Created by Jindřich Zdráhal
Při zjišťování jestli se jedná o formativní nebo sumativní hodnocení je nejdůležitější zjistit, proč hodnotíme.
Dokonce bych řekl, že se jedná o jednu z nejdůležitějších otázek.
Možná si to ani neuvědomujeme, ale forem hodnocení je víc než jenom obvykle zmiňované známky nebo slovní hodnocení.
Některé se víc hodí pro sumativní, některé pro formativní hodnocení a nebo pro obě.
V různých zdrojích se dělení hodnocení různí. Hodím sem jenom pár pojmů, které se kolem tématu motají.
Nebudu reflektovat ani na to, že klasifikace není hodnocení. Podle mě, je klasifikace jeden ze způsobů hodnocení. Sice nedostatečný, ale v našem školství používaný a díky legislativě i potřebný.
Pokud hodnotíme proto, abychom řekli žáku, kde dělá chybu a co (přesně) by mohl zlepšit. Nebo naopak co mu jde dobře.
Případně hodnotíme proto, abychom podle výsledků hodnocení mohli upravit další vzdělávání.
Pak se jedná o formativní hodnocení.
Je hodnocení, které se dělá proto, abychom mohli žáku říct jak je dobrý v porovnání s plánem, ostatními žáky ze třídy.
Prostě abychom ověřili úroveň zvládnutí učiva / dovedností / čehokoliv.
Někteří lidé si pletou (pletli) slovní hodnocení s hodnocením formativním, ale pozor! I slovní hodnocení může být sumativní (např.: na vysvědčení).
Pokud chceme někam dojít, tak musíme vědět kam. To jsou cíle vzdělávání.
Tyto cíle musíme mít stanovené a žáci by s nimi měli být přiměřeně seznámeni, aby věděli "proč to děláme" a co děláme.
Pozor naše cíle nemusí být stejné jako cíle žáků.
Sem by určitě měly patřit věci jako:
a spousta dalších
Kritéria hodnocení by měla být jasná dopředu a žáci by s nimi měli být seznámeni.
Pokud ochutnává a hodnotní jídlo kuchař, tak se jedná o formativní hodnocení, protože závěry tohoto ochutnávání použije k tomu, aby udělal jídlo lepší.
Pokud ochutnává a hodnotí jídlo host v restauraci, tak se jedná o sumativní hodnocení. Na kvalitě toho jídla už to nic nezmění, maximálně může napsat recenzi na internet :)
Ať už je to klasická číslice 1-5, body nebo procenta.
Tento způsob hodnocení většinou neřekne nic o tom, kde daný člověk dělá chybu, co mu nejde a podobně a není tak přesná.
Na druhou stranu j to velmi přehledný a jednoduchý způsob hodnocení. O tom, že nepřesný se asi ani bavit nemusíme.
Důležité je odlišit cíle učení od kontextu.
Sice učím konkrétní věci v určitém kontextu, ale chci, aby ty věci uměli žáci použít i v jiném kontextu.
Tzn., kontext je prostředek ne cíl!
Velká myšlenka je zde něco jako dlouhodobý cíl prezentovaný konkrétní ideou.
Zvolíme pár 'velkých myšlenek' na kterých budeme průběžně pracovat.
Nutnost najít balanc mezi obecnou / konkrétní myšlenkou.
Jednotlivé učební cíl směřovat k naplňování těchto 'velkých myšlenek'.
Pozn.: Toto mi přišlo na mě trochu složitější a musím se na to do budoucna zaměřit :)
V tabulce si vypíšu co budu hodnotit. Ale nejenom co, ale i jak.
Takže budu mít například řádek "vzhled" a v něm budu mít vypsané, co bude na 1, co na 2 atd.
S tímto umí pracovat i teamsy.
Hodnotící tabulku pak můžu použít i jako formu zpětné vazby pro žáky - u každé položky mohu mít počet bodů / známku. Pro žáka to má to daleko větší cenu než jedna souhrnná známka
Společný rozbor několika ukázkových prací (dobrých i špatných!) Žáci hodnotí podle předem daných kritérií (tabulky).
Časově náročnější, ale určitě se to hodí, protože žáci budou vědět na co si dát pozor a budou mít něco jako vzory.
