Created by Baruš Jeřábková
Ve výuce projektového vyučování často bojujeme s dětmi s rozvržením práce a dotahování do konce. V rámci svého vývoje výuky tohoto předmětu jsem si stanovila jasnou strukturu fází projektu, která by se měla promítat jak ve společné, tak i v individuální práci. Jsou to:
Pokud dítě přijde s nápadem, úkolem průvodce je jej provést těmito jednotlivými body, pomoci mu je jasně pojmenovat a případně mu poradit, jakou formou si jejich přípravu může zpracovat (např. k natočení filmu vytvořit storyboard apod.).
Vyhradila jsem si také určitou část času výuky projektového vyučování k tomu, abychom nějaký menší projekt uskutečnili společně a spolu tak pravidelně procházeli všemi těmito fázemi.
Jelikož je toto otázkou především předmětu český jazyk a literatura, nebudu se zde dlouze rozepisovat, jelikož by to bylo na samostatnou práci. Takže jen pár myšlenek:
Pokud chceme cíleně trénovat orientaci na webových stránkách, je třeba opět postupovat po malých krocích. Pro dítě je náročné najít informaci v dlouhém textu, který není třeba ani určen pro čtenáře jeho věku. Proto je dobré, aby průvodce chystal upravené a zkrácené texty, se kterými dítě pracuje a postupně se zde učí se v něm orientovat.
Možný je i postup, který lze vidět ve stránce o čokoládě.
Skvělá je metoda INSERT, společná diskuze nad nějakým obsahem na internetu (youtubeři, hoaxy…) atd.
Míra schopnosti ovládání počítače a dalších technologií se v rámci jedné třídy může značně lišit. Zpravidla jsou nejzběhlejší děti, které hrají počítačové hry - u nich také vždy pozoruji vyšší úroveň angličtiny, což má rovněž vliv na schopnost technologie ovládat. Nejedná se však pouze o znalost jednotlivých kroků ovládání počítače a software, ale také motorické schopnosti (např. v jiném předmětu jsem narazila na to, že někteří nebyli schopni splnit úkol, protože prsty nedovedli ovládat klávesy šipek). Tyto záležitosti je třeba mít na paměti při vedení a podpoře dětí, neopomíjet děti, často právě děvčata, která si s počítačem ještě tolik nerozumí a jít na ně pomalu a postupně. Jednotlivé dovednosti je možné trénovat v rámci výuky informatiky či se na ně zaměřit jako na samostatnou činnost v rámci projektů.
Nejdůležitější je provést děti úvodními kroky, jak se do OrgPad zaregistrovat, vytvořit nový dokument, první buňky a spoje. Pro děti je velice důležité, aby mezi prvními kroky bylo zahrnuto i vkládání obrázků, jsou pro ně hodně motivující. V této fázi jsou již děti schopné samostatně tvořit a zkoumat možnosti OrgPadu. V hodině, kde jsme se poprvé s OrgPadem seznamovali, vznikla například i tato síť, kterou spolu vytvořili dva chlapci ze čtvrtého ročníku.
Poté, co děti získají první zkušenosti v OrgPadu, začnou mít otázky a potřebu posouvat svou práci dále. Můžeme jim ukázat OrgPages jiných lidí, ideálně naše vlastní, na čemž jim předvedeme, jaké další možnosti program nabízí a jednotlivé kroky jim ukážeme. Protože jsme se kvůli karanténě nedostali do této fáze společně, natočila jsem dětem sérii videotutorialů, které měly k dispozici na YouTube. (Tyto tutorialy mám v plánu předělat v lepší kvalitě a rozdělit je na menší části, budou veřejně k dispozici buď na mém YouTube kanále, anebo na kanále OrgPadu.)
OrgPad je značně intuitivní a ze své zkušenosti vidím, že je dětem tento způsob tvorby poměrně blízký a mají s ním méně potíží, než mnozí dospělí.
Aby bylo dítě schopné vytvořit práci v OrgPadu, je potřeba mít na paměti, že proces práce vyžaduje poměrně velký balíček jednotlivých dovedností, které dítě musí nejprve na nějaké úrovni ovládat. Pokud po dítěti budu požadovat, aby vytvořilo portfoliovou stránku v OrgPadu a nebudu se nejprve věnovat těmto dovednostem, dítě bude zavaleno a může jej to od práce snadno odradit. Stejně tak i průvodce může propadat frustraci, že to nefunguje.
Schopnost vidět souvislosti mezi jednotlivými věcmi je vlastně takový úplný základ tohoto všeho, o čem je zde řeč. I to jsme trénovali formou samostatné aktivity. Začali jsme s tím v rámci distanční výuky přes Zoom a budeme nadále pokračovat ve výuce ve třídě. Na Zoomu jsme to s dětmi dělali tak, že mi každý řekl jeden pojem, ten jsem podle jejich přání nakreslila na whiteboard a posléze jsme zkoušeli hledat, jak spolu jednotlivé věci souvisí. Pokud nám někde vznikla otázka nebo nutnost ověření informace, udělali jsme tam otazník a pak měly děti za úkol informaci najít.
Tuto aktivitu jsem schválně realizovala mimo OrgPad, aby pro děti tato dovednost nebyla vázaná pouze na něj a abychom v tu chvíli neřešili tvorbu dokumentu, ale čistě se soustředili na myšlenkový proces. Ve třídě je možné nechat děti nakreslit nějaká náhodný obrázek, obrázky pak položit na koberec a pak společně souvislosti pojmenovávat. Ještě úspornější varianta je aktivitu uskutečnit pomocí několika předem nachystaných obrázků (v mém případě z pomůcek do angličtiny). Do budoucna chci přemýšlet nad dalšími variantami tohoto cvičení.
Ukázky obrázků jsou v dalších stránkách v této buňce.
Děti rády píší své knihy v počítači nebo zde zpracovávají různá témata. Používají textový editor nebo prezentace (byť právě nyní toto často měníme za OrgPad). Mnohé láká i tvorba dotazníků, mapy a Google street či vzniká potřeba vytváření fotogalerií. To jsou všechno prvky, které lze do OrgPad vkládat, mnohdy i tak, aby byly v OrgPage interaktivní. Přes účet Google se mohou děti přihlásit i do YouTube, kam mohou za určitých pravidel nahrávat i videa, která pak mohou v OrgPage přímo přehrávat.
Pokud děti vědí o dalších možnostech toho, jak mohou tvořit a čeho mohou využít, vzniká v jejich hlavě mnoho jejich vlastních nápadů. Je tedy vhodné je s těmito aplikacemi a způsobem jejich užívání seznámit, např. v hodinách informatiky.
sdílení osobních údajů
V první řadě je vhodné děti naučit používat Google prohlížeč. Mnohé mají na svých zařízeních nastavený jako výchozí prohlížeč Bing, jehož výsledky jsou neuspokojivé. S dětmi jsme zkoušeli porovnávat výsledky z Google, Bing a Seznamu a děti samy vyhodnotily Google jako nejlepší.
Další věc je naučit se formulovat hesla, která zadají do Google. Ve stránce o čokoládě jsem pro děti vždy připravila návod, jak danou informaci nalézt. Podporu jsem jim poskytla vždy v takové míře, jak moc bylo složité informaci vyhledat. Tím, že by ze začátku děti vyhledávaly s touto podporou by se postupně naučily, jak mají hesla do vyhledávače zadávat a jak informace v článcích vyhledávat a posléze formulovat v nějakém typů výstupu.
Dále je třeba děti vést k tomu, aby uváděly zdroje svých informací, věděly, jak to mají udělat (zkopírování linku, uvedení knihy nebo ústního sdělení). Mnohdy se stává, že dítě napíše na něco svůj názor a považuje to za fakt. Po malých krocích vedeme děti k tomu, aby své dedukce a názory ověřovaly. Zajímavé například bylo, když jedné dívce čokoláda hořela a druhé ne. Ta druhá dívka tedy konstatovala, že čokoláda nehoří. Při prezentaci, kde viděla, že někomu jinému čokoláda hořela, bylo potřeba však tento závěr na základě své zkušenosti změnit. Došlo tedy k uvědomění toho, že jedna naše zkušenost nemusí být dostatečně vypovídající.
![Whiteboard[1]-01](https://orgpad.info/img/C81JsDp-hFbIaHTGUdNBFl?token=AE4Eq9FqZIT7gxrFheky7n)