Inovativní pedagogické směry a metody

Created by Baruš Jeřábková

Přehled prvků metod uplatňovaných na ZŠ Hůrka Kutná Hora

metoda podporuje důležitou celoživotní dovednost učit se učit.

Vnitřní motivaci a sebedůvěru

Dětem postupně vymizí z práce zbrklost a strach z neúspěchu

Pozornost

výuka hlavních předmětů v blocích

Bloky ve waldorfu = 3-4 týdny - je to jiné, než jak "blok" používáme my

Absence klasického známkování

na vysvědčeních hodnocení slovní, které je zcela individualizované pro daného žáka

Získávají sebedůvěru, že úkol a problémy vyřeší.

Organizaci a plánování

dítě má převzít výchovu sebe sama

Metoda podporuje:

Emoční inteligenci

rozhodování o vlastních krocích ve skupině

Brzká výuka cizích jazyků

Vyjadřování a porozumění

slavnosti

nepoužívání učebnic

dialogem rozvíjí komunikační dovednosti

Osobní odpovědnost

pozitivní vzájemná závislost

uspěji v případě, že uspějí všichni ze skupiny a vytyčeného cíle dosáhne celá skupina

Waldorfská škola

https://cs.wikipedia.org/wiki/Waldorfsk%C3%A1_%C5%A1kola

Feuersteinova metoda (Metoda Instrumentálního obohacování)

https://logobezka.cz/nase-sluzby/specialni-pedagogika/feuersteinova-metoda-fie/

https://www.atc-feuerstein.cz/o-metodach/instrumentalni-obohacovani

Používání efektivních strategií řešení problému

Důraz na pracovní a řemeslné činnosti

Dokáží vyjádřit svůj názor a respektovat odlišný

Dovednost pracovat s chybou

chce člověka připravovat na život nejen znalostně, ale také rozvojem tvůrčích schopností a sociálních dovedností

učí se pracovat s chybou a využít této zkušenosti pro další práci

Kooperativní učení

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kooperativn%C3%AD_u%C4%8Den%C3%AD

chce integrativně rozvíjet

intelektuální schopnosti žáků

Feuerstein hovoří o obohacování kognitivních (poznávacích) struktur, protože předpokládá jejich modifikovatelnost.

Všímá si těchto struktur v jejich aktuální, třeba i „neadekvátní“ podobě. Zkušenost zprostředkovaného učení (tzn. interakce, při níž rodiče, učitelé, vychovatelé „vkládají“ sebe mezi podnět a dítě, aby zajistili co nejkvalitnější reakci) spolu s didaktickými principy obsaženými v Instrumentálním obohacování umožňuje nejprve se novým kognitivním operacím a strategiím naučit a později je samostatně používat všude, kde je toho třeba (metakognice).

párová a skupinová práce

Účastníci výukového procesu si vzájemně vyměňují informace a tím vznikají nové poznatky

Vztah učitel, žák a třída

Waldorfský učitel by v každém žáku měl vidět jedinečnou individualitu, které pomáhá plně rozvinout její potenciál pro naplnění výzev, které žáka v dospělosti čekají.

autorita učitele měla být přirozená a vyplývat z jeho osobnosti.^[57] Osobnost a charakter učitele jsou pro žáky zřetelně vnímatelné. Žáci budou učitele respektovat, pokud budou vidět, že na sobě učitel neustále pracuje, tak jako oni pracují na sobě, a že učitele se třídou pojí pevné a láskyplné pouto.^[58]

umělecké vlohy

zdravé sebepojetí a celkové sebepřijetí

praktické/manuální dovednosti

„přemýšlení o přemýšlení“

podpora k hledání vlastního řešení

schopnost zvládnout vést i bez přípravy

„Nechte mě chvilku…, já si to rozmyslím“

mottem celého programu. Odkazuje na snahu překonávat impulsivitu při řešení problémových situací a zdůrazňuje význam individuální časové potřeby každého člověka při řešení úkolů.

Reflexe skupinové činnosti

podstatný je osobnostní rys žáka

žáci se musí znát a věřit si navzájem

zaujetí

Výuka prožitkem

schopnost okamžitě nacítit situaci a reagovat na ni

partner

vytváří situace, v nichž předpokládá prožívání

atmosféra

práce na základě aktuální situace vě třídě

bezpečí

role dospělého

průvodce

přesná komunikace, řešení konfliktů konstruktivním přístupem.

následná ped. práce s těmito prožitky

důsledky vlastního jednání

Pedagog

spolenčné překonávání výzev

rozvíjení tvůrčích postupů

evaluace

Mindfulness

Intuitivní pedagogika

předává sám sebe

důležitým předpokladem přenosu do praxe je proces reflexe

Zážitková pedagogika

při práci ve skupinách

vyučování

osobnost pedagoga

intenzivní seberozvoj

aktivní jednání

přestávky

vzájemné poznání a sebepoznání

látka je takto předávána v absolutním kontextu

ranní kruhy, zvláště po víkendu

dialogu

hry

hry

je tu sám za sebe

učení z prožitků namísto shromažďování informací

střídání

práce

narozeniny

prožitek

věci na místě - pomůcky

kurikulum vychází z dětského pohledu na svět

oslav

ři přípravě na slavnost se přes zpěv a dramatické scénky sestavované samotnými žáky uplatňuje jejich tvořivost i estetické cítění.

zahájení a ukončení plánu

objevy a otázky

sounáležitost

práce s chybou

svoboda

volný pohyb

učebna

vztah k dětem

prožitek

porozumění lidskému chování, sobě i světu

kontakt s realitou

Jenský plán

http://hucak.cz/o-skole/jensky-plan/zakladni-principy-jenskeho-planu/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jensk%C3%BD_pl%C3%A1n

kooperativní práce

umožňující práci ve skupinách

heterogenní skupiny

Během vyučování žáci zůstávají spolu ve třídě, ale pracují individuálně.

samostatnost

odpovědnost

zevšeobecnění poznatků a nacházení širších souvislostí

tvořivé myšlení

osobní přístup k dítěti

rozvoj identity

zodpovědné chování směrem k přírodním zdrojům

samostudium kombinováno s hromadným učením a skupinovou prací

zodpovědnost a samostatnost

získání samostatnost

děti se učí zodpovědnosti za svoji práci, učí se spolupráci v týmu

motivace

argumentace

respekt

zažít si a přijít si na věci sám - objevování, vlastní zkušenost, aktivita

individuální přístup a respekt specifik dítěte

spolupráce

Strukturované drama

http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/S/Strukturovan%C3%A9_drama

připraví dram. proces

právo na jedinečnost

týdenní plány

motivující učivo má žáka oslovovat a proto vycházet z jeho vlastních zkušeností a znalostí se vztahem k prostředí, ve kterém žije

Winnetská soustava

není nikdy jediným systémem ve škole, vždy se zařazuje jako doplněk

Každá škola si sama určuje, jak ho využije

Pedagog

je přímým účastníkem

zohledňuje rytmus života žáků

plánování práce

možnost volby časového plánu a tempa každého jednotlivce

heterogenní skupiny

propojování svých emocí a intelektu

současně považování ostatních za jedinečné

prostředí

vlastní přispění a smysl pro odpovědnost k řešení problému

je partnerem dětí

čtyři základní druhy činností

aktivity v pracovních společenstvích

Aktivity v pracovních společenstvích jsou navrženy tak, aby žákům pomáhaly rozvíjet osobnost a aby je žáci zvládli – jako příklad může sloužit práce v řemeslných dílnách či na školní zahradě.

spolupráce

učit se pracovat v kolektivu

Daltonský plán

https://cs.wikipedia.org/wiki/Daltonsk%C3%BD_pl%C3%A1n

ideály

vyloučení frustrace

práce v daltonském plánu není nikdy hodnocena negativně

role a práce učitele

postup učivem

výuka v kurzech

Výuka v kurzech se soustředí na osvojování základních dovedností a znalostí jednotlivých oborů, jako matematika, čtení, psaní apod., které žáci opět probírají za spolupráce s ostatními se značnou měrou samostatnosti, která pedagogovi umožňuje věnovat se více těm, kteří jeho pomoc potřebují.

volná práce

Volná práce žákům umožňuje volit si úkoly dle vlastního rozhodnutí, a tak se mohou zabývat jak svému oblíbenému oboru tak takovým, ve kterých cítí potřebu se zdokonalit.

samostatnost

učit se samostatně pracovat

základní principy

trvalejší upevňování vědomostí

žák si zapamatuje více, když k poznání dojde samostatně

rozvíjení a prohlubování vlastní tvořivosti

získání zdravého sebevědomí

dítě se naučí zhodnotit svoji práci

plánování

Spolupráce

jádrové vyučování

s učitelem se v něm žáci jeden i více týdnů věnují konkrétním tématům, např. jednotlivá roční období, probíraná z různých pohledů několika klasických předmětů zároveň.

úmluva s učitelem o harmonogramu práce na určité období

plánování

volnost (zodpovědná svoboda)

učit se zacházet se svobodou, získat odpovědnost

Slovo volnost totiž na běžného člověka působí dojmem anarchie, tedy tak, že nejsou stanovena žádná pravidla a každý si dělá, co chce. Zodpovědná svoboda vybízí žáky k tomu, aby samostatně a svobodně pracovali v rámci přesně vymezených pravidel.

individuální přístup

žák

rozhoduje sám o své práci

spoluzodpovědnost za zvládnutí učiva

učí se spolupracovat s ostatními žáky

sám si určuje tempo

spoluvzdělávání napříč ročníky

Montessori

https://cs.wikipedia.org/wiki/Montessoriovsk%C3%A1_%C5%A1kola

podpora činnosti dítěte

Neautoritativní, nenátlakový přístup

Užití materiálů a pomůcek s ohledem na věk a psychický vývoj dítěte

modifikace - meoda sokratická - met. řízené diskuze

učitel klade většinu otázek sám a má také připraveny předem žádoucí závěry, ke kterým žáky směřuje

technika odrazového můstku

Při nácviku využití heuristických postupů

forma motivačního impulsu v podobě zajímavých informací

Možnost volby materiálů a pracovního místa

Učitel jako facilitátor, průvodce dítěte

Dítě aktivně přispívá ke konstrukci svého vzdělání

Princip tzv. dělené odpovědnosti (dítěti je poskytována svoboda pouze v těch případech, kdy je schopno s ní adekvátně naložit)

v začátcích - metoda řízeného objevování

metody, kde je menší míra aktivity žáka

heuristický dialog

postaven na rozhovoru učitele se žáky, ve kterém učitel pomáhá žákům objevovat nové poznatky, vztahy a zákony

metoda řešení problémů

učení pokusem a omylem, při níž se subjekt učí ze svých úspěchů, ale také chyb a nezdarů

Chápání chyb jako nutnosti hlubšího procvičení učiva

„Připravené prostředí“ v Montessori třídě beroucí v potaz vývoj žáků a jejich schopnosti

snaha o nevybudování závislosti dítěte na pochvalách

žák sám vyhledá všechny informace k řešení pro něj přiměřeného úkolu, které jsou pro něj dostupné, přiměřené a odpovídají jeho možnostem

Heuristické pojetí výuky

https://theses.cz/id/2ed0yl/disertacni_prace_Flekova.pdf

největší míra aktivity žáka

aktivního učení

Učitel

seznamování se zajímavými případy a situacemi

principy

snaží se získat žáky pro samostatnou, odpovědnou učební činnost

Práce žáků v projektu přináší konkrétní produkt, tj. výstup, kterým se účastníci projektu prezentují.

motivace

radosti

zážitků z učení

různými technikami

které mají podporovat objevování, pátrání, hledání

expozice různých rozporů a problémů

podnětné prostředí

samostatné vytváření představy o světě

myšlení se odehrává v komunikaci

vychází z potřeb a zájmů dítěte.

vytvořit si vlastní názor na základě vědomostí a zkušeností jak vlastních, tak i jiných kvalifikovaných osob

následnosti jednotlivých fází řešení problému

samostatnosti

žák sám vyhledá všechny informace k řešení pro něj přiměřeného úkolu, které jsou pro něj dostupné, přiměřené a odpovídají jeho možnostem

kladení problémových otázek

objevení vlastních schémat a poznání

může dojít za podpory ostatních

vychází z konkrétní a aktuální situace, která se neomezuje jen na prostředí školy

nepodléhat prvnímu dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti nějakého sdělení

přímo nesděluje poznatky - vede k samostatnému osvojování - pomáhá při tom, řídí a usměrňuje objevování

učení je aktivní činnost

učení je sociálně kontextová aktivita

vnitřní motivace

Projektová výuka

https://clanky.rvp.cz/clanek/c/s/14983/PROJEKTOVA-VYUKA.html/

naivně nepřebírat tradované názory

žák si má zjišťovat a zkoušet věci sám

je

zprostředkovatel - facilitátor

namísto toho, kdo předává hotové poznatky

učení je autoregulační

Každý jedinec se učí odlišným způsobem jednak podle vnitřních dispozic a také s ohledem na vnější faktory.

Konstruktivismus

https://wiki.knihovna.cz/index.php/Konstruktivismus

zpravidla se uskutečňuje ve skupině (ale může být i projekt individuální)

dokázat zaujmout odstup a připustit odlišný pohled

podpora

komunikace

učitel

výuka

opak transmisivního vyučování

umožňuje začlenění školy do života obce nebo širší veřejnosti

pokládání otázek

motivace k učení

Jak už bylo řečeno výše, lidé jsou motivování důvěrou ve vlastní schopnosti, ne svou informační potřebou ani trestem (jako je tomu u behaviorismu).^[8] Tento způsob motivace podporuje zadávání úkolů, které jsou pro studenta výzvou, ale ne nepřekonatelným problémem (tato myšlenka pocházející od Lva Vygotského).

je především podnikem žáka

je interdisciplinární

Kritické myšlení

https://zs.mills.cz/vyukove-metody/kriticke-mysleni/

aktivizaci studentových poznávacích procesů

V tomto analyticko-syntetickém procesu žák objevuje, posuzuje, porovnává a začleňuje nové informace do již existujícího znalostního systému. Samostatně a individuálně rozhoduje o jejich využití nebo odmítnutí.

pomáhá k utvoření vlastního porozumění vyučované látce

výukové strategie směřují k

E-U-R

učení sociální i individuální záležitostí

metody předpokládají jeho plné zapojení do procesu výuky

rozvíjí schopnost tzv. kritického myšlení

samostatnosti

představivosti

logickému myšlení

skupinová a kooperativní výuka

žák přijímá aktivním přičiněním informace a na jejich základě si vytváří vlastní úsudky

metody

I.N.S.E.R.T.

výukové metody

kritické myšlení

skládankové učení

pětilístek

projektová výuka

párové čtení

diskuze

spolutvůrce průběhu a obsahu výuky

o co jde

brainstorming

didaktické hry

hodnotí práci třídy a provádí sebehodnocení

je centrem veškerého vzdělávacího dění ve třídě

zaměření na žáka

Aktivní učení

http://ikap.zvas.cz/images/ucime_se_navzajem/2_Aktivizacni_metody/metody_aktivniho_uceni_prezentace

učební cyklus

1. Připravenost na výuku, soustředěná pozornost

2. Souvislosti, pozitivní motivace k učení

3. Náplň hodiny

4. Popis cílů výuky

5. Příjem informací

6. Zpracování informací

7. Prezentace naučeného

8. Reflexe

podmínky

učitel se musí stále vzdělávat

musí mít přehled o metodách

podchytit zájem dětí