborná činnost: r. 1816 vyšlo vládní nařízení, kt. umožňovalo vyučovat ČJ na gymnáziích – J. píše SLOVESNOST (1820) – učebnice teorie literatury s čítankou – ukazuje bohatství české lit. tvorby.

• HISTORIE LITERATURY ČESKÉ – po Dobrovského Dějinách je 2. pokusem o souhrnný obraz vývoje čes. lit., obsahuje soupis všech tehdy známých památek od nejstarších dob do současnosti

SLOVNÍK ČESKO-NĚMECKÝ – 5 svazků, shrnuje celou slov zásobu ČJ + novotvary, kt. vytvořil. Podobná díla bývají zaměstnáním pro celou generaci, on pracoval 5 let

• Koncem života napsal ZÁPISKY – obsahují jeho názory, kt. nebyly publikovány

rukopisy

• touha národa po velké národní poesii na způsob ruských bylin, Písně o Niebelunzích,… byla uspokojena r 1817 a 1818, kdy byly nalezeny zlomky velkých bás. skladeb ve Dvoře Král. a v Zelené Hoře
• obrovské nadšení, brzy slavné i v cizině
• přitahovalo: idealizovaný obraz čes.min., odpor k nepřátelům, dějová rušnost ep.básní
•  

divadlo

• dochází k oživení divadla – bývalý amatérský div.soubor se proměnil v profesionální pod vedením Jana N.Štěpánka
• hrálo se ve stále německém Stavovském divadle
• žánry – hist. dramata z nár.dějin
• rytířské hry nízké úrovně
• veselohry ze současnosti

VÁCLAV KLIMENT KLICPERA

• rodák z Chlumce n. Cidlinou
• píše hry rytířské, historické, pohádkové, kritizuje šosáctví, přetvářku,…
• bystrý pozorovatel života, nastavuje komické zrcadlo svým současníkům
• DIVOTVORNÝ KLOBOUK – veselohra o hlouposti maloměšťáků

• ROHOVÍN ČTVERROHÝ – pomsta 3 ml. malířů, kt.se Rohovín vysmíval

• KAŽDÝ NĚCO PRO VLAST – satirický obraz soudobé společnosti

Rukopis královédvorský

• nalezl Václav Hanka,
• obsahuje 6 epic.,6 lyrických a 2 lyrickoepické skladby ze 13. st.
• epické: O VELKÉM POBITÍ, O POBITÍ SASÍKOU POD HRUBOU SKÁLOU, ZÁBOJ A SLASBOJ, O POBITÍ POLANOU
• lyrickoepické: JELEN, ZBYHOŇ
• lyrické: KYTICE, SKŘIVÁNEK, JAHODY, OKOUZLENÍ, OPUŠTĚNÁ
• Jsou milostné nebo oslavují vítězné boje nad nepřáteli vlasti

sousoší Záboj a Slavoj na Vyšehradě - inspirované RK

Rukopis zelenohorský

• obsahuje krátký zlomek básně o staročeském sněmu kmetů a vladyků + skladbu o  Libušině soudu z 9. st.
• klášter v Zelené Hoře u Nepomuku

spor o rukopisy

• ukázalo se, že to jsou padělky, ale mnoho lidí obhajovalo pravost
• obhájci pravosti: Palacký, Šafařík
• důkazy nepravosti podávají: Dobrovský, Jan Gebauer, T.G. Masaryk…
• za jejich autory jsou považováni VÁCLAV HANKA A JOSEF LINDA
• Význam rukopisů
  • posílení národního vědomí
  • velký zdroj inspirace pro lit. tvorbu

Klicperovo divadlo Hradec Králové

JAN KOLLÁR (1793-1852)

* na J. Slovensku

pro Kollárovo dílo byl rozhodující jeho pobyt v Jeně (1817-1852), kde studoval teologii

setkání s rušným životem studentů, kt se zapojili do politického a kulturního dění. Toto hnutí mládeže podporovali také profesoři a otevřeně kritizovali politické poměry. To K. vedlo k odsouzení nesvobody a útlaku doma, kde rakouská vláda pronásledovala každý pokrokový projev

zamiloval se do dcery faráře, Vilemíny Schmidtové, které říkal Mína. Byla pro něj velkým zdrojem inspirace, objevuje se v jeho poesii. Oženil se s ní až po 16 letech

po 2 letech se vzepřel otci, zanechal studia, opustil Mínu i nabízené místo pastora a vrátil se domů (vlastenecké cítění bylo silnější než láska). Usadil se v Pešti a stal se kazatelem. Po 16 letech si sem odvedl Mínu

koncem života se stal profesorem slovanských starožitností (archeologie) na vídeňské universitě

Dílo:

Sb. BÁSNĚ (1821 v Praze)

už ty byly velice odlišné od poesie jeho současníků Puchmajerovců (jejich ideál vyrovnanost, pokojná příroda, láska, přátelství, bez velkých vášní), Kollár: láska není trvalé a vyrovnané štěstí, ale neustálé napětí a střetávání se s láskou k vlasti

nalézá polovičaté řešení: půl srdce lásce, půl vlasti

mnoho básní věnováno právě Míně. Je patrné, že se stále více mění v jeho představách ze skutečné ženy v ideál (Dantova Beatrice)

Skladba SLÁVY DCERA (1824)

je pouze rozšířeným vydáním Básní

Mína se stává symbolem Slovanstva

Sbírka je komponována jako pouť slovanskými zeměmi. Bohyně Sláva si stěžuje v radě bohů, co všechno museli Slované vytrpět v minulosti. Žádá, aby syn bohyně Mílek stvořil dceru, která by Slovanům odčinila někdejší utrpení a udělal z nich 1 z nejlepších národů světa. Mína doprovází Mílka slovanskými zeměmi

PŘEDZPĚV: elegie nad slovanskou minulostí – vítězilo násilí nad právem, důvěra v lepší budoucnost

SÁLA, LABE, DUNAJ + v přepracované podobě LÉTHÉ  a ACHERON

??? kde motiv putování ??? (Komenský, Dante)

Kollár představitelem myšlenky slovanské vzájemnosti