Created by Baruš Jeřábková
Seznamte se s lidmi, kteří vytváří OrgPad: Pavel Klavík, Kamila Klavíková, Vít Kalisz, Adam Kalisz, Barbora Jeřábková
Vždy mě zajímaly oborové přesahy a propojování různých informací. Proto mě také zajímaly způsoby, jakými se lidé učí. Od mládí jsem měla velmi široký okruh zájmů, dalo by se říci, že mě zajímalo vše, co mě obklopovalo. Toužila jsem po nadhledu a hlubokém porozumění věcem. To ovlivnilo obor, který jsem si vybrala na univerzitě. Vybrala jsem si bioinformatiku - obor na pomezí biologie a informatiky.
Poprvé jsem se s OrgPadem setkala na přednášce, kam Pavel dorazil ke konci, aby propagoval seminář, který vedl. Ukázal nám diagram, na kterém vizualizoval své chápání lineární algebry. To na mě udělalo dojem, protože jsem takový nástroj už léta hledala. Také proto, že Pavlův přístup k matematice je založen na hlubokém pochopení základů matematiky, nikoli na memorování nebo biflování spousty věcí. Nástroj, který jsme tehdy používali, byl jen zkušební prototyp, který napsal jiný student doc. Zdeňka Hedrlína. Hodně nám pomohl, ale museli jsme opravdu zatínat zuby, abychom ho mohli používat. Nakonec nás to všechny - mě, Pavla a Víta - přimělo pracovat na OrgPadu.
V OrgPadu jsem zodpovědná za design a uživatelskou přívětivost. Ale protože v malé firmě nejsou role tak jasně vymezené, dělám vše od programování až po design. To mi dává jedinečnou možnost testovat své návrhy sama, což považuji za vysoce efektivní způsob práce.
Dlouhá léta jsem se věnoval matematickému výzkumu a vyučoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Začal jsem učit ve druhém ročníku bakalářského studia a učil jsem až do dokončení doktorského studia. Během studia jsem spolupracoval s doc. Zdeňkem Hedrlínem, který položil základy myšlenky OrgPadu. On byl vlastně důvodem, proč jsem se rozhodl udělat si doktorát.
Po studiích jsem se přestěhoval do Curychu, kde jsem začal pracovat pro Google. Po roce a půl jsem v této práci skončil, abych se mohl naplno věnovat OrgPadu.
Je důležité si uvědomit, že design není jen o tom, jak věci vypadají. V designu jde o to, aby krása a užitek byly v souladu. Design je také týmová práce. Nebylo by snadné zvládat to sama, a proto jsem ráda, že se na tom podílí každý člen týmu.
Kamila a Pavel se seznámili na undergroundovém filmovém večeru na univerzitě, ačkoli Kamila už Pavla znala, protože se s ním vídala. Pavel zjistil, že Kamilu zaujala myšlenka OrgPadu. Není jasné, do jaké míry se na jejich sblížení podílel samotný OrgPad, ale rozhodně hrál velkou roli.
S myšlenkou OrgPadu jsem se poprvé setkal v hodině svého učitele Pavla Klavíka. Používal tento nástroj pro statické grafové struktury, kde obsah jednotlivých buněk byl zapsán v HTML. Bylo to hrozné, ale jako ukázka konceptu to stačilo. O rok později, v létě 2018, jsem se za Pavlem vypravil do Googlu v Curychu, kde tehdy pracoval, a přesvědčil ho, aby se mnou začal na OrgPadu pracovat. Tak začal vznikat nástroj, který máte nyní před sebou.
Programování se věnuji už od dětství, tedy asi 25 let. Miluji programovací jazyk Clojure, ve kterém je napsán celý OrgPad. Dokonce jsem o něm vytvořil celou OrgStránku:
Vyrůstal jsem v internátní škole v Německu. V té době jsem také strávil šest měsíců na Novém Zélandu. Pak jsem se vrátil do České republiky a začal studovat na Karlově univerzitě v Praze, kde jsem se seznámil s Pavlem.
Vždycky jsem chtěl pomáhat druhým. Vidím v lidech obrovský potenciál, který v nich ale bohužel často dřímá, místo toho, aby se probudil a byl využit. To se snažím změnit všude tam, kam dosahuje můj vliv. Začíná to v samotné firmě a pokračuje dál ke všem našim přátelům, známým a zákazníkům.
Ve společnosti OrgPad jsem technický ředitel, takže jsem zodpovědný za technickou stránku věci. Navrhuji a někdy i vymýšlím zcela nové algoritmy. Praktické algoritmy, které lidem šetří práci. Např. automatická změna velikosti buňky podle jejího obsahu nebo automatické přeskupování buněk.
Rád říkám, že moje role v týmu je vařit kafe. Chybí mi jakékoliv měřitelné výsledky. Nemám vysokoškolský titul, nikdy jsem nebyl zaměstnaný a na střední škole jsem se maximálně účastnil nějakých středoškolských soutěží a organizoval tábory pro děti. To není zrovna to, co lidé považují za skvělý životopis.
Ve skutečnosti jsem to ale já, kdo dal dohromady tým, který dnes na OrgPadu pracuje, ať už je to základní tým, nebo rozsáhlá síť lidí, kteří nám s OrgPadem více či méně pomáhají zvenčí. Kromě toho, že zastávám funkci ředitele, projekt podporuji, přispívám k jeho designu a spoluvytvářím jeho filozofický základ a tvář.
Celý život se věnuji umění a práci s dětmi. Po získání magisterského titulu v oboru výtvarná výchova a vizuální tvorba jsem šla učit na základní školu, kde jsem vyučovala různé předměty. Výuka dětí pomocí OrgPadu mě přivedla k hlubšímu pochopení jejich způsobu myšlení a také k poznání, že to, co přináší největší možnosti seberozvoje, není škola. Toto uvědomění, ale také velká touha tvořit a svobodně propojovat umění, technologie a vzdělávání, mne vedly k opuštění profese učitelky ve škole. Nyní jsem učitelkou a lektorkou, jak říkám, v prostoru.
Věřím, že učitel toho může druhým nejvíce předat tím, že bude žít naplno a autenticky a inspirovat druhé skutečným životem a věcmi, které dělás vášní. A v mém případě je toho spoustu - kromě OrgPadu pracuji jako umělec, grafik a hudebník na volné noze, lektor a tvůrce vzdělávacích materiálů, věnuji se také flow arts a tvorbě videí. Více na barus.cz
Na sociálních sítích a OrgPadu mě najdete pod pseudonymem Baruš Mima.
Jsem zodpovědný za vývoj, provoz a zabezpečení infrastruktury OrgPadu. Programuji také různé funkce, jako jsou poznámky nebo zpracování plateb a související administrace.
Na začátku mé práce s OrgPadem jsem jeho vývojáře požádala o pomoc ohledně nějakého problému. To odstartovalo naši komunikaci. Vít se se mnou pak chtěl setkat, což mi pomohlo OrgPad lépe pochopit a zintenzivnilo to naši spolupráci.
OrgPad mne velice nadchl, protože se pro mě stal dalším prostorem k vybití mé kreativity a ke svěřování se s chuchvalci svých myšlenek. Brzy jsem se stala nejaktivnějším uživatelem. Natočila jsem sadu videonávodů, napsala několik článků a dokonce jsem začala dělat webináře a školit. Postupem času se mezi mnou a zbytkem týmu vyvinul úžasný vztah, který vedl k tomu, že jsem se stala jeho součástí.
S maturitou z němčiny na Deutsche Schule Prag jsem v roce 2011 začal studovat informatiku a elektrotechniku na TU-Dresden. V roce 2014 jsem přestoupil na bakalářské studium na BA-Dresden, které je duálním studiem. Tam jsem polovinu času pracoval pro BGH Edelstahlwerke GmbH a druhou polovinu studoval na akademii. V roce 2017 jsem dokončil bakalářské studium inženýrství. Poté jsem se vrátil na TU-Dresden studovat magisterský obor, který jsem nedokončil, a zároveň jsem pokračoval v práci pro BGH podobným způsobem.
V BGH jsem byl součástí malého týmu, který vyvíjel a udržoval infrastrukturu BGH a většiny jejích dceřiných společností. Významně jsem přispěl k migraci počítačové sítě v centrále a dceřiných společnostech v Německu a Polsku. Později jsem síť také udržoval a dále rozvíjel, čímž jsem šetřil náklady a zvyšoval spolehlivost a výkonnost, a zároveň jsem celou infrastrukturu doplnil o rozsáhlý monitoring a působil jsem jako poradce poslední instance pro své kolegy v různých jiných oblastech. Do OrgPadu jsem nakonec odešel v září 2020 poté, co jsem pro BGH pracoval na plný úvazek po dobu 6 měsíců během COVID-19.
Mou prací jsou vztahy se zákazníky, školení a marketing, což zahrnuje správu sociálních médií, tvorbu materiálů (OrgStránky, grafiky, ilustrace a videa), komunikaci s lidmi a chápání toho, jak OrgPad používají a jak o něm přemýšlejí. Pracuji také na popisu principů OrgPadu a metodik jeho používání, provádím uživatelské testování, diskutuji o celkovém fungování a mám nápady 🤯.
Infrastrukturu OrgPadu jsem začal spravovat v březnu 2020, tedy asi rok po zahájení vývoje. Dalšího půl roku mi trvalo, než jsem se k týmu připojil i jako programátor na plný úvazek. O OrgPadu jsem se dozvěděl od svého bratra Víta, který mě jednak seznámil s OrgPadem, jednak mě uvedl do kruhů kolem tehdy již zesnulého Zdeňka Hedrlína.
