Created by Nikol Vypior (osobní/personal)
Tento dokument vznikl v rámci bakalářské práce s názvem Didaktický model přehrady Les Království na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Pro danou časovou dotaci byla zvolena pouze povodeň ze srpna 2006
Přehrady jsou důležitými prvky při zvládání povodní. Hrají klíčovou roli při snižování škod způsobených přívalovými dešti a nadměrným prouděním vody v řece. Díky přehradám můžeme snižovat rizika povodní a chránit životy a majetek v ohrožených oblastech.
Přehrady mohou plnit i další úkoly - například zásobovat pitnou vodou obyvatele, dotovat průtoky v době sucha nebo vyrábět elektřinu na malých vodních elektrárnách. Různá využití mají různé požadavky na množství vody v nádrži. Pro zásobování ji chceme mít co nejvíce, pro ochranu před povodněmi je výhodné mít hladinu nízko a pro rekreaci je vhodné s hladinou v nádrži nehýbat.
jejich funkce a účely
není krátkodobá stavba
na mnoha místech klíčovým prostředkem k ochraně před povodněmi - případ Les Království
Přehrady slouží k výrobě elektřiny, zásobování pitnou vodou nebo k rekreaci. Různé využití nádrže má bohužel také různé požadavky na stav vody v nádrži. Pro protipovodňovou ochranu je nejvýhodnější mít hladinu co nejníže, výroba elektřiny a zásobování vodou vyžaduje hladinu co nejvýše a pro účely rekreace je zase nejlépe vyhovující, když se s hladinou moc nehýbe.
Přitom například manipulování s odtokem z přehrady může protipovodňových efekt zvýšit tím, že se přehrada před povodní upustí. Podmínkou je dostatečně spolehlivá hydrologická předpověď, které je v současné době omezená časovým předstihem v řádu hodin, maximálně několika desítek hodin. Ve větší míře se předvypouštění využívá na jaře, kdy sněhové zásoby zajišťují, že do přehrady přiteče voda, která prázdný prostor vyplní.
Povodně jsou přirozeným přírodním jevem a vznikají v důsledku extrémního projevu počasí. Během povodní v řekách narůstá vodní hladina natolik, že zaplavuje okolí a může ohrožovat lidské životy a způsobovat škody.
přirozený přírodní jev, který se děje v důsledku extrémního projevu počasí
nemůžeme mu zabránit, pouze se nažit zmírnit jeho dopady
narůstá vodní hladina, zplavuje okolí a může ohrožovat lidské životy a způsobovat škody
jejich pravděpodobnost a N-leté průtoky
nikdy nebude absolutní
"povodňová paměť" - ať víme kde nás co čeká, pamatujeme na to
chceme snižňovat škody spáchané povodněmi
vybudována jako ochranná nádrž
ukázat na Hradci Králové
udržení vody ve vymezeném prostoru
v intravilánu měst nechceme, aby se rozlilo, ale voda rychle odešla
v extravilánech měst dovolíme vodě se rozlít, proudí zde pomaleji
pokud můžeme vodu někde zadržet bezeškodně, využijeme to → výstavba malých nádrží, poldrů, ale i přehrad
různých druhů a na různých místech
technická nebo přírodě blízká
v ploše povodí - na každé louce, v obcích či lesích
na vodních tocích v podobě ochranného prostoru v nádrži, který je prázdný, nebo poldry, zkapacitněním toku,
podél toku - zkapacitnění a jiné úpravy v toku, budování ochranné hráze, zdi či hrazení
záběry 2000 nebo 2013
Na základě předpovědí počasí a výstrahy ČHMÚ byly během noci z 6. na 7.8. očekávány na našem území dešťové srážky 5 až 20 mm, na horách a Českomoravské vrchovině 20 – 50 mm. Srážková činnost byla však výrazně intenzivnější, zejména 7.8. a 8.8. Již 6.8. během večerních hodin docházelo k rychlým vzestupům vodních stavů na vodních tocích pramenících v oblasti Jizerských hor a Krkonoš. Při kulminacích byla dosažena nejčastěji vodnost na úrovni 5 až 10 leté velké vody, v několika profilech došlo k dosažení vodností na úrovni 20 až 50 leté velké vody. Na Labi ve Špindlerově Mlýně a pod VD Labská byla však zaznamenána více jak 100 letá povodeň. Podrobný přehled dosažených maximálních vodních stavů a průtoků je uveden v Příloze č. 3.
Zabránit povodním nejde úplně. Snažíme se alespoň před škodami spáchanými povodněmi chránit pomocí protipovodňových opatření.
Hlavní myšlenkou ochrany je udržení vody ve vyhrazeném prostoru, tam kde ji chceme mít. Uvnitř měst, v intravilánech, se snažíme vodu udržet v korytech a rychle ji odvést z města. Před a za městy, tedy v extravilánech, vodě dáváme prostor se rozlít a proudit pomaleji.
definování informačních toků - definování stupňů povodňové aktivity - definování hlásných profilů
ČHMÚ ve spolupráci s podniky Povodí
poskytuje povodňovým orgánům výstražné informace, předpovědi o vzniku povodně, dalším vývoji povodně a hydrometeorologických prvcích (srážky, vodní stavy, průtoky)
rozliv
Aby voda nepáchala škody, přistupujeme často k technickým protipovodňovým opatřením. Na vodních tocích se často jedná o ochranný prostor v nádrži - to je případ přehrady Les Království - nebo poldrů. Podél toku ve městech je nutné vybudovat ochranné hráze, zdi nebo hrazení, které jsou většinou mobilní a na místo se připevňují až před příchodem povodně.
Povodně 2013
https://prehrada-les-kralovstvi.cz/povodne/
POVODNĚ 1897
Před nástupem povodňové situace byla úroveň hladiny vody v nádrži udržována v rámci manipulačního řádu. Ze 6. na 7.8. v nočních hodinách však přítok do nádrže začal prudce stoupat a již 7.8. v 05:00 hodin musel být na přítoku i odtoku z nádrže vyhlášen III. SPA. V té době již byly zcela otevřeny spodní výpusti a v závislosti na úrovni hladiny vody v nádrži byl udržován na odtoku z nádrže neškodný odtok ve výši 100 m3.s-1. Následně v 10:00 hodin bylo dosaženo přelivů. Vlivem dále strmě stoupajícího přítoku a hladiny vody v nádrži již nebylo možné udržet na odtoku z přehrady neškodný průtok. Maximální přítok do nádrže kulminoval na hodnotě 180 m3.s-1 (Q100) a na odtoku dosáhl 172 m3.s-1 (Q>100). Maximální hladina při povodni pak dosáhla úrovně 692,50 m n.m., tj. 14 cm nad povolenou maximální hladinou dle manipulačního řádu. V nádrži tak bylo od nástupu povodně zachyceno 1,598 mil. m3. Po odeznění povodně byla hladina vody v nádrži snížena na spodní mez tzv. prostoru operativního hospodaření v rámci zásobního prostoru. Celkový objem povodňové vlny od 4.8. do 10.8 byl vyhodnocen na 17,159 mil. m3, přičemž objem teoretické 100 – leté povodňové vlny dle ČHMÚ je 6,010 mil. m3.
Počasí v tomto období ovlivňovala tlaková níže zvolna postupující z oblasti Severního moře jihovýchodním směrem přes Polsko na Ukrajinu. Po zadní straně této tlakové níže k nám proudil chladný a vlhký vzduch od severozápadu.
Ve čtvrtek 3.8. zpočátku převládalo ještě polojasno, nejvyšší denní teploty byly v rozmezí 20 – 24 oC. Během dne od jihozápadu přibývalo oblačnosti na oblačno až zataženo, místy s občasným deštěm nebo přeháňkami. Od pátku 4.8. do pondělí 8.8. bylo převážně zataženo, na většině území s přeháňkami nebo s deštěm, místy vydatným a trvalým. Nejvyšší denní teploty se pohybovaly v rozmezí 16 - 20 oC, na horách kolem 12 oC.
Vydatné srážky se vyskytly zejména od nedělních odpoledních hodin do pondělních ranních hodin, kdy tlaková níže měla svůj střed nad jižním Polskem. Na většině území byly zaznamenány úhrny 15-30 mm, v Krkonoších a v Jizerských horách 50 - 90 mm. Mimořádně intenzivní srážky byly zejména na hraničním hřebeni Krkonoš (Labská bouda - 112,9 mm, Špindlerovka - 112,3 mm, Luční bouda - 116,1 mm).
Vydatný déšť pokračoval i v průběhu pondělí 7.8. a teprve během noci z pondělí na úterý srážky od západu postupně ustávaly. Srážkové úhrny přes 100 mm byly naměřeny opět v Krkonoších (Labská bouda - 187,3 mm, Špindlerovka - 193,4 mm, Luční bouda - 197,6 mm) a v Jizerských horách (VD Souš - 116,6 mm). Intenzivní srážky 40 - 90 mm zasáhly rovněž Orlické hory včetně jejich podhůří a rovněž oblast Českomoravské vrchoviny.
Přehled srážkových úhrnů naměřených ve dnech 3. – 10.8.2006 je uveden v Příloze č. 2.
Po intenzivních srážkách v Krkonoších došlo během pondělí 7.8. k prudkému vzestupu přítoku do nádrže. Za 12 hodin vzrostl přítok do nádrže z 22 m3.s-1až na kulminační hodnotu 179 m3.s-1 (Q5-10).
Postupným otvíráním základových výpustí byla hladina v zásobním prostoru (do kóty 315,60 m n.m.) udržována do 7.8. do 13 hodin. Dále byl plněn retenční prostor nádrže. Hladina v nádrži dosáhla svého maxima 8.8. ve 4:00, kdy vystoupila na kótu 320,66 m n.m., to je 2,74 m pod úroveň bezpečnostních přelivů. V retenčním prostoru nádrže bylo zachyceno celkem 2,6 mil.m3., čímž byl retenční prostor zaplněn cca z 58 %.
Po dohodě s VHD byl od 7.8. 10:00 do 8.8. 20:00 udržován odtok z vodního díla na velikosti nepřekračující neškodný odtok 90 m3.s-1. Manipulacemi na vodním díle tak byl kulminační přítok snížen přibližně o 90 m3.s-1.
Protipovodňová opatření se budují s určitou mírou ochrany a je nutné vědět, jak často a jak velká povodeň může nastat. S tím nám pomáhají údaje o průtocích. Jistě jste již slyšeli pojem stoletá voda. Stoletý průtok Q100 znamená, že v průměru jednou za sto let je toho průtoku dosaženo. V realitě se samozřejmě může stát, že tento průtoku v řece poteče klidně po deseti letech znovu a následně bude několik desetiletí bez stoleté povodně.
Při plánování ochrany, jsou pro nás důležité mapy s záplavovými územími, které ukazují, kam se při daném průtoku rozlije voda.
Povodeň v srpnu 2006 se snažila zastavit přehrada Labská, ale podařilo se jí pouze mírně snížit odtok - povodeň zde byla stoletá. Tato povodňová vlna tekla dále po Labi směrem do nádrže Les Království, kam přitéká další voda z povodí.
Přítok do nádrže - červeně - se začal zvětšovat již v průběhu večera třetího dne přeháněk, kdy déšť začal sílit.
Povodí horního Labe
Velmi vydatné a trvalé srážky, kdy od 4. do 9.8. vypadlo v horských oblastech Krkonoš úhrnem 380 – 450 mm, s největší intenzitou ze 6. na 7.8. (cca 120 mm) a ze 7. na 8.8. (cca 200 mm) způsobily značně rychlý nárůst průtoků horských toků. Velmi rychle se začal zvyšovat průtok v Labi na přítoku do VD Labská. Dne 7.8. v ranních hodinách byl proto vyhlášen III. SPA jak na profilu přítokového limnigrafu Špindlerův Mlýn tak i na odtokovém limnigrafu Labská. Kulminační stav na limnigrafu Špindlerův Mlýn dosáhl 328 cm. Po konzultaci s ČHMÚ byl stanoven kulminační průtok v profilu Špindlerův Mlýn na 160 m3.s-1, tj. Q100. Kulminační průtok 172 m3.s-1 v profilu limnigrafu Labská dosáhl rovněž vodnosti Q>100. Na Labi nad vodním dílem Les Království v profilu Vestřev kulminoval průtok při III. SPA na úrovni cca Q20-50, přítok do nádrže pak kulminoval na úrovni cca Q5-10. Větší vodnosti z vlastních přítoků Labe nad limnigrafem Vestřev dosáhlo pouze Malé Labe s maximem v úrovni Q2-5. Tok Čistá a přítoky Labe pod limnigrafem Vestřev (Kalenský potok a Pilníkovský potok) se pohybovaly ve svých maximech na úrovni cca Q<1/2.
V profilu Vestřev byl dosažen vodní stav 311 cm a průtok 239 m3.s-1, avšak tyto hodnoty jsou s největší pravděpodobností ovlivněny umělou vlnou způsobenou protržením překážky z nahromaděného spláví. Neovlivněná kulminace však spíše odpovídá druhé kulminaci při stavu 279 cm a průtoku 201 m3.s-1.
Na odtoku z nádrže Les Království byl sice dosažen III. SPA, ale maximální průtok nepřesáhl Q1-2. Kulminační průtok v Labi pod Jaroměří dosáhl cca Q2. Příznivě tomu přispěla Úpa, jejíž průtok byl redukován převodem do nádrže Rozkoš a tak v profilu Česká Skalice dosáhla pouze hodnoty Q<1. Průtok v Metuji v profilu Krčín dosáhl kulminační hodnoty pouze Q1-2.
(Zdroj: Souhrnná zpráva o povodni v srpnu 2006, autor: Povodí Labe)
Od ranních hodin dalšího dne se přítok začal rychle zvětšovat a prostor v nádrži se začal plnit. Dispečeři zvýšovali postupně odtok z nádrže do velikosti neškodného odtoku, tak aby pod přehradou nedošlo k povodním. Po poledni přítok stále rostl a tak se začal plnit doteď prázdný ochranný prostor nádrže určený pro zachycení povodní.
Jak přehrada může chránit před povodněmi si ukážeme na případu povodně ze srpna 2006, zde na přehradě Les Království. V povodí nádrže Les Království leží značná část Krkonoš a podkrkonoší. O 40 kilometrů výše po toku Labe od přehrady Les Království leží ještě přehrada Labská.
Většina srážek, která v povodí spadne se následně stane průtokem v řece. Čím více prší, tím více vody odteče. Více vody také odteče, čím déle prší. Když prší několik dní za sebou, zásoby podzemní vody jsou vysoko a nemůže se tolik vsakovat voda do půdy a odtéká do řeky.
Stejně tomu tak bylo v srpnu 2006. Tři dny za sebou, od 4. do 6. srpna, bylo zataženo s přeháňkami a následující dva dny byl déšť vydatný a trvalý. Srážky za celý den v některých místech povodí dosáhly téměř 200 mm, ačkoli meteorologická předpověď několik dní před tím předpovídala úhrny 20 mm a na horách do 40 mm.
Pokud se očekává povodeň, přehrada může být předem povyprázdněna, což zvětší její kapacitu pro zadržování vody.
Spolehlivost předpovědí povodní je ale závislá na čase. Důležité jsou předpovědi s předstihem v řádu hodin nebo maximálně několika desítek hodin. Díky moderním technologiím a monitorovacím systémům sledujeme stav toků, měříme srážky a předvídáme povodňové situace.
S předpovědmi a monitorováním pracuje vodohospodářský dispečink, který řídí odtok z nádrže. Odtok z přehrady je pečlivě plánován a zohledňuje spolehlivou hydrologickou předpověď.
https://vodnihospodarstvi.cz/sto-let-od-dokonceni-prehrady-labska/
Maximální přítok, nebo-li kulminační, do nádrže činil více než dvojnásobek neškodného odtoku. Po jeho dosažení přítok klesal, přesto vodohospodářský dispečink udržoval stále stejný odtok. Cílem je snížit hladinu v ochranném prostoru tak, aby mohla případně zachytit další vlnu povodně.
Druhá vlna na sebe nenechala čekat a přitekla ještě v průběhu večera a noci na 8.4. Dispečeři o ní předem věděli prostřednictvím dat o spadnutých srážkách a průtocích tekoucích výše v povodí nádrže.
Ačkoli povodňový průtok již opadá, z přehrady dispečeři stále vypouští neškodný odtok, aby co nejrychleji vyprázdili ochranný prostor a ten mohl být připravený na případnou další povodeň.
Po vyprázdnění ochranného prostoru je již opět odtok z nádrže stejný jako přítok do ní.
Hydrometeorologická situace
Na základě předpovědí počasí a výstrahy ČHMÚ byly během noci z 6. na 7.8. očekávány na našem území dešťové srážky 5 až 20 mm, na horách a Českomoravské vrchovině 20 – 50 mm. Srážková činnost byla však výrazně intenzivnější, zejména 7.8. a 8.8. Již 6.8. během večerních hodin docházelo k rychlým vzestupům vodních stavů na vodních tocích pramenících v oblasti Jizerských hor a Krkonoš. Při kulminacích byla dosažena nejčastěji vodnost na úrovni 5 až 10 leté velké vody, v několika profilech došlo k dosažení vodností na úrovni 20 až 50 leté velké vody. Na Labi ve Špindlerově Mlýně a pod VD Labská byla však zaznamenána více jak 100 letá povodeň. Podrobný přehled dosažených maximálních vodních stavů a průtoků je uveden v Příloze č. 3.
Meteorologická situace
Počasí v tomto období ovlivňovala tlaková níže zvolna postupující z oblasti Severního moře jihovýchodním směrem přes Polsko na Ukrajinu. Po zadní straně této tlakové níže k nám proudil chladný a vlhký vzduch od severozápadu.
Ve čtvrtek 3.8. zpočátku převládalo ještě polojasno, nejvyšší denní teploty byly v rozmezí 20 – 24 oC. Během dne od jihozápadu přibývalo oblačnosti na oblačno až zataženo, místy s občasným deštěm nebo přeháňkami. Od pátku 4.8. do pondělí 8.8. bylo převážně zataženo, na většině území s přeháňkami nebo s deštěm, místy vydatným a trvalým. Nejvyšší denní teploty se pohybovaly v rozmezí 16 - 20 oC, na horách kolem 12 oC.
Vydatné srážky se vyskytly zejména od nedělních odpoledních hodin do pondělních ranních hodin, kdy tlaková níže měla svůj střed nad jižním Polskem. Na většině území byly zaznamenány úhrny 15-30 mm, v Krkonoších a v Jizerských horách 50 - 90 mm. Mimořádně intenzivní srážky byly zejména na hraničním hřebeni Krkonoš (Labská bouda - 112,9 mm, Špindlerovka - 112,3 mm, Luční bouda - 116,1 mm).
Vydatný déšť pokračoval i v průběhu pondělí 7.8. a teprve během noci z pondělí na úterý srážky od západu postupně ustávaly. Srážkové úhrny přes 100 mm byly naměřeny opět v Krkonoších (Labská bouda - 187,3 mm, Špindlerovka - 193,4 mm, Luční bouda - 197,6 mm) a v Jizerských horách (VD Souš - 116,6 mm). Intenzivní srážky 40 - 90 mm zasáhly rovněž Orlické hory včetně jejich podhůří a rovněž oblast Českomoravské vrchoviny.
Přehled srážkových úhrnů naměřených ve dnech 3. – 10.8.2006 je uveden v Příloze č. 2.
Hydrologická situace a manipulace na VD
Povodí horního Labe
Velmi vydatné a trvalé srážky, kdy od 4. do 9.8. vypadlo v horských oblastech Krkonoš úhrnem 380 – 450 mm, s největší intenzitou ze 6. na 7.8. (cca 120 mm) a ze 7. na 8.8. (cca 200 mm) způsobily značně rychlý nárůst průtoků horských toků. Velmi rychle se začal zvyšovat průtok v Labi na přítoku do VD Labská. Dne 7.8. v ranních hodinách byl proto vyhlášen III. SPA jak na profilu přítokového limnigrafu Špindlerův Mlýn tak i na odtokovém limnigrafu Labská. Kulminační stav na limnigrafu Špindlerův Mlýn dosáhl 328 cm. Po konzultaci s ČHMÚ byl stanoven kulminační průtok v profilu Špindlerův Mlýn na 160 m3.s-1, tj. Q100. Kulminační průtok 172 m3.s-1 v profilu limnigrafu Labská dosáhl rovněž vodnosti Q>100. Na Labi nad vodním dílem Les Království v profilu Vestřev kulminoval průtok při III. SPA na úrovni cca Q20-50, přítok do nádrže pak kulminoval na úrovni cca Q5-10. Větší vodnosti z vlastních přítoků Labe nad limnigrafem Vestřev dosáhlo pouze Malé Labe s maximem v úrovni Q2-5. Tok Čistá a přítoky Labe pod limnigrafem Vestřev (Kalenský potok a Pilníkovský potok) se pohybovaly ve svých maximech na úrovni cca Q<1/2.
V profilu Vestřev byl dosažen vodní stav 311 cm a průtok 239 m3.s-1, avšak tyto hodnoty jsou s největší pravděpodobností ovlivněny umělou vlnou způsobenou protržením překážky z nahromaděného spláví. Neovlivněná kulminace však spíše odpovídá druhé kulminaci při stavu 279 cm a průtoku 201 m3.s-1.
Na odtoku z nádrže Les Království byl sice dosažen III. SPA, ale maximální průtok nepřesáhl Q1-2. Kulminační průtok v Labi pod Jaroměří dosáhl cca Q2. Příznivě tomu přispěla Úpa, jejíž průtok byl redukován převodem do nádrže Rozkoš a tak v profilu Česká Skalice dosáhla pouze hodnoty Q<1. Průtok v Metuji v profilu Krčín dosáhl kulminační hodnoty pouze Q1-2.
VD Labská
Před nástupem povodňové situace byla úroveň hladiny vody v nádrži udržována v rámci manipulačního řádu. Ze 6. na 7.8. v nočních hodinách však přítok do nádrže začal prudce stoupat a již 7.8. v 05:00 hodin musel být na přítoku i odtoku z nádrže vyhlášen III. SPA. V té době již byly zcela otevřeny spodní výpusti a v závislosti na úrovni hladiny vody v nádrži byl udržován na odtoku z nádrže neškodný odtok ve výši 100 m3.s-1. Následně v 10:00 hodin bylo dosaženo přelivů. Vlivem dále strmě stoupajícího přítoku a hladiny vody v nádrži již nebylo možné udržet na odtoku z přehrady neškodný průtok. Maximální přítok do nádrže kulminoval na hodnotě 180 m3.s-1 (Q100) a na odtoku dosáhl 172 m3.s-1 (Q>100). Maximální hladina při povodni pak dosáhla úrovně 692,50 m n.m., tj. 14 cm nad povolenou maximální hladinou dle manipulačního řádu. V nádrži tak bylo od nástupu povodně zachyceno 1,598 mil. m3. Po odeznění povodně byla hladina vody v nádrži snížena na spodní mez tzv. prostoru operativního hospodaření v rámci zásobního prostoru. Celkový objem povodňové vlny od 4.8. do 10.8 byl vyhodnocen na 17,159 mil. m3, přičemž objem teoretické 100 – leté povodňové vlny dle ČHMÚ je 6,010 mil. m3.
VD Les Království
Po intenzivních srážkách v Krkonoších došlo během pondělí 7.8. k prudkému vzestupu přítoku do nádrže. Za 12 hodin vzrostl přítok do nádrže z 22 m3.s-1až na kulminační hodnotu 179 m3.s-1 (Q5-10).
Postupným otvíráním základových výpustí byla hladina v zásobním prostoru (do kóty 315,60 m n.m.) udržována do 7.8. do 13 hodin. Dále byl plněn retenční prostor nádrže. Hladina v nádrži dosáhla svého maxima 8.8. ve 4:00, kdy vystoupila na kótu 320,66 m n.m., to je 2,74 m pod úroveň bezpečnostních přelivů. V retenčním prostoru nádrže bylo zachyceno celkem 2,6 mil.m3., čímž byl retenční prostor zaplněn cca z 58 %.
Po dohodě s VHD byl od 7.8. 10:00 do 8.8. 20:00 udržován odtok z vodního díla na velikosti nepřekračující neškodný odtok 90 m3.s-1. Manipulacemi na vodním díle tak byl kulminační přítok snížen přibližně o 90 m3.s-1.
Předpověď povodní hraje také důležitou roli při ochraně. Moderní technologie a monitorovací systémy umožňují sledovat stav toků, měřit srážky a předvídat možné povodňové situace. Spolehlivé předpovědi povodní umožňují včasnou evakuaci obyvatel a aktivaci protipovodňových opatření.
Je však důležité mít na paměti, že spolehlivost předpovědí povodní je časově omezená. V současnosti jsou dostupné předpovědi s předstihem v řádu hodin nebo maximálně několika desítek hodin. Z tohoto důvodu je důležité mít efektivní systém sledování a varování před povodněmi, který umožňuje reagovat včas.
//překreslený obrázek//
https://podcast.adobe.com/enhance
BP_VYPIOR_VIDEO_ver2.pptx
Priloha2_prezentace.pdf
