Created by Adam Voháňka
Mississippi (anglicky Mississippi River v jazyce místních indiánů „Velká řeka“) je nejdelší řeka Severní Ameriky a jedna z nejdelších řek na světě, která protéká Spojenými státy americkými od severu k jihu a ústí do Mexického zálivu. Je dlouhá 3770 km.
Havaj (anglicky Hawaiʻi, také Island of Hawaiʻi)je největší z osmi hlavních Havajských ostrovů, které se nacházejí v severovýchodní části Tichého oceánu. Žije zde asi 158 400 obyvatel (2003) a ostrov má rozlohu 10 458 km². Havaj je částí státu Havaj, který je 50. spolkovým státem Spojených států amerických.
Lake Superior (Hořejší jezero) má rozlohu 82 103 km² a ústí v něm řeka svaté Marie. Je největším jezerem USA a Kanady.
Baffinův ostrov (anglicky Baffin Island) je největší z Kanadských arktických ostrovů. Má rozlohu 507 451 km² a je tak největším ostrovem Kanady a 5. největším ostrovem na světě.
Nejdelší řeka je Mackenzie, která má délku 4 241 kilometrů, což z ní dělá dvanáctou nejdelší řeku na světě.
Území spojených států se pyšní velkými jezery a dlouhými řekami. Největší jezera jsou na severu území. A nejdelší řeky tečou ze severu na jih.
USA omývá z východu Atlantský oceán a ze západu Tichý oceán. Stát Aljaška leží v severní části kontinentu a je ze severu omýván Severním ledovým oceánem
Území Kanady je bohaté na velké množství řek a hlavně jezer.
Hora Denali, dříve Mount McKinley, je nejvyšší hora Severní Ameriky. Dosahuje výšky 6190 metrů a nachází se v národním parku Denali na Aljašce.
Spojené státy americké mají velmi členité pobřeží a to hlavně i díky státu Aljaška, který je zároveň i nejsevernějším i největším státem.
Kanada má ze všech států nejdelší pobřeží. Je to tím že je velmi členité. Jeho délka činí neuvěřitelných 202,080 km
Mount Logan je nejvyšší hora Kanady a po vrcholu Denali (6168 m) zároveň druhá nejvyšší hora Severní Ameriky.
Území Kanady omývají tři oceány. Tichý ze západu. Severní ledový ze severu a Atlantský z východu.
Na území USA se nachází nespočet rozlehlých pohoří jako jsou například: Skalnaté hory, Sierra Nevada, Kaskádové hory a další
Na území Kalifornie se nachází místo s nejnižší nadmořskou výškou na celém území USA, a to Údolí smrti (86 metrů pod hladinou světového oceánu).
Kanada na svém území nemá místo, který leží pod úrovní hladiny oceánu, proto se jako nejnižší bod udává 0 m n. m.
I na území Kanady najdeme nespočet velkých pohoří. Mezi nejznámější patří například Skalnaté hory, které nejsou jen na území USA, ale přesahují i do Kanady. Dále je zde i Pohoří svatého Eliáše, které leží více na severu
Na území USA se stejně jako velká pohoří nacházejí i velmi rozlehlé nížiny. Mezi Appalačským pohoří a Atlantským oceánem se rozprostírá pobřežní nížina. Mexický záliv lemuje mississippská nížina. Mezi Appalačským pohořím a Kordillerami se postupně od východu rozprostírají Vnitřní roviny a Velké planiny.
Na území Kanady najdeme i rozsáhlé nížiny. Ve středu Kanady se rozkládají Velké planiny, které zabírají pětinu její rozlohy. Celé toto území jsou stepy.
9 629 090 km2
Angličtina je úřední, ale mluví se zde:
| angličtina (pouze) | 214,8 milionu |
| španělština | 29,7 milionu |
| čínština | 2,2 milionu |
| francouzština včetně kreolské francouzštiny | 1,4 milionu |
| tagalogština | 1,3 milionu |
| němčina | 1,1 milionu |
| vietnamština | 1,1 milionu |
angličtina a francouzština jsou úřední a dále se zde mluví například inuitsky
327 652 694 (3. na světě, 2018)
| běloši | 80,0 % |
| černoši (Afroameričané) | 12,8 % |
| Asiaté | 4,4 % |
| domorodí Američané (Indiáni) a Inuité (Eskymáci) | 1,0 % |
| Pacifičtí ostrované | 0,2 % |
| Ostatní/míšenci | 1,6 % |
| Hispánci (zároveň členy jakékoliv rasy) | 15,1 % |
Křesťané – 76,7% Protestanté – 52% Babtisté – 16% Metodisté – 6,8% Luteráni 4,6% – římští katolíci 24,5%
Židé – 1,6%
Muslimové – 0,6%
Budhisté – 0,5%
Hinduisté – 0,4%
ateisté, lidé bez vyznání – 14,2%
9 985 000 km²
37 800 000 (38. na světě, 2019)
Největší etnické skupiny jsou Kanaďané (39,4 %), Angličané (20,2 %), Francouzi (15,8 %), Skotové (14,0 %), Irové (12,9 %), Němci (9,3 %), Italové (4,3 %), Číňané (3,7 %), Ukrajinci (3,6 %) a První národy (3,4 %).
Washington D.C. je hlavní město Spojených států amerických, sídlo prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu. Zaujímá celé území federálního distriktu District of Columbia (D.C.)
Většina obyvatel Kanady (77,1 %) se hlásí ke křesťanství. Nejsilnější křesťanskou církví je římskokatolická církev, ke které se hlásí 43,6 % kanadské populace. Největší protestantskou denominací je sjednocená církev Kanady (9,6 %), následuje ji anglikánská církev (6,9 %). Z nekřesťanských náboženství je nejvýznamnější islám (2 %). Jako bez vyznání se profiluje 16,2 % obyvatel.
USA má HDP 20,54 bilionů USD (2018) 13. nejvyšší na světě
1,713 bilionů USD (2018)
Spojené státy se skládají z 50 států, jednoho federálního území s hlavním městem šesti závislých území a deseti malých ostrovů či útesů.
Současný prezident: Donald Trump
Ottawa je hlavním městem Kanady, šestým největším kanadským městem. Leží na jižní straně řeky Ottawa. Nachází se ve východní části provincie Ontario v Ottawském údolí.
Kanada je složena z 10 provincií a 3 teritorií.
Kontinent Severní Amerika před (znovu) objevením v roce 1492 K. Kolumbem
Krach na newyorské burze (též zvaný Černý čtvrtek, anglicky Black Thursday) 24. října 1929 byl největší burzovní krach v dějinách. Většinou je ale ve Spojených státech nazýván Černé úterý, anglicky Black Tuesday, protože největší propad nastal v úterý 29. října 1929, které bývá v anglickojazyčných zdrojích označováno za počátek krachu
Kanada je konstituční monarchií, jejíž hlavou je Alžběta II., královna Velké Británie. Královniným zástupcem v Kanadě je generální guvernér. Kanada je též parlamentní zastupitelská demokracie s federálním uspořádáním a silnými demokratickými tradicemi.
V roce 1867 byl přijat Zákon o Britské Severní Americe, který sjednotil britské severoamerické kolonie a postupně tak vznikla Kanada jak ji známe.
Po roce 1492
Založení 4. července 1776 (vyhlášení nezávislosti na Velké Británii)
Alžběta II. je formální hlavou Kanady jakožto všech ostatních zemí Commonwealthu.
První evropské osídlení založili na kanadském území Vikingové okolo roku 1000 v L'Anse aux Meadows, to však existovalo pouze krátce a z dlouhodobého hlediska nemělo žádný význam.
Generální guvernér je funkce nejvyššího zástupce Koruny například v dominiích Velké Británie, jako je Austrálie, Nový Zéland nebo Kanada.
Současným guvernérem v Kanadě je: Julie Payette
Velká Británie vítězstvím na severoamerickém kontinentu získala rozsáhlé državy osídlené katolíky francouzského původu. Jelikož chtěla Velká Británie zabránit nepokojům souhlasila s Quebec Act (rozdělením) území na anglické a francouzské a uznala francouzštinu jakožto druhý úřední jazyk.
(1775–1783), někdy také americká revoluční válka (anglicky: American Revolutionary War, American War of Independence) byla válka mezi Královstvím Velké Británie a třinácti koloniemi v Severní Americe. Střetnutí skončilo porážkou Británie a uznáním nezávislosti USA
Kanada (resp. její východní pobřeží) byla pro Evropu znovu objevena na přelomu 15. a 16. století výzkumnou plavbou John Cabota (1497). První dlouhodobé evropské osídlení zde založili Francouzi. Šlo o Port Royal (1605) a Québec (1608). Angličané je následovali v roce 1610 v oblasti Newfoundlandu. Po většinu 17. století se francouzské a britské kolonie v Severní Americe vyvíjely jen s minimálními vzájemnými kontakty.
Před 50 000–17 000 lety, během čtvrté doby ledové, snížená hladina moře umožnila lidem postupovat přes dnešní Beringovu úžinu (přes tzv. Beringii) ze Sibiře na americký kontinent. Území Kanady bylo ovšem blokováno ledovcovým příkrovem.Tisíce let se tak lidské osídlení omezovalo na Aljašku a Yukon. Nejstarší stopy po paleoindiánech byly nalezeny na ostrově Haida Gwaii, v jeskyni Bluefish a v mokřadu Old Crow (obojí na území Yukonu). Byli to lovci a sběrači a zanechali po sobě kamenné nástroje. Lovili velké savce.
Příchod prvních obyvatel z Asie přes Beringii na území dnešního USA byl zaznamenán přibližně 10 000 let před naším letopočtem.Ti se postupně rozčlenili na stovky kmenů a komunit a osídlili celé severoamerické území.
Americká občanská válka (1861–1865) byl ozbrojený konflikt, jenž probíhal na severoamerickém kontinentu mezi státy Unie a státy Konfederace, což byla koalice jedenácti amerických států, které se chtěly odtrhnout od Unie. Jelikož státy Konfederace byly soustředěny v jihovýchodní části Unie, nazývá se tato válka také válkou Severu proti Jihu. Jako příčina války se často uvádí spor o otroctví.
Po prvních průzkumných cestách Evropanů v 15. a 16. století sem v 17. století začali přijíždět evropští, především angličtí, kolonisté. Do sedmdesátých let 18. století ve třinácti britských koloniích žilo dva a půl milionu lidí. Po skončení francouzsko-indiánské války v šedesátých letech 18. století britská vláda uložila řadu nových daní. Odpor vůči těmto daním, zejména Bostonské pití čaje (1773), vedlo anglický parlament k vyhlášení trestních zákonů, které měly vést k ukončení samosprávy v koloniích. Američtí Patrioti (jak se sami nazývali) se přiklonili k politické ideologii zvané republikánství, která zdůrazňovala občanskou povinnost, ctnost a vyhraňovala se vůči korupci, luxusu a aristokracii.
(prvních 13 kolonií po válce i prvních 13 států na území dnešní USA)
Delaware
Pensylvánie
New Jersey
Georgie
Connecticut
Massachusetts
Maryland
Jižní Karolína
New Hampshire
Virginie
New York
