Created by Jan Kršňák
Od políčka, kterým se právě zabýváš, veď čáru, založ knihu své barvy a do ní piš.
Je-li úkolem postava, napište každý část jejího příběhu.
Je-li úkolem událost nebo věc, každý napište něco jiného. Prohledávejte doporučené stránky nebo internet.
Pokud někdo už něco napsal, nemůžete to napsat též. kdo dřív přijde...
Každá fotografie musí být doprovázena textem. Minimální délka jsou tři věty.
Video může být vloženo, jen pokud jej doprovází alespoň 10 vět o tom, co je ve videu.
to se ještě domluvíme:-)
https://www.ireceptar.cz/zvirata/jak-vznikla-psi-plemena.html
Najít průsečík s celoročním projektem bude těžší, ale na něco přijdeme...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mechanismus_z_Antikyth%C3%A9ry
Propojit motorky s antikou nebude snadné, ale na něco přijdeme:-)
http://www.antickysvet.cz
http://bible.kazani.cz/?q=peshttp://bible.kazani.cz/?q=pes
http://antika.avonet.cz/
Kdo to byl?
Další spojovací témata:
Atlantida, antické lodě, hořící voda, oceánští bohové atd.
V dějepise se hodně učí o rozmanitých bitvách a válkách. Několik jich už v síti je: Trója nebo Spartakovo povstání, ale bylo jich mnohem více. Nějakou si vyber a něco nám o ní povyprávěj...
Nemusí to být jen římská válka.
Nabízí se:
řecko-perské války
peloponéská válka
punské války (Kartágo)
Persie vs. Babylon
Řím proti barbarům - Caesar - Zápisky o válce galské
nebo kterákoli jiná starověká válka
https://cs.wikipedia.org/wiki/Anuphttps://cs.wikipedia.org/wiki/Anup
V odkazech je i anglický časopis o mizení egyptského vlka...
+ Kartágo a jeho zničení Římem...
Kdo napsal Bibli?
Tohle je velmi těžká otázka, ale zkuste to najít. Pak to probereme.
Popiš jednu událost z jeho života, anebo nějaký zážitek z cesty z Egypta, které se v Bibli říká Exodus.
http://www.starovekyegypt.net
Napsal Felgr Pavel Vytvořeno: 7. listopad 2019
Bohyně Bastet, kočičí bohyně
http://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/vrazda-kocky-se-v-egypte-trestala-smrti.php
ŘÍMSKÉ vodovody se řadí k nejpozoruhodnějším stavitelským počinům starověku. „Porovnejte tu spoustu užitečných staveb, kterými protéká ohromné množství vody, se zbytečnými pyramidami a bezúčelnými, ačkoli slavnými díly Řeků,“ napsal významný římský politik a správce vodovodů Sextus Julius Frontinus (35–asi 103 n. l.).
Města ve starověku se většinou zakládala u bohatých zdrojů vody a Řím nebyl výjimkou. Původně ho zásobovala vodou řeka Tibera a různé okolní prameny a studny. Časem to ale přestalo stačit. Od čtvrtého století př. n. l. se totiž Řím rychle rozrůstal a stejně tak rostla jeho potřeba vody.Jen málo lidí mělo tehdy doma tekoucí vodu, a proto Římané postavili stovky soukromých a veřejných lázní. Vodu do prvních veřejných lázní v Římě přiváděl vodovod Aqua Virgo, vybudovaný v roce 19 př. n. l. Jeho stavitel, Marcus Agrippa, který byl přítelem Caesara Augusta, věnoval značnou část svého jmění na údržbu a rozšiřování vodovodního systému v Římě.Lázně sloužily i jako střediska společenského života, a součástí těch větších byly dokonce zahrady a knihovny. Voda z vodovodů proudila do lázní neustále. Z nich odtékala do odpadních stok a odnášela s sebou odpadky a splašky z přilehlých latrín.
K římským vodovodům neodmyslitelně patří akvadukty. Při tomto slově se vám možná hned vybaví dlouhé řady vysokých oblouků. Je zajímavé, že akvadukty tvořily méně než 20 procent délky vodovodů. Jejich větší část vedla pod zemí. Bylo to nejenom úspornější, ale také je to chránilo před erozí a nezasahovalo tolik do okolní krajiny. Například vodovod Aqua Marcia, který byl dokončený v roce 140 př. n. l., měřil přes 90 kilometrů, ale jen asi 11 kilometrů tvořily akvadukty.Než padlo rozhodnutí postavit vodovod, stavitelé museli zjistit, jak kvalitní je zdroj vody. Posuzovali průtok, čistotu a chuť. Také se zajímali o zdravotní stav lidí, kteří vodu z tohoto zdroje pili. Když voda odpovídala všem kritériím, bylo nutné vypočítat, kudy vodovod vést a jaký bude mít spád, šířku a délku. Na samotné stavbě pracovali otroci. Mohla trvat celé roky a byla velmi nákladná, zvlášť když bylo nutné postavit akvadukty.
Vodovody se také musely udržovat a chránit. V určité době město Řím zaměstnávalo na jejich údržbu asi 700 lidí. Na údržbu vodovodů se myslelo už při jejich výstavbě. Do jejich podzemních částí se dalo dostat různými otvory a šachtami. Když bylo nutné provést nějakou větší opravu, stavitelé mohli z poškozené části dočasně odvést vodu.
Na začátku třetího století n. l. Řím zásobovalo vodou 11 hlavních vodovodů. Jako první byl roku 312 př. n. l. postavený vodovod Aqua Appia. Měřil přes 16 kilometrů a téměř celý se nacházel pod zemí. Až dodnes se dochovala část vodovodu Aqua Claudia, který byl téměř 70 kilometrů dlouhý. Deset kilometrů z jeho délky tvořily akvadukty a některé z nich byly vysoké až 27 metrů!Kolik vody městskými vodovody protékalo? Hodně! Jen vodovod Aqua Marcia denně přiváděl do Říma asi 190 milionů litrů. Voda dorazila spádovým vodovodem do vodojemů u města. Odtamtud tekla kanály do dalších nádrží nebo na konkrétní místa, kde se používala. Vodovodní systém v Římě se časem rozrostl natolik, že podle některých odborníků mohl poskytovat každému obyvateli až tisíc litrů vody denně.Římská říše se rozpínala, a jak uvádí kniha Roman Aqueducts & Water Supply, „kde byli Římané, tam se stavěly vodovody“. Turisté ve Francii, Malé Asii, severní Africe a Španělsku mohou tyto starověké technické zázraky obdivovat až dodnes.
https://www.radynacestu.cz/magazin/top-10-nejzachovalejsich-rimskych-akvaduktu-sveta/
Třeba tady, ale zkuste najít víc informací i jinde
https://globe24.cz/revue/63630-romanticky-zivot-v-antickem-rime-zapomente-zachody-byly-nechutne-a-hitem-byl-kozi-trus
2. díl videa
Kdo to byl?
Související témata:
babylónská atrologie
řecký a římský obraz vesmíru
názvy planet
Římané prosluli četnými vynálezy a přínosy. Jedním z takových významných vylepšení, které dotáhli Římané k dokonalosti, je systém silnic. Původně byly stavěny k vojenským účelům, později však přibyly i účely ekonomické a spojovací (státní pošta). Hlavní silnice byly svěřovány do péče cenzorům, za císařství pak kurátorům. Byly široké okolo deseti metrů a dobře udržované. Je zajímavé vědět, proč byly římské silnice strmější než dnes. Za tím stojí názor vojáků, kteří měli radši, když mohli kopec vyjít kratší, i když strmější cestou.
Římské silnice byly občas vyvýšené nad okolním terénem, možná něco ohraničovaly nebo měly udivit domorodce. Silnice římské doby se skládají ze čtyř vrstev materiálu. Podklad tvoří velké balvany, následuje vrstva štěrku s pískem a vápnem, dále vrstva rozdrcených cihel a nakonec povrch z dlaždic nebo plochých oblázků. Římané své silnice konstruovali vypouklé, aby z nich mohla stékat voda. Silnice bývaly označeny milníky, které označovaly vzdálenosti od nějakého význačného bodu (třeba od Říma, v západní Africe od Kartága atd.) v mílích. Jedna římská míle se rovnala tisíci dvojkroků, což je zhruba 1472 metrů.
Augustus nechal na Foru Romanu vztyčit zlatý milník, označující střed říše i jejích silnic. Nejstarší kamennou silnicí, která se místy zachovala v dobrém stavu i přes bombardování za druhé světové války, je Via Appia. Dal ji postavit cenzor Appius Claudius Caecus v roce 312 před n.l. Původně vedla do Capuy v délce 195 km, později ji prodloužili do Beneventa, Tarentu a Brundisia, kde stály patnáctimetrové sloupy označující konec Via Appia.
Za Traiana tak dosáhla délky 540 kilometrů, šířky 8 metrů a nebývalé krásy. Její význam byl především vojenský, neboť umožňovala rychlý vojenský zásah na jihu říše. Devět století po zahájení její stavby ji historik Prokopios nazval divem světa. Postupně byly stavěny další a další silnice. Jenom ze samotného Říma vycházelo ve čtvrtém století n.l. devětadvacet silnic různého významu (některé z nich viz. příloha na konci článku). Pokládaly základ celému obrovskému systému dopravních staveb římské říše, kterou jsme dohonili až ve 20.století.
Vždyť římská síť silnic měřila celkem 85 000 kilometrů a protkávala celou říši. Přes řeky nebo srázné rokle se stavěly mosty nebo viadukty. Některé z nich se používají dodnes, například ve Španělsku. Jediným problémem těchto silnic jsou starodávné vyjeté koleje, které na nich najdeme. Jelikož většina římských vozů měla rozpětí kol okolo 143 cm, existují vyježděné koleje právě v takové vzdálenosti. Pravděpodobně nejvýznamnější cestou pozdějšího původu je Via Egnatia, která vedla přes Balkán a Konstantinopolis, kde se napojovala na silnice vedoucí do Malé Asie. Právě tudy procházela velká většina římských vojenských výprav na východ říše i na Balkán. Jak lidé cestovali?
Ti chudší pochopitelně pěšky, ale nás budou tentokrát zajímat ti bohatší. Ti mohli využít služeb nosítek, které nesli dva otroci (ale mohlo jich být i osm). Pokud se jim tento způsob dopravy nehodil, mohli nasednout do vozů tažených koňmi. Dvoukolové se nazývaly "carpentum" nebo lehčí "cisium", čtyřkolové "raeda". Tyto vozy poskytovaly jistý komfort a snad se jimi dalo cestovat i pohodlně, ale byly poněkud pomalé. Dalo se s nimi ovšem urazit i 60 kilometrů za den.
Sportovní vozy (cisium či essedum) umožňovaly transport velkou rychlostí na úkor pohodlí, čehož využívali mladí patricijové. Římská říše se do jisté míry starala i o odpočinek svých poddaných na cestách. Pro chudé lidi, obchodníky a posly se stavěly nocležny (hospitia nebo mansion). Těch bylo ovšem celkem pochopitelně málo a navíc se nepokládaly za nejbezpečnější, ostatně i jako silnice samotné. Bohatí se zpravidla spoléhali buď na své vlastní venkovské statky, nebo na domy svých přátel, kteří v tomto případě bývali obyčejně velmi solidární a stávalo se jen zřídka, že by poutníkovi neposkytli nocleh.
Ukaž nějakou vykopávku a popiš o co jde.
Společně vyplňte (každý něco):
Kolik bohů mají židé a jak se jmenují?
Kolik je Mojžíšových knih?
Kolik bylo jeruzalémských chrámů a co se s nimi stalo?
Kdo všechno byl nepřátelem Židů?
https://www.ted.com/talks/fiona_radford_from_slave_to_rebel_gladiator_the_life_of_spartacus#t-303292
Každý si vyberte jednu společnost a popište alespoň šest jejíjích bohů...
Řecko, Řím, Babylon, Egypt
Která scéna z Ježíšova života ti přijde nejzajímavější?
Napiš tři věci z jeho zákoníku.
http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1503
Vyber si nějaké téma z tohoto hodně dlouhého článku a to převyprávěj vlastními slovy.
Anebo na téma najdi jiný článek.-)
O nalezení Tróje - počátky archeologie
https://www.ted.com/talks/einav_zamir_dembin_did_ancient_troy_really_exist?language=cs#t-1889
Ptolemaiovci (též Lágovci) byla dynastie makedonského původu, která vládla v Egyptě v letech 323 př. n. l.–30 př. n. l..
Ptolemaios byl jedním ze sedmi strážců a generálů Alexandra Velikého. Po Alexandrově smrti roku 323 př. n. l. byl jmenován satrapou v Egyptě. Roku 305 př. n. l. se prohlásil králem Ptolemaiem I., později zvaným „Sótér“ – Vykupitel. Egypťané Ptolemaia brzy přijali jako nástupce faraonů nezávislého Egypta. Ptolemaiovská dynastie vládla v Egyptě až do dobytí země Římany roku 30 př. n. l.
Všichni mužští vládci ptolemaiovského rodu se jmenovali Ptolemaios. Ptolemaiovské královny, které byly často zároveň sestrami faraonů, se nejčastěji jmenovaly Arsinoé, Bereniké, Tryfainé či Kleopatra. Nejznámějším členem dynastie byla její poslední královna Kleopatra VII., která byla známá svou rolí v zápasu mezi Iuliem Caesarem a Pompeiem Velikým a později mezi Gaiem Octavianem a Markem Antoniem. S její sebevraždou po dobytí země Římem vláda Ptolemaiovců v Egyptě skončila.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kleopatra_VII.
Dobrovolný úkol: najdu nějakou scénu z filmu nebo její obraz či fotku... Ať vidíme, jak nevypadala...
1, Jaký je rozdíl mezi barbarem a pohanem?
2, Objev a popiš jeden barbarský kmen...
Homér - Illias - o dobývání Tróje
Homér - Odyssea - o cestě Odyssea domů...
1, Napiš alespoň tři postavy z Illiady a alespoń tři postavy z Oyssey.
2, U Odyssea se zdrž a zjisti jedno místo, kde se zdržoval déle a napiš, co tam dělal.
Polis (řecky πόλις), plurál: poleis (řecky πόλεις) znamená město, obec nebo městský stát. Slovo představuje typ starověkého řeckého městského státu, který se vyvinul v archaickém období. Jedná se o předchůdce moderního města i státu.
Napiš tři bohy i s jejich příběhy.
V tomto roce usedl na trůn první Japonský císař Džimmu.
V tomto období se v Japonsku rozvíjela kultura Džómon, lidé vyráběli keramiku, lovili a sbírali čerstvé plody.Dochovaná keramika je považovaná za nejstarší na světě.