Created by Baruš Jeřábková
Můžete se kouknout na fotky z mých cest po Japonsku:
doc. Hedrlín vymyslel myšlenku OrgPadu. Slíbil jsem mu, že ji zkusím zrealizovat.
Kamču na první pohled zaujala myšlenka OrgPadu
Starám se o to, aby byl OrgPad snadno použitelný a dobře vypadal. To znamená, že se podílím na designu a aplikaci intenzivně testuji.
Taky umím programovat, tak můžu rovnou jít a problémy opravit.
Ráda tvořím a objevuji nové věci.
Ráda fotografuji, i když poslední dobou mi na to tolik nezbývá čas. Často používám foťák na mobilu místo deníčku. Na základce jsem postupně objevovala možnosti, které počítač nabízí. Vytvářela jsem webové stránky, hrála si počítačovou grafikou, upravovala fotky, hrála hry, vytvářela mapy...
K přírodním vědám mám vřelý vztah. Od útlého dětství jsem zkoumala, kde co lítá.
Miluju pobyt na čerstvém vzduchu. Ať už jsou to dlouhé procházky, koloběžka, či lyžování.
Na práci na OrgPadu miluji to, že mohu zkloubit mnoho svých zájmů a vytvářet něco, co pomáhá nejen mně, ale i jiným lidem.
Rok a půl jsem pracoval v Curyšské pobočce. Práci v Googlu jsem ukončil, abych mohl rozvíjet OrgPad.
Zdárně jsem dokončila bakalářské studium z bioinformatiky. To je takový obor, který je na půl mezi biologií a informatikou.
Programování se věnuji od dětství, už zhruba 25 let. Miluji programovací jazyk Clojure, v kterém je celý OrgPad napsaný. Dokonce jsem o něm udělal celou OrgStránku:
V životě jsem už dělal všechno možné a zajímá mě skoro všechno. Věřím, že člověk má být svým zaměření široký, protože se mu jednotlivé znalosti a zkušenosti mohou vzájemně a obohacovat.
Mám rád focení a hudbu. Když jsem se učil hrát na kytaru a piáno, naučil jsem se mimo jiné hodně o svojí hlavě a procesu učení. Fungováním lidské a obzvlášť své hlavy se zabývám od malička a snažím se ji lépe pochopit. Také mám rád sporty, obzvlášť lyžování a badminton. Mám v oblibě dobré filmy a ještě na střední škole jsme se spolužáky sami nějaké natáčeli. Rád hraji chytré počítačové hry, typicky s tvořivou tématikou (Minecraft, Factorio, různé strategie).
Jsou to praktické algoritmy, které lidem šetří práci. Př. automatická změna velikosti buňky podle obsahu, automatické uspořádání buněk.
S oblibou říkám, že v týmu OrgPadu jsem ten, co vaří kafe. Postrádám totiž jakékoliv měřitelné čárky. Nemám VŠ tituly, nikdy jsem nebyl zaměstnaný a na střední škole jsem tak maximálně řešil nějaké olympiády a věnoval se táborům pro děti. A to není úplně něco, co lidé považují za skvělý životopis.
Ve skutečnosti jsem to ale já, kdo poskládal tým, který na OrgPadu dneska pracuje, ať už se jedná o nás čtyři (mně, Pavla, Kamilu a Adama) kteří pracují na kódu nebo velikou síť lidí, kteří nám více či méně s OrgPadem pomáhají zvenku. Stojím za propagací projektu, podílím se na jeho designu a spoluutvářím jeho filosofický podklad a tvář.
Navrhuju, zprovozňuju, automatizuju a poslední měsíce i napojuju infrastrukturu na kód OrgPadu. Všechny věci od různých nastavování domén jako OrgPad.com, přes provoz a zálohy virtuálních serverů až po automatický "deploy" (tedy instalace nových verzí OrgPadu) do produkčního prostředí je skoro výhradně moje parketa.
Od malička mi bylo jasné, že porozumnění světu a věcem kolem nás je to nejcennější, co může člověk získat a mít. Proto jsem hltal zajímavé informace, zajímal se od útlého mládí o všechno možné a snažil se informace předávat dál. Chtěl jsem se stát akademikem a pomáhat dalším lidem získat nadhled a celkově lépe přemýšlet.
Dělal jsem toho spoustu. Organizoval jsem dětské matematické tábory, cestoval po světě, tříbil si myšlenky, udržoval vztahy... Bylo toho hodně, ale když si člověk vezme na starost něco jako OrgPad, vyjma toho už mu moc prostoru nezbude. Věřím ale, že díky OrgPadu postupně vznikne spousta nových možností a čas, který nyní trávím ajťácky zahrabaný někde doma u počítače se zataženými závěsy, se mi v dlouhodobém horizontu zúročí.
Dlouho jsem si myslel, že škola je centrem vzdělávání a až na vysoké škole jsem si uvědomil, že jsem nad věcí přemýšlel naprosto špatně. Vzdělávání vzniká veskrze pouze mimo zdi škol a univerzit a nemá s dnešní školou prakticky nic společného. Ta je zcela odtržená od reality, neučí v souvislostech a pracuje téměř výhradně s vnější motivací. Tyto problémy jsem cítil již na střední škole, nicméně jsem je neuměl formulovat slovy. Formuloval jsem je ale jasně činy.
Studium na TU-Dresden (2011-2014, 2017-2020)
Duální studium pro BGH Edelstahlwerke GmbH (od konce roku 2014)
EuroBSDCon v Paříži, Bukurešti, Lillehammeru. Byl jsem na LinuxDays, Instalfestu v Praze a Computer Chaos Congres v Hamburku a Lipsku. Rád jsem jezdil i na CEBIT v Hanoveru.
Dostal jsem se až do posledního kola, kdy jsem byl pozvaný do Dublinu v Irsku, abych tam celý den měl pohovory a různé testíky. Nakonec mě nevzali, ale asi i díky tomu jsem nakonec přijal nabídku jít s Kamilou, Pavlem a Víťou pracovat na OrgPadu jako hodně pozdní spoluzakladatel.
